Podle ustanovení zákoníku práce zaměstnavatel nesmí připustit, aby jeho zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti1). Posuzováním zdravotní způsobilosti zaměstnanců se zabývají poskytovatelé pracovnělékařských služeb (dříve závodní lékaři). Zákoník práce zaměstnavatelům ukládá povinnost sdělovat svým zaměstnancům, u jakého konkrétního poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou pracovnělékařské služby poskytnuty a jakým druhům očkování, pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením se budou muset podrobit. Povinností zaměstnanců pak je podrobit se těmto službám, přičemž v tomto případě nemohou uplatnit svobodnou volbu lékaře.
Co jsou pracovnělékařské služby
Podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jsou pracovnělékařské služby zdravotní služby preventivní. Jejich součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, provádění lékařských preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a ostatními nemocemi souvisejícími s prací, dále školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích, výkonem práce nebo služby. Výše uvedené pracovnělékařské služby jsou povinni zajišťovat všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají nějaké zaměstnance. Pracovnělékařské služby jsou pak oprávněny poskytovat pouze ta zdravotnická zařízení, která zaměstnávají lékaře z oboru všeobecné praktické lékařství, anebo pracovního lékařství.
Jelikož jsou pracovnělékařské služby poměrně dynamicky se rozvíjející oblastí, nepřekvapí, že byl letos zákon č. 373/2011 Sb. novelizován s účinností od 1. 11. 2017. Následovat bude i novelizace vyhlášky č. 79/2013 Sb. (Pozn. red.: Podrobnosti k novele připravujeme pro další číslo PSK).
Obsah pracovnělékařských služeb stanovuje § 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Do obsahu pracovnělékařských služeb patří zejména hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání (provádění pracovnělékařských prohlídek), poradenství a dohled.
Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání
Tato činnost představuje zjišťování vlivu pracovních činností, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců, sledování vývoje jejich zdravotního stavu a posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci. Tyto činnosti jsou prováděny prostřednictvím pracovnělékařských prohlídek, které provádí poskytovatel pracovnělékařských služeb nebo registrující poskytovatel v oboru všeobecného praktického lékařství. V této souvislosti se kupříkladu sleduje i zátěž organismu zaměstnanců, kteří jsou vystaveni působení rizikových faktorů pracovního prostředí (např. hluku, vibracím, prachu, fyzické zátěži, chemickým faktorům, biologickým činitelům atp.) a posuzují se výsledky provedených biologických expozičních testů za účelem stanovení míry této zátěže. V neposlední řadě se provádí i zpracovávání rozborů příčin výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, resp. nemocí souvisejících s prací. Hodnotí se také získané údaje o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců apod. Důležitá je i predikce vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek na lidské zdraví, neboť účinky některých z nich se mohou nepříznivě projevit až po delší době.
Odborné pracovnělékařské poradenství
Toto poradenství je zaměřeno na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, dále provádění školení zaměstnanců o poskytování první pomoci apod. Předmět této činnosti by se měl týkat zejména ergonomie pracovišť, fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, příp. stanovení výkonových norem, dále otázek hygienických souvisejících s projektováním, výstavbou a rekonstrukcí pracovišť a sociálních zařízení, se zaváděním nových technologií, látek a pracovních postupů, a to z hlediska jejich možného působení na zdraví zaměstnanců nebo pracovní podmínky. Dále se může týkat i výběru technických/technologických opatření a osobních ochranných pracovních prostředků, zajišťování pitného režimu a poskytování ochranných nápojů zaměstnancům. Poskytovatel pracovnělékařských služeb by poradenství měl poskytovat i v oblasti pracovní rehabilitace, měl by provádět školení zaměstnanců v poskytování první pomoci a měl by též zpracovávat návrhy vybavení pracovišť prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnance. Dlužno ovšem přiznat, že s přihlédnutím ke značnému vytížení lékařů, resp. aktuálnímu nedostatku pracovních lékařů na trhu práce, nebývá v praxi příliš zvykem, že by tyto služby byly poskytovány v celém tomto rozsahu.
