Prvního listopadu tohoto roku nabude účinnosti zákon č. 202/2017 Sb., kterým se provádí dosud nejrozsáhlejší změna zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, od počátku jeho účinnosti.
Změna se dotkne prakticky všech částí zákona o specifických zdravotních službách. Značnou část tvoří změny terminologické, které dávají znění zákona o specifických zdravotních službách do souladu s terminologií nového občanského zákoníku, resp. zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Vedle terminologických změn zakotvuje novela zákona o specifických zdravotních službách změny vyžádané praxí. Následující text stručně shrnuje ty nepodstatnější s bezprostředním dopadem do praxe.
Zdravotní služby poskytované za zvláštních podmínek
Co se týče jednotlivých specializací, byly podmínky většinou upraveny tak, aby služby byly na jedné straně lépe zpřístupněny, na straně druhé jsou kladeny větší nároky na informování pacienta.
V oblasti asistované reprodukce mohl dosud provádět léčbu neplodnosti pouze poskytovatel s oprávněním k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína. Novela umožňuje tuto činnost i poskytovatelům v oboru gynekologie a porodnictví. Změna se rovněž týká rozsahu poučení neplodného páru před udělením souhlasu k asistované reprodukci. Nově je součástí poučení i informace o určování rodičovství k dítěti podle občanského zákoníku, bylo-li dítě počato umělým oplodněním.
Mění se složení odborné komise, která dává souhlas k provedení sterilizace u muže ze zdravotních důvodů u osob s omezenou svéprávností nebo u nezletilých. Členy této komise mohou být nově pouze lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru urologie.
Nově lze provést terapeutickou kastraci u pacienta, který dovršil věk 21 let (předtím nejdříve po dovršení věku 25 let). Mění se rovněž podmínky, za kterých lze kastraci (ať už kastraci jako takovou, nebo testikulární pulpektomii) provést.
Nově je zavedena možnost změny pohlaví transsexuálních pacientů ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení. Změna je zdůvodněna snahou o zajištění přístupu k tomuto segmentu zdravotní péče i osobám zbaveným osobní svobody.
V oblasti genetických vyšetření je nově vydefinován pojem lidský genom i zpřesněna definice genetického laboratorního vyšetření. Z působnosti zákona byly vyjmuty určité typy laboratorních vyšetření, které neanalyzují genetickou informaci předávanou generačně, dále také specifická forma genetického laboratorního vyšetření v rámci novorozeneckého screeningu. Genetická laboratorní vyšetření může provádět pouze poskytovatel s oprávněním k poskytování zdravotních služeb v oboru lékařská genetika nebo klinická genetika anebo akreditovaná laboratoř. Tato vyšetření lze nabízet nebo provést vyšetřované osobě pouze po podání informace o jeho účelu, povaze a dopadu na její zdraví, o rizicích neočekávaných nálezů pro ni a geneticky příbuzné osoby, včetně dopadu tohoto vyšetření na zdraví budoucích generací a závažnosti jeho výsledků pro partnera vyšetřované osoby. Nově jsou stanoveny podmínky, za kterých je možné provést vyšetření biologického materiálu odebraného vyšetřované osobě nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého.
Posudková péče a lékařské posudky
Změna zákona přináší řadu dílčích úprav v postupu při vydávání lékařských posudků i v rámci posudkové péče obecně. Tyto změny jsou dle důvodové zprávy k zákonu č. 202/2017 Sb. motivovány snahou snížit administrativní a finanční zátěž povinných subjektů, vyřešit patové situace, které praxe přináší, a přizpůsobit zákonem stanovené lhůty možnostem praxe (prodloužení lhůty u vydání lékařského posudku u nemocí z povolání). S ohledem na zásadní význam změn pro praxi bude nové úpravě posudkové péče a vydávání lékařských posudků věnován samostatný text v některém z příštích vydání.
Pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání
Rovněž tato oblast je zákonem č. 202/2017 Sb. významně dotčena. I zde jsou změny v řadě případů motivovány snahou zjednodušit situaci při poskytování a zajišťování pracovnělékařských služeb. Část změn je dána v návaznosti na zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. S ohledem na význam právní úpravy pracovnělékařských služeb pro praxi budou i tyto změny podrobně pojednány v samostatném článku v některém z příštích vydání.
Ve vztahu k posuzování nemocí z povolání se nově zavádí, že na udělení povolení k uznávání nemoci z povolání není právní nárok. Povolení je uděleno na základě určeného pořadí. Povolení může být uděleno pouze poskytovateli, který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každý v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
Ochranné léčení
Novela ukládá poskytovateli zajišťujícímu ochranné léčení povinnost oznámit Policii ČR nesplnění povinností ze strany pacienta, které mu byly nařízeny v souvislosti s ochranným léčením (nenastoupil ochranné léčení, v rozporu s podmínkami se vzdálil, nedostavuje se k prohlídkám ve stanoveném termínu). Rovněž se zakotvuje informační povinnost poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a to za účelem zajištění sociálně-právní ochrany nezletilého v ochranném léčení.
Upozorňujeme, že v textu byly prezentovány změny týkající se nejčastěji dotazovaných oblastí specifických zdravotních služeb. Každému, kdo provozuje činnost podléhající zákonu o specifických zdravotních službách, lze podrobné seznámení s novou právní úpravou účinnou od 1. 11. 2017 jednoznačně doporučit.