Právo požární ochrany, 6. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 3. část

Povinnosti všech právnických a podnikajících osob dle § 5 odst. 1 písm. e) a f)

2.5 Povinnost pravidelných odborných kontrol

Dle § 5 odst. 1 písm. e) ZPO platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1 ZPO), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2 ZPO) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6 ZPO) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady. Podrobnější vymezení předmětu, cíle, náležitosti záznamu a zejména lhůty pro konkrétní kontroly blíže specifikují § 12 a 13 vyhlášky o požární prevenci, pro úplnost – jde o Oddíl třetí vyhlášky o požární prevenci označený jako „Lhůty a způsob provádění pravidelných kontrol dodržování předpisů o požární ochraně [K § 6b písm. f) ZPO]“.

Dle dikce § 12 vyhlášky o požární prevenci je způsob provádění pravidelných kontrol ustanoven následovně. Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm. e) ZPO se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen „preventivní požární prohlídky“). Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen „požární závady“). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku. Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 ZPO. V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností. Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy¹⁾, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení. K výše uvedenému platí, že dle § 37 vyhlášky o požární prevenci slouží požární kniha k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 vyhlášky o požární prevenci, odborné přípravě preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých požárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (např. § 30 vyhlášky o požární prevenci). Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je platným dokladem podle § 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci, není-li touto vyhláškou nebo průvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.

Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby (§ 30 vyhlášky o požární prevenci) a záznam o splnění navržených opatření. Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů podle § 12 odstavce 6 vyhlášky o požární prevenci lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30 vyhlášky o požární prevenci)²⁾.

Pro vymezení temporální fixace stanovených povinností je klíčový § 13 vyhlášky o požární prevenci, který stanoví lhůty preventivních požárních prohlídek. Preventivní požární prohlídky podle § 12 vyhlášky o požární prevenci se provádějí v následujících lhůtách:

1. v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 ZPO),
2. v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 ZPO), nejméně jednou za 6 měsíců,
3. v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, nejméně jednou za rok.

Lhůty uvedené v § 13 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30 vyhlášky o požární prevenci)³⁾.

Již samotný normativní text § 5 odst. 1 písm. e) ZPO přímo odkazuje na § 11 ZPO, který fixuje zákonné pojetí odborné způsobilosti pro režim zákona o požární ochraně, který doplňuje Oddíl šestý vyhlášky o požární prevenci označený jako „Ověřování odborné způsobilosti, odborná příprava a školení zaměstnanců o požární ochraně“.

Dle citovaných ustanovení platí, že plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a ZPO mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby (není-li dále v zákoně o požární ochraně stanoveno jinak). Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v § 11 odst. 4 ZPO, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky⁴⁾ vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru. Pro potřeby tohoto článku a pro definování povinností dle § 5 zákona o požární ochraně je důležitý § 11 odst. 2 a odst. 6 ZPO. Dle § 11 odst. 2 citovaného zákona platí, že plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a ZPO mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem⁵⁾.

Fyzickým osobám uvedeným v § 11 odst. 1 a 2 ZPO vydá ministerstvo (Ministerstvo vnitra) osvědčení o odborné způsobilosti. Ministerstvo může, na návrh orgánu státního požárního dozoru, rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky. Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany, b) požární bezpečnosti staveb a technologií, c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím, d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření. Pro čtenáře by nemusela být bez významu skutečnost, že přehled otázek ke zkouškám k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob⁶⁾ a učební texty pro přípravu ke zkoušce podle § 11 ZPO⁷⁾ jsou dostupné na webových stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky⁸⁾.

Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu⁹⁾ anebo na základě zvláštního zákona¹⁰⁾. Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a písm. e) a § 16a odst. 1 písm. c) ZPO může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1 ZPO). Osoba odborně způsobilá podle § 11 odst. 1 ZPO má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle § 11 odst. 2 ZPO má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle § 11 odst. 6 ZPO¹¹⁾. Prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o požární prevenci stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy, a to v § 20 až 26 vyhlášky o požární prevenci. Pro lepší orientaci doplňujeme, že § 20 vyhlášky o požární prevenci definuje ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, § 21 vyhlášky o požární prevenci upřesňuje vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti, § 22 vyhlášky o požární prevenci řeší obsah a rozsah odborné přípravy odborně způsobilých osob a techniků požární ochrany¹²⁾, § 23 vyhlášky o požární prevenci pak upřesňuje školení zaměstnanců o požární ochraně, dále § 24 vyhlášky o požární prevenci popisuje odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a její náležitosti, § 25 vyhlášky o požární prevenci obdobně upravuje odbornou přípravu preventistů požární ochrany¹³⁾ a § 26 vyhlášky o požární prevenci stanovuje rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany¹⁴⁾.

2.6 Povinnost umožnit výkon státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany

Dle § 5 odst. 1 písm. f) ZPO platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření. Zcela zásadní pro posouzení výše uvedené povinnosti je přesné vymezení pojmu státní požární dozor jako speciální forma kontrolní činnosti na úseku požární ochrany, přičemž nezbytné bude i provázání na obecnou úpravu kontrolní činnosti a specifikaci v prováděcím právním předpisu (vyhláška o požární prevenci – Část třetí „Způsob výkonu státního požárního dozoru“ – Oddíl první „Výkon státního požárního dozoru“).

Obecně platí, že dozorem je správní činnost, při které vykonavatel veřejné správy (dozorčí úřad) pozoruje chování nepodřízených subjektů a porovnává je s chováním stanoveným závazně právním předpisem či jiným pravidlem (např. technickou normou) jako chováním žádoucím. Dozor se uskutečňuje ve vnějších vztazích správních úřadů, tzn. vůči fyzickým a právnickým osobám, které nejsou k orgánům veřejné moci ve vztahu podřízenosti ani netvoří součást organizační struktury veřejné správy. Dozor je třeba odlišovat od takových dozorčích činností, jako je například státní dozor nad výkonem samosprávy nebo dozor vnitřní. V našem správním právu je dozor koncipován jako věcně specializovaný, zaměřený na určitou oblast ochrany veřejného zájmu. Dozor může být součástí širší působnosti určitého vykonavatele veřejné správy, nebo tvoří jeho výlučnou nebo dominantní působnost¹⁵⁾. V právu požární ochrany představuje výkon státního požárního dozoru významný díl činnosti HZS v segmentu prevence, která je nedílnou součástí výkonu veřejné moci na úseku požární ochrany¹⁶⁾.

Účelem zákona o požární ochraně je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany¹⁷⁾. Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky¹⁸⁾.

Dle důvodové zprávy k zákonu o požární ochraně¹⁹⁾ platí, že jedním z rozhodujících úkolů orgánů státní správy na úseku požární ochrany je provádění dozoru nad tím, jak příslušné orgány a organizace plní své povinnosti na tomto úseku. Státní požární dozor je činnost, kterou se sleduje především ochrana celospolečenských zájmů. Problematice státního požárního dozoru a obecně kontrolním procesem v prostoru práva požární ochrany se autor bude zabývat speciálně v některém z dalších textů, proto nyní uvádíme jen velmi stručný právní náhled²⁰⁾.

Rozsah výkonu státního požárního dozoru je v současném znění zákona o požární ochraně taxativně vymezen v § 31 ZPO, kde je stanoveno, že státní požární dozor se vykonává:

1. kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
2. posuzováním
   1. územního a regulačního plánu;
   2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5;
   3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona;
   4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3;
   5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení;
   6. dokumentace ke změně v užívání stavby;
   7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky; posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor,
3. ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písm. b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
4. posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a ZPO),
5. schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,
6. zjišťováním příčin vzniku požárů,
7. kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d) ZPO],
8. ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

Jak je patrno z výše vymezeného věcného ranku státního požárního dozoru, je pro posouzení povinností právnických a podnikajících fyzických osob dle § 5 odst. 1 písm. f) ZPO rozhodná zejména působnost specifikovaná v § 31 odst. 1 písm. a) ZPO – tj. kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně a písm. h) citovaného paragrafu – tj. ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. Zákon o požární ochraně tak důsledně vychází z právně-teoretického základu administrativního dozoru jakožto zvláštní formy kontroly ve veřejné správě, který zahrnuje nejen samotné provádění kontroly, ale i ukládání nápravných opatření²¹⁾.

Výkon státního požárního dozoru formou kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně probíhá dle nepříliš rozsáhlé speciální právní úpravy uvedené v zákoně o požární ochraně (např. § 31 odst. 2) a jinak se subsidiárně aplikuje na kontrolní proces dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád),²²⁾ s provazbou na zákon č. 500/2004 Sb., správní řád²³⁾. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny výkon kontroly v zákonem vymezeném rozsahu strpět a dodržet povinnosti kontrolovaného subjektu²⁴⁾, přičemž se kontrolní orgán striktně musí pohybovat v právem přesně vymezeném prostoru²⁵⁾. Vzhledem ke skutečnosti, že dominantním cílem celého kontrolního procesu je zejména náprava právně patologického stavu a motivace k dodržování práva požární ochrany, je logicky oprávněním orgánu vykonávajícího státní požární dozor ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků s návaznou kontrolou plnění těchto opatření. Dřívější úprava ukládání opatření umožňovala přímé ukládání opatření k odstranění kontrolou zjištěných závad²⁶⁾ již v zápisu (dnes protokolu) z kontroly. Po novele zákonem č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, byla možnost ukládat opatření již v zápisu z kontroly odstraněna a orgán vykonávající státní požární dozor je povinen postupovat při ukládání opatření standardním správním procesem – správním řízením, jehož výstupem je rozhodnutí o uložení opatření; procesní práva správního procesu (jakož i možnost aplikovat opravné prostředky) jsou pro adresáta uložené povinnosti zcela zachovány. Dle dikce aktuálního znění § 31 odst. 2 ZPO nadále platí, že v protokolu o kontrole, provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g), orgán vykonávající státní požární dozor stanoví lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní požární dozor (nezaslání zprávy lze trestat). Je zde tedy ponechán dostatečný prostor pro kontrolovaný subjekt, aby v návaznosti na kontrolní zjištění změnil svůj přístup k právním povinnostem obsaženým v právu požární ochrany a právně nesouladný stav zhojil z vlastní iniciativy a dobrovolně. Tato možnost předchází rozhodnutí o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, ke kterému zpravidla orgány vykonávající státní požární dozor přistupují ve chvíli, kdy neobdrží ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění nedostatků²⁷⁾. Hierarchicky je pak postup orgánu vykonávajícího státní požární dozor možno popsat tak, že kontrolovaný subjekt může zhojit nedostatky dobrovolně ve lhůtě stanovené v protokolu; pokud tak neučiní, ukládá správní orgán povinnost odstranit zjištěné nedostatky formou rozhodnutí (lze užít i příkaz § 150 zákona č. 500/2004 Sb.); pokud ani v rozhodnutí stanovené lhůtě právně patologický stav není kontrolovaným subjektem zhojen, může kontrolující orgán využít donucovací mechaniku ukládáním sankcí²⁸⁾ a rovněž krajní řešení – vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu²⁹⁾, pochopitelně za striktního splnění zákonných předpokladů.

Výkon státního požárního dozoru formou kontroly podrobněji rozvádí vyhláška o požární prevenci v části třetí oddílu prvním. Dle dikce § 45 vyhlášky o požární prevenci jsou požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) zákona:

1. komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
2. tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech,
3. kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.

Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy zjišťuje:

1. správnost začlenění (§ 28 vyhlášky o požární prevenci), stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,
2. vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům,
3. odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
4. zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek požární bezpečnosti a opatření v ní stanovených,
5. způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek,
6. zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců,
7. zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době³⁰⁾.

Závěrem považujeme za nezbytné zmínit zajímavý rozsudek NSS ze dne 4. ledna 2012 sp. zn. 1 As 131/2011 - 62, který poskytuje cenný komentář k mnohým sporným otázkám vázaným k povinnostem ukládaným právnickým a podnikajícím fyzickým osobám v § 5 odst. 1 písm. f) ZPO. Z citovaného judikátu extrahujeme právní větu: „Osoba, u níž byla provedena v rámci státního požárního dozoru kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, není povinna podepsat zápis o kontrole zhotovený na základě § 31 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Nepodepsáním zápisu o kontrole proto nemohla kontrolovaná osoba naplnit skutkovou podstatu správního deliktu dle § 76 odst. 1 písm. d) citovaného zákona.“ – nejedná se tedy o naplnění skutkové podstaty správního deliktu spočívajícího ve ztěžování výkonu státního požárního dozoru.

Jádrem soudního sporu v dané věci byla právní otázka, zda žalobkyně tím, že nepodepsala zápis o kontrole a nevrátila jej zpět stěžovateli, spáchala správní delikt. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že žalobkyně tím, že nepodepsala zápis o kontrole a nevrátila ho správnímu orgánu I. stupně, neporušila žádnou svoji povinnost, neboť zákon jí povinnost takového obsahu neukládá. Nečiní tak ani § 5 odst. 1 písm. f) ZPO, na nějž se stěžovatel v kasační stížnosti odvolává. Dle tohoto ustanovení je kontrolovaná osoba povinna umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření. Citované ustanovení ukládá kontrolované osobě tři okruhy povinností. Do prvního náleží povinnost umožnit kontrolnímu orgánu provést kontrolu. Tuto svoji povinnost žalobkyně bezezbytku splnila, umožnila zaměstnancům správního orgánu I. stupně vstup do kontrolované stavby. Druhý okruh tvoří povinnost poskytovat kontrolnímu orgánu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany. Rovněž tuto povinnost žalobkyně naplnila. Třetí okruh tvoří povinnost plnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru (kontrolním orgánem). Stěžovatel se mylně domnívá, že pod tuto povinnost lze podřadit i údajnou povinnost vrátit podepsaný zápis o kontrole, kterou správní orgán I. stupně uložil výzvou žalobkyni. Jestliže § 5 odst. 1 písm. f) ZPO hovoří o plnění uložených opatření, má tím zcela jistě na mysli opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. Tato opatření jsou nyní ukládána v samostatném správním procesu a představují další ze složek administrativního dozoru. Z § 5 odst. 1 písm. f) ZPO nelze dovodit, že by povinností kontrolované osoby bylo podepsat zápis o kontrole a vrátit ho orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Tento orgán nemůže kontrolované osobě uložit povinnost podepsat zápis o kontrole a vrátit ho zpět kontrolnímu orgánu. Pokud by tak učinil, jeho jednání by nemělo oporu v zákoně a znamenalo by porušení zásady legality. Předpokladem vzniku správně-právní odpovědnosti je porušení právní povinnosti. S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud neposoudil jednání žalobkyně (tj. nepodepsání zápisu o kontrole a jeho nevrácení správnímu orgánu I. stupně) jako protiprávní, lze bez dalšího uzavřít, že rozhodnutí správních orgánů o uložení pokuty jsou nezákonná a zcela správně byla městský soudem zrušena. Nad rámec těchto úvah lze dodat, že postup žalobkyně nelze hodnotit jako ztěžování, či snad dokonce neumožnění výkonu státního požárního dozoru, což je objektivní stránka skutkové podstaty tzv. jiného správního deliktu dle § 76 odst. 1 písm. d) ZPO. Žalobkyně umožnila správnímu orgánu I. stupně provést kontrolu v ubytovně Opavan a v průběhu kontroly mu poskytla veškerou nezbytnou součinnost. Skutečnost, že nepodepsala zápis o kontrole a nevrátila jej zpět, nikterak správnímu orgánu neztížila ukončení prováděné kontroly, ani uložení nápravných opatření. Žalobkyně totiž zápis o kontrole převzala, tím nabyla možnost seznámit se s kontrolními závěry a případně proti nim brojit námitkami (tehdy dle § 17 zákona o státní kontrole³¹⁾). Tímto způsobem došlo k projednání výsledků kontroly a uložených opatření. Součástí zápisu o kontrole bylo i uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, v této části tak má zápis materiální charakter individuálního správního aktu – rozhodnutí (viz rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2007, čj. 1 As 13/2006-90 ve věci Hnutí na obranu majitelů realit). Pro uložení povinnosti jednotlivci je podstatné, aby akt, jímž se ukládá, byl povinné osobě doručen, což se v daném případě stalo. Připojení či nepřipojení podpisu kontrolované osoby na tento akt (zápis o kontrole) nemá žádný význam. Nelze tedy souhlasit se stěžovatelem, že nedostatek podpisu žalobkyně na zápisu o kontrole brání dalšímu postupu při vynucování dodržování povinností uložených předpisy o požární ochraně. Orgány státního požárního dozoru mohou i v situaci, že žalobkyně nepodepsala zápis o kontrole, provést následnou kontrolu plnění uložených nápravných opatření. Soud se neztotožnil ani s argumentací stěžovatele, dle něhož údajná povinnost kontrolované osoby podepsat zápis o kontrole má sloužit k ochraně práv této osoby. Soud je toho názoru, že předáním zápisu o kontrole bylo žalobkyni umožněno, aby se seznámila s uloženými nápravnými opatřeními a lhůtami pro jejich provedení a případně proti nim uplatnila námitky dle § 17 zákona o státní kontrole (srov. rozsudek NSS ze dne 1. 3. 2010, čj. 2 As 74/2009 - 122 ve věci Hnutí na obranu majitelů realit II). K uplatnění těchto práv není zapotřebí, aby kontrolovaná osoba podepsala zápis o kontrole³²⁾.