1. Úvod
Tento text přímo navazuje na první část tematického bloku věnovanému povinnostem právnických a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím dle zákona o požární ochraně. Úvodní článek k tomuto specifickému bloku se zaměřil na školení a odbornou přípravu na úseku požární ochrany, preventivní požární hlídky a dále se podrobněji věnoval povinnosti stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, jakož i povinnosti stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, které jsou uloženy právnickým a podnikajícím fyzickým osobám v § 6 odst. 1 písm. a) a b) ZPO. Pro ucelení doplňujeme, že dle § 6 odst. 2 ZPO musí podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle § 6 odst. 1 písm. b) ZPO odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Přičemž platí, že za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), který musí vycházet ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění této zásady se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky1).
2. Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím dle § 6 odst. 1 písm. c) až e) ZPO
2.3 Povinnost zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení
Dle § 6 odst. 1 písm. c) ZPO platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou rovněž povinny zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení. Jedná se zejména o prokázání bezpečného provozu zařízení, vedení dokumentace o těchto úkonech, jejichž závěry jsou, že „zařízení je schopné bezpečného provozu“2). Pro kontrolní orgány je pak zejména podstatné, jak je vedena dokumentace a doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.
Obecně platí, že zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců3). Za doklady se podle § 38 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci považují zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna4) činnosti uvedené v § 38 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci provádět, dále záznamy o provedené údržbě nebo opravách, návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.), doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovených zvláštními právními předpisy5), požárně technické charakteristiky látek podle § 39 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě technicko-bezpečnostní parametry.
Lze jedině doporučit, aby ze strany právnických osob a fyzických podnikajících osob, na něž dopadá právní úprava povinností dle § 6 odst. 1 písm. c) ZPO, byla věnována náležitá pozornost průvodní dokumentaci výrobců, návodům, dále aby bylo ověřeno splnění všech podmínek a pravidel revizní a kontrolní činnosti dle vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 19. května 1978 č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Mezi další významné právní předpisy (viděno optikou práva požární ochrany) patří vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 31. března 2000 č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách. Výše specifikovaná vyhláška se detailně zaměřuje na pravidla a zásady svařování v širším smyslu slova. Svařováním se rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp /6/; citovaný předpis se rovněž dotýká problematiky nahřívání živic v tavných nádobách, které je z hlediska požární ochrany velmi rizikovou činností. Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se vztahují na svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provozované právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů. Na ostatní fyzické osoby se podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují, jen pokud není dále v předmětné vyhlášce stanoveno jinak.
Závěrem odstavce 2.3 je nezbytné zmínit „protivýbuchové“ nařízení vlády ze dne 2. června 2004 č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, zabývající se problematikou výbuchových rizik, dokumentací o ochraně před výbuchem, členěním na základě výsledků posouzení rizika výbuchu na prostory bez nebezpečí výbuchu a prostory výbušně nebezpečné, u kterých vymezuje specifické zóny. Dále se předpis věnuje dalším požadavkům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu a požadavkům na výběr zařízení a ochranných systémů. Pro podrobnější nastudování odkazujeme kupříkladu na odborné texty uveřejněné v tomto periodiku7), jejichž autorem je Ing. Stanislav Cáb.
2.4 Povinnost stanovit požadavky na odbornou kvalifikaci osob
Dle § 6 odst. 1 písm. d) ZPO platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy8), a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací. Obdobně lze odkázat na povinnost uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZPO - stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti. Tuto povinnost upřesňuje v § 30 vyhlášky o požární prevenci, který ustanovuje, že stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud tato není stanovena zvláštním právním předpisem a osob pověřených prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požáru9). Z výše uvedeného je patrná systémová komplementárnost povinností dle § 6 odst. 1 písm. a) a písm. e) ZPO. Pro lepší vymezení poměrně obecně stanovené povinnosti je nezbytné precizní prověření, na které oblasti dopadá specifický režim profesních kvalifikací10). Pro zajímavost doporučujeme seznámení se s profesními kvalifikacemi ve svém oboru, s jejich vazbami na povolání, na obory vzdělání, s možnostmi jejich skládání do úplných profesních kvalifikací, s podmínkami pro výkon zkoušek odkazujeme na portál Národní soustava kvalifikací, který je informační základnou o soustavě celostátně uznávaných profesních kvalifikací v ČR, a jeho webové stránky http://www. narodnikvalifikace.cz/. Portál zveřejňuje informace o profesních kvalifikacích, které jsou k dnešku schválené a uplatnitelné na pracovním trhu v České republice. Portál informuje rovněž o všech novinkách a událostech v oblasti ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání v České republice a představuje pomyslné přemostění oblasti odbornosti (profesní kvalifikace) do sféry zaměstnanosti a uplatnění kvalifikovaných odborníků na trhu práce.
2.5 Povinnost mít k dispozici požárně technické charakteristiky látek a materiálů
Dle § 6 odst. 1 písm. e) ZPO platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku. Nejedná se bezvýhradně o všechny vyskytující se látky, ale pouze látky vybrané, a nikoli všechny požárně technické charakteristiky, ale pouze ty, které mohou být využity pro stanovení požární bezpečnosti11).
Dle dikce § 39 vyhlášky o požární prevenci platí, že pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech, je rozhodující jejich množství, způsob uložení a manipulace, fyzikální stav a jeho případné změny, tepelný režim, reaktivita, způsob balení, objemy obalů a podobně. Podle druhu a stavu látek určených podle § 39 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci se ke stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně technické charakteristiky včetně technicko-bezpečnostních parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti, bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost, vlastnosti produktů hoření. Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně technicko-bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např. normativní požadavky).
K problematice chemických látek a směsí lze odkázat na Pracovní pomůcku k výkonu státního požárního dozoru Chemické látky a směsi dostupné na webových stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky12), kde naleznete podrobnější náhled do legislativní úpravy, pojmového a definičního vymezení problematiky, dále klasifikaci látek, pravidla balení a označování látek a směsí, náležitosti štítků či informace o bezpečnostních listech.
Z právní úpravy je nezbytné zmínit zejména zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), a prováděcí vyhlášku ze dne 6. března 2013 č. 61/2013 Sb., o rozsahu informací poskytovaných o chemických směsích, které mají některé nebezpečné vlastnosti, a o detergentech. Z evropského práva oblast klasifikace, označování a balení látek a směsí právně reglementuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnice 67/548/EHS a 1999/45/EHS a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (tzv. nařízení „CLP“). Oblast registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek je upravena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, a o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH).
Závěrem je nutno připomenout dopad § 15 ZPO, který upravuje povinnost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 ZPO zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem; dopad do oblasti povinností mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku má nesporně z logiky věci i § 15 vyhlášky o požární prevenci, kterému byla věnována pozornost v předchozích článcích v tomto periodiku.
3. Závěr k 1. a 2. části tohoto článku
Tento článek, který byl rozdělen do dvou částí, se věnoval bloku povinností ukládaných § 6 zákona o požární ochraně s přesahem do § 13, 15, 16 a 16a ZPO. Soubor podrobněji popsaných povinností je ukládán právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím a jde tedy o nadstavbový blok přesahující obecné povinnosti uložené § 5 ZPO, jimž se již speciálně věnovaly předchozí články v tomto periodiku. Přestože články víceméně doslovně přenášejí normativní texty zákona o požární ochraně a vyhlášky o požární prevenci, jde o poměrně složitý a rozsáhlý soubor provázaných povinností a jejich specifikace, ve kterém není snadné se orientovat.
Dalším povinnostem provázaným na § 6 ZPO se bude věnovat následující článek zaměřený na specifické povinnosti ukládané zákonem o požární ochraně již jen selektovaným právnickým a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím. Jedná se o problematiku dokumentace zdolávání požáru13), která je přesahovým dokumentem mezi požární prevencí a přímou požární represí (rozumějte zásahovou činností jednotek požární ochrany).
Účelem a smyslem dokumentace zdolávání požáru je vytvoření dokumentu pro jednotku požární ochrany a operační a informační střediska (přesněji pro velitele zásahu a jednotek, řídící a operační důstojníky), který by poskytl kruciální informace o objektech se zvýšeným (či vysokým) požárním nebezpečím tj. varoval před ne zcela zřejmým nebezpečím nebo na možné komplikace při zásahu, nutností volit speciální požární taktiku či hasební látky či postupy apod. Dokumentace zdolávání požáru se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti, i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Dokumentace zdolávání požáru se zpracovává obligatorně pro objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, kde jsou složité podmínky pro zdolávání požárů (složité podmínky pro zásah)14). Novela zákona o požární ochraně označovaná jako tzv. Vrbětická novela, kterou do práva požární ochrany doplňuje netypicky15) zákon č. 229/2016 Sb. ze dne 15. června 2016, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), s účinností 1. 8. 201716) přináší do práva požární ochranu zásadní změnu, kterou je ex lege povinné schvalování dokumentace zdolávání požáru. Aktuálně právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí dokumentaci zdolávání požárů17).