480/2000 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 2000
o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Vláda nařizuje podle § 35 odst. 2, § 36 a § 108 odst. 2
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, a podle § 134c odst. 7 zákona
č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
Podmínky ochrany zdraví osob
§ 1
(1) Expozice osob elektrickým nebo magnetickým polím
a elektromagnetickým zářením s frekvencí od hodnoty 0 Hz do
hodnoty 3.1011 Hz musí být omezena tak, aby
a) proudová hustota indukovaná v těle (dále jen "proudová
hustota"),
b) měrný v těle absorbovaný výkon, případně měrná v těle
absorbovaná energie a
c) hustota zářivého toku elektromagnetické vlny s frekvencí vyšší
než 1010 Hz dopadající na tělo nebo na jeho část
nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.(2) Způsob, kterým se zjišťuje a hodnotí splnění podmínek
uvedených v odstavci 1, je stanoven v příloze č. 3.
§ 2
(1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) neionizujícím zářením elektromagnetické záření, které není
schopno ionizovat atomy a molekuly, a elektrická a magnetická
pole,
b) expozicí jakákoli situace, kdy je osoba vystavena elektrickému
nebo magnetickému poli, poli elektromagnetické vlny nebo
elektrickému proudu, vyvolaným jinak než fyziologickými procesy
nebo jinými přirozenými procesy v těle,
c) nejvyššími přípustnými hodnotami hodnoty veličin, které
bezprostředně souvisejí s biologickými efekty a vznikají při
expozici osob,
d) referenční úrovní hodnoty přímo měřitelných veličin, pomocí
nichž se zjišťuje, zda u osoby vystavené expozici nemohou být
překročeny přípustné hodnoty stanovené v příloze č. 1.
(2) Další vysvětlení fyzikálních pojmů, definic a označení
veličin a jednotek, potřebných matematických vztahů, použitých
fyzikálních jednotek a fyzikálních konstant, jakož i způsobů
charakterizování zdrojů polí a záření pro interval frekvencí od
hodnoty 0 Hz do hodnoty 3.1011 Hz je obsaženo v příloze č. 2.
§ 3
(1) Expozice osob neionizujícímu záření technologických
zdrojů s frekvencí od hodnoty 3.1011 Hz do hodnoty 1,7.1015 Hz
(infračervenému, viditelnému a ultrafialovému záření) nesmí
překročit nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivého toku
a nejvyšší přípustné hodnoty hustoty zářivé energie, stanovené pro
záření nelaserových zdrojů v příloze č. 4 a pro záření laserů
v příloze č. 5.
(2) Pojmy, definice, označení veličin a způsob, kterým se
zjišťuje, zda není překračována některá z nejvyšších přípustných
hodnot pro elektromagnetické záření z intervalu frekvencí od
hodnoty 3.1011 Hz do hodnoty 1,7.1015 Hz, jsou stanoveny v příloze č. 6.
Zařazování laserů do tříd, výstražné texty a signalizace
§ 4
(1) Lasery se zařazují do tříd podle těchto kritérií:
a) do I. třídy se zařadí lasery, u kterých limity přístupné emise
uvedené v tabulce č. 7 přílohy č. 5 zaručují, že na úrovni oka
nebo kůže osob v dosahu svazku nemohou být překročeny nejvyšší
přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 5, a lasery
zakrytované tak, že se záření laseru nedostane ven z krytu buď
vůbec nebo zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají
limitu přístupné emise pro laser třídy I, přičemž buď není
možné kryt sejmout bez použití nástrojů, nebo při snímání krytu
je vyzařování laseru včas automaticky přerušeno;
b) do II. třídy se zařadí lasery vyzařující viditelné světlo,
jejichž zářivý tok překračuje limity přístupné emise
ohraničující I. třídu, nepřekračuje však hodnotu 10-3 W;
c) do III.a) třídy se zařadí lasery, jejichž limity přístupné
emise překračují hodnoty pro zařazení do II. třídy, avšak
nepřekračují hodnoty uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 5.
V oblasti viditelného záření při spojitém režimu generace
záření jde o lasery, jejichž zářivý tok nepřekračuje hodnotu
5.10-3 W a hustota zářivého toku nepřekračuje hodnotu 25 W.m-2;
d) do III.b) třídy se zařadí lasery, u kterých není překročen
limit přístupné emise stanovený v tabulce č. 10 přílohy č. 5
a nespadají do nižší třídy;
e) do IV. třídy se zařadí lasery, u nichž parametry vystupujícího
záření překračují limitní hodnoty přístupné emise pro III.b)
třídu;
f) lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se
zařazují do třídy odpovídající použití, při němž je nejvyšší
riziko poškození zdraví.
(2) Třída, do které je laser zařazen, s výjimkou laserů I.
třídy, se vyznačí na štítku umístěném na laseru.
§ 5
(1) Lasery zařazené do třídy II. a vyšší se opatří výstražným
textem odpovídajícím příslušné třídě.
(2) Na laserech, které jsou vzhledem k zakrytování zařazeny
do I. třídy, se vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí
jejich kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při
sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům
záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci.
(3) Lasery třídy III.b) a IV. se vybaví signalizací chodu,
a to světelnou, popřípadě akustickou, pokud je pro dané podmínky
vhodnější. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti
již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí
být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle.
(4) Lasery zařazené do třídy III.b) a IV. se zabezpečí proti
uvedení do chodu nepovolanou osobou, například zámkem. Prostory
určené pro jejich provozování se označí výstražnými tabulkami
a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to s ohledem na
způsob využívání laseru možné, odstraní se z dráhy paprsku všechny
předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům
paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem
odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo
v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření
použité vlnové délky. Nestačí-li tato opatření vyloučit zásah očí
nebo kůže přímým nebo odraženým zářením, překračujícím nejvyšší
přípustné hodnoty, musí osoby, které může laserové záření
zasáhnout, použít při provozu laseru příslušné ochranné pomůcky,
například speciální ochranné brýle.
(5) Lasery zařazené do IV. třídy se umísťují do prostorů
zabezpečených technickými prostředky tak, aby do nich byl zamezen
vstup nepovolaných osob při chodu laseru, například koncovými
spínači na vstupních dveřích, a dráha paprsku a přístup k ní se
upraví tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo kůže
lidí přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením,
překračujícím stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu. Není-li
možné ani těmito opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením
překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity
odpovídající osobní ochranné pomůcky, například speciální ochranné
brýle. U vstupu do těchto prostorů se umísťuje světelná
signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby byla
při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie
do zátěže.
§ 6
Technická dokumentace laserů
Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace,
v níž musí být obsaženy tyto údaje:
a) vlnová délka, popřípadě rozsah vlnových délek záření
emitovaného laserem a druh laserového aktivního prostředí;
jde-li o lasery vyzařující větší počet vlnových délek, udávají
se všechny vyzařované vlnové délky;
b) režim generování laserového záření - spojitý, impulsní nebo
impulsní s vysokou opakovací frekvencí;
c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho rozbíhavost,
u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr;
d) u laserů generujících záření
1. ve spojitém režimu největší zářivý tok;
2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší
a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší
opakovací frekvence impulsů;
3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako
v bodu 2 a dále největší střední zářivý tok vystupujícího
záření;
e) zařazení laseru do třídy;
f) údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu
laseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní prostředí;
g) návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních
a prostorových požadavků;
h) návod k obsluze za běžných i mimořádných situací, návod
k údržbě, popřípadě důležitá upozornění, jako je zákaz snímání
krytu u zakrytovaných laserů nebo nebezpečí vyplývající
z pozorování paprsku optickými pomůckami;
i) výrobce, výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní jméno
a sídlo výrobce, je-li právnickou osobou, nebo místo podnikání,
jde-li o fyzickou osobu.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příl.1
Nejvyšší přípustné hodnoty
1.
Nejvyšší přípustné hodnoty pro proudovou hustotu indukovanou
v hlavě a v trupu elektrickým a magnetickým polem s frekvencí
f jsou stanoveny pro osoby exponované při výkonu práce (dále
jen "zaměstnanci") a pro exponované osoby s výjimkou
zaměstnanců a osob exponovaných při léčebných procedurách (dále
jen "ostatní osoby") v tabulce č. 1:
Tabulka č. 1 +-------------------------------------------------------------+ | Indukovaná proudová hustota J* - nejvyšší přípustné hodnoty | +--------------------------------+----------------------------+ | Zaměstnanci | Ostatní osoby | +------------------+-------------+----------------+-----------+ |frekvence f/Hz | J/A.m-2 | frekvence f/Hz | J/A.m-2 | +------------------+-------------+----------------+-----------+ |< 1 | 0,057 a) | < 1 | 0,011 a) | +------------------+-------------+----------------+-----------+ |1 - 4 | 0,04/f | 1 - 4 | 0,008/f | +------------------+-------------+----------------+-----------+ |4 - 1000 | 0,01 | 4 - 1000 | 0,002 | +------------------+-------------+----------------+-----------+ |1000 - 10^5 | f/10^5 | 1000 - 10^5 | f/5.10^5 | +------------------+-------------+----------------+-----------+ |10^5 - 10^7 | f/10^5 | 10^5 - 10^7 | f/5.10^5 | +------------------+-------------+----------------+-----------+
a) špičková hodnota
* Proudová hustota J je definována jako efektivní hodnota
elektrického proudu, tekoucího kolmo k rovinné ploše s obsahem
100 mm2, dělená obsahem této plochy, a pro frekvence vyšší než
1 kHz časově středovaná za dobu 1 s. Pro frekvence nižší než
1 kHz se proudová hustota časově nestředuje.
Při současné expozici elektrickému a magnetickému poli stejné
frekvence se proudová hustota určí jako součet hustoty proudu
indukovaného elektrickým polem a hustoty proudu indukovaného
magnetickým polem. Jsou-li směr a fáze indukovaných proudů
známy a zůstávají-li přibližně konstantní, mohou být tyto
proudy před srovnáním s nejvyšší přípustnou hodnotou pro
proudovou hustotu sečteny vektorově.
2.
Nejvyšší přípustné hodnoty měrného absorbovaného výkonu (SAR)
a měrné absorbované energie (SA) jsou stanoveny v tabulce
č. 2. Tyto nejvyšší přípustné hodnoty se vztahují na celkovou
absorpci všech přítomných složek elektromagnetického pole
v tkáních těla v intervalu frekvencí od hodnoty 100 kHz do
hodnoty 10 GHz.
Tabulka č. 2 +----------------------------------------------------------------------------+ | Měrný absorbovaný výkon (SAR) a měrná absorbovaná energie (SA) - | | - nejvyšší přípustné hodnoty | +-------------+---------------+---------------+---------------+--------------+ |Platí pro |Měrný |SAR středovaný |SAR středovaný |Špičková | |frekvence od |absorbovaný |pro kterýkoli |pro kterýkoli |hodnota měrné | |100000 Hz |výkon - SAR - |šestiminutový |šestiminutový |absorbované | |do 10^10 Hz |středovaný pro |interval a pro |interval a pro |energie SA | | |kterýkoli |kterýchkoli |kterýchkoli |středovaná pro| | |šestiminutový |10 ga) tkáně |10 ga) tkáně |kterýchkoli | | |interval a celé|s výjimkou |rukou, zápěstí,|10 ga) tkáně | | |tělo |rukou, zápěstí,|chodidel a | | | | |chodidel a |kotníků | | | | |kotníků | | | +-------------+---------------+---------------+---------------+--------------+ |zaměstnanci |0,4 W/kg |10 W/kg |20 W/kg |0,01 J/kg b) | +-------------+---------------+---------------+---------------+--------------+ |ostatní osoby|0,08 W/kg | 2 W/kg | 4 W/kg |0,002 J/kg b) | +-------------+---------------+---------------+---------------+--------------+
a) Těchto 10 g je třeba volit ve tvaru krychle, nikoli jako plochý
útvar na povrchu těla.
b) Platí pro pulsy kratší než 30 mikros při frekvenci 300 MHz až
10 GHz.
Doba středování pro měrný absorbovaný výkon je 6 minut. Při
krátkodobé expozici (kratší než 6 minut) není tedy nejvyšší
přípustná hodnota měrného absorbovaného výkonu překročena,
je-li pro zaměstnance splněna nerovnost
suma (SAR . t ) <= 2,4 W . min . kg-1 i i i a pro ostatní osoby nerovnost suma (SAR . t ) <= 0,48 W . min . kg-1 i i iSARi je měrný absorbovaný výkon při i-té expozici ve W.kg-1 a ti je doba trvání i-té expozice v minutách.
3.
Nejvyšší přípustné hodnoty pro hustotu zářivého toku
elektromagnetické vlny z intervalu frekvencí od 10 GHz do
300 GHz, dopadající na tělo nebo na jeho část, jsou stanoveny
v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3 +---------------------------------------------------------------+ | Hustota zářivého toku S* - nejvyšší přípustné hodnoty | +---------------------------------------------------------------+ | Zaměstnanci Ostatní osoby | +-------------------+-----------+-------------------+-----------+ | frekvence f/Hz | S/W . m-2 | frekvence f/Hz | S/W . m-2 | +-------------------+-----------+-------------------+-----------+ | > 10^10 - 3.10^11 | 50 | > 10^10 - 3.10^11 | 10 | +-------------------+-----------+-------------------+-----------+
* Doba středování pro frekvence 10 GHz až 300 GHz je
Tst = 1,92.10^11 / f^1.05; f je v hertzech, Tst v minutách.
S je průměrná hodnota hustoty zářivého toku dopadajícího na
plochu rovnou 20 cm2 kterékoli části těla exponované osoby.
Maximální průměrná hodnota S vztažená na 1 cm2 exponovaného
povrchu nesmí při tom překročit dvacetinásobek hodnot uvedených
v tabulce č. 3.
4.
Současná expozice poli několika zdrojů s různými frekvencemi
4.1 Má-li pole složky s různými frekvencemi, je při hodnocení
expozice nutné posuzovat odděleně elektrickou stimulaci
tkáně vyvolanou hustotou indukovaného elektrického proudu,
která se uplatňuje v oboru frekvencí od 0 Hz do 10 MHz,
a tepelné působení pole, které se uplatňuje od frekvence
100 kHz výše.
4.2 Pro elektrickou stimulaci je požadavek nepřekročení
nejvyšší přípustné hodnoty pro indukovanou proudovou
hustotu splněn, platí-li nerovnost
suma J / J <= 1 .
i i L,i
Ji je proudová hustota indukovaná složkou pole i-té
frekvence a JL,i je nejvyšší přípustná proudová hustota pro
i-tou frekvenci. Sčítá se přes přítomné frekvenční složky
od hodnoty 0 Hz do hodnoty 10 MHz.
4.3 K určení tepelného působení zdrojů s různými frekvencemi,
které se uplatňuje při frekvencích vyšších než 100 kHz, je
nutné vypočítat celkový měrný absorbovaný výkon sečtením
příspěvků SARi od zdrojů s frekvencemi z intervalu od
100 kHz do 10 GHz a celkovou hustotu zářivého toku sečtením
příspěvků Sj od zdrojů s frekvencemi z intervalu od f > 10
GHz do 300 GHz. Nejvyšší přípustná hodnota není překročena,
je-li součet poměru celkového měrného absorbovaného výkonu
k jeho nejvyšší přípustné hodnotě SARL a poměru celkové
hustoty zářivého toku k její nejvyšší přípustné hodnotě SL
menší než jedna nebo roven jedné:
10 GHz 300 GHz suma SAR / SAR + suma S / S <= 1 . 100 kHz i L f > 10 GHz j L
Příl.2
Vysvětlení pojmů, matematické vztahy, použité jednotky
a symboly pro interval frekvencí od hodnoty
0 Hz do hodnoty 3.10^11 Hz
1.
Fyzikální veličiny a jednotky
Používají se mezinárodně přijatá označení a jednotky SI: +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |Název veličiny |Označení|Jednotka|Název jednotky | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |proud (elektrický) | I | A |ampér | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |proudová hustota | J | A/m2 |ampér na čtverečný metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |intenzita elektrického pole| E | V/m |volt na metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |elektrická indukce | D | C/m2 |coulomb na čtverečný metr| +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |elektrický náboj | q | C |coulomb | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |elektrická vodivost | sigma | S/m |siemens na metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |frekvence (kmitočet) | f | Hz |hertz | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |magnetická indukce | B | T |tesla | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |intenzita magnetického pole| H | A/m |ampér na metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |permeabilita | mý | H/m |henry na metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |permitivita | epsilon| F/m |farad na metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |hustota zářivého toku* | S | W/m2 |watt na čtverečný metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |měrný absorbovaný výkon | SAR | W/kg |watt na kilogram | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |měrná absorbovaná energie | SA | J/kg |joule na kilogram | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |plošná hustota energie | | J/m2 |joule na čtverečný metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+ |vlnová délka | lambda | m |metr | +---------------------------+--------+--------+-------------------------+
* absolutní hodnota Poyntingova vektoru S; v technické praxi se
pro tuto veličinu častěji používá méně jednoznačný název
"výkonová hustota".
2.
Fyzikální konstanty
+------------------+---------+------------+--------+---------------+ |Název |Označení |Hodnota |Jednotka|Název jednotky | +------------------+---------+------------+--------+---------------+ |rychlost světla | c |2,997.10^8 | m/s |metr za sekundu| +------------------+---------+------------+--------+---------------+ |permitivita vakua |epsilon0 |8,854.10^-12| F/m |farad na metr | +------------------+---------+------------+--------+---------------+ |permeabilita vakua| mý0 |4pí.10^-7 | H/m |henry na metr | | | |odpovídá | | | | | |1,26.10^-6 | | | +------------------+---------+------------+--------+---------------+ |impedance vakua | Z0 |376,73 | omega |ohm | | | |odpovídá 377| | | +------------------+---------+------------+--------+---------------+
3.
Definice základních veličin
3.1 Intenzita elektrického pole (E)
Vektorová veličina, rovná vektoru F síly působící na bodový
elektrický náboj dělenému velikostí q tohoto náboje:
F E = --- . q
Intenzita elektrického pole se udává ve voltech na metr (V/m).
U polí, která se v čase periodicky mění a jejichž průběh je možné
popsat jako sinusový, vektor elektrického pole buď osciluje podél
pevné přímky (lineární polarizace) nebo se otáčí a opisuje elipsu.
Protože průběh elektrického pole narušují blízké elektricky vodivé
předměty (počítaje v to osoby), je nutné expoziční situaci
charakterizovat neporušeným elektrickým polem (tj. polem, jaké by
v daném místě bylo bez přítomnosti osob a bez přechodně
umísťovaných nebo přenosných předmětů).
V tomto nařízení se termín intenzita elektrického pole používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru E a označuje se symbolem E.
3.2 Magnetická indukce (B)
Vektorová veličina (B) popisující pole, které na elektrický náboj
q pohybující se rychlostí v působí silou F rovnou
F = q . (v x B)
(Operátorem x je označen vektorový součin). Jednotkou magnetické
indukce je tesla (T). U pole, které se v čase periodicky mění a
jehož průběh je možné popsat jako sinusový, vektor magnetického
pole buď osciluje podél pevné přímky nebo se otáčí a opisuje
elipsu. V tomto vládním nařízení se termín magnetická indukce
používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru B a označuje se
symbolem B.
3.3 Intenzita magnetického pole (H).
Vektorová veličina (H), rovná vektoru (B) magnetické indukce
dělenému permeabilitou prostředí mý:
H = B/mý
Jednotkou intenzity magnetického pole je ampér na metr (A/m).
V tomto vládním nařízení se termín intenzita magnetického pole
používá pro velikost (absolutní hodnotu) vektoru H a označuje se
symbolem H.
Při popisu biologických efektů způsobených magnetickým polem se
místo intenzity magnetického pole častěji používá magnetická
indukce. Ve vakuu a prakticky ve všech biologických objektech se
tyto veličiny liší jen multiplikativní konstantou: poměr B/H mezi
magnetickou indukcí a intenzitou magnetického pole je rovný
permeabilitě vakuu mý0 = 4pí.10^-7 henry na metr (H/m). Ve
feromagnetických materiálech se však poměr B/H od permeability
vakua liší i o několik řádů.
U pole, které se v čase periodicky mění a jehož průběh je možné
popsat jako sinusový, vektor magnetického pole buď osciluje podél
pevné přímky nebo se otáčí a opisuje elipsu.
3.4 Proudová hustota (J)
Intenzita elektrického proudu procházejícího kolmo k zvolené
ploše, dělená velikostí této plochy. Jednotkou proudové hustoty je
ampér na čtverečný metr (A/m2).
3.5 Hustota zářivého toku (výkonová hustota) (S)
Výkon přenášený elektromagnetickou vlnou skrz jednotkovou plochu
kolmou ke směru šíření vlny. Je roven absolutní hodnotě
Poyntingova vektoru S = ExH a vyjadřuje se zpravidla v jednotkách
W/m2.
U rovinné elektromagnetické vlny je možné hustotu zářivého toku
určit z intenzity E elektrického pole nebo z intenzity
magnetického pole H, případně z magnetické indukce B s použitím
impedance vakua (377 ohm). Platí
2 E 2 E . B S = --- = 377 H = E . H = ----- . 377 mý
E a H jsou v jednotkách V/m, respektive A/m, B v jednotkách tesla
(T), S je ve W/m2.
3.6 Měrná absorbovaná energie (SA)
Podíl diferenciálního množství energie dW a diferenciálního
množství látky dm obsaženého v objemovém elementu dV s hustotou
látky ró:
dW 1 dW SA = -- = -- -- . dm ró dV
Měrná absorbovaná energie se vyjadřuje v jednotkách joule na
kilogram (J/kg).
3.7 Měrný absorbovaný výkon (SAR).
Časová derivace podílu diferenciálního množství energie dW
a diferenciálního množství látky dm obsažené v objemovém elementu
dV s hustotou látky ró:
d dW d 1 dW SAR = -- (--) = -- (- ---) . dt dm dt ró dV Měrný absorbovaný výkon (SAR) je možné vyčíslit podle těchto rovnocenných vzorců: 2 sigma . E , (1) i SAR = ---------- ró dT SAR = c -- , (2) 1 dt 2 J SAR = ---------- , (3) ró . sigma
Jednotlivé symboly označují:
Ei ... intenzitu elektrického pole uvnitř tělesné tkáně v jednotkách volt na metr (V/m), sigma ... elektrickou vodivost tkáně těla v jednotkách siemens na metr (S/m), ci ... měrnou tepelnou kapacitu tělesné tkáně v joulech na kilogram na stupeň Celsia, dT -- ... časovou derivaci teploty v tělesné tkáni ve stupních celsia dt za sekundu (st. C/s), J ... indukovanou proudovou hustotu v tělesné tkáni v jednotkách ampér na čtverečný metr (A/m2).
Vztahy (1) a (2) se používají pro vyšší frekvence (f > 10 MHz).
Při nižších frekvencích je nutné vzít v úvahu také přímý
(netepelný) vliv indukované proudové hustoty J na procesy v tkáni
a při srovnávání expozice s přípustnou hodnotou případně započítat
současně SAR i indukovanou proudovou hustotu.
3.8 Plošná hustota energie
Množství energie, které dopadlo na rovinnou plochu (nebo prošlo
rovinnou plochou) kolmou ke směru šíření elektromagnetické vlny,
dělené obsahem této plochy. Vyjadřuje se v jednotkách joule na
čtverečný metr (J/m2).
3.9 Kontaktní proud (I)
Proud tekoucí tělem při kontaktu člověka s vodivým předmětem,
který je v elektrickém nebo střídavém magnetickém poli.
S referenční hodnotou se srovnává časový průměr efektivní hodnoty
kontaktního proudu středované za dobu jedné sekundy.
3.10 Indukovaný proud (i)
Proud tekoucí tělem v důsledku přímé expozice osoby elektrickému
nebo střídavému magnetickému poli.
4.
Vysvětlení obecných pojmů a definic
4.1 Špičková hodnota
Maximální hodnota časově proměnné veličiny (například intenzity
pole nebo hustoty zářivého toku) v daném časovém intervalu.
4.2 Absolutní hodnota
Absolutní hodnota (velikost) vektoru intenzity elektrického pole
E(t) v okamžiku t je definována vztahem
+- -+ | 2 2 2 | E(t) = |E(t)| = odmocnina|E (t) + E (t) + E (t)| . | x y z | +- -+
Ex(t), Ey(t) a Ez(t) jsou okamžité hodnoty pravoúhlých složek
časově proměnného vektoru E(t) pole. Stejný vztah platí pro vektor
magnetické indukce B(t) a pro kteroukoli jinou vektorovou
veličinu.
4.3 Efektivní hodnota
Efektivní hodnota Eeff intenzity elektrického pole a efektivní
hodnota Beff magnetické indukce v daném místě je rovna odmocnině
z časového průměru kvadrátu intenzity pole E(t) a kvadrátu
magnetické indukce B(t) přes periodu:
+- -+ | 1 t + T 2 | E = odmocnina | - integrál E (t) d t| ; eff | T t | +- -+ +- -+ | 1 t + T 2 | B = odmocnina | - integrál B (t) d t| ; eff | T t | +- -+
stejný vztah se použije pro výpočet efektivní hodnoty elektrického
proudu a efektivní hodnoty proudové hustoty.
Efektivní hodnota hustoty zářivého toku (výkonové hustoty) je
časový průměr hustoty zářivého toku přes periodu:
1 t + T S = - integrál S (t) d t ; eff T t
T = 1/f je perioda příslušné oscilující veličiny.
4.4 Časový průměr (způsoby středování)
S referenčními úrovněmi pro nepřetržitou expozici stanovenými
v příloze č. 3 se zjištěné hodnoty odpovídajících veličin
srovnávají různě podle biologických mechanismů, kterými elektrické
a magnetické pole různých frekvencí působí na tkáň lidského těla:
4.4.1 U veličin charakterizujících pole s frekvencí vyšší než
1 kHz a u hustoty zářivého toku se s referenčními úrovněmi
srovnávají časové průměry Est, Bst a Sst vypočtené ze
zjištěných efektivních hodnot
a) u pole s frekvencí nižší než 100 kHz nebo rovnou 100 kHz podle
vztahů
t + T 1 1 c E = -- suma E t , případně E -- integrál E (t) d t a st T i i i st T t eff c c t + T 1 1 c B = -- suma B t , případně B = -- integrál B (t) d t st T i i i st T t eff c cs dobou středování Tc = 1 sekunda;
b) u pole s frekvencí vyšší než 100 kHz a nižší než 10 GHz nebo
rovnou 10 GHz podle vztahů
+- -+ | 1 2 | E = odmocnina| -- suma E t | , st | T i i i| | s | +- -+ +- -+ | t + T | | 1 s 2 | případně E = odmocnina| -- integrál E (t) d t| st | T t eff | | s | +- -+ +- -+ | 1 2 | B = odmocnina| -- suma B t | , st | T i i i| | s | +- -+ +- -+ | t + T | | 1 s 2 | případně B = odmocnina| -- integrál B (t) d t| a st | T t eff | | s | +- -+ t + T 1 1 s S = -- suma S t , případně S = -- integrál S (t) d t st T i i i st T t eff s ss dobou středování Ts = 6 minut a pro frekvenci z intervalu od 10 GHz do 300 GHz s dobou středování Ts = 68/(10^-9.f)^1,05. Frekvence je v jednotkách Hz, doba Ts vyjde v minutách. Ei a Bi jsou efektivní hodnoty intenzity elektrického pole a magnetické indukce, Si je efektivní hustota zářivého toku pro i-tou expozici trvající dobu ti. Výrazy s integrály se použijí, byl-li v časovém úseku, přes který se středuje, zaznamenán spojitě proměnný časový průběh okamžitých efektivních hodnot Eeff (t), Beff (t) a Seff (t) intenzity elektrického pole, magnetické indukce nebo hustoty zářivého toku.
