Pracovnělékařská prohlídka a ztráta na výdělku
Mám dotaz k poskytování náhrady ušlé mzdy za dobu související s vyšetřením v rámci pracovnělékařské prohlídky. Zákoník práce v této souvislosti uvádí v § 103, odst. 1, písm. e), že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Jak se má správně postupovat? Je nutné poskytovat mzdu nebo náhradu mzdy a v souvislosti s tím také tuto dobu evidovat?
Odpověď je nutné poskytnout v celém kontextu, který souvisí se způsobem odměňování příslušného zaměstnance. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, stanoví v bodě 2 přílohy, že zaměstnavatel poskytne v souvislosti s pracovnělékařskou prohlídkou, vyšetřením nebo očkováním souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Protože v nařízení vlády není přímo uvedeno, že je nutné zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, což je u jiných obdobných titulů jednoznačně uvedeno, je nutné hledat odpověď přímo v zákoníku práce, kde se hovoří o případné náhradě za ztrátu na výdělku.
Podle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem.
Jedná-li se o zaměstnance, jehož mzda není závislá na úkolu nebo se nejedná o hodinovou mzdu, a jedná se tudíž o měsíční mzdu nebo plat, nedochází ke ztrátě na výdělku, neboť mzda/plat se z tohoto důvodu nekrátí. V případě, že je zaměstnanec odměňován formou úkolové mzdy, hodinové mzdy nebo jiné smíšené formy mzdy, kdy dochází ke ztrátě na výdělku, musí zaměstnavatel poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku.
Povinností zaměstnance je podrobit se pracovnělékařské prohlídce, a to i v případě, že musí za poskytovatelem pracovnělékařských služeb cestovat.Cesta zaměstnance k vyšetření u poskytovatele pracovnělékařských služeb prováděnému na příkaz zaměstnavatele a zpět, pokud jde o cesty konané v objektu zaměstnavatele, jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Ačkoliv cesta k pracovnělékařské prohlídce a zpět se nepovažuje za výkon práce, případné jízdní či jiné výdaje s ní spojené je nutné považovat za výdaje, které vznikly zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce v souladu s ustanovením § 151 zákoníku práce. Jde totiž o výdaje, které musely být zaměstnancem vynaloženy, aby mohl sjednanou práci vykonávat, neboť zdravotní způsobilost zaměstnance je jedním z předpokladů takového výkonu práce. Cesta spojená s pracovnělékařskou prohlídkou ovšem není pracovní cestou ve smyslu § 152 zákoníku práce, takže zaměstnanci nepřísluší cestovní náhrady v plném rozsahu, ale jen náhrada jízdních výdajů, případně nutných vedlejších výdajů.
Z hlediska ušlého výdělku řeší zákoník práce i případy, kdy je zaměstnavatel povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal nebo pokud zaměstnavatel k tomu obdržel podnět od ošetřujícího lékaře, například při hospitalizaci -viz § 55 odst. 1 písm. d) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. V takovýchto případech je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy či platu dle § 192 zákoníku práce nebo nemocenským a průměrným výdělkem.
S ohledem na výše uvedené je nutné dobu strávenou cestou k pracovnělékařské prohlídce a zpět včetně doby nutné k provedení pracovnělékařské prohlídky evidovat v závislosti na způsobu odměňování.
Ukončení pracovního poměru a odstupné
Finanční ředitelka odchází dohodou do starobního důchodu (nárok na SD od 2/2018, odchod v 5/2018). Bylo jí přiznáno 3měsíční "odstupné"; [v pracovní smlouvě měla zakotven nárok na 6měsíční odstupné při eventuální výpovědi podle § 52 a)-c) ZP]. K ukončení PP ovšem dochází dohodou obou stran z důvodu odchodu do SD, předpokládám, že 3měsíční odstupné musíme brát jako odměnu při skončení PP při prvním odchodu do SD, viz § 224 bod 2a) s tím, že z této odměny musíme odvést zdravotní i sociální pojištění; ne tedy brát sumu jako "odstupné" (viz § 67 ZP).
Odstupné ve smyslu § 67 zákoníku práce je přísně vázáno na výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů.
Dochází-li k rozvázání pracovního poměru z jiného důvodu, o odstupné se nejedná. Dle uzavřené pracovní smlouvy zaměstnankyni ani žádný nárok nevzniká, neboť dochází k ukončení pracovního poměru z jiného důvodu, než jsou důvody uvedené v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP.
