406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Schválený:
406/2004 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 2. června 2004
o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
Vláda nařizuje podle § 134a odst. 2 a § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
 
§ 1
(1) Toto nařízení stanoví, v souladu s právem Evropských společenství1), způsob organizace práce a pracovních a technologických postupů a bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí (dále jen "zařízení") na pracovištích v prostředí s nebezpečím výbuchu2); tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují požadavky na práci s rizikem výbuchu3).
(2) Toto nařízení se nevztahuje na
a) prostory používané pro vyšetření nebo ošetření pacientů, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
b) používání zařízení na spalování plynných paliv uvedených na trh a do provozu v souladu se zvláštními právními předpisy4),
c) nakládání s výbušninami a chemicky nestabilními látkami5),
d) hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem a podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona5),
e) používání dopravních prostředků v silniční dopravě, železniční dopravě, vnitrozemské a námořní plavbě a letecké dopravě, nestanoví-li zvláštní právní předpisy nebo mezinárodní dohody jinak.
 
§ 2
(1) Při uplatňování zásad prevence rizik6) nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí
a) předcházení vzniku výbušné atmosféry7),
b) zabránění iniciace výbušné atmosféry,
c) snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
(2) Technická nebo organizační opatření v případě potřeby zaměstnavatel navzájem kombinuje, popřípadě doplňuje dalšími opatřeními zamezujícími šíření výbuchu.
(3) Technická nebo organizační opatření přijatá k prevenci a ochraně před výbuchem podle odstavců 1 a 2 zaměstnavatel pravidelně přehodnocuje v jím určených intervalech a bezodkladně při každé změně významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
 
§ 3
(1) Zaměstnavatel posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na
a) pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání,
b) pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné,
c) používaná zařízení včetně instalace, látky, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení,
d) rozsah předpokládaných účinků výbuchu.
(2) Riziko výbuchu zaměstnavatel posuzuje komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu.
(3) Pokud zařízení nebo pracoviště v prostředí s nebezpečím výbuchu vyhovují požadavkům zvláštních právních předpisů, platí, že požadavky uvedené v příloze č. 1 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení byly splněny.
(4) Při posuzování rizika výbuchu posuzuje zaměstnavatel i prostory, do nichž může výbušná atmosféra proniknout otvory nebo jinými cestami.
 
§ 4
(1) Zaměstnavatel po provedení technických nebo organizačních opatření podle § 2 a posouzení rizika výbuchu podle § 3
a) klasifikuje prostory s prostředím nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
b) zabezpečí v prostorech klasifikovaných podle písmene a) plnění dalších požadavků podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
c) označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími "nebezpečí - výbušné prostředí"8),
d) zabezpečí vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem podle § 7 a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti.
(2) Zaměstnavatel přijme další nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, kterými v prostorech s nebezpečím výbuchu zabezpečí, aby
a) v takových pracovních podmínkách nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců,
b) s ohledem na posouzení rizika výbuchu byla po dobu přítomnosti zaměstnanců nebo jiných osob vhodnými technickými prostředky náležitě monitorována, vyhodnocována a kontrolována výbušná atmosféra.
 
§ 5
Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů, zajišťuje postup podle tohoto nařízení každý zaměstnavatel v rozsahu činností, které spadají pod jeho kontrolu; zaměstnavatelé přitom berou v úvahu i přilehlé prostory podle § 3 odst. 4.
 
§ 6
(1) Písemná dokumentace o ochraně před výbuchem se zpracovává v návaznosti na výsledky posuzování rizika výbuchu podle § 3. Touto dokumentací se prokazuje vždy
a) provedení identifikace nebezpečí a specifikace ohrožení a posouzení rizika výbuchu,
b) přijetí preventivních a ochranných opatření,
c) klasifikace prostorů podle § 4 odst. 1 písm. a),
d) určení prostorů a zařízení, u nichž budou uplatňovány požadavky podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
e) zřízení, používání a udržování pracoviště včetně technického vybavení, stejně jako instalace, uvedení do provozu, provoz, údržba zařízení včetně monitorovacích a výstražných zařízení v souladu se zvláštními právními předpisy9),
f) v případech podle § 5 stanovení účelu a pravidel spolupráce, jakož i opatření a postupů k jejich uskutečňování.
(2) Písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem vypracuje zaměstnavatel před zahájením výkonu práce; při změně pracoviště, zařízení nebo organizace práce, které jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ji aktualizuje. Přitom může využít i dokumenty vypracované podle zvláštních právních předpisů.
(3) V písemné dokumentaci o ochraně před výbuchem zaměstnavatel uvede, ve kterých prostorech smějí být činnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví prováděny jen v souladu s jeho písemným pokynem a které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací; rovněž uvede zaměstnance, kteří jsou oprávněni takový příkaz vydat.
 
§ 7
(1) Zaměstnavatel zabezpečí, aby zařízení, která byla uvedena do provozu a používání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v prostorech s prostředím nebezpečí výbuchu splňovala další požadavky k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu podle přílohy č. 2 části A k tomuto nařízení.
(2) Zaměstnavatel zabezpečí, aby pracoviště s prostředím nebezpečí výbuchu uvedená do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, splňovala požadavky stanovené tímto nařízením bezodkladně po provedení časově nejbližší změny tohoto pracoviště; v ostatních případech nejpozději do 30. června 2006.
 
§ 8
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2004.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Škromach v. r.
 
Příl.1
KLASIFIKACE PROSTORŮ
1
Klasifikace prostorů
Zaměstnavatel na základě výsledků posouzení rizika výbuchu podle § 4 roztřídí prostory na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu.
1.1 Prostor s nebezpečím výbuchu je prostor, ve kterém se výbušná atmosféra může vyskytnout v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
1.2 Prostor bez nebezpečí výbuchu je prostor, ve kterém se nepředpokládá výskyt výbušné atmosféry v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
2
Klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu
Prostory s nebezpečím výbuchu podle bodu 1.1 se zařazují do zón na základě četnosti výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání.
2.1 Prostory s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy se zatřiďují do těchto zón:
2.1.1 Zóna 0
Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.
2.1.2 Zóna 1
Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy pravděpodobný.
2.1.3 Zóna 2
Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.
2.2 Prostory, v nichž se výbušná atmosféra vyskytuje ve formě oblaku hořlavého prachu ve vzduchu, se zatřiďují do těchto zón:
2.2.1 Zóna 20
Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.
2.2.2 Zóna 21
Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu pravděpodobný.
2.2.3 Zóna 22 Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.
2.3 Vrstvy, usazeniny a hromady hořlavého prachu musí být považovány za zdroj, který může vytvářet výbušnou atmosféru.
 
Příl.2
 
A.
DALŠÍ POŽADAVKY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU
1.
Všeobecně
1.1 Ustanovení této přílohy se vztahují na prostory klasifikované podle přílohy č. 1 bodu 2 jako prostory s nebezpečím výbuchu, pokud to vyžaduje povaha pracoviště, pracovního prostoru, používaných zařízení a látek nebo nebezpečí způsobené pracovní činností související s ohrožením výbušnou atmosférou.
1.2 Ustanovení této přílohy se vztahují na zařízení v prostoru bez nebezpečí výbuchu, pokud toto zařízení zajišťuje nebo napomáhá k zajištění bezpečného provozu zařízení umístěného v prostoru s nebezpečím výbuchu.1)
2.
Organizační opatření
2.1 Školení zaměstnanců
2.1.1 Zaměstnancům poskytuje zaměstnavatel v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu; zejména je seznámí v odpovídajícím rozsahu s dokumentací o ochraně před výbuchem, s preventivními a ochrannými opatřeními a s písemnými pokyny podle bodu 2.2., pokud byly pro dané pracoviště vydány a se způsobem používání osobních ochranných pracovních prostředků.
2.1.2 Obsluhou zařízení a ochranných systémů v prostoru s nebezpečím výbuchu pověří zaměstnavatel pouze zaměstnance, jehož teoretické znalosti a praktické dovednosti týkající se obsluhy těchto zařízení a ochranných systémů byly prokazatelně ověřeny.
2.2 Písemné pokyny a příkazy k provedení prací
2.2.1 V prostorech s nebezpečím výbuchu, pokud je tak stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být práce prováděny pouze v souladu s písemnými pokyny vydanými zaměstnavatelem.
2.2.2 Tam, kde je to stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být nebezpečné činnosti, při nichž může vznikat výbušná atmosféra, nebo které mohou způsobit iniciaci výbušné atmosféry, stejně jako činnosti, které mohou vzájemným působením s jinou činností vyvolat nebezpečí výbuchu, prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací (dále jen "příkaz V"). Zaměstnavatel zavede systém vydávání příkazů V k tomu pověřeným zaměstnancem tak, aby příkaz V byl vydán před zahájením výkonu práce.
2.2.3 Zaměstnanci, kteří jsou v příkazu V určeni k provádění prací, musí být předem prokazatelně seznámeni s obsahem příkazu V a s výstražnými signály,2) které budou podle bodu 3.6. na pracovišti použity k varování před ohrožením výbuchem.
2.2.4 Příkaz V musí obsahovat zejména
a) datum vydání a dobu platnosti příkazu,
b) termín zahájení výkonu práce, popřípadě přerušení práce (datum, hodina),
c) termín ukončení práce (datum, hodina) stvrzený podpisy vedoucího práce a osoby pracoviště přejímající,
d) název a druh práce a vymezení prostoru, kde bude práce vykonávána,
e) pokyny k zajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry, popřípadě k jeho uvedení do původního stavu,
f) stanovení opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která musí být provedena před zahájením práce,
g) seznam a popis ochranných a zásahových prostředků pro případ zdolávání mimořádných událostí, například věcných prostředků požární ochrany,
h) jméno a příjmení a podpis oprávněného zaměstnance, který příkaz zpracoval, popřípadě vydal,
i) jméno a příjmení a podpis vedoucího práce, který za provedení práce odpovídá a který příkaz převzal,
j) jména a příjmení osob, které budou práci vykonávat, a jejich podpisy, kterými tyto osoby stvrzují, že byly náležitě poučeny, seznámeny se způsobem zajišťování pracoviště a srozuměny se způsobem provedení práce,
k) další nezbytné údaje jako je například uvedení, že práce je vykonávána pod dozorem nebo pod dohledem nebo určení osoby, pověřené dozorem nebo dohledem nad výkonem práce nebo zápis o předání pracoviště.
3.
Opatření k ochraně před výbuchy
3.1 Zaměstnavatel zajistí, aby předvídatelný únik nebo uvolnění hořlavého plynu, páry, mlhy nebo hořlavého prachu, který může způsobit výbuch, byl vhodným způsobem usměrněn, odveden do bezpečného prostoru, ve kterém neohrozí bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a pokud to není možné, bezpečně uzavřen nebo zabezpečen jiným vhodným způsobem.
3.1.1 Přítomnost výbušné atmosféry kontroluje zaměstnavatel vždy při uvádění zařízení do provozu anebo při podezření, že hořlavé plyny nebo kapaliny ze zařízení unikají, popřípadě že se hořlavý rozvířitelný prach na zařízení nebo v jeho blízkosti usazuje. V prostorech uvnitř staveb tuto kontrolu provádí nejméně jednou za měsíc.
3.2 Jestliže výbušná atmosféra obsahuje více druhů hořlavého plynu, páry, mlhy anebo prachu, musí ochranná opatření odpovídat nejvyššímu možnému riziku.
3.2.1 Jsou-li zaměstnanci při práci v prostředí s výbušnou atmosférou vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků nebo prachu, které se považují za zdraví škodlivé, popřípadě působení biologických činitelů, postupuje zaměstnavatel podle zvláštního právního předpisu.3) Při výběru osobních ochranných pracovních prostředků bere v úvahu také riziko iniciace výbušné atmosféry podle bodu 3.3.1.
3.3 Při přijímání opatření k zabránění iniciace výbušné atmosféry podle § 3 odst. 1 písm. b) bere zaměstnavatel v úvahu přítomnost možných zdrojů iniciace výbušné atmosféry včetně elektrostatických výbojů, pokud jsou zaměstnanci, popřípadě jiné osoby nebo pracovní prostředí nositeli elektrostatického náboje nebo náboj vytvářejí.
3.3.1 S ohledem na nebezpečí iniciace výbušné atmosféry zaměstnavatel poskytuje podle zvláštního právního předpisu4) zaměstnancům zdržujícím se na pracovištích v prostorech s nebezpečím výbuchu ochranný oděv a obuv zhotovené z materiálů, které nezpůsobují elektrostatické výboje schopné zažehnout výbušnou atmosféru. Zaměstnavatel zajistí, aby jiné osoby, pokud vstupují na pracoviště v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo se na něm zdržují, byly vybaveny oděvem a obuví stejných vlastností.
3.4 Zařízení, ochranný systém nebo instalace se mohou uvést do provozu, pokud zaměstnavatel v dokumentaci o ochraně před výbuchem prokáže, že jejich používání v prostředí s nebezpečím výbuchu bude bezpečné. Tento požadavek se vztahuje i na zařízení a připojená návazná zařízení, které nejsou zařízeními ani ochrannými systémy podle zvláštního právního předpisu,1) ale jejich zabudování a použití na pracovišti by mohlo vést k iniciaci výbušné atmosféry.
3.4.1 Zaměstnavatel provede vhodná opatření, aby instalace nemohly být navzájem zaměněny.
3.5 Pracoviště, zařízení a instalace přístupné zaměstnancům musí být umísťovány, instalovány, montovány, udržovány a používány tak, aby nebezpečí výbuchu bylo sníženo na minimum. V případě vzniku výbuchu musí být omezeno jeho šíření na pracovišti a v zařízení a musí být přijata vhodná opatření ke snižování rizika ohrožení zaměstnanců vyplývajícího z fyzikálních vlastností výbuchu.
3.6 Zaměstnanci musí být na nebezpečí upozorněni světelným signálem,2) zvukovým signálem, případně jejich kombinací tak, aby mohli opustit pracoviště dříve, než budou ohroženi výbuchem.
3.7 Zaměstnanci musí mít možnost rychle a bezpečně opustit prostor ohrožený výbuchem únikovými cestami tak, jak je uvedeno v dokumentaci o ochraně před výbuchem. Únikové cesty musí být k těmto účelům udržovány trvale volné.5)
3.8 Předtím, než je pracoviště s prostředím nebezpečí výbuchu poprvé uvedeno do provozu, musí být ověřena jeho celková bezpečnost z hlediska rizika výbuchu. Musí být dodrženy veškeré podmínky nezbytné pro zajištění ochrany před výbuchem. Takové ověření musí být provedeno osobou, která je na základě svých dovedností a odborných znalostí k této činnosti způsobilá.
3.9 Jestliže je na základě hodnocení rizika výbuchu podle § 3 prokázáno, že
a) v důsledku výpadku energie se riziko výbuchu zvýší, musí být bezpečnost a funkčnost zařízení a ochranných systémů v případě potřeby zabezpečena nezávisle na ostatních zařízeních,
b) vypnutím zařízení nebo ochranných systémů začleněných do automatizovaného technologického procesu při jejich odchýlení od běžných provozních podmínek se úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesníží, musí být umožněno v případě potřeby je vypnout ručním ovládáním. Ruční vypnutí smí provést pouze zaměstnavatelem určený zaměstnanec.
Při provádění nouzového vypnutí je nutno nahromaděnou energii co nejrychleji a nejbezpečněji rozptýlit a nebo izolovat tak, aby nebyla zdrojem ohrožení.
 
B.
POŽADAVKY NA VÝBĚR ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ
1. Zařízení a ochranné systémy pro všechny prostory s prostředím nebezpečí výbuchu musí být zvoleny na základě kategorií podle zvláštního právního předpisu,6) pokud v písemné dokumentaci o ochraně před výbuchem není s ohledem na posouzení rizik výbuchu stanoveno jinak.
2. V zónách klasifikovaných podle přílohy č. 1 části 2 smí být použita zařízení těchto kategorií:
a) v zóně 0 nebo v zóně 20 zařízení kategorie 1,
b) v zóně 1 nebo v zóně 21 zařízení kategorie 1 a 2,
c) v zóně 2 nebo v zóně 22 zařízení kategorie 1, 2 a 3.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1991 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu (patnáctá dílčí směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS).
2) § 1 odst. 2 písm. e) nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
3) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb.
4) Například nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb.
6) § 1 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 23/2003 Sb.
7) § 132a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce.
8) § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
9) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb., nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
1) § 1 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
2) § 5 nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
3) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
4) § 133a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
5) § 134 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
6) § 1 odst. 2 písm. f) nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Související dokumenty

Související články

Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování technických plynů
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Právo požární ochrany, 9. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím, 2. část
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování hořlavých kapalin
Obsah prověrky BOZP v malých podnicích
Požadavky nařízení vlády č. 406/2004 Sb.
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory