Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby

Pracovnělékařské služby u nejméně rizikových prací

Ustupuje se od povinnosti mít vždy uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb v plném rozsahu vymezeném v § 53 ZSZS (tj. včetně pravidelného dohledu na pracovišti, poradenství zaměřeného na ochranu zdraví při práci a dalších činností), která se týkala všech zaměstnavatelů. Nově se připouští, aby zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance vykonávající práci zařazenou do první kategorie dle zákona č. 258/2000 Sb. (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví), jejíž součástí není činnost podmíněná splněním dalších speciálních podmínek, povinně zajišťovali ostatní součásti pracovnělékařských služeb (dále také jen "PLS") mimo povinné pracovnělékařské prohlídky pouze v případě, kdy je to potřebné pro ochranu zdraví zaměstnanců. ZSZS nově připouští, aby byly písemné smlouvy mezi zaměstnavateli a poskytovateli PLS o zajištění dalších činností uzavírány pouze ve zdůvodněných případech, přičemž je možné uzavřít smlouvu pouze na jednotlivé činnosti, které jsou pro zaměstnavatele potřebné. Pracovnělékařské prohlídky osob ucházejících se o zaměstnání nebo zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou do kategorie první může zaměstnavatel i nadále zajišťovat prostřednictvím registrujícího praktického lékaře.

Nově se do ZSZS výslovně zakotvuje povinnost registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání (registrujícího praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost) provést na základě žádosti zaměstnavatele pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Pro tuto činnost považuje ZSZS registrujícího poskytovatele za poskytovatele pracovnělékařských služeb, na kterého však nepřecházejí povinnosti poskytovatele PLS stanovené v § 57 ZSZS, s výjimkou povinnosti dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře o důvodném podezření na změnu způsobilosti k práci.

Agentury práce

ZSZS nově umožňuje agenturám práce vysílat zaměstnance k provedení pracovnělékařské prohlídky i k poskytovateli zaměstnavatele, ke kterému dočasně přidělují své zaměstnance, a to bez ohledu na to, zda s tímto poskytovatelem samy uzavřely smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Tato změna je logickým vyústěním situace, kdy poskytovatelé pracovnělékařských služeb sjednaní zaměstnavatelem, ke kterému je zaměstnanec agenturou práce přidělen, znají podmínky na pracovišti a rizika související s výkonem práce daleko lépe nežli poskytovatel pracovnělékařských služeb sjednaný agenturou práce. Uvedenou změnou se řeší i problém agentur práce zajišťovat prostřednictvím svých smluvních poskytovatelů pracovnělékařských služeb pracovnělékařské služby v plném rozsahu, tj. včetně dohledu na pracovišti, pokud jsou indikovány.

Subdodávka pracovnělékařských služeb

Poskytovatel PLS, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, může nově některou součást PLS zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb (subdodavatele) na základě písemné smlouvy. Nemusí se jednat pouze o lékařské služby, ale např. i o technický nebo bezpečnostní dohled na pracovištích. Předmětná změna řeší problém s nedostatečnou kapacitou poskytovatelů PLS, kteří by byli schopni zajistit celou škálu PLS. Předpokládá se, že umožněním smluvního zajištění některé části PLS jiným "dodavatelem" nabídku poskytovatelů PLS výrazně rozšíří. Možnost "subdodávky" pracovnělékařských služeb musí být mezi poskytovatelem PLS a zaměstnavatelem dopředu dohodnuta. Písemná smlouva mezi poskytovateli pracovnělékařských služeb musí obsahovat vymezení, kterou součást PLS služeb bude jiný poskytovatel provádět, místo poskytování PLS, způsob vzájemného předávání informací o poskytovaných PLS a způsob, jakým bude tento pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb seznámen s pracovními podmínkami a riziky na pracovišti před zahájením poskytování PLS a vždy při změně pracovních podmínek nebo rizik. Zákon pro praxi výslovně uvádí, že pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb (subdodavatel) provádějící posuzování zdravotní způsobilosti vydává v rámci této činnosti lékařský posudek svým jménem.

Platnost lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci

Lékařský posudek posuzující zdravotní způsobilost k práci nepozbývá ukončením pracovněprávního vztahu platnost, pokud zaměstnanec uzavře nejdéle do tří měsíců ode dne ukončení pracovního poměru nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek. Stejná situace platí i pro situaci, kdy dosavadní zaměstnanec agentury práce uzavře pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, ke kterému byl dříve přidělen agenturou práce. Podmínkou i zde je, že se musí jednat o stejný výkon práce za stejných pracovních podmínek, ke kterým byl již zaměstnanec posuzován. Zaměstnavateli je i za této situace ponecháno právo požadovat před uzavřením pracovněprávního vztahu provedení vstupní lékařské prohlídky.

Nové povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je nově povinen vést dokumentaci o pracovnělékařských službách. Obsah této dokumentace bude podrobně upraven prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 79/2013 Sb.). Doplňuje se, že zaměstnavatel má povinnost vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku z podnětu kteréhokoliv ošetřujícího lékaře, včetně poskytovatele pracovnělékařských služeb, pokud má tento lékař podezření, že pacientův zdravotní stav by mohl být důvodem pro změnu zdravotní způsobilosti. K provedení mimořádné prohlídky musí být zaměstnanec vybaven žádostí se všemi informacemi, které jsou nezbytné pro objektivní posouzení zdravotní způsobilosti (druh práce, rizikové faktory zdravotní i bezpečnostní, zařazení práce do kategorií).

