Právo požární ochrany, 5. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 2. část

I. Úvod

Tento článek je návazným pokračováním textu uveřejněného v předchozím čísle tohoto periodika „Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně – 1. část“, kdy plynule navazuje na odstavec II. „Povinnosti všech právnických a podnikajících osob dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně“ pododstavec „2.1 Povinnosti v oblasti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení (včetně vyhrazených)“. Výše uvedený pododstavec 2.1 se věnoval popisu povinností, které upravuje § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně. Následující článek přináší popis dalších obecných povinností dopadajících na všechny právnické a podnikající fyzické osoby dle ustanovení dle § 5 odst. 1 písm. b) až d) zákona o požární ochraně.

2.2 Povinnosti při vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce

Dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Ve vazbě na § 6b písm. e) zákona o požární ochraně upřesňuje vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 29. 6. 2001 č. 246/20001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. (dále jen „vyhláška o požární prevenci“) podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, a to zejména v § 11¹.

Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací. K provedení rychlého a účinného zásahu podle § 11 odst. 1 citované vyhlášky zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání² (ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice³. Dále aby byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového volání, byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů, jakož i bylo provedeno označení⁴ a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů. Rovněž aby byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou, byla označena⁵ rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.

K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby byly označeny⁶ nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa, dále aby byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce; chráněné únikové cesty⁷ a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.⁸

Pro doplnění je vhodné přesněji vymezit pojem „požární poplachové směrnice“, „úniková cesta“ a „chráněná úniková cesta“. Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru. Požární poplachové směrnice obsahují a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru, b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku, c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru), d) telefonní číslo ohlašovny požárů, e) telefonní čísla tísňového volání, f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.

Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti. Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje. Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti⁹.

Únikové cesty se dělí na nechráněné, částečně chráněné a chráněné; chráněné únikové cesty jsou děleny dle doby, po kterou se osoby při požáru mohou v únikové cestě bezpečně zdržovat do tří kategorií: CHÚC typu A (4 minuty), CHÚC typu B (15 minut) a CHÚC typu C (30 minut).¹⁰ Úniková cesta – je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo z její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek. Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství, tvořící samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení jsou dány normovými hodnotami (např. z hlediska použitých stavebních hmot, požární odolnosti stavebních konstrukcí, způsobu větrání prostorů apod.)¹¹. Z hlediska technických podmínek požární ochrany staveb platí, že únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům vyhlášky č. 23/2008 Sb. ze dne 29. 1. 2008, o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 citované vyhlášky. Nouzovým osvětlením musí být vybavena chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu. Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám. Nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1. Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně úniku. Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy¹². K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických norem¹³.

Pro dokreslení náhledu vyšších soudních autorit na povinnosti právnických osob dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně uvádíme níže tři vybrané aktuální judikáty.

Dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 27/2011–68 ze dne 29. 6. 2011 má neudržování volné únikové cesty (tj. zahrazení požárního únikového východu mříží) charakter ohrožovacího deliktu [§ 76 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně]. Dle rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 A 43/2012-50 ze dne 30. 10. 2014 pak neudržování volného únikového východu a neudržování provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení patří k nejzávažnějším porušením povinností na úseku požární ochrany. Jak je uvedeno v rozsudku dále, nesplnění zákonných povinností, a tedy nedodržení základních podmínek požární bezpečnosti, výrazně negativně ovlivňuje úroveň zabezpečení požární ochrany v objektech žalobce – velkoprostorových nákupních provozovnách, v nichž se v době jejich provozu vyskytuje velký počet osob nakupujících i zaměstnanců, přičemž uzavření únikového východu nasazenou mříží, jakož i neprovozuschopnost jmenovaných požárně bezpečnostních zařízení, mohou mít za následek zvýšené ohrožení života a zdraví přítomných osob, spočívající jednak ve zcela znemožněné evakuaci a jednak v ohrožení osob i majetku nejen nezjištěním požáru hlásiči elektrické požární signalizace, v důsledku čehož by mohla být nefunkční celá řada navazujících opatření pro omezení rozšíření a potlačení požáru a též pro evakuaci (např. včasné ohlášení požáru a započetí evakuace s využitím instalovaného zařízení dálkového přenosu, evakuačního rozhlasu a sirény, otevření vstupních automatických dveří, uzavření požárních dveří a požárních klapek, spuštění zařízení pro odvod kouře a tepla apod., ale i v případném větším rozšíření požáru z důvodu neprovozuschopnosti stabilního hasicího zařízení včetně vodní clony (nebyla doložena jejich provozuschopnost). Tímto rozsáhlým zdůvodněním podtrhl prvoinstanční správní orgán významnou závažnost protiprávního jednání žalobce na úseku požární ochrany, což právě dokumentovaly nastíněné škodlivé následky v případě včas nezjištěného požáru a při znemožněné evakuaci velkého počtu osob z rozlehlých provozoven žalobce. Dle názoru krajského soudu tak poskytl prvoinstanční správní orgán zcela konkrétní úvahu nad zákonnými kritérii ve vztahu k výši ukládané pokuty 160 000 Kč, která odpovídala uvedené závažnosti jednání žalobce. Správní orgán se věnoval závažnosti obou skutků, jak uzavření únikového východu, tak i neprovozuschopnosti jmenovaných požárně bezpečnostních zařízení (nedoložení provozuschopnosti)¹⁴.

Názor Krajského soudu v Ostravě prezentovaný v judikátu sp. zn. 78 Ad 46/2013-26 dne 13. 8. 2015 se dotýká námitky účastníka soudního sporu ohledně částečné průchodnosti jedněch dveří na únikové cestě. Z hlediska naplnění skutkové podstaty deliktu, který je kladen žalobci za vinu, je nerozhodné, je-li úniková cesta zahrazena zcela nebo jen zčásti; zákon požaduje ve shora citovaném ustanovení tyto cesty zcela volné. V tomto se lze zcela ztotožnit se správními orgány. Rovněž neobstojí námitka nezohlednění částečné průchodnosti jedněch dveří na únikové cestě při výměře trestu. Z hlediska efektivity únikové cesty je prakticky bez významu, jsou-li na ní jedny dveře zahrazeny zčásti, avšak druhé zcela. Cesta z prodejní plochy na volné prostranství byla znemožněna, a je z hlediska závažnosti téměř bez významu, zda se osoby, které by měly využít únikovou cestu, dostanou do její třetiny či dvou třetin, rozhodující je, že se nedostanou do bezpečí na volné prostranství mimo budovu zachvácenou požárem. Na naprosté znemožnění průchodnosti únikové cesty v důsledku zcela zahrazených druhých dveří provostupňové rozhodnutí jasně poukazuje ¹⁵.

Dalším aktuálním judikátem dotýkajícím se řešených povinností je rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 18. 12. 2014 sp. zn. 52 A 44/2014-53, který řeší charakteristiku nástupní plochy pro požární techniku následovně: Pokud se týče námitky obsažené v žalobním bodu, ta se týká zajištění přístupu Hasičského záchranného sboru k uvedené nemovitosti. Tuto námitku uplatnil žalobce již v odvolání a krajský soud považuje za správný názor žalovaného, který uvedl, že uvedená zpevněná plocha a účelem zajištění tohoto přístupu HZS nemusí být v kategorii „veřejně přístupové účelové komunikace“, když, jak vyplývá z vyjádření HZS ze dne 20. 9. 2013, které si správní orgán I. stupně vyžádal (a které se opírá o charakteristiku nástupní plochy za účelem příjezdu požárních vozidel a proti požárnímu zásahu obsažené v ČSN 73080812.4.3), touto nástupní plochou může být i travnatá plocha, jen nesmí dojít k takovým úpravám, které by bránily příjezdu požárních vozidel. Využití uvedené zpevněné plochy pro účel přístupu požárních vozidel a proti požárnímu zásahu je tak otázkou, k jejímuž řešení je povinen přistoupit vlastník nemovitosti, na které se zpevněná plocha nachází¹⁶.

2.3 Povinnost dodržovat technické podmínky a návody

Dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků¹⁷ nebo činností. Jak je patrno z normativního textu, jedná se o poněkud neurčitý okruh povinností, jejichž společnými jmenovateli je vazba na požární bezpečnost výrobků nebo činností, přičemž požární bezpečností se dle § 1 písm. a) vyhlášky o požární prevenci rozumí – souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.

Obecně lze konstatovat velmi široký potenciální záběr povinností, který je vždy limitován v kolizních oblastech specialitou jiných zvláštních právních předpisů a přednostním dopadem jejich úpravy. Rozsah právní úpravy je cíleně neurčitý tak, aby flexibilněji překrýval dynamicky se vyvíjející technicko-bezpečnostní prostor lidských činností a zahrnoval i nově produkované výrobky. Takové pojetí právního předpisu vždy klade vysoké nároky při vyhodnocování porušení předmětné normy, a to zejména při sankcionování jejího porušení [srovnej § 76 odst. 1 písm. k) či § 76 odst. 2 písm. l) zákona o požární ochraně], neboť je třeba nejprve neurčité právní pojmy přesněji vydefinovat a jednání pod tyto podřadit, přičemž vždy v případě důvodných pochybností je třeba dbát zásady in dubio pro reo.

Mezi typické právní předpisy, které dotvářejí právní prostor citovaných povinností upravených v § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně lze příkladmo zařadit vyhlášku Českého úřadu bezpečnosti práce č. 85/1978 Sb. ze dne 26. 6. 1978, o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku Ministerstva vnitra č. 87/2000 Sb. ze dne 31. 3. 2000, kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách; dále lze jmenovat např. přílohu č. 1 vyhlášky o požární prevenci, která stanovuje bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací atd. Samostatnou kapitolu představují speciální právní normy, mezi kterými nelze nezmínit vyhlášku č. 23/2008 Sb. ze dne 29. 1. 2008, o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů (srovnej např. § 30).

Vazbu na technické podmínky a návody sui generis vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností můžeme nalézt rovněž v obecně závazných vyhláškách obcí; dle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o požární ochraně obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce, nebo stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob¹⁸. Obdobně nařízení krajů stanovují podmínky např. k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů, k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, v budovách zvláštního významu, nebo při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob¹⁹.

Aplikace § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně se neobejde bez dodržování návodů výrobců a dovozců, požadavků technických norem (pokud nebyl zvolen jiný, bezpečnější způsob), průvodní dokumentace²⁰ apod.²¹ Technické požadavky na výrobky řeší speciální předpis – zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů²². Technickým požadavkem se rozumí technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků; jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu²³. Bez významu pro řešený segment povinností podnikajících fyzických osob a právnických osob jistě není ani přechodný prostor předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci a pracovní podmínky zaměstnanců – srovnej např. s částí pátou zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Závěrem tohoto dílčího bloku je vhodné zmínit § 27 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci, dle kterého jsou součástí dokumentace požární ochrany (§ 15 odst. 2 zákona o požární ochraně²⁴ ) také doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Dle § 38 vyhlášky o požární prevenci upřesňujícího pojem „doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností“ platí, že zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců.

Za doklady podle odst. 1 se považují:

1. zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna²⁵ činnosti uvedené v odst. 1 provádět,
2. záznamy o provedené údržbě nebo opravách,
3. návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
4. doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.),
5. doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovených zvláštními právními předpisy²⁶,
6. požárně technické charakteristiky látek podle § 39 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě technicko-bezpečnostní parametry²⁷.

Pro ucelení problematiky je nutné zmínit, že donedávna byla s § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně úzce spojena problematika spalinových cest (komínů, kouřovodů), což bylo dále provázáno na (pro absenci zákonného zmocnění poněkud sporné) nařízení vlády č. 91/2010 Sb. ze dne 1. 3. 2010, o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv²⁸. Nařízení vlády stanovilo podmínky požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, tedy konkretizovalo zákonem obecně předpokládané podmínky vztahující se k požární bezpečnosti určitých činností, v tomto případě tedy provozu komínů a kouřovodů²⁹. Poněkud kostrbatě kloubená úprava vzbuzující oprávněné otázky byla však aktuálně od 1. 1. 2016 nahrazena speciální úpravou, kterou do zákona o požární ochraně vnáší část II. zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Pravidla pro čištění, kontrolu a revize spalinové cesty nově nalezneme v § 43 a násl. zákona o požární ochraně včetně sankčních ustanovení obsažených v § 76a, 76b, 76c a § 78 odst. 1. písm. aa) zákona o požární ochraně; prováděcím předpisem je vyhláška ze dne 22. 1. 2016, o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty účinná od 29. 1. 2016. Přes značný legislativní progres je patrné, že de lege ferenda je nezbytná přinejmenším systémová úprava problematiky spalinových cest.

2.4 Povinnost označování míst ve vztahu k požární ochraně

Dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Typickým příkladem je § 3 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci, dle kterého se hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách), se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka³⁰ umístěná na viditelném místě (časté pochybení detekované při kontrolách).

Zákonná úprava se úzce prolíná s úpravou práva bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž v oblasti požární ochrany musí být věnována zvýšená pozornost označování částí provozů, kde se oprávněně může vyskytovat i veřejnost, tj. osoby neznalé prostředí³¹.

Pro lepší náhled na danou oblast odkazujeme na nařízení vlády č. 11/2002 Sb. ze dne 14. 11. 2001, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění vyhlášky č. 405/2004 Sb.; z technicko-normativní úpravy pak odkazujeme na ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky či ČSN 01 8013 Požární tabulky. Mezi základní elementární pravidla můžeme zařadit a níže připomenout následující. Značky zákazu mají kruhový tvar s černým piktogramem na bílém pozadí, červeným okrajem a šikmým pruhem; černý piktogram, červený okraj a šikmý pruh zaujímají nejméně 35 % plochy značky. Značky výstrahy mají trojúhelníkový tvar s černým piktogramem na žlutém pozadí s černým okrajem; černý piktogram s černým okrajem zaujímá nejméně 50 % plochy značky. Značky příkazu mají kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky. Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky. Informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách musí být i při přerušení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu. Informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení a směr cesty k nim mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na červeném pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky. Je-li značka zhotovena z fotoluminiscenčního materiálu a její piktogram značí šipku, je tvořena třemi úsečkami, přičemž konce dvou kratších šikmých úseček označujících směr s delší úsečkou nesplývají. Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů tvoří střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy stejné velikosti v úhlu 45 stupňů. Namísto žluté barvy lze použít fotoluminiscenčního materiálu žlutozelené barvy. Rozměry značky musí odpovídat velikosti překážky nebo nebezpečného místa; rozměry informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostního zařízení musí umožňovat jejich snadné rozpoznání.³²

Tab. – Tabulka barev značek a světelných signálů – příloha nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

Obrázky – ukázky informativních značek pro věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení, pro označení únikové cesty a nouzového východu – příloha nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

Mezi velmi častý prohřešek kolidující s § 5 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně ve vazbě na § 7 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci patří opomenutí označení požárně bezpečnostní zařízení, které bylo shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci; tato skutečnost musí být na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačena. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu. Dále se kontrolní orgány setkávají s prohřešky špatného nebo chybějícího označení provázanými na pravidla stanovená § 11 odst. 2) písm. a), d) a f) a odst. 3 vyhlášky o požární prevenci. K provedení rychlého a účinného zásahu podle § 11 odst. 1 citované vyhlášky zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby a) bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice, d) bylo provedeno označení³³ a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů, f) byla označena³⁴ rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení. Dle § 11 odst. 3 citované vyhlášky pak k provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací podle odst. 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby byly označeny³⁵ nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa. S problematikou umísťování bezpečnostních značek laborujeme např. při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím, v příloze požárního řádu, v požárně bezpečnostním řešení staveb a není pochyb o tom, že se na předmětnou problematiku zaměřují požární kontroly při výkonu státního požárního dozoru a obecně jsou předmětem zájmu i pro oblast stavební prevence³⁶. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k nesporné reálné prospěšnosti, kterou můžou potvrdit zejména osoby, kterým pomohly např. tabulky pro evakuaci, doporučujeme právnickým a podnikajícím fyzickým osobám přikládat této jen zdánlivě marginální oblasti požární ochrany vyšší důležitost.

II. Dílčí závěr ke 2. části článku „Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně“

Tento článek se věnuje návaznému druhému bloku povinností ukládaných § 5 zákona o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám; jde o specifikaci povinností uvedených v § 5 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona o požární ochraně ve vazbě na bližší specifikaci ve vyhlášce o požární prevenci. Pro dokreslení problematiky je často nezbytné využívat definice, taxativní i demonstrativní výčty, pravidla apod., které řeší problematiku spojenou spíše s povinnostmi dopadajícími na subjekty provozující činnosti se zvýšeným či vysokým nebezpečím³⁷. Dalším povinnostem od § 5 odst. 1 písm. e) až h) a § 5 odst. 2 zákona o požární ochraně se budou věnovat další části článku o povinnostech ukládaných zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám.