Kontroly VP PO a PBZ již pouze jen jako odborně způsobilé osoby v PO a technici PO

V dané věci nejvyšší soud judikoval, že kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se sice provádí v rozsahu a způsobem stanoveným mj. průvodní dokumentací jeho výrobce, nicméně oprávnění výrobce nelze chápat tak, že by v průvodní dokumentaci k určitému typu vyrobeného požárně bezpečnostního zařízení mohl určit konkrétní právnickou nebo fyzickou osobu, která by jako jediná měla výhradní právo provádět kontrolu provozuschopnosti tohoto zařízení. Stanovení „rozsahu a obsahu“ podmínek pro provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení by v takové podobě mohlo vést k neoprávněné monopolizaci výrobce určitého typu požárně bezpečnostního zařízení k provádění činností souvisejících s kontrolou provozuschopnosti vyrobeného požárně bezpečnostního zařízení, ačkoliv zákon o požární ochraně výslovně opravňuje k provádění těchto činností (bez zřetele na výrobce) kteroukoli osobu, která je držitelem osvědčení Ministerstva vnitra o odborné způsobilosti, že je minimálně technikem požární ochrany.

Na základě tohoto závěru je zřejmé, že výrobce požárně bezpečnostního zařízení nemůže jakýmkoliv svým „aktem“ limitovat oprávnění shora uvedených osob k provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.

Uvedený judikát Nejvyššího soudu nemůže proto aplikační praxe přehlížet. Signalizuje totiž adresátům práva, jak mají být vykládány a aplikovány psané prameny práva.

Odborná veřejnost se s rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-138² účinného od 20. 3. 2017 jistě seznámila a udělala si vlastní názor. Nicméně názor na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, kdo může kontrolovat požárně bezpečnostní zařízení či věcné prostředky PO, si udělali i příslušníci hasičských záchranných sborů od územních odborů po krajská ředitelství. Jejich názor, dle sdělení odborné veřejnosti, se bohužel liší kraj od kraje, a hasič od hasiče.

Čeho se tady žalobce pan L. L., jako technik PO, ve své žalobě vztahující se ke kontrolám světlíků jako PBZ, proti žalované FIRECON CZ s.r.o., Praha 2, domáhal a jak zní rozsudek?

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce L. L., zastoupeného Mgr. Janem Svobodníkem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, proti žalované FIRECON CZ, s.r.o. se sídlem v Praze zastoupené JUDr. Kateřinou Martínkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, o určení, že „žalobce je způsobilý a má právo provádět kontrolu, údržbu a servis požárně bezpečnostních zařízení společnosti FIRECON CZ, s.r.o., na objektech, na kterých jsou instalovány výrobky společnosti FIRECON CZ, s.r.o.“.

Podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o požární ochraně plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem:

§ 11

2. Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.

§ 5

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

1. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
   1. obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat a používat pouze schválené druhy,
   2. vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
   3. dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
   4. označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
   5. pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
   6. umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
   7. poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
   8. bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.
2. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k)

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 6

1. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny
   1. stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti,
   2. prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
   3. zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
   4. stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
   5. mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.
2. Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.

§ 16

Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně

1. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.

§ 16a

1. U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí
   1. odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
   2. odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
   3. proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
2. U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí
   1. odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
   2. odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
   3. technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

Rozsudek nejvyššího soudu dále uvádí

Podle ustanovení § 7 odst. 3 věty první vyhlášky o požární prevenci provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou.

Z citovaných ustanovení se podává, že držitel osvědčení Ministerstva vnitra ČR o odborné způsobilosti, že je technikem požární ochrany podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o požární ochraně, je oprávněn zabezpečovat v oblasti požární ochrany plnění některých povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob, které ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně zahrnují mj. povinnost udržovat instalovaná požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu. Z ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci lze dovodit, že provozuschopností instalovaného požárně bezpečnostního zařízení je třeba rozumět takový stav tohoto zařízení, který je dosažen tím, že jeho montáž, funkční zkouška, kontrola provozuschopnosti, údržba a opravy jsou provedeny podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci. Jestliže zákon o požární ochraně v ustanovení § 11 odst. 2 přiznává technikovi požární ochrany (bez jakéhokoli omezení) oprávnění zabezpečovat pro právnické či podnikající fyzické osoby provozuschopný stav instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, je zřejmé, že toto oprávnění technika požární ochrany zahrnuje i činnosti, které jsou v tomto řízení mezi účastníky sporné, tj. kontrolu provozuschopnosti, údržbu a opravy (servis) požárně bezpečnostních zařízení bez ohledu na to, kdo je výrobcem konkrétního požárně bezpečnostního zařízení.

Uvedené vztaženo na posuzovanou věc znamená, že žalobce jako držitel tohoto osvědčení ministerstva vnitra je zásadně oprávněn (způsobilý) provádět kontrolu provozuschopnosti všech požárně bezpečnostních zařízení (včetně jejich údržby a servisu) bez ohledu na to, kdo (jaká firma) je jejich výrobcem. „Odejmutí potvrzení – prohlášení o způsobilosti k revizní činnosti“ učiněné dopisem žalované ze dne 25. 10. 2010 na tento rozsah oprávnění (způsobilost) žalobce nemělo žádný vliv. Žalobcem požadované určení je tudíž za tohoto stavu nadbytečné. Nelze uvažovat o tom, že bez požadovaného určení by se (objektivně vzato) stalo právní postavení žalobce nejistým. Právní postavení žalobce by se požadovaným určením (i kdyby bylo žalobě vyhověno) nikterak nezměnilo. Za této situace dovolací soud sdílí závěr odvolacího soudu o tom, že na určení, že „žalobce je způsobilý a má právo provádět kontrolu, údržbu a servis požárně bezpečnostních zařízení (žalované) společnosti FIRECON CZ, s.r.o., na objektech, na kterých jsou instalovány výrobky (žalované) společnosti FIRECON CZ, s.r.o.“, není dán naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř.

Protože názory na to, kdo může provádět kontroly VP PO a PBZ podle rozsudku NS byly napříč naší republikou různě vykládány a v praxi realizovány, jako znalci v oboru požární ochrana jsme „odborníky z oboru PO“ žádali, aby nám svá slova doložili relevantními písemnými stanovisky HZS nebo soudů. Ani v jednom případě se tak však nestalo.

Požádali jsme tedy sami o jednoznačné stanovisko GŘ HZS ČR. V červenci 2019 jsme obdrželi odpovědi na naše položené otázky.

Jak to tedy je?

Vycházíme-li z předmětného judikátu a stávající právní úpravy problematiky odborné způsobilosti ke kontrole provozuschopnosti PBZ, uvádí plk. Ing. Květoslava Skalská, ředitelka odboru prevence (vyřizuje kpt. Ing. Jaromír Konečný), nelze jinak než dospět k závěru, že oprávněnou osobou k provedení kontroly PBZ může být pouze osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti podle ustanovení § 11 odst. 1 nebo 2 zákona o PO (dále jen „OZO“). Současně, pokud je tak uvedeno normativními požadavky nebo v průvodní dokumentaci výrobce PBZ, musí tato osoba splňovat stanovené podmínky znalostí, praktických dovedností, případně technického vybavení k provedení kontroly provozuschopnosti. V popsaném kontextu je zpracováno i stanovisko GŘ HZS ze dne 26. 2. 2018 (umístěné na webu GŘ HZS).

• Dotaz znalce: Postavení OZO v PO a provádění kontrol PBZ máte vysvětleno na vašem webu, nicméně konkrétní dotaz zní, zda může provádět kontroly PBZ i osoba, která není OZO v PO a při kontrole PBZ dodrží stanovené právní předpisy, normativní požadavky a průvodní dokumentaci výrobce, jak je požadováno v §7 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.?
  Odpověď GŘ HZS: kontroly provozuschopnosti PBZ může provádět pouze OZO v návaznosti na výše uvedené.
• Dotaz znalce: U části odborné veřejnosti převládá názor, že rozsudek NS se vztahuje i na VP PO (zejména hasicí přístroje), musí být osoba provádějící kontroly VP PO také odborně způsobilá v PO?
  Odpověď GŘ HZS: dle našeho názoru se rozsudek NS čj. 21 Cdo 1502/2016 ze dne 20. března 2017 týká i kontroly věcných prostředků. Tedy, že osoba provádějící kontrolu provozuschopnosti musí mít odbornou způsobilost dle podle ustanovení § 11 odst. 1 nebo 2 zákona o PO, v návaznosti, jak je popisováno výše v úvodu.
• Dotaz znalce: Kdy bude aktualizovaný zákon o PO a prováděcí vyhláška o požární prevenci, aby nevznikaly pochybnosti? Dle vašeho dřívějšího sdělení měla být aktualizace k 1. 1. 2018.
  Odpověď GŘ HZS: aktualizace zákona o PO úzce souvisí s rekodifikací zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, na níž v současné době pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, a jež bude mít dopad i do oblasti požární ochrany. Termín aktualizace nedokážeme odhadnout.
• Dotaz znalce: kde jsou vyjmenovány (konkrétně) normativní požadavky na kontrolu PBZ? (Odkaz ve vyhlášce se vztahuje pouze k ČSN 73 0873). Má GŘ HZS přehled o konkrétních normativních požadavcích a může je dát k dispozici odborné veřejnosti?
  Odpověď GŘ HZS: normativní požadavky na kontrolu PBZ se odvíjí vždy od konkrétního projektu realizace dané stavby. Zejména tedy od druhu a typu PBZ, zvoleného způsobu zakomponování do stavby, jeho propojení s dalšími zařízeními, dle jakých norem bylo postupováno při navrhování atd. Možných návazností je celá řada. Obecně lze říci, že při realizaci jakékoli stavby je potřeba dodržovat jednak normativní požadavky pro navrhování a provádění staveb (zejména kodex norem pro oblast požární bezpečnosti staveb ČSN 73 08xx), normy v oblasti elektro (normy řady ČSN 34 xxxx), dále normy v oblasti plynárenství (například normy řady TPG xxxx) atp. Současně musí být splněny i další normy, např. výrobkové, které je rovněž nutné dodržet, což vyplyne až při jejich zakomponování do daného projektu.
  Požadovaným seznamem norem GŘ HZS nedisponuje. Navíc výkon státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví zabezpečuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „ÚNMZ“). ÚNMZ poskytuje internetový přístup k českým technickým normám a jiným normalizačním dokumentům prostřednictvím portálu ČSN online. Na svých webových stránkách ÚNMZ nabízí možnost vyhledávání českých technických norem včetně těch, které převzaly evropskou normu nebo normu mezinárodní. Informační centrum ÚNMZ Vám může pomoci vyhledat technické normy, které odpovídají konkrétním aktivitám a potřebám, a případně poradit při problémech s používáním normy.
• Dotaz znalce: v případě, že je třeba splňovat veškeré normy související s údržbou požárně bezpečnostních zařízení, jakým způsobem bude organizacemi provádějícími údržbu prokazováno a orgány státního požárního dozoru následně kontrolováno, splnění např. bodu 9.4. normy ČSN EN 15004 -1 pro plynová zařízení, nebo ČSN 27 4002:2018 pro evakuační výtahy?
  Odpověď GŘ HZS: v rámci kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně je vyžadován aktuálně platný doklad o kontrole provozuschopnosti PBZ obsahující údaje, které jsou stanoveny v§ 7 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci.
  České technické normy nejsou z dikce zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů obecně závazné, pokud není na tyto normy odkazováno jiným právním předpisem např. vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
• Dotaz znalce: v EU je údržbě PBZ věnována velká pozornost a pro její zpřísnění v ČR svědčí i to, že v řadě zemí je tato činnost koncesovaná za poměrně velký poplatek. Výrobci PBZ v technologických postupech naprosto konkrétně uvádí i dílenská zařízení, na kterých se má údržba provádět. Počítá i naše česká legislativa s tím, že se bude jednat u některých PBZ o činnost koncesovanou a bude GŘ HZS iniciovat uvedení této povinnosti do legislativy PO?
  Odpověď GŘ HZS: GŘ HZS sleduje a vyhodnocuje tyto zahraniční trendy koncesí v oblasti údržby PBZ. Výsledné řešení poslouží ke zvýšení požární bezpečnosti v ČR, ale nechceme jej aktuálně předjímat.
• Dotaz znalce: musí výrobce, popř. osoba provádějící montáž PBZ, poskytnout osobě, která provádí kontrolu PBZ průvodní dokumentaci k zařízení, pokud ji nemá vlastník PBZ k dispozici?
  Odpověď GŘ HZS: Vámi popsané „poskytování“ dokumentace zákon o PO ani vyhláška o požární prevenci nestanovuje. Stavební zákon ukládá vlastníkovi stavby udržovat projektovou dokumentaci (jehož součástí je požárně bezpečnostní řešení vč. návrhu PBZ) po celou dobu životnosti stavby. Případně si ji lze vyžádat na stavebním úřadě.
• Dotaz znalce: lze chybějící průvodní dokumentaci k PBZ nahradit např. místním provozním bezpečnostním předpisem podle požadavků § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.?
  Odpověď GŘ HZS: v takovém případě se aplikuje ustanovení § 7 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, které stanoví, že při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

GŘ HZS současně upozorňuje, že není oprávněno závazným způsobem vykládat jednotlivá ustanovení zákona či vydávat závazná výkladová stanoviska, a to ani v případech, kdy je gestorem daného právního předpisu, a že ustanovení právních předpisů závazně vykládá v konkrétní věci pouze soud. To je obligátní sdělení všech státních orgánů, a samozřejmě jejich alibi. A tak nám nezbývá než se názorem GŘ HZS řídit do doby, než se „někdo jiný“, třeba naopak výrobce VP PO nebo PBZ, začne domáhat svých práv u soudu a podaří se mu husarský kousek jako panu L. L., a názor hasičů zvrátí. Věříme, že pan L. L. neměl v úmyslu zkomplikovat život všem oprávněným osobám provádějícím kontroly VP PO a PBZ, aby musely vykonat zkoušky odborné způsobilosti a být minimálně technici PO, jen proto, že chtěl pouze on sám jako OZO v PO kontrolovat „světlíky“. Na druhé straně je dobře, že se stanovisko MV GŘ HZS ČR podařilo písemně získat a vnést do názorového chaosu nejenom veřejnosti, jasno.

Na závěr tak nezbývá než podotknout, že k tomuto chaosu vůbec nemuselo dojít, pokud by GŘ HZS, potažmo MVČR, jakožto gestor daného právního předpisu, vydalo jednoznačné stanovisko a nepřipustilo, že si budou jak jednotlivé HZS, tak i odborná veřejnost vysvětlovat rozhodnutí NS rozlišně.