Zdravotní dohled
Poskytovatel pracovnělékařských služeb má povinnost provádět dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby, neboť tato činnost je nedílnou součástí pracovnělékařských služeb podle zákona č. 373/2011 Sb. Dohled by měl spočívat v provádění pravidelných kontrol na všech pracovištích zaměstnavatele a nad výkonem prováděných prací s cílem zjišťovat a hodnotit působení rizikových faktorů na lidské zdraví. Dohled by se měl zaměřovat také na zařízení závodního stravování, sociální zařízení, šatny, odpočívárny apod. Na základě zjištěných poznatků se provádí (aktualizace) hodnocení rizik, kdy je přihlíženo k expozici rizikovým faktorům na pracovištích, k výsledkům provedených analýz výskytu nemocí z povolání, ergonomických analýz, auditů nebo měření faktorů pracovních podmínek.
Mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb by měla probíhat aktivní spolupráce, jejímž výsledkem by měly být konkrétní návrhy na odstranění zjištěných závad, na provedení dodatečných měření nebo stavebně-technických změn. O pracovnělékařských službách je nutné vést dokumentaci, která musí obsahovat stanovené náležitosti.2)
Povinnosti zaměstnavatele na úseku pracovnělékařské péče
Zaměstnavatel je povinen mít pro výkon práce na svých pracovištích zajištěny pracovnělékařské služby. Za tímto účelem musí mít uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s příslušným poskytovatelem [dle § 54 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách], případně může získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 54 odst. 1 písm. a) nebo b) výše uvedeného zákona tím, že zaměstná lékaře se specializací v oboru pracovního lékařství nebo v oboru všeobecné praktické lékařství a pracovnělékařskou službu pro své zaměstnance si bude prostřednictvím něj zajišťovat sám.
Pokud zaměstnavatel uzavírá písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s určitým poskytovatelem, měl by si uvědomit, že je nutné, aby tato smlouva obsahovala všechny podstatné náležitosti, mezi které patří především:
- obsah pracovnělékařských služeb (způsob poskytování poradenské činnosti a dohledu, ordinační doba poskytovatele apod.),
- provádění pracovnělékařských služeb při nepřítomnosti poskytovatele (kdo zastupuje),
- vysílání zaměstnanců na různá odborná vyšetření,
- hrazení pracovnělékařských prohlídek, poradenství a dohledu,
- školení o poskytování první pomoci pro zaměstnance,
- komunikace mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem,
- předávání lékařských posudků ad.
Pokud se jedná o způsob provádění pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců, je třeba upozornit na to, že tuto oblast řeší hned několik právních předpisů. Především se tedy jedná o již zmiňovaný zákon č. 373/2011 Sb. a o vyhlášku č. 79/2013 Sb. Existuje ale celá řada dalších zvláštních právních předpisů, které mají v určitých případech přednost před obecnou právní úpravou. Týká se to zejména některých činností nebo povolání, jako jsou například příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání, hasiči, zaměstnanci státní služby, někteří účastníci provozu na pozemních komunikacích (řidiči-profesionálové), pracovníci v civilní letecké dopravě, vnitrostátní plavbě nebo drážní dopravě atd., rovněž zaměstnanci provádějící práci v noci apod.
Pokud se jedná o druhy pracovnělékařských prohlídek, pak zákon rozlišuje vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné prohlídky. Vymezení, náplně a časové intervaly jednotlivých prohlídek jsou obsaženy ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. Obsahem této vyhlášky jsou i ustanovení o náležitostech potřebných k provedení prohlídky, jakými jsou žádost o provedení prohlídky nebo vzor lékařského posudku.
Pracovnělékařské služby nejsou jen prohlídky
Poznatky z praxe ukazují, že důležitost pracovnělékařských služeb je řadou zaměstnavatelů stále nedoceněná. Přitom funguje-li tato služba dobře, je přínosem jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. V praxi se lze ale setkávat také s tím, že někteří zaměstnavatelé za pracovnělékařské služby považují pouze provádění pracovnělékařských prohlídek (mnohdy jen vstupních). Existuje také nemálo zaměstnavatelů, kteří pracovnělékařské služby zcela ignorují, případně se je neúspěšně snaží suplovat prováděním lékařských prohlídek ošetřujícími (praktickými) lékaři svých zaměstnanců. Tím se ale dopouštějí porušení právních předpisů3) a riskují finanční postih až do výše 1 000 000 Kč.4)