Pokud zaměstnavatel poskytne při rozvázání PP odměnu, bude se jednat o zdanitelné plnění, z něhož je nutné odvést i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Zaměstnání malého rozsahu
Máme uzavřenou pracovní smlouvu již několik let na plný úvazek, od 1. 9. se změní úvazek na 2 000 Kč, je toto ZMR? Když mám dohodu o změně pracovní smlouvy, kde je nově uvedena nová týdenní pracovní doba, nový platový výměr, kde je uvedena částka 2 000 Kč. A obráceně, máme uzavřenou pracovní smlouvu s nízkým úvazkem a např. k 1. 9. se zvýší úvazek na plný - mzda dosáhne výše 16 000 Kč, opět za rok sníží na ZMR. Nevím, jestli si zákon nevysvětluji špatně a neměla by to být stále práce důchodově pojištěná.
Zákon č. 187/2006 Sb. stanoví podmínky pro posuzování zaměstnání malého rozsahu. Jedná se o zaměstnání, kdy příjem není sjednán vůbec (práce je vykonávána formou DPČ podle potřeb zaměstnavatele), nebo je příjem sjednán či stanoven, ale částka sjednaného nebo stanoveného příjem je menší než rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Pro rok 2018 je stále ještě rozhodným příjmem pro vznik účasti na NP částka alespoň 2 500 Kč.
V případě, že u téhož pracovního poměru, které bylo ostatním zaměstnáním, dochází ke změně sjednaného týdenního úvazku a tím také ke změně stanovené mzdy (sjednané mzdy), a nově stanovená (sjednaná) výše mzdy je nižší než rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění, dochází k zániku pojištění v rámci ostatního zaměstnání, a to dnem, který předchází dni, od něhož dochází ke snížení stanovené (sjednané) mzdy.
V daném případě je k 31. 8. nutné ukončit ostatní zaměstnání. Od 1. 9. se jedná o zaměstnání malého rozsahu, a pokud bude poprvé dosažen zúčtovaný měsíční příjem ve výši alespoň rozhodného příjmu (alespoň 2 500 Kč), vzniká zaměstnavateli povinnost přihlásit toto zaměstnání malého rozsahu k účasti na NP do 20. kalendářního dne následujícího měsíce, v němž byla dosažena částka alespoň 2 500 Kč, a to s datem od 1. 9. Tyto skutečnosti je nutné promítnout do ELDP, neboť v době, kdy se jedná o ZMR, a po dobu trvání takového zaměstnání není nikdy dosažena částka rozhodného příjmu, se ELDP nevytváří. Pozor však na případy, kdy v jednom kalendářním roce byl v rámci ZMR dosažen alespoň rozhodný příjem a v následujícím kalendářním roce zaměstnání malého rozsahu stále pokračuje, avšak v žádném kalendářním měsíci nebyl dosažen rozhodný příjem. Přesto je nutné za tento kalendářní rok ELDP zpracovat s nulovým příjmem, neboť zaměstnání stále pokračuje a je nutné zachovat kontinuitu.
Náležitosti mzdového listu
V poslední době se v odborných diskuzích začínají objevovat názory k uvádění osvobozených příjmů na mzdovém listě zaměstnance. Mzdový list pro účely daně by měl za každý kalendářní měsíc obsahovat:
- úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
- částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1.
Na mzdový list patří veškeré příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené uvedené v § 6 odst. 9. zákona o daních z příjmů.
Například:
- Rekreace a nepeněžní dary jsou příjmy podle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.
- Stravenky, které jsou v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů (nemají žádnou výjimku). Stravenky se uvedou pouze ve výši nepeněžního příjmu osvobozeného, ne v hodnotě stravenky. Například: hodnota stravenky 80 Kč, příspěvek zaměstnavatele 50 Kč, poplatník zaplatí 30 Kč. Na mzdový list se uvede 50 Kč?
Zákon o daních z příjmu stanoví v § 38j povinné náležitosti mzdového listu. Jak správně uvádíte, na mzdovém listě se musí uvádět i částky osvobozené od daně z příjmu. Jedná se o veškeré příjmy osvobozené od daně z příjmu, které zaměstnavatel zaměstnanci v daném měsíci poskytuje. Patří sem například příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování (v daném případě zmíněná částka 50 Kč) a další benefity, které zaměstnavatel poskytuje. Celkový výčet příjmů, které zaměstnavatel může poskytovat, a které jsou od daně osvobozeny, je uveden v § 6 odst. 9 ZDP. V dávné minulosti finančnímu úřadu postačilo, že byla o těchto osvobozených příjmech vedena samostatná průkazná evidence. V současné době je však nutné respektovat ustanovení § 38j ZDP.