Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje novelu zákoníku práce, která má mj. zakotvit povinnost zaměstnavatele předcházet stresu na pracovištích. Nejasnosti ohledně tohoto nového ustanovení se týkají především způsobu kontroly a prokazování porušení tohoto ustanovení s případným následným postihem za neplnění této povinnosti. Lze předpokládat, že hlavní těžiště se přesune do oblasti prevence.
Firmy tak budou postaveny před otázku objektivizace současného stavu a získání podkladů pro rozhodování o konkrétních opatřeních, která budou riziko psychické zátěže minimalizovat.
Jedním z možných řešení je metoda APPL (Assessing Psycho-Physiological Load) pro posouzení psychofyziologické zátěže.
Metoda APPL je založena na objektivním měření a hodnocení spektrální analýzy variability srdeční frekvence, hodnocení aktivity autonomního nervového systému, dotazníkových šetřeních a na individuálních pohovorech s měřenými osobami. Umožňuje stanovení míry únavy a vyčerpání organismu, hodnocení pracovní i nepracovní zátěže, analýzu faktorů vyvolávají stres, případně porovnávání různých profesních skupin.
Hodnocení aktivity autonomního nervového systému vychází ze spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SA HRV). Základem metodiky je monitorování časových rozdílů mezi po sobě následujícími srdečními stahy (R-R intervaly na EKG křivce), pro které se obecně vžil název spektrální analýza. Transformací časových rozdílů do frekvenčních hodnot vzniká modifikované výkonové spektrum, které vystihuje diagnosticky využitelné fluktuační změny během záznamu EKG. Variabilita srdeční frekvence je dána adaptační schopností organismu a je přímo řízena autonomním nervovým systémem.
Pro hodnocení aktivity ANS se používají komplexní indexy, vypočítávané z naměřených hodnot spektrální analýzy srdeční frekvence. Tyto indexy jsou věkově standardizované.
Vlastní měření probíhá během ortoklinostatického testu (5 minut leh, 5 minut stoj a 5 minut leh) v tiché klidné místnosti bez rušivých vlivů.
Od roku 2003 bylo provedeno měření u několika tisíc osob v rámci studií vlivu pracovních podmínek na lidský organismus, hodnocení profesí, školení manažerů a akcí na podporu zdraví.
Dotazníková šetření slouží k doplnění informací, upřesnění vlivu pracovní a mimopracovní zátěže, porovnání subjektivního vnímání zátěže a objektivních výsledků. Meisterův dotazník, dotazník N5 a dotazník subjektivních pocitů únavy jsou používány v hygienické službě a jsou součástí autorizačních setů pro posuzování psychické zátěže a odezvy organismu na tuto zátěž. Standardně je používán dotazník subjektivních pocitů únavy, zdravotního stavu a životního stylu, dotazník N5, Meisterův dotazník, dotazník pracovního prostředí a dotazník životních událostí.
Vhodnost použití metody APPL pro hodnocení stresu na pracovišti prokázaly studie, které probíhaly v letech 2012-2013 u profesí učitel na základní škole a v letech 2013-2015 u 28 profesí na hutních provozech.
Pro účely studií je každá osoba měřena tři dny, vždy na začátku a konci směny, celkem tedy 6x. Před každým měřením jsou vyplňovány dotazníky. Po skončení celé sady měření je každá osoba seznámena s výsledky měření a hodnocení a jsou s ní konzultovány možnosti zlepšení stavu.
Výsledky měření a hodnocení jednotlivých osob podléhají ustanovením zákona č. 101/2000 Sb. na ochranu osobních údajů a nejsou předávány zaměstnavateli ani jiným třetím osobám. Zaměstnavatel obdrží výsledky hodnocení celého souboru zaměstnanců s návrhy na opatření ke zlepšení pracovních podmínek.
Výsledky spektrální analýzy variability srdeční frekvence vykazují vysokou variabilitu naměřených hodnot. Pro posouzení jedince je proto nutné provádět opakovaná měření a pro hodnocení pracoviště stanovit dostatečný počet měřených osob. Výhodou jsou objektivně naměřené hodnoty neovlivnitelné vůlí. Na druhou stranu negativní výsledky mohou mít různé příčiny, pro jejichž odhalení je potřebná spolupráce měřené osoby.
Dotazníková šetření mohou být rovněž zatížena nepřesnostmi, jako je subjektivní vnímání zátěže a podvědomé či vědomé zkreslování výsledků.
Zkušenosti z dosud realizovaných projektů proto ukazují na vhodnost použití kombinace objektivního měření a hodnocení pracovních podmínek, měření a hodnocení aktivity autonomního nervového systému, dotazníkových šetření a osobních konzultací s měřenými osobami. Tyto metody se vzájemně doplňují a dávají ucelený obraz o daném pracovišti.