320/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 2015
o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon
o hasičském záchranném sboru)
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 51/2021 Sb.
Změna: 374/2021 Sb.
Změna: 31/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
POSTAVENÍ A ÚKOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU
§ 1
Základní úkol
(1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný
sbor“) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a
zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými
událostmi1) a krizovými situacemi2).
(2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České
republiky3) plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva,
civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení
a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními
předpisy4).
§ 2
Humanitární pomoc
Hasičský záchranný sbor organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních
věcí přijímání humanitární pomoci poskytované České republice ze zahraničí.
§ 3
Mimořádný úkol
(1) Hasičský záchranný sbor plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění
je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat
nebo majetku, pokud
a) toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového
úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové
plnění požádá,
b) je k plnění takového úkolu způsobilý,
c) takovým plněním není ohrožena jeho činnost a
d) hrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh
ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.
§ 4
Příslušník hasičského záchranného sboru a zaměstnanec
(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní
a) příslušník hasičského záchranného sboru ve služebním poměru podle
zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „příslušník“),
b) zaměstnanec České republiky zařazený v hasičském záchranném sboru
v pracovním poměru podle zákoníku práce (dále jen „zaměstnanec“).
(2) Zaměstnanec zařazený v generálním ředitelství hasičského záchranného
sboru (dále jen „generální ředitelství“) se při výkonu práce řídí předpisy Ministerstva
vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(3) Systemizací se pro účely tohoto zákona rozumí systemizace hasičského
záchranného sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
a stanovení počtu pracovních míst zaměstnanců.
(4) Hasičský záchranný sbor může po projednání vládou a v souladu se zákonem
o požární ochraně mimořádně překročit systemizovaný počet služebních a pracovních
míst schválených vládou na příslušný kalendářní rok za předpokladu, že výdaje na
služební příjem příslušníka a plat zaměstnance zařazeného na místě zřízeném mimořádně
budou hrazeny z mimorozpočtových zdrojů nebo z příjmů přijatých nad rámec závazných
ukazatelů výdajů státního rozpočtu. Služební nebo pracovní místo zřízené mimořádně
nelze zahrnout do systemizace podle odstavce 3.
HLAVA II
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU
§ 5
Organizace hasičského záchranného sboru
Hasičský záchranný sbor tvoří
a) generální ředitelství,
b) hasičské záchranné sbory krajů,
c) záchranný útvar,
d) škola.
§ 6
Generální ředitelství
(1) Generální ředitelství je součástí ministerstva.
(2) V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného
sboru (dále jen „generální ředitel“).
(3) Úkoly ministerstva na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva,
civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového
řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generální
ředitelství.
(4) Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve
kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar nebo škola.
(5) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný
útvar a školu.
(6) Ministerstvo zřizuje operační a informační středisko, které plní úkoly
operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1) a další úkoly,
stanoví-li tak jiný právní předpis; toto operační a informační středisko je organizační
částí hasičského záchranného sboru.
(7) Ministerstvo zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který
je organizační částí hasičského záchranného sboru a koordinuje činnosti hasičského
záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami
v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu.
(8) Ministerstvo může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného
sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační
částí hasičského záchranného sboru.
§ 7
Hasičský záchranný sbor kraje
(1) Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu a účetní
jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním
obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje
sídlo. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů jsou uvedeny v příloze k
tomuto zákonu.
(3) V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje
a) je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího
územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech
1. požární ochrany,
2.
ochrany obyvatelstva,
3. civilního nouzového plánování,
4. integrovaného záchranného
systému a
5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,
a
b) plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů.
(5) Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační středisko,
které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1)
a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis. Operační a informační středisko
je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové
číslo 150.
(6) Hasičský záchranný sbor kraje může zřídit a provozovat pro plnění úkolů
hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato
zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru kraje.
§ 8
Záchranný útvar
(1) Záchranný útvar je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho
příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Název a sídlo záchranného útvaru jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3) V čele záchranného útvaru stojí velitel útvaru.
(4) Záchranný útvar
a) plní úkoly jednotky požární ochrany při řešení mimořádné události
nebo krizové situace,
b) plní úkoly při obnově území postiženého mimořádnou událostí nebo
krizovou situací, rozhodne-li tak generální ředitelství,
c) plní úlohu vzdělávacího zařízení,
d) provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně a výuku
a výcvik k získání řidičského oprávnění pro potřeby složek integrovaného záchranného
systému a ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří plní úkoly v rámci
integrovaného záchranného systému.
§ 9
Škola
(1) Škola je organizační složkou státu a účetní jednotkou; její příjmy
a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Název a sídlo školy jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3) V čele školy stojí ředitel.
(4) Škola poskytuje vzdělání v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva,
integrovaného záchranného systému a krizového řízení za podmínek stanovených školským
zákonem a provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně.
§ 10
Odřad civilní obrany
(1) Generální ředitelství, hasičský záchranný sbor kraje a záchranný útvar
mohou k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zřizovat a organizačně,
materiálně a personálně připravovat odřady civilní obrany z jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí nebo jejich částí.
(2) Odřady civilní obrany plní úkoly hasičského záchranného sboru jako
součást jeho organizace.