4.4.2 U pole s frekvencí nižší než 1 kHz není časové středování
přípustné. S referenčními úrovněmi se v tomto případě
srovnávají zjištěné efektivní hodnoty elektrického pole
a magnetické indukce přímo.
4.5 Časový interval pro stanovení průměru (Tc, Tst)
Doba, za kterou je středována příslušná veličina, například
absorbovaný výkon nebo intenzita elektrického pole. Pro frekvence
od 1000 Hz do 100 kHz je časový interval pro stanovení průměru
1 sekunda, pro frekvence vyšší než 100 kHz a nižší než 10 GHz
- 6 minut, pro frekvence od 10 GHz do 300 GHz je
Tst = 1,92.10^11/f^1,05 (f je frekvence v Hz, Tst je doba
středování v minutách). Veličiny (intenzita elektrického pole,
magnetická indukce, hustota indukovaného elektrického proudu)
s frekvencí nižší než 1000 Hz se pro srovnání s referenční úrovní
nebo s nejvyšší přípustnou hodnotou nestředují.
4.6 Střední absorbovaný výkon (Pst)
Časově středovaný absorbovaný výkon definovaný vztahem
t 1 2 P = ------- integrál P(t) dt st t - t t 2 1 2
kde t1 a t2 označuje počáteční a konečný čas středování časově
proměnného výkonu P(t).
4.7 Statické pole
Pro účely tohoto nařízení - elektrické nebo magnetické pole, jehož
časová změna má frekvenci nižší než 1 Hz.
4.8 Pole s několika frekvencemi
Superpozice dvou nebo více fázově nekoherentních složek
elektromagnetického pole s různými frekvencemi.
4.9 Oblast blízkého pole
Oblast nacházející se blízko zdroje vysokofrekvenčního pole,
v které nemá elektrické a magnetické pole charakter rovinné vlny.
Oblast blízkého pole se dále dělí na reaktivní oblast, která je
k vyzařující struktuře nejblíže a obsahuje skoro všechnu uloženou
energii, a na oblast vyzařování, kde již radiační pole převažuje
nad reaktivním polem, má však složitou strukturu. Pro většinu
antén se obyčejně za vnější hranici reaktivního blízkého pole bere
vzdálenost od povrchu antény rovná polovině vlnové délky.
4.10 Oblast vzdálené zóny
V této oblasti převládá u pole charakter rovinné vlny, kdy vektory
jeho elektrické složky a magnetické složky jsou navzájem kolmé a
leží v rovině kolmé ke směru šíření vlny.
4.11 Vlnová impedance (Z)
Poměr intenzity elektrického pole k intenzitě magnetického pole
v elektromagnetické vlně.
Vlnová impedance pro rovinnou vlnu šířící se ve vakuu je
Z0 = odmocnina (mý0/epsilon0), tedy přibližně 377 ohm.
4.12 Dielektrická konstanta - viz permitivita
4.13 Pracovní cyklus (u periodicky přerušovaného pole)
Poměr doby trvání pulsu pole k periodě opakování pulsů. Pracovní
cyklus rovný jedné odpovídá nepřerušovanému poli.
4.14 Elektrická indukce (D)
Veličina, rovná intenzitě elektrického pole (E) násobené
permitivitou:
D = epsilon E
Elektrická indukce se vyjadřuje v jednotkách coulomb na čtverečný
metr (C/m2).
4.15 Permeabilita (mý)
Magnetická permeabilita materiálu (prostředí) je definována jako
poměr mezi velikostí magnetické indukce B a intenzitou
magnetického pole H:
B mý = --- H
Jednotkou permeability je henry na metr (H/m). Pro všechny
neferomagnetické materiály, počítaje v to tkáň lidského těla, je
permeabilita dostatečně přesně rovná 4pí.10^-7 henry/metr.
4.16 Permitivita (epsilon)
Charakteristika dielektrického materiálu (například biologické
tkáně) definovaná jako podíl velikosti elektrické indukce
D a intenzity elektrického pole E:
D epsilon = --- E
Jednotkou permitivity je farad na metr.
4.17 Vlnová délka (lambda)
Vlnová délka (lambda) elektromagické vlny souvisí s frekvencí
f a rychlostí c vlny vztahem c = f.lambda. Ve vakuu je rychlost
elektromagnetické vlny rovna rychlosti světla. Vlnová délka se
vyjadřuje v metrech (m).
4.18 Odražené záření
Elektromagnetické pole vyvolané vodivými nebo posuvnými proudy
indukovanými ve vodivém nebo dielektrickém předmětu
elektromagnetickými vlnami dopadajícími na tento předmět z jednoho
nebo několika zdrojů. Odrážející objekt je někdy nazýván
sekundárním zářičem.
4.19 Polarizace
Směr vektoru elektrického pole; v užším smyslu - prostorová
křivka, kterou opisuje koncový bod vektoru elektrického nebo
magnetického pole. (Vektor pole opisuje obecně elipsu buď ve směru
hodinových ručiček nebo proti němu. Kruhová nebo lineární
polarizace nastává, jestliže se elipsa změní v kružnici nebo
v přímku.)
Příl.3
Způsob zjišťování nepřekročení
nejvyšších přípustných hodnot
1.
Nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty indukované proudové
hustoty, měrného absorbovaného výkonu, případně měrné
absorbované energie, a hustoty zářivého toku se zjišťuje:
a) výpočtem;
b) měřením na modelech (fantómech) lidského těla nebo jeho
částí;
c) srovnáním intenzity elektrického pole, magnetické indukce,
hustoty zářivého toku, kontaktního a indukovaného proudu
tekoucího kteroukoli končetinou, případně hustoty dopadnuvší
zářivé energie, zjištěných pro posuzovanou situaci výpočtem
nebo měřením, s referenčními úrovněmi těchto veličin
uvedenými v tabulkách č. 1 až 9. Nepřekročení referenčních
úrovní zaručuje, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné
hodnoty stanovené v příloze č. 1. Referenční úrovně mohou
být překročeny, jestliže se způsobem uvedeným v písmenu a)
nebo v písmenu b) prokázalo, že nejsou překročeny nejvyšší
přípustné hodnoty.
2.
Referenční úrovně
2.1 Dále stanovené referenční úrovně pro intenzitu elektrického
a magnetického pole (magnetickou indukci) a pro hustotu
zářivého toku, případně pro hustotu zářivé energie, uvedené
v tabulkách 1 až 6, platí pro pole neporušené
přítomností osob v posuzovaném prostoru. Je-li pole
prostorově silně nehomogenní, srovnává se s referenční
úrovní buď průměrná intenzita pole středovaná přes oblast
odpovídající poloze srdce a hlavy exponované osoby, nebo se
pro srovnání s referenční úrovní bere hodnota
v geometrickém středu této oblasti. Nepřekročení referenční
hodnoty kontaktního proudu se zjistí buď přímým měřením
kontaktního proudu u příslušné osoby nebo měřením proudu
rezistorem napodobujícím impedanci lidského těla.
2.2 Vztahy, určující podmínky splnění referenčních úrovní při
současné expozici člověka elektrickému a magnetickému poli
a při současné expozici člověka polím od více zdrojů,
jsou stanoveny v bodu 3.4, pro krátkodobou expozici v bodu
4, mezní referenční úrovně v bodu 5.
2.3 Referenční úrovně pro hustotu energie dopadnuvší při
krátkodobé expozici na povrch těla a referenční úrovně pro
kontaktní proud a pro indukovaný proud tekoucí končetinou,
uvedené v tabulkách č. 7 až 9, jsou odvozeny z požadavku
nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty pro měrnou
absorbovanou energii a nejvyšší přípustné hodnoty pro měrný
absorbovaný výkon.
2.4 Pokud není výslovně uvedeno jinak, jsou stanovené
referenční úrovně v efektivních hodnotách příslušných
veličin.
3.
Referenční úrovně pro nepřetržitou expozici celého těla
3.1 Referenční úrovně pro intenzitu elektrického pole jsou
v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1 +----------------------------------------------------------------------+ |Referenční úrovně intenzity elektrického pole E - nepřetržitá expozice| +-------------------------------+--------------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |frekvence f/Hz |E/V.m-1 |frekvence f/Hz |E/V.m-1 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |< 1 |- a) |< 1 |- a) | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |1 - 8 |20000 |1 - 8 |10000 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |8 - 25 |20000 |8 - 25 |10000 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |25 - 820 |5.10^5/f |25 - 800 |2,5.10^5/f | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |50 |10000 |50 |5000 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |820 - 3.10^3 |610 |800 - 3.10^3 |2,5.10^5/f | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |3.10^3 - 65.10^3|610 |3.10^3 - 150.10^3|87 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |65.10^3 - 10^6 |610 |150.10^3 - 10^6 |87 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |10^6 - 10^7 |610.10^6/f |10^6 - 10^7 |87.10^3/f^0,5 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |10^7 - 4.10^8 |61 |10^7 - 4.10^8 |28 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |4.10^8 - 2.10^9 |3.10^-3.f^0,5 |4.10^8 - 2.10^9 |1,375.10^-3.f^0,5 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |2.10^9 - 3.10^11|137 |2.10^9 - 3.10^11 |61 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+
a) referenční úroveň pro statické elektrické pole není zavedena;
při pobytu v silném statickém elektrickém poli je však třeba
snížit vliv nepříjemného pocitu způsobeného elektrickým nábojem
indukovaným na povrchu těla a zabránit sršení výbojů z povrchu
těla.
Je-li současně přítomné i pole magnetické, je pro srovnání
s referenční hodnotou nutné použít vztahy uvedené v bodu 3.4.
3.2 Referenční úrovně pro magnetickou indukci
Referenční úrovně pro magnetickou indukci jsou v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2 +----------------------------------------------------------------------+ |Referenční úrovně pro magnetickou indukci B - nepřetržitá expozice | +-------------------------------+--------------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |frekvence f/Hz |B/tesla |frekvence f/Hz |B/tesla | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |< 1 |0,28*a) |< 1 |0,056* | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |1 - 8 |0,2/f^2 |1 - 8 |0,04/f^2 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |8 - 25 |0,025/f |8 - 25 |0,005/f | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |25 - 820 |25.10^-3/f |25 - 800 |0,005/f | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |50 |500.10^-6 |50 |100.10^-6 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |820 - 3.10^3 |30,7.10^-6 |800 - 3.10^3 |6,25.10^-6 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |3.10^3 - 65.10^3|30,7.10^-6 |3.10^3 - 150.10^3|6,25.10^-6 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |65.10^3 - 10^6 |2/f |150.10^3 - 10^6 |0,92/f | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |10^6 - 10^7 |2/f |10^6 - 10^7 |0,92/f | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |10^7 - 4.10^8 |0,2.10^-6 |10^7 - 4.10^8 |0,092.10^-6 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |4.10^8 - 2.10^9 |10^-11.f^0,5 |4.10^8 - 2.10^9 |4,6.10^-12.f^0,5 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ |2.10^9 - 3.10^11|0,45.10^-6 |2.10^9 - 3.10^11 |0,20.10^-6 | +----------------+--------------+-----------------+--------------------+ * Špičková hodnota
a) časový průměr magnetické indukce ve směně při expozici
zahrnující trup nebo hlavu; nejvyšší hodnota magnetické indukce
přitom nesmí být v žádném okamžiku vyšší než 2 tesla.
3.2.1 Pokud expozice magnetickému poli nepřekračuje 1 hodinu
denně v týdenním průměru, je v intervalu frekvencí od
0 Hz do 100 kHz možné použít referenční hodnotu
stanovenou pro zaměstnance i pro ostatní osoby.
3.2.2 Při expozici jen rukou nebo nohou je přípustné referenční
hodnoty zvýšit nepřímo úměrně poměru lineárního rozměru
exponované části těla k lineárnímu rozměru trupu, přičemž
u statistického pole lze krátkodobě připustit expozici
poli nepřekračujícímu 5 tesla.
3.2.3 Je-li současně přítomné i pole elektrické, je pro
srovnání s referenční hodnotou nutné použít vztahy
uvedené v bodu 3.4.
Referenční úrovně pro hustotu zářivého toku
Referenční úrovně pro hustotu zářivého toku jsou v tabulce
č. 3.
Tabulka č. 3 +---------------------------------------------------------------------+ |Referenční úrovně pro hustotu zářivého toku* S - nepřetržitá expozice| +-------------------------+-------------------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +----------------+--------+----------------+--------------------------+ |frekvence f/Hz |S/W.m-2 |frekvence f/Hz |S/W.m-2 | +----------------+--------+----------------+--------------------------+ |10^7 - 4.10^8 |10 |10^7 - 4.10^8 |2 | +----------------+--------+----------------+--------------------------+ |4.10^8 - 2.10^9 |f/4.10^7|4.10^8 - 2.10^9 |f/2.10^8 | +----------------+--------+----------------+--------------------------+ |2.10^9 - 3.10^11|50** |2.10^9 - 3.10^11|10** | +----------------+--------+----------------+--------------------------+
* Tato veličina je použitelná jen pro postupnou vlnu. V indukční
zóně zdroje je nutné použít referenční úrovně pro
E a B uvedené v tabulkách č. 1 a 2.
** V intervalu frekvencí od hodnoty 10 GHz do hodnoty 300 GHz je
hustota zářivého toku nejvyšší přípustnou hodnotou. Doba
středování pro frekvence 10 GHz až 300 GHz je
Tst = 1,92.10^11/f^1,05; f je v hertzech, doba středování
v minutách.
3.4 Současná expozice několika polím
Pro posouzení expoziční situace při současném působení
elektrického a magnetického pole stejné frekvence nebo pole
s různými frekvencemi podle zjištěných referenčních úrovní je
nutné uvažovat odděleně elektrickou stimulaci, která se
uplatňuje v intervalu frekvencí od 0 Hz do 10 MHz, a tepelné
působení pole, které se uplatňuje v intervalu frekvencí od
hodnoty 100 kHz do hodnoty 300 GHz.
3.4.1 Elektrická stimulace vyvolaná hustotou indukovaného
elektrického proudu v tkáni nepřekračuje referenční
hodnoty, splňují-li zjištěné úrovně polí nerovnosti:
E E 1 MHz i 10 MHz i suma ----- + suma -- <= 1 1 Hz E f > 1 MHz a L,i a B B 65 kHz j 10 MHz j suma ---- + suma -- <= 1 1 Hz B f > 65 kHz b L,j Ei označuje intenzitu elektrického pole s frekvencí i, EL,i - referenční úroveň intenzity elektrického pole pro i-tou frekvenci, Bj - magnetickou indukci s frekvencí j, BL,j - referenční hodnotu magnetické indukce pro j-tou frekvenci, a 610 V/m pro expozici zaměstnance a 87 V/m pro expozici ostatních osob, b = 30,7.10^-6 tesla pro expozici zaměstnance a 6,25.10^-6 tesla pro expozici ostatních osob. (Konstantní hodnoty a a b jsou v tomto případě použity i pro frekvence vyšší než 1 MHz, protože součet se týká hustot indukovaných proudů a nezahrnuje tepelné působení pole.)
3.4.2 Tepelné působení, které se uplatňuje při frekvencích
vyšších než 100 kHz, nepřekračuje přípustnou hodnotu,
jsou-li splněny nerovnosti:
+- -+2 +- -+2 | E | | E | 1 MHz | i | 300 GHz | i | suma | --- | + suma | ----- | <= 1 100 kHz | c | f > 1 MHz | E | +- -+ | L,i | +- -+ a +- -+2 +- -+2 | B | | B | 1 MHz | j | 300 GHz | j | suma | --- | + suma | ----- | <= 1 100 kHz | d | f > 1 MHz | B | +- -+ | L,j | +- -+ c = 610.10^6/f V/m pro expozici zaměstnance a 87.10^3/f^0,5 V/m pro expozici ostatních osob, a d = 2/f tesla pro expozici zaměstnance a 0,92/f tesla pro expozici ostatních osob. Frekvence f je v hertzech.
4.
Krátkodobá expozice
Tepelné působení expozice elektrickému a magnetickému poli kratší než je doba určená pro středování, případně série krátkodobých expozic působících v době kratší než je doba určená pro středování, nepřekračuje referenční hodnotu, jestliže doby expozice ti a zjištěné úrovně polí Ei a Bi z intervalu frekvencí od 100 kHz do 10 GHz splňují nerovnosti +- -+ +- -+ | 2 | | 2 | -1 2 suma |E . t | <= |6 . E | v jednotkách (V.m ) .min. i | i i| | L,i| +- -+ +- -+ a +- -+ +- -+ | 2 | | 2 | 2 suma |B . t | <= |6 . B | v jednotkách T .min (T = tesla), i | i i| | L,i| +- -+ +- -+ případně splňuje-li hustota zářivého toku téhož intervalu frekvencí nerovnost +- -+ +- -+ -2 suma |S . t | <= |6 . S | v jednotkách W.m .min. i | i i| | L,i| +- -+ +- -+ ti je doba i-té expozice v minutách. Použitými symboly byly označeny: Ei - intenzita elektrického pole během i-té expozice v jednotkách V.m-1, Bi - magnetická indukce během i-té expozice v jednotkách tesla (T), Si - hustota zářivého toku během i-té expozice v jednotkách W.m-2, EL,i, BL,i, SL,i - referenční úrovně intenzity elektrického pole, magnetické indukce a hustoty zářivého toku pro nepřetržitou expozici uvedené v tabulkách č. 1, 2 a 3. Pro frekvence vyšší než 10 GHz je nutné krátkodobou expozici hodnotit podle doby středování uvedené v bodu 3.3. Okamžité hodnoty polí a zářivých toků nesmějí však překročit mezní referenční úrovně uvedené v bodu 5.
5.
Mezní referenční úrovně
5.1 Mezní referenční úrovně pro intenzitu elektrického pole
jsou v tabulce č. 4.
Tabulka č. 4 +--------------------------------------------------------------------+ |Mezní referenční intenzita elektrického pole Emez (špičkové hodnoty)| +------------------------------------+-------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |frekvence f/Hz |E/V.m-1 |frekvence f/(Hz)|E/V.m-1 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |10^5 |915 |10^5 |130 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |10^5 - 10^6 |0,438.f^0,67 |10^5 - 10^6 |0,0605.f^0,67 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |10^6 |4226 |10^6 |603 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |10^6 - 10^7 |4,3514.10^5/f^0,335|10^6 - 10^7 |56,03.f^0,17 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |10^7 |1952 |10^7 |896 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |10^7 - 4.10^8 |1952 |10^7 - 4.10^8 |896 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |4.10^8 |1952 |4.10^8 |896 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |4.10^8 - 2.10^9 |0,098.f^1/2 |4.10^8 - 2.10^9 |0,0448.f^1/2 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |2.10^9 |4384 |2.10^9 |1952 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+ |2.10^9 - 3.10^11|4384 |2.10^9 - 3.10^11|1952 | +----------------+-------------------+----------------+--------------+
5.2 Mezní referenční úrovně pro magnetickou indukci jsou
v tabulce č. 5
Tabulka č. 5 +--------------------------------------------------------------------------+ |Mezní referenční hodnota magnetické indukce Bmez (špičkové hodnoty) | +------------------------------------+-------------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |frekvence f/Hz |B/tesla |frekvence f/(Hz)|B/tesla | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |10^5 |30.10^-6 |10^5 |9,375.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |10^5 - 10^6 |1,427.10^-3/f^0,335|10^5 - 10^6 |0,1619.10^-3/f^0,247| +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |10^6 |1,385.10^-5 |10^6 |5,3.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |10^6 - 10^7 |0,001427/f^0,335 |10^6 - 10^7 |0,1619.10^-3/f^0,247| +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |10^7 |6,4.10^-6 |10^7 |3.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |10^7 - 4.10^8 |6,4.10^-6 |10^7 - 4.10^8 |3.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |4.10^8 |6,4.10^-6 |4.10^8 |3.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |4.10^8 - 2.10^9 |3,2.10^-10 f^1/2 |4.10^8 - 2.10^9 |1,5.10^-10.f^1/2 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |2.10^9 |14,4.10^-6 |2.10^9 |6,4.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+ |2.10^9 - 3.10^11|14,4.10^-6 |2.10^9 - 3.10^11|6,4.10^-6 | +----------------+-------------------+----------------+--------------------+
5.3 Mezní referenční hodnoty pro hustotu zářivého toku jsou
v tabulce č. 6.
Tabulka č. 6 +----------------------------------------------------------------+ |Mezní referenční hustota zářivého toku* Smez (špičkové hodnoty) | +---------------------------+------------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +----------------+----------+----------------+-------------------+ |frekvence f/Hz |S/W.m-2 |frekvence f/Hz |S/W.m-2 | +----------------+----------+----------------+-------------------+ |10^7 - 4.10^8 |10000 |10^7 - 4.10^8 |2000 | +----------------+----------+----------------+-------------------+ |4.10^8 - 2.10^9 |25.10^-6 f|4.10^8 - 2.10^9 |5.10^-6.f | +----------------+----------+----------------+-------------------+ |2.10^9 |50000 |2.10^9 |10000 | +----------------+----------+----------------+-------------------+ |2.10^9 - 3.10^11|50000 |2.10^9 - 3.10^11|10000 | +----------------+----------+----------------+-------------------+
* Tato veličina je použitelná jen pro postupnou vlnu. V indukční
zóně zdroje je třeba použít mezní referenční úrovně pro
E a B uvedené v tabulkách č. 4 a 5.
5.4 Mezní referenční úrovně pro současnou expozici několika
polím
Při expozici více polím musí okamžité hodnoty intenzity
elektrického pole Ei, magnetické indukce Bi a hustoty zářivého
toku Si splňovat pro všechna t nerovnosti
suma E / E <= 1 a suma B / B <= 1, případně i i mez j j mez suma Si / S <= 1 . i mez
Emez, Bmez a Smez jsou mezní referenční úrovně uvedené
v tabulkách č. 4, 5 a 6.
6.
Referenční úroveň hustoty elektromagnetické energie
Referenční úroveň plošné hustoty elektromagnetické energie,
která dopadne na povrch těla, odvozená z požadavku nepřekročit
nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou v příloze č. 1 pro
měrnou absorbovanou energii u záření a polí s dobou trvání
t <= mikros s frekvencí vyšší než 300 MHz, je v tabulce č. 7:
Tabulka č. 7 +----------------------------------------+ |Referenční úroveň plošné hustoty energie| +-----------------+----------------------+ | Zaměstnanci | Ostatní osoby | +-----------------+----------------------+ | 0,1 J.m-2 | 0,02 J.m-2 | +-----------------+----------------------+
7.
Referenční úrovně pro kontaktní proud
Referenční úrovně pro kontaktní proud s frekvencí f, vznikající
při dotyku osoby s elektricky vodivým předmětem, přičemž buď
předmět nebo osoba se nacházejí v elektrickém poli nebo ve
střídavém magnetickém poli, jsou stanoveny v tabulce č. 8.
Proud je určen efektivní hodnotou středovanou za dobu jedné
sekundy. Počáteční přechodový proud tekoucí v okamžiku dotyku
se do hodnocení nezapočítává.
Tabulka č. 8 +---------------------------------------------------+ |Kontaktní proud I - referenční úrovně | +-------------------------+-------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +---------------+---------+---------------+---------+ |frekvence f/Hz |proud I/A|frekvence f/Hz |proud I/A| +---------------+---------+---------------+---------+ |< 2500 |0,001 |< 2500 |0,0005 | +---------------+---------+---------------+---------+ |2500 - 10^5 |4.10^-7.f|2500 - 10^5 |2.10^-7 f| +---------------+---------+---------------+---------+ |10^5 - 1,1.10^8|0,04 |10^5 - 1,1.10^8|0,02 | +---------------+---------+---------------+---------+
8.
Indukovaný proud
Pro frekvence od 10 MHz do 110 MHz je referenční hodnota pro
indukovaný proud tekoucí kteroukoli končetinou v tabulce č. 9:
Tabulka č. 9 +-------------------------------------------------------------------------+ |Referenční úrovně pro indukovaný proud i* | +------------------------------------+------------------------------------+ |Zaměstnanci |Ostatní osoby | +---------------+--------------------+---------------+--------------------+ |frekvence f/Hz |indukovaný proud i/A|frekvence f/Hz |indukovaný proud i/A| +---------------+--------------------+---------------+--------------------+ |10^7 - 1,1.10^8| 0,1 |10^7 - 1,1.10^8| 0,045 | +---------------+--------------------+---------------+--------------------+ * proud tekoucí kteroukoli končetinou
9.
Požadovaná přesnost
9.1 Nepřesnost zjištěných hodnot, způsobená nepřesností
výpočtu, přibližností teoretického modelu nebo nepřesností
měření použitým přístrojem a podmínkami měření se pro
srovnání s nejvyššími přípustnými hodnotami nebo
s referenčními úrovněmi započte takto:
a) Je-li střední relativní chyba výpočtu nebo měření příslušné
veličiny menší než 1 dB (tj. přibližně 12,5 % u intenzit
polí a 25 % u výkonových veličin), pokládá se nejvyšší
přípustná hodnota nebo referenční úroveň za dodrženou, je-li
vypočtená nebo naměřená hodnota rovna nejvyšší přípustné
hodnotě nebo referenční úrovni, nebo je-li nižší.
b) Je-li střední relativní chyba zjišťované veličiny větší než
1 dB, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční
úroveň za splněnou, je-li vypočtená nebo změřená hodnota
příslušné veličiny nižší než její nejvyšší přípustná hodnota
nebo referenční úroveň aspoň o tolik decibelů, o kolik
decibelů přesahuje střední relativní chyba 1 dB. Stejné
pravidlo platí, je-li pro zjištění, zda nejsou překročeny
nejvyšší přípustné hodnoty nebo referenční úrovně, nutné
použít kombinace dvou nebo více zjištěných hodnot podle
vztahů uvedených v této příloze a v příloze č. 1.
9.2 Při ověřování nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot
nebo nepřekročení referenčních úrovní měřením musí být
používané přístroje kalibrovány aspoň jednou za tři roky
a po každé opravě. Při kalibraci měřicí sondy je nutné
změřit i úhlovou závislost sondy.
10.
I při dodržení stanovených referenčních úrovní nelze
vyloučit ovlivnění některých elektronických zařízení
implantovaných do těla, například kardiostimulátorů, protéz
obsahujících feromagnetické materiály a podobně.
Příl.4
Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob
ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření
nelaserových technologických zdrojů
1. V intervalu vlnových délek 320 nm - 400 nm nesmí hustota
zářivého toku dopadajícího na oko překročit hodnotu 10 W.m-2,
je-li doba expozice delší než 15 minut. Při době expozice
kratší než 15 minut nesmí součin doby expozice v sekundách
a hustoty zářivého toku ve W.m-2 překročit hodnotu 10^4 J.m-2.
2. Expozice ultrafialovému záření dopadajícímu na nechráněnou kůži
nebo na oko z širokopásmových zdrojů emitujících v intervalu
vlnových délek 180 nm až 400 nm nesmí překročit hodnotu
-2 t.E = 30 J.m ; eff t je doba expozice v sekundách a Eeff je efektivní hustota dopadajícího zářivého toku v jednotkách W.m-2 vztažená k monochromatickému zdroji s vlnovou délkou záření 270 nm vypočtená podle vztahu 400 E = suma E . S . delta lambda . eff 180 lambda lambda
E lambda je spektrální hustota zářivého toku v jednotkách
W.m-2.nm-1, S lambda je relativní spektrální účinnost
(bezrozměrné číslo) a delta lambda je interval vlnové délky
v nanometrech. Sčítá se přes celý rozsah vlnových délek
ultrafialového záření od 180 nm do 400 nm. Hodnoty S lambda pro
jednotlivé vlnové délky jsou v tabulce č. 1.
Nejvyšší přípustná expozice ultrafialovému záření
monochromatického zdroje je 30/S lambda J.m-2. Jde-li
o monochromatický zdroj s vlnovou délkou, pro kterou nejsou
v tabulce uvedeny hodnoty, stanoví se přípustná hodnota
expozice lineární interpolací.
3. Expozice očí viditelnému a infračervenému záření
širokopásmových zdrojů z intervalu vlnových délek 400 nm až
1400 nm musí splňovat všechna dále uvedená kritéria:
a) Součet B(m) spektrálních září L lambda zdroje, vážených
koeficientem spektrální nebezpečnosti B lambda fotochemického
poškození sítnice, násobený dobou expozice oka t v sekundách
nesmí pro dobu expozice t menší než 10^4 s překročit hodnotu
10^6 J.m-2.sr-1, tj.
700 6 -2 -1 t . B(m) = t . suma L . B . delta lambda <= 10 J.m . sr . 400 lambda lambda Hodnota spektrální záře L lambda zdroje se určuje z místa oka exponované osoby. Hodnoty koeficientu spektrální nebezpečnosti fotochemického poškození sítnice B lambda jsou v tabulce č. 2. Pro expozici delší než 10^4 s nesmí B(m) překročit hodnotu 100 W.m-2.sr-1. Je-li B(m) větší než 100 W.m-2.sr-1, je přípustná doba expozice tmax dána vztahem 6 -2 -1 tmax = 10 J . m . sr / B(m) . B(m) je v jednotkách W.m-2.sr-1.
b) Pro ochranu sítnice před tepelným poškozením nesmí být doba
expozice t v sekundách větší než tmax určené vztahem
+- -+2 t 2 | 1400 | max = K / |alfa . suma L . R . delta lambda| , | 400 lambda lambda | +- -+ kde je spektrální zář zdroje v místě oka exponované osoby v jednotkách W.m-2.sr-1.nm-1, R lambda je koeficient spektrální nebezpečnosti záření dané vlnové délky pro tepelné poškození sítnice uvedený v tabulce č. 2, alfa je zorný úhel zdroje z místa oka pozorovatele v radiánech, delta lambda je interval vlnové délky v nanometrech a hodnota konstanty je K = 10^4W.m-2.sr-1.rad.s^0,5.
c) K zamezení možných pozdních účinků na oční čočku nesmí hustota
zářivého toku infračerveného záření o vlnové délce větší než
770 nm překročit v místě oka hodnotu 100 W.m-2.
U zdroje infračerveného záření, jehož činnost není provázena
dobře patrným viditelným světlem, musí kromě toho součet
spektrálních září zdroje splňovat na úrovni oka nerovnost
1400 4 -2 -1 suma L . delta <= 0,6 . 10 W . m . sr . rad/alfa . 770 lambda lambda
při dlouhodobé expozici. alfa je zorný úhel zdroje z místa oka
pozorovatele v radiánech.
Tabulka č. 1 - Spektrální váhový koeficient S lambda pro určení rizika poškození očí a kůže ultrafialovým zářením se spojitým spektrem +-------------+-------+-------------+--------+ |Vlnová délka |S |Vlnová délka |S | | lambda | lambda| lambda | lambda | |v nanometrech| |v nanometrech| | +-------------+-------+-------------+--------+ | 180 | 0,012 | 290 |0,64 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 185 | 0,015 | 295 |0,54 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 190 | 0,019 | 300 |0,3 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 195 | 0,023 | 305 |0,06 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 200 | 0,03 | 310 |0,015 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 205 | 0,051 | 315 |0,003 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 210 | 0,075 | 320 |0,001 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 215 | 0,095 | 325 |0,0005 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 220 | 0,12 | 330 |0,00041 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 225 | 0,15 | 335 |0,000334| +-------------+-------+-------------+--------+ | 230 | 0,19 | 340 |0,00028 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 235 | 0,25 | 345 |0,00024 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 240 | 0,3 | 350 |0,0002 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 245 | 0,36 | 355 |0,00016 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 250 | 0,43 | 360 |0,00013 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 255 | 0,52 | 365 |0,00011 | +-------------+-------+-------------+--------+ | 260 | 0,65 | 370 |9,3.10-5| +-------------+-------+-------------+--------+ | 265 | 0,81 | 375 |7,7.10-5| +-------------+-------+-------------+--------+ | 270 | 1 | 380 |6,4-10-5| +-------------+-------+-------------+--------+ | 275 | 0,96 | 385 |5,3.10-5| +-------------+-------+-------------+--------+ | 280 | 0,88 | 390 |4,4.10-5| +-------------+-------+-------------+--------+ | 285 | 0,77 | 395 |3,6.10-5| +-------------+-------+-------------+--------+ | 290 | 0,64 | 400 |3.10-5 | +-------------+-------+-------------+--------+
Tabulka č. 2 - Spektrální váhové koeficienty B lambda a R lambda pro určení rizika poškození sítnice optickými zdroji se spojitým spektrem +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | Vlnová délka lambda | B | R | | v nanometrech | lambda | lambda | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 400 | 0,10 | 1,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 405 | 0,20 | 2,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 410 | 0,40 | 4,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 415 | 0,80 | 8,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 420 | 0,90 | 9,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 425 | 0,95 | 9,5 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 430 | 0,98 | 9,8 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 435 | 1,0 | 10,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 440 | 1,0 | 10,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 445 | 0,97 | 9,7 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 450 | 0,94 | 9,4 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 455 | 0,90 | 9,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 460 | 0,80 | 8,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 465 | 0,70 | 7,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 470 | 0,62 | 6,2 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 475 | 0,55 | 5,5 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 480 | 0,45 | 4,5 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 485 | 0,32 | 3,2 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 490 | 0,22 | 2,2 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 495 | 0,16 | 1,6 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | | ((450-lambda)/50)| | | 500 - 600 |10 | 1,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 600 - 700 | 0,001 | 1,0 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 700 - 1049 | - | ((700-lambda)/500)| | | |10 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+ | 1050 - 1400 | - | 0,2 | +-----------------------------+-------------------+--------------------+
Příl.5
1.
Nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob záření laserů
1.1 Nejvyšší přípustné hodnoty expozice záření laserů pro
přímý pohled do svazku nebo do svazku zrcadlově odraženého jsou
uvedeny v tabulce č. 1, pro pohled na difúzní rozptylující plochu
ozářenou laserem v tabulce č. 2. Tabulka č. 3 uvádí nejvyšší
přípustné hodnoty hustot zářivého toku, případně hustot zářivé
energie pro působení laserového záření na kůži. Korekční faktory
C1 až C4 a kritické doby T1 a T2 použité v tabulkách č. 1 až 3
jsou vyjádřeny vzorci v tabulce č. 4 a grafy na obr. 1 až 6.
K získání příslušné nejvyšší přípustné hodnoty je nutné násobit
údaj v tabulkách korekčními faktory C1 až C4. Kritické doby T1
a T2 určují, podle kterého vztahu je třeba přípustnou hodnotu
záření stanovit.
1.2 Jde-li o záření laserů vydávajících sled impulsů
s frekvencí vyšší než 1 s-1, určí se nejdříve nejvyšší přípustná
hodnota pro jeden puls podle tabulky č. 1 nebo č. 2 a ta se násobí
korekčním faktorem C5 vyjádřeným vzorcem v tabulce č. 5 a grafem
na obr. 7. Přitom ozáření jedním pulsem ze sledu nesmí překročit
nejvyšší přípustnou hodnotu pro jeden puls a průměrná intenzita
ozařování sledem pulsů o délce T nesmí překročit nejvyšší
přípustnou hodnotu uvedenou v tabulkách č. 1, č. 2 a č. 3 pro
jeden puls o délce T a expozice ozáření způsobená jedním pulsem ze
sledu nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro jeden puls
násobenou n^-0,25, kde n je celkový počet pulsů během expozice.
1.3 Svazek záření laseru, který je z úrovně oka pozorovatele
viděn pod úhlem větším, než je úhel alfa min vyjádřený vzorcem
v tabulce č. 6 a grafem v obr. 8, se pokládá za záření plošného
zdroje. Nejvyšší přípustné hodnoty záření takového zdroje jsou
dány přípustnými hodnotami uvedenými v tabulkách č. 1 až 3, které
se dále korigují násobením bezrozměrným faktorem CE:
C = alfa / alfa pro alfa < alfa <= 0,1 rad E min min 2 C = alfa / (alfa . alfa pro alfa > alfa = 0,1 rad; E min max) max alfa je v radiánech.
Poznámka: o účincích ozáření kratších než 10-9 s je známo málo,
a nejvyšší přípustné hodnoty pro ně byly stanoveny s použitím
přípustných hodnot pro dobu ozáření 10-9 s.
2.
Kritéria pro zařazování laserů do tříd
Limity přístupné emise, podle nichž se řadí lasery do tříd,
jsou uvedeny v tabulkách č. 7 až 10. U laserů zařazovaných do
třídy I jsou pro interval vlnových délek od 400 nm do 1400 nm
uvedeny vždy dvě hodnoty - první pro zářivý tok nebo zářivou
energii, druhá pro zář nebo celkovou zář (časově integrovanou
zář). Laser se zařadí do I. třídy, vyhovuje-li aspoň jedné z obou
skupin uvedených hodnot.
Tabulka č. 1 - Nejvyšší přípustná expozice při přímém působení laserového záření na rohovku oka (přímý pohled do svazku)
Tabulka č. 2 - Nejvyšší přípustné ozáření rohovky oka při pozorování plošného laserového zdroje nebo laserového svazku po difúzním odrazu
Tabulka č. 3 - Nejvyšší přípustné ozáření při působení laserového záření na kůži
Tabulka č. 4 +--------------------------------+-------------------+-------+ | |Vlnová délka lambda| | | |v nanometrech | Číslo | |Parametr +---------+---------+obrázku| | | od | do | | +--------------------------------+---------+---------+-------+ |C1 = 5,6.10^3.t^0,25 | 302,5 | 400 | 1 | | | | | | +--------------------------------+---------+---------+-------+ | 0,8(lambda - 295) -15 | | | | |T = 10 .10 s| 302,5 | 315 | 2 | | 1 | | | | +--------------------------------+---------+---------+-------+ | 0,2(lambda - 295) | | | | |C = 10 | 302,5 | 315 | 3 | | 2 | | | | +--------------------------------+---------+---------+-------+ | 0,02(lambda - 550) | | | | |T = 10.10 s | 550 | 700 | 4 | | 2 | | | | +--------------------------------+---------+---------+-------+ | 0,015(lambda - 550) | | | | |C = 10 | 550 | 700 | 5 | | 3 | | | | +--------------------------------+---------+---------+-------+ | (lambda - 700)/500 | | | | |C = 10 | 700 | 1050 | 6 | | 4 | | | | +--------------------------------+---------+---------+-------+
Tabulka č. 5 +-----------+-----------------------------+-------+ |Parametr |Opakovací frekvence impulsů N| Číslo | | | |obrázku| +-----------+-----------------------------+-------+ |C5 = N^-0,5|N = 1 s^-1 až 278 s^-1 | | +-----------+-----------------------------+ 7 | 7 |C5 = 0,06 |N > 278 s^-1 | | +-----------+-----------------------------+-------+
Tabulka č. 6 +----------------------------------+-------------------------+-------+ | Parametr | Doba působení | Číslo | | | T |obrázku| +----------------------------------+-------------------------+-------+ |alfa = 8,5.10^-3 rad | | | | min |t < 10^-9 s | | +----------------------------------+-------------------------+ | |alfa = 0,25.10^-3 . t^-0,17 rad| | | | min |10^-9 s <= t < 18.10^-6 s| | +----------------------------------+-------------------------+ 8 | |alfa = 15.10^-3 . t^0,21 rad | | | | min |18.10^-6 s <= t < 10 s | | +----------------------------------+-------------------------+ | |alfa = 24,3.10^-3 rad | | | | min |t >= 10 s | | +----------------------------------+-------------------------+-------+
Poznámka: pro lambda > 1050 nm a t < 50.10^-6 s je nutné korigovat
vztah pro alfa min násobením faktorem 1,4 a použít tedy vzorec
alfa min = 0,25 . 1,4 . 10^-3 . t^-0,17 rad (viz obr. 8).
Tabulka č. 7 - Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy I
Tabulka č. 8 - Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy II +------------+-------------------------+-------------------------+ |Vlnová délka| Délka vyzařování t/s | Limit přístupné emise | | lambda/nm | | | +------------+-------------------------+-------------------------+ | | t < 0,25 | stejné jako pro třídu I | | 400 až 700 +-------------------------+-------------------------+ | | t >= 0,25 | 10^-3 W | +------------+-------------------------+-------------------------+
Tabulka č. 9 - Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy III a)
Tabulka č. 10 - Limity přístupné emise pro laserová zařízení třídy III b)
Příl.6
Způsob zjišťování expozice osob ultrafialovému,
viditelnému a infračervenému záření technologických zdrojů
I.
Vysvětlení pojmů
1. Laser - kvantový generátor optického záření, využívající
stimulované emise záření. Termín je sestaven z počátečních
písmen Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
2. Laserová zařízení - zařízení, v nichž je zabudován laser jako
zdroj záření.
3. Spojitý režim generování laserového záření - režim generování
laserového záření, při kterém laser vyzařuje nepřetržitě po
dobu delší než 2,5.10^-1 s.
4. Impulsní režim generování laserového záření - režim generování
laserového záření, při kterém je zářivá energie laseru
vyzařována ve formě impulsů ne delších než 2,5.10^-1
s a s opakovací frekvencí rovnou 1 s-1 nebo nižší. Laser
pracující v tomto režimu je označován jako impulzní laser.
5. Impulsní režim generování laserového záření s vysokou
opakovací frekvencí - režim, při kterém laser generuje impulsy
s opakovací frekvencí vyšší než 1 s-1.
6. Laserové aktivní prostředí - prostředí se schopností zesilovat
elektromagnetické záření na frekvenci laserového energetického
přechodu.
7. Průměr svazku laserového záření - vzdálenost mezi protilehlými
body svazku, v nichž je hustota zářivé energie (případně
hustota zářivého toku) rovna 1/e násobku maximální hustoty
zářivé energie (případně hustoty zářivého toku) výstupního
svazku laseru.
8. Rozbíhavost (divergence) svazku záření - celý úhel
rozbíhavosti svazku měřený mezi protilehlými přímkami
procházejícími stejnolehlými body svazku, v nichž hustota
zářivého toku je 1/e násobkem maximální hodnoty hustoty
zářivého toku v tomtéž průřezu. Udává se v radiánech.
9. Délka impulsu laserového záření - doba, po kterou zářivý tok
laserového výstupního svazku přesahuje hodnotu odpovídající
0,5 násobku hodnoty maximální.
10. Nejvyšší střední zářivý tok laserového záření - nejvyšší
hodnota středního zářivého toku dosažitelná daným laserem.
11. Nejvyšší přípustné hodnoty zářivého toku Pmax (případně zářivé
energie Qmax) - hodnoty vystupujícího záření laserů, které
jsou rozhodující pro zařazení laserů do I. třídy. Expozice
těmto hodnotám nemůže způsobit poškození zdraví.
12. Hustota zářivé energie u (případně hustota zářivého toku psí)
laserového záření - energie (případně výkon) laserového záření
prošlý limitním otvorem dělený obsahem plochy limitního
otvoru. Udává se v J.m-2 (případně ve W.m-2).
13. Střední zářivý tok laserového záření - střední hodnota
zářivého toku vystupujícího svazku laseru v daném časovém
intervalu; při impulsním vyzařování se počítá z doby podstatně
delší než je perioda opakování impulsů.
14. Opakovací frekvence impulsů - počet impulsů laserového záření
za jednotku času.
15. Expozice záření - součin plošné hustoty zářivého toku ve W.m-2
a doby jeho působení.
16. Difúzní odraz - změna prostorové distribuce svazku záření
odraženého do mnoha směrů povrchem nebo prostředím.
17. Limitní otvor - kruhový průřez, na kterém se pro účely
hodnocení rizika laserového záření měří zářivá energie (zářivý
tok) pro stanovení hustoty zářivé energie nebo hustoty
zářivého toku. Pro spektrální oblast s vlnovými délkami
400 nm - 700 nm má průměr příslušného limitního otvoru hodnotu
7 mm, pro ultrafialovou a blízkou infračervenou spektrální
oblast - 1 mm, pro infračervenou spektrální oblast s vlnovou
délkou větší než 1400 nm - 11 mm.
II.
Způsob, kterým se zjišťuje, zda nejsou překročeny nejvyšší
přípustné hodnoty
1. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření
nelaserových zdrojů se zjišťuje:
a) výpočtem;
b) měřením přístroji, které umožňují určit spektrální zář
zdroje a spektrální hustotu zářivého toku v místě expozice.
2. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření
laserů se zjišťuje:
a) výpočtem, který bere v úvahu divergenci svazku, hustotu
zářivého toku, případně hustotu zářivé energie v místě
expozice, dobu expozice, vlnovou délku záření a režim
vyzařování;
b) měřením hustoty zářivého toku, případně zářivé energie
v místě expozice, přičemž se v případě, že laserový svazek
má průměr menší než limitní otvor stanovený v bodu 17 oddílu
I., určí hustota zářivého toku nebo hustota zářivé energie
jako podíl zářivého toku prošlého limitním otvorem (případně
zářivé energie prošlé limitním otvorem) a obsahu plochy
limitního otvoru.
III.
Požadovaná přesnost
Je-li přesnost výpočtu nebo měření dostatečná k tomu, aby
veličina, která se srovnává s nejvyšší přípustnou hodnotou, byla
určena se střední chybou +/- 1 dB nebo menší, pokládá se nejvyšší
přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota
příslušné veličiny rovna nejvyšší přípustné hodnotě nebo je-li
menší. Je-li přesnost určení zjišťované veličiny menší, pokládá se
nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná
hodnota menší než příslušná nejvyšší přípustná hodnota aspoň
o tolik decibelů, o kolik je střední chyba v určení srovnávané
veličiny větší než 1 dB.