Zaměstnavatel je také nově povinen informovat poskytovatele PLS o tom, že u zaměstnance, který vykonával rizikovou práci, byly splněny podmínky k provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce (následné prohlídky). Následné prohlídky se provádějí u zaměstnanců, kteří byli při práci vystaveni působení rizikových faktorů, v důsledku čehož může docházet i s odstupem dlouhé doby ke vzniku profesionálního onemocnění. Takovými rizikovými faktory jsou prachy s fibrogenním účinkem, karcinogenní a mutagenní látky, ionizující záření a některé biologické činitele. Konkrétní podmínky pro provádění následných prohlídek stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 79/2013 Sb.

Nové povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb

Do ZSZS byla explicitně zakotvena povinnost poskytovatele PLS provádět pracovnělékařské prohlídky a povinnost provádět dohled na pracovištích zaměstnavatele v rozsahu, který stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 79/2013 Sb.). Je-li zaměstnavatelem agentura práce, pravidelný dohled se provádí na pracovištích zaměstnavatele, kam byl zaměstnanec agentury práce přidělen. Nově je poskytovatel PLS povinen zajistit a provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů (BET) a při jejich překračování informovat orgán ochrany veřejného zdraví. Poskytovatel PLS je rovněž povinen dát zaměstnavateli bezodkladně podnět k vyžádání mimořádné prohlídky. Na základě informace od zaměstnavatele je poskytovatel PLS povinen v rámci výstupní prohlídky zaměstnance informovat o jeho nároku na následné prohlídky podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Následné prohlídky zajišťuje nebo provádí buď registrující poskytovatel, nebo poskytovatel, kterému je uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání, případně poskytovatel PLS zaměstnavatele, pokud je zaměstnanec i nadále u zaměstnavatele zaměstnán. Poskytovatel PLS je povinen předat informaci o zdravotním stavu zaměstnance v rozsahu nezbytném pro zajištění návaznosti potřebných zdravotních služeb registrujícímu poskytovateli, je-li mu znám, a zaměstnanci. Předání informací se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené poskytovatelem PLS.

ZSZS výslovně uvádí, že u poskytovatele PLS může vydávat lékařské posudky pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství. Lékaři jiných odborností nejsou k posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařských posudků kompetentní.

Co se týče povinnosti poskytovatele PLS podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zpřesňuje se, že tato povinnost vzniká pouze v případě, kdy je ohroženo zdraví zaměstnanců.

Vstupní lékařská prohlídka

ZSZS nově upravuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit provedení vstupní lékařské prohlídky před vznikem pracovněprávního vztahu (tj. před nástupem do práce), ne před uzavřením pracovněprávního vztahu (podpisem pracovní smlouvy), jak bylo stanoveno v původní úpravě. Změna řeší problémy, které v praxi vznikají v situaci, kdy je pracovní smlouva podepisována delší dobu před vznikem pracovního poměru, tj. přede dnem, který je v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Pokud musela být provedena lékařská prohlídka před uzavřením pracovního poměru, tj. před podpisem smlouvy a den nástupu do práce byl sjednán za více než 90 dnů, musela být před nástupem do práce provedena další lékařská prohlídka, protože lékařský posudek z původní vstupní prohlídky nebylo možné uplatnit.

Upřesňuje se, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel tuto prohlídku uhradí vždy, jestliže s uchazečem uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Uchazeč o zaměstnání se může s případným zaměstnavatelem dohodnout, že zaměstnavatel uhradí vstupní prohlídku, i pokud pracovněprávní vztah nevznikne. Pokud jde o práci v noci, hradí prohlídku vždy zaměstnavatel, tj. i když se na tom s uchazečem o zaměstnání nedohodne a pracovněprávní vztah nevznikne. Ze ZSZS byla vypuštěna možnost dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o tom, že zaměstnanec hradí vstupní prohlídku, i když pracovní poměr vznikne. Přenášení nákladů na PLS na zaměstnance vylučuje Úmluva ILO č. 161 o závodních zdravotních službách (vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách).

Zpřesňuje se, že vstupní lékařská prohlídka je povinně prováděna i v případech, kdy je pracovněprávní vztah založen dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je součástí sjednané práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb.

Prováděcí právní předpis

Prováděcím právním předpisem k ZSZS upravujícím problematiku pracovnělékařských služeb je vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, která bude v návaznosti na změnu ZSZS novelizována. Dle sdělení Ministerstva zdravotnictví nabývá novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. účinnosti dne 1. 12. 2017.

Novela ZSZS zpřesňuje a rozšiřuje zákonné zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky tak, že vyhláška stanoví i obsah dokumentace o pracovnělékařských službách, kterou vede poskytovatel PLS a zaměstnavatel a nevztahuje se ke konkrétnímu zaměstnanci. Dále má vyhláška stanovit nejen náležitosti lékařského posudku, ale i náležitosti potvrzení o provedené výstupní prohlídce. Ve vyhlášce budou rovněž vymezeny důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, pro potřeby posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu.