Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP, 1. část

Úvod

Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a současně v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, byla druhou největší koncepční změnou v této oblasti na našem území. První významnou změnou bylo schválení zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který pozbyl účinnosti dnem 31.12.2006, a který platil na našem území 40 let. Tato skutečnost dokládá nejen to, že právní úprava BOZP má na našem území dlouhou tradici, ale že úroveň právní úpravy BOZP byla u nás v porovnání s některými ostatními evropskými státy na vysoké úrovni. V souvislosti s procesem vstupu České republiky do Evropské unie (k 1.5.2004) se však i náš stát musel připravit na změnu národních právních předpisů s ohledem na minimální požadavky BOZP obsažené v právu Evropských společenství (dále jen „právo ES“) a toto právo měl povinnost postupně transponovat (převádět) do národního práva. Základní evropskou normou v oblasti BOZP byla a doposud je rámcová směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci ze dne 12. června 1989, na kterou navazují „dílčí směrnice“ ES. Osmou dílčí směrnicí této rámcové směrnice je směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích. Ve směrnici Rady 92/57/EHS se poprvé objevuje právní institut „koordinátora BOZP na staveništích“, který dostal podle článku 4 směrnice za úkol koordinovat preventivní opatření v oblasti BOZP na staveništi jak při přípravě stavby, tj. v době, kdy se zpracovává projektová dokumentace pro stavební řízení, tak při jejím provádění a rovněž při její údržbě.

V I. Části pojednání o schválené novele zákona č. 309/2006 Sb. je vhodné si připomenout článek 7 rámcové směrnice Rady nazvaný „Služby pro ochranu a prevenci“. V tomto článku se umožňuje zaměstnavateli, aby činnosti, které pro něho v oblasti vyplývají z platných právních předpisů, mohli za zákonem vymezených podmínek vykonávat jím pověření zaměstnanci nebo externí pracovníci, kteří však musí mít potřebné schopnosti a vyžadované prostředky a musí mít nezbytnou odbornou způsobilost. Jedním z dalších požadavků na členské státy v čl. 7 této směrnice je, že členské státy musí vymezit nezbytné schopnosti, tj. odborné znalosti a dovednosti tyto znalosti v praxi umět využít. Česká republika splnila tuto povinnost vyplývající pro ni z práva ES tak, že v zákonu č. 309/2006 Sb. poprvé schválila „národní standard znalostí a dovedností odborně způsobilých osob v oblasti BOZP“, tj. stanovila zákonné předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a odborné způsobilosti k činnostem koordinátora BOZP na staveništi.

I. Část – odborně způsobilá osoba k činnostem koordinátora BOZP na staveništi (její práva a povinnosti)

Koordinátor jako fyzická osoba (tj. zaměstnanec právnické osoby určené za koordinátora nebo podnikající fyzická osoba)

Podle ustanovení § 14 odst. 1 novely zákona je zadavatel stavby povinen v případě, že jsou splněny podmínky pro určení koordinátora nebo více koordinátorů BOZP na staveništi (dále jen „koordinátor“), tak tohoto koordinátora, popř. koordinátory, písemně určit. Výklad pojmů „písemně určí“ znamená, že funkcí koordinátora BOZP na staveništi zadavatel stavby prokazatelně, tj. písemně, pověří pouze fyzickou osobu, u které ověřil, zda je či není držitelem platného osvědčení odborné způsobilosti koordinátora, a to po celou dobu výstavby. Kromě toho zadavatel stavby musí ověřit v případě určení koordinátorem fyzickou osobu, která není zaměstnancem právnické osoby pověřené činnostmi koordinátora BOZP na staveništi, zda má tato fyzická osoba, která má být pověřena funkcí koordinátora, živnostenské oprávnění k poskytování služeb v oblasti BOZP podle § 23 a 24 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Koordinátor jako právnická osoba

Zadavatel stavby může za koordinátora BOZP určit i právnickou osobu za předpokladu, že tato právnická osoba výkonem činnosti koordinátora pověří svého zaměstnance, který je držitelem platného osvědčení koordinátora po celou dobu výstavby a je uveden ve smlouvě se zadavatelem stavby jako fyzická osoba vykonávající povinnosti koordinátora za určenou právnickou osobu.

Případy, kdy zadavatel stavby určí za koordinátora právnickou osobu, která však plnění svých zákonných povinností z tohoto zákona (tj. povinností z veřejného práva) postupuje dalším právnickým osobám nebo podnikajícím fyzickým osobám, je třeba považovat za nedovolené řetězení zákonné odpovědnosti za výkon činností určeného koordinátora, které vede k faktické nemožnosti řádného plnění zákonných povinností zadavatelem stavby a určeného koordinátora podle zákona a nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Tímto nesprávným postupem určeného koordinátora se výrazným způsobem znepřehledňují a zhoršují vztahy mezi jednotlivými účastníky výstavby, kteří se podílejí jak na přípravě stavby, tak na její realizaci. Důsledkem této nesprávné praxe se nevytváří na staveništích v praxi podmínky pro řádné plnění zákonných povinností v oblasti BOZP na staveništi na straně zadavatele stavby a určeného koordinátora tak, jak zákonodárce předpokládal. Uvedené případy zjišťují i orgány inspekce práce, kterým tato praxe v neposlední řadě ztěžuje vyšetřování pracovních úrazů, a to často závažných nebo smrtelných pracovních úrazů vzniklých na staveništích. Je v celospolečenském zájmu zajišťování vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při přípravě a realizaci staveb než je tomu dnes, a proto je třeba tuto nesprávnou praxi některých právnických osob odmítnout.

Pokud vyjdeme ze zákonných povinností zadavatele stavby stanovených ve výše uvedeném zákonu a v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen „nařízení vlády“), tak zadavatel stavby má podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona povinnost určit koordinátora ve fázi přípravy a realizace stavby a prověřit podle ustanovení § 10a zákona, zda má platné osvědčení na celou dobu, na kterou je jako koordinátor určen, popř. zda koordinátor jako právnická osoba zajistil výkon činností koordinátora odborně způsobilou fyzickou osobou, a to na celou dobu, na kterou je jako koordinátor určen. Proto, aby určený koordinátor mohl splnit svoje zákonné povinnosti obsažené zejména v ustanovení § 14 odst. 5 a v ustanovení § 18 zákona, musí mu zadavatel stavby předat veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se s jeho vědomím mohou zdržovat na staveništi; dále mu poskytovat potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele na dané stavbě k součinnosti s určeným koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby. Obvykle se v praxi při určování koordinátora zadavatelem stavby s druhou smluvní stranou využívá písemná příkazní smlouva podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to na celou dobu výstavby.

Zadavatel stavby má podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona povinnost zajistit zpracování Plánu BOZP nejlépe určeným koordinátorem a zajistit jeho aktualizaci po celou dobu výstavby. Vzniká otázka, jak může zadavatel stavby, který řetězením obchodních vztahů určeným koordinátorem nezná koordinátora, který bude na staveništi ve skutečnosti tyto činnosti vykonávat, bude moci tyto své zákonné povinnosti plnit.

Vazba mezi zadavatelem stavby a určeným koordinátorem musí být po celou dobu výstavby přímá a všechny záležitosti, týkající se tohoto právního vztahu musí být mezi nimi prokazatelným způsobem upraveny. Za plnění všech zákonných povinností určeného koordinátora po celou dobu výstavby odpovídá pouze určený koordinátor a nikoliv další osoby, které plněním svých zákonných povinností tento určený koordinátora nebo další smluvní strana pověří. V případě prokázaného nesplnění zákonných povinností koordinátora určeného zadavatelem stavby budou naplněny skutkové podstaty správních deliktů podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Proto pro splnění zákonné povinnosti zadavatele stavby určit koordinátora zpravidla nestačí, pokud je koordinátor určen jen „písemným pověřením“. Smluvní vztah mezi zadavatelem stavby a určeným koordinátorem by měl být podložen písemnou smlouvou, ve které bude třeba dojednat např. zpracování Oznámení o zahájení prací, Plánu BOZP při přípravě stavby a jeho aktualizaci při jejím provádění a v neposlední řadě i finanční odměnu za práci.

Snaha o zbavování se odpovědnosti za plnění povinností koordinátora dle zákona a dalších právních předpisů

Koordinátor určený zadavatelem stavby podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona se nemůže zbavit svých zákonných povinností tím, že bude uzavírat další a další smluvní vztahy nebo se nechá na základě plné moci zastoupit právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami na jejich plnění. Takový postup by byl v rozporu se smyslem zákona a docházelo by k jeho obcházení a tím i ke snižování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Za výkon činnosti koordinátora vždy odpovídá jen koordinátor, který je určený zadavatelem stavby. S tím souvisí, např. i povinné podepisování dokumentů, které určený koordinátor vypracovává, a za které nese odpovědnost, a které nemohou vypracovávat další osoby pověřené poskytováním těchto služeb určeným koordinátorem. Obdobně na Oznámení o zahájení prací podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona a podle Přílohy č. 4 k nařízení vlády bod 6 a 7 musí být uvedeno jméno a příjmení, případně identifikační číslo, místo podnikání, eventuálně další kontaktní údaje určeného koordinátora anebo více koordinátorů určených zadavatelem stavby, pokud jich zadavatel stavby určil více jak pro přípravu stavby, tak pro její realizaci.

Kdo nemůže být určen koordinátorem

Koordinátorem BOZP na staveništi nemůže být určena fyzická osoba, která je zhotovitelem, tj. zaměstnavatelem na dané stavbě, anebo jeho zaměstnancem a fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, tj. stavbyvedoucí zhotovitele). Z uvedeného vyplývá, že koordinátorem může být zadavatelem stavby určeny i osoby vykonávající na dané stavbě technický dozor investora nebo projektant pověřený zpracováním projektové dokumentace pro danou stavbu. Zadavatel stavby může sám vykonávat funkci koordinátora BOZP na staveništi na své stavbě, pokud má platné osvědčení o získání této odborné způsobilosti.

Platná právní úprava

Ustanovení § 14 odst. 1

„(1) Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor podle věty první musí být určen při přípravě stavby v době od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem, do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora mohou být vykonávány toutéž osobou.“.

Ustanovení § 14 odst. 2

„Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.“.

Ustanovení § 14 odst. 3

Zadavatel stavby, pokud splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora, vykonávat sám.“.

Zákonné předpoklady odborné způsobilosti koordinátora

V ustanovení § 10 odst. 2 novely zákona je stanoveno, že předpoklady odborné způsobilosti koordinátora jsou:

1. alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření,
2. odborná praxe v délce alespoň 3 let, jestliže fyzická osoba získal vzdělání uvedené v písmenu a), nebo v délce alespoň 1 rok, jestliže fyzická osob získala vysokoškolské vzdělání stavebního zaměření; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané při přípravě a realizaci staveb,
3. osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti, a
4. osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, bude-li fyzická osoba vykonávat činnost koordinátora při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.

Pro úplnost je třeba uvést, že dle ustanovení § 14 odst. 3 novely zákona platí, že osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo o úspěšně vykonané periodické zkoušce má platnost 5 let. Každá další zkouška z odborné způsobilosti, na kterou se žadatel o vykonání zkoušky přihlásí, pokud již v minulosti úspěšně vykonal zkoušku z odborné způsobilosti, je posuzována jako periodická zkouška.

K ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) k pojmu „střední vzdělání technického zaměření“ a „vysokoškolské vzdělání technického zaměření“ je třeba uvést. Zvýšené požadavky na vzdělání uchazečů o zkoušku z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi v novele zákona č. 309/2006 Sb. vyplynuly ze zkušeností z praxe. Věcné důvody pro zvýšení nároků na vzdělání uchazečů o získání odborné způsobilosti koordinátora jsou:

1. vlastní obsah činnosti koordinátora, který je manažerem řízení v oblasti BOZP na staveništi, je prosazování zásady bezpečné práce vůči ostatním účastníkům ve výstavbě, a to jak projektantům, tak zejména zhotovitelům, ale i zadavatelům staveb apod. a posuzování opatření, která jednotliví zhotovitelé v oblasti BOZP navrhují;
2. druhým důvodem pro zvýšení nároků na vzdělání budoucích koordinátorů je, aby koordinátoři BOZP na základě znalostí nejen právních předpisů v oblasti BOZP, ale i stavebních předpisů, norem a technologických postupů a pracovních postupů ve stavebnictví, byli schopni odborně komunikovat se zhotoviteli o opatřeních, která navrhují k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništích. To znamená, že je důležité, aby šlo o dialog a nejen o monolog jedné či druhé strany. Předešlá právní úprava umožňovala, aby uchazeči o odbornou způsobilost koordinátora byli i knihovníci, právníci, učitelé, kteří se sice mohou naučit právní předpisy v BOZP nebo stavební předpisy, ale praxe ukázala, že jim chybí technický přístup k řešení problémů na staveništích. V praxi bude třeba s ohledem na rámcové vzdělávací programy na středních školách a na akreditační programy na vysokých školách posoudit, pokud nepůjde o klasické technické obory, jak je dané střední či vysokoškolské studium koncipováno a co je jeho obsahem. U vzdělání technického zaměření by mělo jít o takový studijní obor, který obsahuje rovněž technické předměty, které jsou obsahem i metodami práce významné pro rozvoj technického myšlení studentů. Především jde o takové předměty, jako jsou: základy – matematiky, fyziky, chemie, deskriptivní geometrie a výpočetní techniky, aby studenti a následně absolventi získali vhled do problematiky technických oborů s určitým konkrétním zaměřením na stavebnictví, architekturu, výpočetní techniku apod.

Přechodné ustanovení k novele zákona č. 309/2006 Sb.

Pro odbornou způsobilost koordinátora platí Čl. II Přechodných ustanovení zákona č. 88/2016 Sb. k novele zákona č. 309/2006 Sb., tj. že se u koordinátorů s platným osvědčením po nabytí účinnosti této novely zákona postupuje nejdéle po dobu 5 let od 1.5.2016 do 30.4.2021 podle dříve platných právních předpisů, ale jen za podmínky platnosti jejich osvědčení. V případě, že platnost jejich osvědčení skončí dříve a nebudou splňovat podmínku vzdělání technického zaměření dle ustanovení § 10 odst. 2, tak se po nabytí účinnosti této novely zákona (od 1.5.2016) nemohou zkoušky z odborné způsobilosti koordinátora zúčastnit do té doby, dokud si toto vzdělání nedoplní.

Práva koordinátora BOZP na staveništi

Koordinátor BOZP, kterého zadavatel stavby pro danou stavbu určil (pověřil funkcí koordinátora), je oprávněn od něho požadovat:

1. veškeré podklady a informace pro svoji činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi,
2. součinnost při plnění svých úkolů,
3. zavázat všechny zhotovitele na dané stavbě, popř. jiné osoby, k součinnosti s ním, a to po celou dobu přípravy stavby a její realizace, včetně vybraného projektanta pro zpracování projektu na danou stavbu.

Povinnosti koordinátora BOZP na staveništi

Koordinátor BOZP je při přípravě stavby a při její realizaci povinen

1. zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti se svojí činností dozvěděl, a které nelze sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (§ 15 odst. 5 zákona);
2. předat zadavateli stavby v dostatečném časovém předstihu před zadání díla konkrétnímu zhotoviteli stavby [§ 18 odst. 1 písm. a) zákona]:
   • přehled právních předpisů vztahujících se k dané stavbě,
   • informace o rizicích, která se mohou na stavbě vyskytnout, se zřetelem na práce a činnost vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví,
   • další nutné podklady pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci a
   • bez zbytečného odkladu předat pověřenému projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popř. jiné osobě, veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy, a které se týkají jeho činnosti jako OZO koordinátora [§ 18 odst. 1 písm. b) zákona];
3. zpracovat Plán BOZP při přípravě stavby, a to z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; zpracovaný plán aktualizovat během realizace stavby (§ 15 odst. 2 zákona).
4. informovat bez zbytečného odkladu všechny dotčené zhotovitele na dané stavbě o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací [§ 18 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona];
5. upozorňovat bez zbytečného odkladu zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na BOZP zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu navrhovat přiměřená opatření [§ 18 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona];
6. oznámit zadavateli stavby neprodleně přijatá přiměřená opatření ke zjednání nápravy, která nebyla zhotovitelem realizována; zadavatel stavby je povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem [§ 18 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona];
7. při realizaci stavby provádět [§ 18 odst. 2 písm. b) zákona] další činnosti stanovené prováděcími právními předpisy (zvl. dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb.), zejména
   • dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou ekonomicky přiměřená, a to z hlediska zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, vhodná pro plánování jednotlivých prací, zvl. těch, které se provádějí současně nebo v návaznosti,
   • poskytuje odborné konzultace a doporučení, která se týkají požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, např. odhadu času potřebného pro provedení plánovaných prací, nebo činnosti se zřetelem na specifická opatření, pracovní nebo technologické posypy a procesy a potřebnou organizaci práce v průběhu realizace stavby,
   • zabezpečuje, aby plán BOZP obsahoval přiměřeně rozsahu a povaze stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění BOZP, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu ZP známi (tj. žádný další dokument, jako např. dokument o organizaci a řízení BOZP na staveništi některého ze zhotovitelů nemůže nahradit plán BOZP, se kterým jsou spjaty zákonem stanovené povinnosti),
   • zajistí zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích dané stavby.

Další činnosti koordinátora při realizaci stavby jsou specifikovány v ustanovení § 8 odst. 1 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích:

• koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění BOZP se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné současně nebo v návaznosti s cílem chránit zdraví fyzických osob a zabraňovat vzniku pracovních úrazů nemocí z povolání,
• dává podněty a na vyžádání zhotovitelů na stavbě doporučuje technická řešení nebo organizační opatření pro stanovení technologických nebo pracovních postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby provádí současně nebo na sebe budou navazovat,
• spolupracuje se zhotoviteli při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností,
• sleduje provádění prací na staveništi zhotoviteli se zaměřením na zjišťování, zda jsou dodržovány požadavky BOZP; upozorňuje na zjištěné nedostatky zhotovitele a požaduje jejich bezodkladnou nápravu,
• kontroluje zabezpečení obvodu staveniště zhotovitelem, včetně vstupu a vjezdu s cílem zamezit vstup či vjezd na staveniště nepovolaný osobám,
• spolupracuje i se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a odborovými organizacemi, popř. s technickým dozorem zadavatele stavby,
• zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl pozván stavebním úřadem dle § 133 odst. 4 stavebního zákona,
• navrhuje pro zhotovitele na stavbě termíny kontrolních dnů nebo dílčích kontrolních dnů podle velikosti stavby za účasti zhotovitelů nebo jimi pověřených osob a organizuje jejich konání a záznamy o nich,
• sleduje, zda zhotovitelé na stavbě dodržují plán BOZP a projednává s nimi opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků,
• provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v oblasti BOZP, na něž upozornil zhotovitele a zaznamenává si, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky prokazatelně odstraněny.

Odpovědnost koordinátora BOZP na staveništi

Pokud činnost odborně způsobilé osoby koordinátora vykonává odborně způsobilý zaměstnanec právnické osoby poskytující služby koordinátora, tak je jeho odpovědnost limitována ustanovením o obecné odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli podle ustanovení § 250 odst. 1 až 3 ZP. Výši náhrady škody upravuje ustanovení § 257 ZP, která může činit nejvýše trojnásobek průměrného výdělku zaměstnance. Náhrada škody zaměstnance zaměstnavateli však nevylučuje jeho odpovědnost jako odborně způsobilé fyzické osoby podle občanského, popř. dojde-li ke škodě na zdraví rovněž podle trestního zákoníku.

Sankce pro koordinátory BOZP jako fyzické osoby za porušení zákonných povinností podle novely zákona č. 251/2005 Sb., ve znění zákona č. 88/2016 Sb. (nové přestupky fyzických osob)

• V § 17 odst. 1 písm. za) se za slova „při práci na staveništi“ doplňuje „§ 10 odst. 4 nebo“, a to z důvodu rozšíření skutkové podstaty i o nové povinnosti koordinátora vyplývající z § 10 odst. 4 zákona
  • „za) nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“.
• V § 17 odst. 1 se na konci písm. zb) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zc) až zg) pro obě odborně způsobilé osoby dle tohoto zákona, a to z důvodu, že přestože tyto zákonné povinnosti nebyly dodržovány a přitom je nebylo možno sankcionovat. Pro koordinátora platí nový bod pod písm. „zd)“:
  • „zd) v rozporu se § 10 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykonává činnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi bez příslušného oprávnění“.

Sankce pro koordinátory BOZP jako právnické osoby za porušení zákonných povinností podle novely zákona č. 251/2005 Sb., ve znění zákona č. 88/2016 Sb. (nové správní delikty právnických osob)

• V § 30 odst. 1 písm. za) se text zákona se změnil takto:
  • „za) nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“

Stanovením skutkových podstat nových přestupků fyzických osob a správních deliktů právnických osob v zákonu o inspekci práce se umožní více než dosud postihovat nedodržování zákonem nebo nařízením vlády stanovených povinností na staveništích, a to jak zadavatelů staveb, zhotovitelů, tak odborně způsobilých osob. Neplnění těchto povinností významným způsobem negativně ovlivňuje zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích.