S nebezpečím výbuchu se setkáváme v běžném životě téměř denně. Výbušná atmosféra může vznikat i při takových činnostech jako jsou práce s některými barvami a ředidly, plnění paliva do automobilů, používání plynových spotřebičů, a v neposlední řadě rovněž při skladování hořlavých plynů.
Pro vznik výbuchu je nutno, aby byly na jednom místě v současné době přítomna hořlavá látka v koncentračních mezích výbušnosti, oxidační prostředek (vzdušný kyslík) v dostatečném množství a účinný iniciační zdroj. Výbuchu můžeme zabránit, pokud odstraníme alespoň jednu z těchto podmínek.
Hořlavá látka s oxidačním prostředkem tvoří tzv. hořlavý soubor. Ovlivnění tohoto hořlavého souboru snížením koncentrace hořlavé látky dostatečně nízko pod hodnotu spodní meze výbušnosti, například účinným větráním, či snížením koncentrace kyslíku pod hodnotu, která již neumožňuje rozvoj výbuchu je předmětem tzv. primární protivýbuchové ochrany. Sekundární protivýbuchová ochrana se zabývá vyloučením veškerých účinných iniciačních zdrojů.
Vlastnosti hořlavých plynů
Acetylén
Při atmosférických teplotách a tlacích je acetylen bezbarvý plyn, který je o trochu lehčí než vzduch. Plynný acetylén se při atmosférickém tlaku samovolně rozkládá již od 160°C. V případě vyšších tlaků dochází k jeho rozkladu i při nižších teplotách. Acetylén díky přítomnosti trojné vazby je velice reaktivní. Samovolně reaguje s halogeny, s mědí, cínem stříbrem a rtutí vytváří třaskavé acetylidy. Nebezpečně reaguje také s organickými peroxidy, kyslíkem a silně alkalickými kovy. V rámci tlakových lahví je acetylén rozpouštěný ve vhodném rozpouštědle (aceton) [7].
Vodík
Vodík tvoří ve směsi se vzduchem výbušné směsi v širokém koncentračním rozmezí (4 – 77 % obj.). Na vzduchu je lehce zápalný a tvoří výbušné směsi také s fluorem a chlorem. Pro iniciaci této směsi stačí pouze světlo. Vzhledem k jeho vlastnostem může dojít při náhlé expanzi stlačeného vodíku k samovolnému vznícení. Vodík je mnohem lehčí než vzduch (14,4×), takže v případě úniku stoupá rychle vzhůru a hromadí se pod stropem. Z toho důvodu je nutno místnost nebo objekt, ve kterém se vodík používá, vybavit účinným stropním větráním.
LPG
Souhrnně jde o směs zkapalněných rafinérských plynů – uhlovodíků (LPG = Liquefied Petroleum Gas), obsahující převážně propan a butan a menší množství vyšších uhlovodíků, přičemž poměr obsahu propanu a butanu v LPG je v rů