(3) Pro plnění úkolů podle odstavce 2 může hasičský záchranný sbor vytvářet
zásoby vybrané techniky a věcných prostředků.
(4) O počtu fyzických osob zařazených do odřadu civilní obrany, jeho organizační
struktuře a vybavení rozhoduje vláda na návrh ministra vnitra. Hasičský záchranný
sbor zajišťuje výuku a výcvik osob zařazených do odřadu civilní obrany.
(5) Fyzická osoba zařazená do odřadu civilní obrany se za stavu ohrožení
státu nebo válečného stavu považuje za zaměstnance.
HLAVA III
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ
§ 11
Zdvořilost
Příslušník a zaměstnanec jsou při plnění úkolu hasičského záchranného sboru
povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i
své vlastní a chovat se tak, aby nepoškozovali dobrou pověst hasičského záchranného
sboru.
§ 12
Přiměřenost postupu
Příslušník a zaměstnanec jsou povinni při plnění úkolu hasičského záchranného
sboru dbát, aby jiné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný dopad do jejích
práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu sledovaného plněným úkolem.
§ 13
Iniciativa
(1) Příslušník je v době mimo službu povinen provést opatření vedoucí k
bezprostřední záchraně života nebo zdraví člověka anebo majetku.
(2) Povinnost podle odstavce 1 příslušník nemá, jestliže
a) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo
vlivem léku anebo jiné látky tak, že řádné provedení nebo dokončení opatření by bylo
ohroženo,
b) není k provedení opatření odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven
odpovídajícím technickým anebo ochranným prostředkem, přičemž povaha opatření takové
odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení technickým anebo ochranným prostředkem
vyžaduje, nebo
c) je zřejmé, že nemůže opatření úspěšně dokončit.
HLAVA IV
SLUŽEBNÍ STEJNOKROJ A PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI
§ 14
Služební stejnokroj, občanský oděv a zásahový oděv
(1) Příslušník vykonává službu v závislosti na povaze plněného úkolu ve
služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu. Vyžaduje-li to povaha úkolu, vykonává
příslušník službu v zásahovém oděvu a s použitím příslušných ochranných prostředků.
(2) Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému
sboru může nosit jen příslušník.
§ 15
Nošení služebního stejnokroje bývalým příslušníkem
(1) Příslušník, jehož služební poměr skončil, (dále jen „bývalý příslušník“)
má nárok na vydání průkazu bývalého příslušníka osvědčujícího oprávnění nosit při
vhodných příležitostech služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému
záchrannému sboru a s odlišujícím označením, pokud podle závěru posledního služebního
hodnocení dosahoval ve výkonu služby alespoň dobrých výsledků, o nošení služebního
stejnokroje s odlišujícím označením písemně požádal podle svého posledního služebního
zařazení generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele
útvaru nebo ředitele školy a
a) jeho služební poměr skončil dnem 31. prosince kalendářního roku,
v němž dovršil věku 65 let, a službu v hasičském záchranném sboru vykonával alespoň
po dobu 15 let,
b) byl propuštěn ze služebního poměru na vlastní žádost a službu v
hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu 15 let, nebo
c) byl propuštěn ze služebního poměru z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti
k výkonu služby.
(2) Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru
ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného
sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, se vydá průkaz bývalého příslušníka
i bez podání žádosti.
(3) Generální ředitel může v případech hodných zvláštního zřetele vydat
průkaz bývalého příslušníka bývalému příslušníkovi, který nesplňuje podmínky podle
odstavce 1 nebo jehož služební poměr skončil podle právní úpravy předcházející zákonu
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pokud o to tento bývalý příslušník
požádá.
(4) Průkaz bývalého příslušníka se vydá do 60 dnů ode dne podání žádosti.
Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na
služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
velitele útvaru nebo ředitele školy, je průkaz bývalého příslušníka vydán do 60 dnů
ode dne skončení služebního poměru.
(5) V průkazu bývalého příslušníka se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení,
datum narození a nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost bývalého příslušníka.
(6) Držitel průkazu bývalého příslušníka je oprávněn nosit služební stejnokroj
s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením
způsobem, který nepoškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
§ 16
Prokazování příslušnosti
(1) Příslušník prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním
stejnokrojem s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo služebním
průkazem. V případě zásahu pod jednotným velením prokazuje příslušnost k hasičskému
záchrannému sboru pouze velitel zásahu nebo velitel jednotky.
(2) Zaměstnanec prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru průkazem
zaměstnance.
(3) Pokud okolnosti úkolu nedovolují prokázat příslušnost způsobem podle
odstavce 1, prokáže se příslušník ústním prohlášením „hasičský záchranný sbor“. Způsobem
podle odstavce 1 se prokáže neprodleně, jakmile to okolnosti úkolu dovolí.
§ 17
Prokázání pověření ke kontrole
Průkaz sloužící k prokázání pověření ke kontrole vydává hasičský záchranný
sbor. Tento průkaz příslušník při kontrole předkládá společně se služebním průkazem.
§ 18
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) druhy a vzory služebních stejnokrojů hasičského záchranného sboru
včetně způsobu označení příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a odlišujícího
označení a
b) vzor služebního průkazu, vzor průkazu zaměstnance a způsob prokázání
příslušnosti služebním průkazem.
HLAVA V
SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY
§ 19
Spolupráce
(1) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními
úřady a jinými státními orgány, orgány územní samosprávy a s osobami.
(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v dohodě uzavřené
mezi hasičským záchranným sborem, hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným
útvarem a úřadem, orgánem nebo osobou uvedenými v odstavci 1.
§ 20
Vyhodnocování ohrožení a koordinace
Hasičský záchranný sbor pro zabezpečení ochrany obyvatelstva při řešení
mimořádné události nebo krizové situace vyhodnocuje ohrožení vyplývající z výskytu
nebo šíření chemické látky, směsi nebo přípravku a koordinuje správní úřady při vyhodnocování
údajů o výskytu a šíření těchto látek. Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti
se zajišťováním obrany České republiky proti vnějšímu napadení nebo za válečného
stavu provádí tuto činnost v součinnosti s Armádou České republiky.
§ 21
Žádost o pomoc
Příslušník je v rozsahu potřebném pro splnění úkolu oprávněn požadovat
od úřadu, orgánu nebo osoby uvedených v § 19 odst. 1 informace, součinnost nebo jinou
obdobnou pomoc. Úřad, orgán nebo osoba jsou povinni požadovanou informaci, součinnost
nebo jinou obdobnou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li v tom zákonná nebo
státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická
osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení
sebe nebo osobu blízkou.
§ 22
Mezinárodní spolupráce
(1) Hasičský záchranný sbor při plnění úkolů spolupracuje s mezinárodními
organizacemi, orgány cizího státu nebo zahraničními osobami.
(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v prováděcích
dokumentech v rámci uzavřených mezinárodních smluv. Spolupráci lze vymezit také v
písemných ujednáních, která nejsou mezinárodními smlouvami.
HLAVA VI
OPATŘENÍ VE VZTAHU K VĚCI, MÍSTU NEBO OSOBĚ
§ 23
Používání nebezpečné látky
(1) Hasičský záchranný sbor může pro potřeby plnění úkolu, výuky, výcviku,
zkoušek nebo expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu
nabývat, držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; nebezpečnými látkami
a věcmi se pro tyto účely rozumí výbušniny, pyrotechnické výrobky, chemické látky,
radioaktivní látky, biologické agens a toxiny, neregistrované léčivé přípravky nebo
jiné obdobně nebezpečné látky a věci.
(2) Příslušník je oprávněn při plnění úkolu používat výbušniny a pyrotechnické
výrobky,
a) byl-li k tomu u hasičského záchranného sboru odborně připraven a
jde-li o trhací práce malého rozsahu, nebo
b) pokud má odpovídající odbornou způsobilost podle zákona o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
(3) Hasičský záchranný sbor
a) přijme opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu
k nebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení nebo ztrátě
a
b) zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí.
§ 24
Odstranění a zničení věci
(1) Příslušník je oprávněn zajistit, popřípadě odstranit věc, je-li důvodné
podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení života nebo zdraví člověka,
životního prostředí, zvířat nebo majetku, a toto ohrožení nelze odstranit jinak.
(2) Hasičský záchranný sbor předá zajištěnou věc bez zbytečného odkladu
orgánu veřejné správy, do jehož působnosti tato věc náleží, pokud tuto věc nelze
na místě předat jejímu vlastníkovi, správci nebo oprávněnému uživateli.
(3) Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je příslušník
oprávněn věc zničit.
§ 25
Přeprava a další nakládání s nebezpečnou látkou
Při přepravě a dalším nakládání s nebezpečnou látkou použitou anebo vzniklou
při zásahu nebo s věcí zajištěnou nebo určenou ke zničení podle § 24 dbá hasičský
záchranný sbor zvýšené opatrnosti a přiměřeně přihlédne k úpravě podmínek pro nakládání
s touto látkou nebo věcí podle jiného právního předpisu.
§ 26
Omezení ve vztahu k místu nebo v souvislosti se zásahem
Příslušník je oprávněn vyzvat každého, aby
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na příslušníkem určené místo nebo
se po nezbytnou dobu na takovém místě nezdržoval, je-li to nutné pro zabezpečení
plnění úkolu,
b) po nezbytnou dobu setrval na příslušníkem určeném místě nebo strpěl
nezbytná opatření pro ochranu života nebo zdraví odpovídající druhu nebezpečí, hrozí-li
mu závažné ohrožení života nebo zdraví, nebo
c) se podrobil jiným nezbytným omezením vyplývajícím ze zásahu, je-li
to nutné pro zabezpečení plnění úkolu.
§ 27
Povinnost uposlechnout výzvy nebo pokynu
Každý je povinen bez zbytečného odkladu uposlechnout výzvy nebo pokynu
příslušníka uplatněných v souvislosti s plněním úkolu.
§ 28
Vstup do obydlí, jiného objektu a na pozemek
(1) Příslušník je oprávněn vstoupit do obydlí, má-li důvodné podezření,
že je ohrožen život nebo je vážně ohroženo zdraví člověka nebo hrozí škoda na majetku,
která by mohla přesáhnout částku 50 000 Kč.
(2) Příslušník je oprávněn vstoupit do objektu, který neslouží jako obydlí,
nebo na pozemek na dobu nezbytnou k řádnému provedení úkolu, nelze-li účelu sledovaného
vstupem dosáhnout jinak.
(3) Příslušník je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci
1 nebo 2 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup.
(4) Nebrání-li tomu okolnosti, zajistí příslušník při vstupu do obydlí
přítomnost nezúčastněné osoby. Příslušník vyrozumí o vstupu do obydlí bez zbytečného
odkladu Policii České republiky.
§ 29
Opatření vůči energovodům a jiným zařízením
Příslušník je oprávněn vypnout nebo odstavit v nezbytném rozsahu přívod
elektřiny, plynu, tepla, vody nebo jiné zařízení za účelem provedení zásahu, pokud
nelze nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak a způsobený následek nebude zřejmě
stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který by hrozil.
HLAVA VII
PRÁCE S INFORMACEMI
§ 30
Pořizování záznamů
(1) Hasičský záchranný sbor může pořizovat zvukový, obrazový nebo jiný
záznam
a) osob a věcí, které se nacházejí na místech veřejně přístupných,
pro účely plnění konkrétního úkolu,
b) zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které
se přenášejí prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací na operačním
a informačním středisku, nebo
c) jiného konkrétního úkolu.
(2) Je-li k pořizování záznamu podle odstavce 1 zřízen stálý automatický
systém, hasičský záchranný sbor informace o zřízení takového systému vhodným způsobem
uveřejní.
§ 31
Získávání informací z evidencí
(1) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního
úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informace z evidence
provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel
poskytne informaci bezplatně a bez zbytečného odkladu.
(2) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního
úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačního
systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, základního
registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního
registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů
veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace,
informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného
zdraví, a to způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů žádat
od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačních systémů
uvedených v odstavci 2 na technických nosičích dat. Správce evidence nebo zpracovatel
poskytne údaje bezplatně a bez zbytečného odkladu, pokud je to technicky možné.
(4) Hasičský záchranný sbor žádá o poskytnutí informací způsobem, který
umožní uchovávat identifikační údaje o organizační části hasičského záchranného sboru
a identifikační údaje příslušníka, který o poskytnutí informací žádal, a údaje o
účelu, k němuž bylo o poskytnutí informace žádáno. Hasičský záchranný sbor identifikační
údaje uchovává po dobu nejméně 5 let.
(5) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního
úkolu žádat údaje o veřejné infrastruktuře, zejména o vodovodech včetně vnějších
požárních hydrantů, plynovodech, kanalizacích, kabelových sítích, produktovodech
a vnějších elektrických rozvodech včetně vypínacích jednotek nízkého napětí, vysokého
napětí a velmi vysokého napětí.
§ 32
Předávání záznamu tísňové komunikace
Záznam tísňové komunikace může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného
záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Tento záznam lze
předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon
působnosti tohoto orgánu.
§ 33
Prokázání totožnosti
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení,
data narození, adresy místa trvalého pobytu, adresy místa hlášeného pobytu na území
České republiky nebo adresy bydliště v zahraničí, jde-li o cizince, a státní příslušnosti.
Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2) Příslušník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, která
a) neuposlechla jeho výzvy nebo se nepodrobila omezením vyplývajícím
ze zásahu,
b) je podezřelá, že porušila předpisy na úseku požární ochrany, integrovaného
záchranného systému, krizového řízení nebo ochrany obyvatelstva,
c) se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo k zásahu,
d) je evakuována nebo v jejíž prospěch jsou organizována opatření ochrany
obyvatelstva, zejména nouzové přežití, nebo
e) byla dekontaminována.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo
nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti, příslušník
je oprávněn požádat příslušníka Policie České republiky o provedení úkonů směřujících
ke zjištění její totožnosti podle zákona o Policii České republiky.
§ 34
Žádost o informace související s mimořádnou událostí nebo krizovou situací
Hasičský záchranný sbor může v návaznosti na řešení mimořádné události
nebo krizové situace žádat informace související s příčinami, průběhem a následky
mimořádné události nebo krizové situace.
Osobní údaje
§ 35
Hasičský záchranný sbor může při řešení mimořádné události nebo krizové
situace zpracovávat citlivé údaje bez souhlasu osoby, jsou-li potřebné pro plnění
konkrétního úkolu hasičského záchranného sboru. Zpracovávat bez souhlasu osoby lze
i citlivé údaje, které jsou součástí záznamu podle § 30 odst. 1 písm. b).
§ 36
Osobní údaje lze předat nebo zpřístupnit orgánu veřejné moci v rozsahu
nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.
§ 37
Hasičský záchranný sbor může přiměřeným způsobem zveřejňovat osobní údaje
evakuovaných osob a osob umístěných v zařízeních pro nouzové přežití obyvatelstva
v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého
pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince.
§ 37a
Hasičský záchranný sbor může zveřejnit záznam pořízený podle § 30 odst.
1, je-li to ve veřejném zájmu. Hasičský záchranný sbor tento záznam nezveřejní, pokud
by tím byla vážně ohrožena lidská důstojnost nebo jiný důležitý zájem.
§ 38
(1) Hasičský záchranný sbor vede seznam osob, které používají zvláštní
způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla
a postupy (dále jen „seznam osob“).
(2) O zařazení do seznamu osob může požádat osoba se zdravotním postižením
nebo její zákonný zástupce. Součástí žádosti je souhlas se zpracováváním osobních
údajů osoby se zdravotním postižením v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení,
datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na
území České republiky, jde-li o cizince, popřípadě též adresa místa, kde se dlouhodobě
zdržuje, a druh zdravotního postižení. Součástí žádosti je i telefonní číslo žadatele.
Platnost souhlasu skončí vyřazením osoby ze seznamu osob.
(3) Hasičský záchranný sbor zařadí osobu se zdravotním postižením do
seznamu osob na základě žádosti podle odstavce 2. Hasičský záchranný sbor osobu se
zdravotním postižením ze seznamu osob na její žádost nebo žádost jejího zákonného
zástupce bez zbytečného odkladu vyřadí.
(4) Žádost o zařazení a žádost o vyřazení ze seznamu osob lze podat písemně
nebo osobně hasičskému záchrannému sboru kraje příslušnému podle místa trvalého pobytu
osoby se zdravotním postižením.
(5) Hasičský záchranný sbor a další základní složky integrovaného záchranného
systému mohou využít údaje obsažené v seznamu osob při příjmu tísňové komunikace,
při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva.
HLAVA VIII
SYMBOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU A JEJICH OCHRANA A OCHRANA NÁZVU HASIČSKÉHO
ZÁCHRANNÉHO SBORU
§ 40
Symboly hasičského záchranného sboru a jejich ochrana
(1) Hasičský záchranný sbor užívá symboly hasičského záchranného sboru,
kterými se rozumí velký znak, malý znak a prapor hasičského záchranného sboru. Použití
symbolu hasičského záchranného sboru osobou je možné, pokud tím neohrozí dobrou pověst
hasičského záchranného sboru.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory velkého a malého znaku a základní
znaky charakterizující prapor hasičského záchranného sboru.
§ 41
Ochrana názvu hasičského záchranného sboru
Slova „hasičský záchranný sbor“ a tato slova v jiném gramatickém tvaru
nebo zkratka „HZS ČR“ nesmí být obsažena v obchodní firmě, v názvu právnické osoby,
v názvu orgánu nebo organizačního článku právnické osoby, v označení podnikatele
nezapsaného v obchodním rejstříku nebo v názvu jiného subjektu; obdobně to platí
i pro použití těchto slov nebo zkratky jiným způsobem nebo pro jiné seskupení těchto
slov, pokud by to ohrozilo dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
HLAVA IX
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM A ÚHRADA NÁKLADŮ ZÁSAHU
§ 42
Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu
(1) O naložení s movitou věcí ve vlastnictví České republiky mezi organizačními
složkami státu, které jsou organizačními částmi hasičského záchranného sboru, nebo
mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání
nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout generální ředitel opatřením5).
(2) Podle odstavce 1 lze rozhodnout
a) jestliže majetek ve vlastnictví České republiky, s nímž je organizační
složka státu příslušná hospodařit, není dostatečný k plnění jejího úkolu v souvislosti
s přípravou na mimořádnou událost nebo krizovou situaci nebo jejich řešením, nebo
b) v souvislosti s dodávkou nebo poskytováním služeb v rámci humanitární
pomoci podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované
do zahraničí.
§ 43
Nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace
(1) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného
sboru, může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně
převést v rozsahu nezbytném pro toto řešení movitou věc z vlastnictví České republiky
do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné osoby.
(2) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného
sboru, může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky
územním samosprávným celkem nebo jinou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události
nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu.
(3) Při nakládání s majetkem podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení zákona
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích5) upravující rozhodování
o nepotřebnosti, přednostní nakládání s majetkem České republiky ve prospěch organizačních
složek státu a státních organizací a podmínky týkající se bezúplatných převodů vlastnictví
na jiné osoby a bezúplatného užívání majetku České republiky jinými osobami nepoužijí.
§ 44
Úhrada nákladů zásahu
(1) Hasičskému záchrannému sboru kraje, záchrannému útvaru a zřizovateli
jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v
nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje
jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního
střediska hasičského záchranného sboru kraje, se uhradí náklady vzniklé při jeho
zásahu z důvodu
a) úmyslného protiprávního jednání osoby, s výjimkou jednání osoby,
která není plně svéprávná, nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá
ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, nebo
b) vzniku újmy způsobené provozem vozidla.
(2) Náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu
paušální částkou.
(3) Pro účely úhrady nákladů podle odstavce 1 písm. a) příslušný orgán,
který ve věci rozhodl, poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje nebo záchrannému útvaru pravomocné rozhodnutí, nezbytné k uplatnění práva
na náhradu nákladů podle odstavce 1 písm. a); to neplatí, pokud jeho poskytnutí může
ohrozit účel trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva
na náhradu nákladů podle odstavce 1 platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů,
jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b). Tyto údaje se poskytují bezplatně.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar po obdržení rozhodnutí
podle odstavce 3 uloží osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 1 písm. a),
aby uhradila náklady podle odstavce 1 písm. a) vzniklé jejím úmyslným protiprávním
jednáním. Náklady podle odstavce 1 písm. a) vybírá hasičský záchranný sbor kraje
nebo záchranný útvar. Uhrazené náklady slouží k zajištění činnosti hasičského záchranného
sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce. Vymožené náklady převede obecný správce daně hasičskému záchrannému sboru kraje
nebo záchrannému útvaru. Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar jsou
oprávněny o výši uhrazených nebo vymožených a převedených nákladů podle odstavce
1 překročit příslušné závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu.
(5) V případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje hasičský záchranný
sbor náhradu nákladů přímo proti
a) příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona
upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož
provozem byla způsobena újma,
b) České kanceláři pojistitelů, pokud byla provozem vozidla způsobena
újma, kterou je tato kancelář povinna nahradit z garančního fondu, nebo
c) ministerstvu nebo Ministerstvu obrany, pokud byla újma způsobena
provozem tuzemského vozidla, které nemá podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu.
(6) Pokud vznikl spor o tom, kdo má uhradit náklady zásahu podle odstavce
1 písm. b), uhradí je Česká kancelář pojistitelů. Vyplyne-li z dalšího šetření, že
plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojišťovnou, popřípadě ministerstvem
nebo Ministerstvem obrany, jsou pojišťovna, popřípadě ministerstvo nebo Ministerstvo
obrany, povinny České kanceláři pojistitelů poskytnutou úhradu nákladů nahradit.
Úhrada nákladů podle odstavce 1 písm. b) se zasílá na účet příslušného hasičského
záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce; bližší údaje k těmto účtům se sdělují České kanceláři pojistitelů, ministerstvu
nebo Ministerstvu obrany a příslušným pojišťovnám.
(7) Hasičský záchranný sbor kraje uplatňuje úhradu nákladů podle odstavce
1 i za zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Nárok na náhradu nákladů
za zásah podle odstavce 1 písm. b) se uplatňuje tiskopisem.
(8) Vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou
hodinu zásahu podle odstavce 1.
(9) Má se za to, že náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b) byly vynaloženy
v rozsahu uplatněném hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvarem. Ministerstvo
stanoví prováděcím právním předpisem vzor tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu
nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b), kterým se určí
a) událost, která vyvolala náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b),
b) každá zasahující jednotka požární ochrany včetně jí provedených
činností a délky zásahu,
c) rozsah informací o účasti Policie České republiky a o přímých účastnících
události, při níž došlo k vzniku újmy způsobené provozem vozidla, pokud těmito informacemi
disponuje, a
d) celkové náklady za provedení zásahu a bankovní spojení pro účel
úhrady nákladů.
HLAVA X
PŘESTUPKY
§ 45
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně neoprávněně nosí služební stejnokroj příslušníka s označením
příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo takové součásti stejnokroje, které
jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,
b) v rozporu s § 27 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo
pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu,
c) použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s § 40 odst.
1, nebo
d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 48 odst. 1.
(2) Bývalý příslušník se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti
přístupném neoprávněně nosí služební stejnokroj s odlišujícím označením nebo jej
nosí způsobem, který poškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč
a příkazem na místě pokutu do 5 000 Kč.
§ 46
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) v rozporu s § 27 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo
pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu,
b) použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s § 40 odst.
1, nebo
c) použije slova „hasičský záchranný sbor“, tato slova v jiném gramatickém
tvaru, jiné seskupení těchto slov nebo zkratku „HZS ČR“ v rozporu s § 41.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
HLAVA XI
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 48
Mlčenlivost
(1) Každý, kdo byl hasičským záchranným sborem požádán o pomoc, je povinen,
byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou
nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(2) O zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1 a jeho rozsahu rozhoduje
generální ředitel nebo jím pověřená osoba.
§ 49
Výjimka z povinnosti mlčenlivosti
Porušením povinnosti mlčenlivosti uložené příslušníkovi nebo zaměstnanci
jiným právním předpisem není poskytnutí údajů policejnímu orgánu, státnímu zástupci,
soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru jiného členského státu
Evropské unie nebo správnímu orgánu, jde-li o údaje potřebné k plnění jejich působnosti
na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.
§ 50
Ocenění
(1) Medaili, čestnou medaili nebo dar lze udělit za
a) poskytnutí pomoci při likvidaci požáru, řešení jiné mimořádné události
nebo krizové situace nebo odstraňování jejich následků,
b) dlouhodobou činnost při předcházení požárům, živelním pohromám,
mimořádným událostem nebo krizovým situacím, nebo
c) podporu a spolupráci při plnění úkolů hasičského záchranného sboru.
(2) Darem může být movitá věc nebo peněžní částka.
(3) Medaili nebo čestnou medaili uděluje ministr vnitra nebo generální
ředitel.
(4) Dar uděluje ministr vnitra, generální ředitel, ředitel hasičského záchranného
sboru kraje, velitel záchranného útvaru nebo ředitel školy.
Přechodná ustanovení
§ 51
(1) Hasičský záchranný sbor České republiky zřízený podle zákona č. 238/2000
Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se
považuje za hasičský záchranný sbor podle tohoto zákona.
(2) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle
zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých
zákonů, se považuje za generální ředitelství podle tohoto zákona.
(3) Hasičské záchranné sbory krajů zřízené podle zákona č. 238/2000 Sb.,
o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považují
za hasičské záchranné sbory krajů podle tohoto zákona.
(4) Záchranný útvar zřízený podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském
záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za záchranný
útvar podle tohoto zákona.
(5) Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární
ochrany ve Frýdku-Místku zřízená podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném
sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za školu podle tohoto
zákona.
(6) Do doby přijetí nařízení podle § 44 odst. 8 se pro určení výše úhrady
nákladů zásahu použije paušální částka ve výši, která byla k 31. prosinci 2015 stanovena
právní úpravou paušální výše úhrady nákladů zásahu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o požární ochraně
§ 53
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.,
zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č.
71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,
zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013
Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „předkládá Ministerstvu financí“ nahrazují
slovem „zpracovává“.
2. V § 24 odst. 1 písm. c) se slova „předkládá Ministerstvu financí návrh“
nahrazují slovem „poskytuje“.
3. V § 24 odst. 1 písm. d) se slova „ve spolupráci s Ministerstvem financí“
zrušují, za slovo „techniky“ se vkládají slova „a staveb sloužících pro výkon služby
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“ a na konci textu písmene se doplňují slova
„ , nebo se podílí na úkolech obce, které plní v přenesené působnosti státní správy
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů“.
4. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST TŘETÍ
ČIŠTĚNÍ, KONTROLA A REVIZE SPALINOVÉ CESTY
§ 43
Spalinová cesta
(1) Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany
zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové
cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.
(2) Spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená
k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin
z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.
(3) Ustanovení § 44 až 47 se nepoužijí na spalinovou cestu, která není
součástí stavby, nebo na spalinovou cestu, která je součástí volně stojícího komínu
o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větším nebo komínu o stavební výšce
60 metrů a větší, anebo na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW.
§ 44
Čištění a kontrola spalinové cesty
(1) Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem
živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen „oprávněná osoba“).
(2) Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od
spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty
sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty)
je možné provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty podle tohoto zákona
u spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu
nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle
návodu výrobce.
(3) Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cesty a způsob
kontroly spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Revize spalinové cesty
(1) Revizi spalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně
revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího
vzdělávání (dále jen „revizní technik spalinových cest“).
(2) Důvody pro provádění revize spalinové cesty a způsob tohoto provádění
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 46
Postup při zjištění nedostatků
Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo
revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který
bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na
místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí
tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických
požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího
se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního
dozoru.
§ 47
Zpráva o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a zpráva
o revizi spalinové cesty
(1) Oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději
do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou
zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající
fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní
o tom písemný záznam.
(2) Revizní technik spalinových cest předá objednateli neprodleně,
nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi
spalinové cesty.
(3) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění nebo kontrole spalinové
cesty a písemné zprávy o revizi spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.“.
5. V § 65 odst. 1 písm. a) se slovo „kraje“ nahrazuje slovy „zřízená jako
jednotka hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo
jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru“ a na konci textu písmene
se slovo „kraje“ zrušuje.
6. § 69a zní:
㤠69a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit
jednotku požární ochrany, nebo obce mohou namísto vlastní jednotky požární ochrany
zajistit plnění úkolů této jednotky na základě smlouvy mezi sebou nebo se státem,
který zastupuje hasičský záchranný sbor kraje, nebo zřízením společné jednotky požární
ochrany.
(2) Za společnou jednotku požární ochrany se považuje také jednotka požární
ochrany podle § 65 odst. 1, na jejíž činnost a vybavení na základě smlouvy podle
odstavce 1 finančně přispívá právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo obec,
které jsou jinak povinny jednotku požární ochrany zřídit.
(3) Postup podle odstavce 1 je podmíněn předchozím souhlasem hasičského
záchranného sboru kraje. Hasičský záchranný sbor kraje může udělit souhlas za podmínky,
že budou dodrženy mimo jiné požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v
příloze zákona a smlouvou určená jednotka bude akceschopná. Hasičský záchranný sbor
kraje současně stanoví druh společné jednotky v souladu s § 65 odst. 1. V případě,
že smlouvu podle odstavce 1 uzavírá hasičský záchranný sbor kraje, souhlas uděluje
generální ředitelství.
(4) Na základě smlouvy podle odstavce 1 musí být hasičskému záchrannému
sboru kraje nebo obci poskytovány finanční prostředky ve výši potřebné k zajištění
akceschopnosti jednoho požárního družstva o zmenšeném početním stavu. V případě,
kdy je smlouva uzavírána mezi hasičským záchranným sborem kraje a obcí v místě dislokace
stanice hasičského záchranného sboru kraje, musí být tyto prostředky ve výši potřebné
k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského
záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle
základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona, pokud není ve smlouvě
podle odstavce 1 stanoveno jinak. V případě, kdy je smlouva uzavřena mezi hasičským
záchranným sborem kraje a zřizovatelem jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
bude zaměstnanec podniku zařazený v této jednotce upřednostněn v řízení ve věcech
služebního poměru vedeném v návaznosti na mimořádné zřízení služebního místa.
(5) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1 nebo
postupem uvedeným v odstavci 1, jsou povinny přispívat na společnou jednotku podle
odstavce 2 hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obci, jejíž jednotka požární ochrany
je předurčena požárním poplachovým plánem kraje pro uvedenou obec jako první za dodržení
podmínek uvedených v § 65 odst. 6.
(6) Obec, na jejímž území je dislokována stanice hasičského záchranného
sboru kraje, může uzavřít s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje smlouvu,
v níž upraví užívání majetku ve vlastnictví této obce, poskytování prostředků, případně
další vztahy ve vazbě na činnosti hasičského záchranného sboru kraje.“.
7. Za § 76 se vkládají nové § 76a až 76c, které znějí:
㤠76a
(1) Oprávněné osobě, která
a) neprovede čištění nebo kontrolu spalinové cesty stanoveným způsobem,
nebo
b) v rozporu s § 47 odst. 1 nepředá písemnou zprávu o provedeném
čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(2) Oprávněné osobě nebo reviznímu technikovi spalinových cest, který
v rozporu s § 46 neoznámí zjištěné nedostatky příslušnému stavebnímu úřadu nebo orgánu
státního požárního dozoru nebo je oznámí opožděně, se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(3) Reviznímu technikovi spalinových cest, který
a) neprovede revizi spalinové cesty stanoveným způsobem, nebo
b) v rozporu s § 47 odst. 2 nepředá písemnou zprávu o revizi spalinové
cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
8. V § 77 odstavec 2 zní:
„(2) Pokutu podle § 76 vybírá hasičský záchranný sbor kraje.“.
9. V § 78 odst. 1 se tečka na konci písmene z) nahrazuje slovem „ , nebo“
a doplňuje se písmeno aa), které zní:
„aa) kdo provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem.“.
10. V § 78 odst. 2 se za slova „až d)“ vkládají slova „a aa)“.
11. V § 79 odstavec 2 zní:
„(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá a vybírá hasičský záchranný
sbor kraje.“.
12. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní:
㤠87a
Hasičský záchranný sbor a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí
mohou při plnění svých úkolů používat zásahovou požární techniku s celkovou hmotností
převyšující 3 500 kg, která je schopna dlouhodobého provozu
a) bez pomocných činidel do systému pro kontrolu oxidů dusíku,
b) při použití nestandardního paliva.“.
13. V § 97 se slovo „Jednotky“ nahrazuje slovy „Hasičský záchranný sbor
a jednotky“.
14. V § 101 se za slova „§ 31a,“ vkládají slova „§ 44 odst. 3, § 45 odst.
2, § 47 odst. 3,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna rozpočtových pravidel
§ 55
V § 45 odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001
Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 501/2012 Sb., se slova „č. 238/2000 Sb.“
nahrazují slovy „o Hasičském záchranném sboru České republiky“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 56
V § 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění zákona č. 503/2012 Sb., odstavec 2 zní:
„(2) Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních
složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké
sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle
odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna krizového zákona
§ 57
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006
Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona
č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013
Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Dále se Ministerstvo vnitra
podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c) a l).“.
2. V § 10 odst. 3 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „Ministr
vnitra“.
3. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství
hasičského záchranného sboru.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel
§ 58
V § 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti
k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001
Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb., se na konci textu odstavce
1 doplňují slova „ , pokud jiný právní předpis nestanoví jinak“.
ČÁST OSMÁ
Změna branného zákona
§ 59
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon),
ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a
zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 17 odst. 2 písm. a) se za slova „státních podniků,“ vkládají slova
„prvků kritické infrastruktury,“.
2. V § 25 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; obdobně to platí
i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru“.
ČÁST DEVÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 60
Zrušuje se:
1. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky
a o změně některých zákonů.
2. Část druhá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s
přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
3. Část druhá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
4. Část čtyřicátá třetí zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti
s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
5. Část čtyřicátá první zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
6. Část sedmnáctá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
7. Zákon č. 260/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském
záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
8. Část druhá zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999
Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
9. Část třicátá osmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.
10. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při
provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.
11. Nařízení vlády č. 263/2013 Sb., o paušální výši úhrady nákladů zásahu.
12. Vyhláška č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků
Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího
označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu
příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky).
13. Vyhláška č. 349/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 97/2008 Sb.,
o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,
jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška
o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České
republiky).
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
v z. Bělobrádek v. r.
Příloha
Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů
Název Sídlo 1. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy Praha 2. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje Kladno 3. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje České Budějovice 4. Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Plzeň 5. Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje Karlovy Vary 6. Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje Ústí nad Labem 7. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje Liberec 8. Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje Hradec Králové 9. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Pardubice 10. Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina Jihlava 11. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Brno 12. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje Olomouc 13. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Ostrava 14. Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Zlín
Název a sídlo záchranného útvaru a školy
Název Sídlo Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky Hlučín Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola Frýdek-Místek požární ochrany
Vybraná ustanovení novel
Čl.CCXL zákona č. 183/2017 Sb.
Přechodné ustanovení
Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se postupuje podle zákona č. 320/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 51/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Při úhradě nákladů zásahu hasičského záchranného sboru kraje, záchranného
útvaru nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce u dopravní nehody nebo zásahu
z důvodu úmyslného protiprávního jednání osoby, který byl zahájen přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního
zákona č. 300/2000 Sb.
4) Například zákon č. 239/2000 Sb., zákon č. 240/2000 Sb., zákon č. 133/1985
Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů.