Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.
V návaznosti na výše uvedené ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh na změnu vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl schválen a novela prováděcí vyhlášky byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 452/2022. Byť k jejímu definitivnímu schválení došlo až v druhé polovině prosince 2022 a k vyhlášení dne 28. 12. 2022, účinnosti nabyla už ke dni 1. 1. 2023.
Změny, které novela přinesla, jsou pro zaměstnavatele velmi důležité. V dalším textu na ty zásadní upozorňuji. Účelem tohoto článku není za každou cenu hodnotit důvody, které ministerstvo vedly k přijetí novely, tím spíše, že věc má i svoji medicínskou stránku. Cílem je přinést čtenářům co možná nejdříve základní přehled provedených změn, aby bylo předejito alespoň některým problémům, které mohou tyto změny vyvolat.
Musím pro jistotu předeslat, že žádné změny se nakonec nedotkly právní úpravy vstupní lékařské prohlídky. I když se o to ministerstvo zdravotnictví v původním návrhu novely vyhlášky snažilo a v laické veřejnosti to dokonce vyvolalo dojem, že u uchazečů o zaměstnání, kteří mají vykonávat práce zařazené dle kategorizace prací do první a druhé nerizikové kategorie, nebude uvedených prohlídek až na výjimky vůbec třeba, nutno poznamenat, že takového důsledku není možné dosáhnout bez současné (a dostatečně diskutované) změny zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSZS“). Jinak řečeno, jen novela prováděcí vyhlášky nemůže zrušit povinnost zaměstnavatele k vyslání uchazeče o zaměstnání na vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovněprávního vztahu, i kdyby šlo toliko o výkon jiné než rizikové práce.
Základní pilíře
Nic se nezměnilo na tom, že pracovnělékařské služby jsou postaveny především na třech základních pilířích, kterými jsou 1. poradenství, 2. dohled a 3. pracovnělékařské prohlídky.
Do konce roku 2022 přitom Příloha č. 1 k prováděcí vyhlášce obsahovala výslovnou úpravu doby potřebné k zajištění pracovnělékařských služeb. Šlo o jakýsi minimální časový normativ vycházející ze „součtu minimálního času potřebného k provádění pracovnělékařských prohlídek s ohledem na náročnost prací a minimálního času potřebného na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení“. Tato příloha byla novelou zrušena. Ministerstvo zdravotnictví svůj krok zdůvodnilo tím, že dobu potřebnou k zajištění pracovnělékařských služeb jednoduše nelze normovat. Nově má tak vyhláška pouze jednu přílohu.
V této souvislosti je záhodno uvést, že dříve druhá, dnes tedy už jediná příloha k prováděcí vyhlášce má stejně jako doposud dvě části. První část obsahuje pořád výčet rizikových faktorů pracovních podmínek, nově ale s dovětkem, že se tato část přílohy „vztahuje jen na rizikové práce, není-li stanoveno jinak v této příloze nebo jiným právním předpisem“. V druhé části přílohy došlo k terminologickým i obsahovým změnám. Těmi obsahovými se zabývám na konci svého článku. Důležitá je ale též změna terminologická. Dosavadní pojem „riziko ohrožení zdraví“ byl nahrazen pojmem „profesní riziko“.
Jen připomínám, že tento pojem se objevuje v několika ustanoveních prováděcí vyhlášky a přítomnost profesního rizika (obdobně jako dříve rizika ohrožení zdraví) ovlivňuje řadu skutečností, mj. třeba možnost zaměstnavatele vyslat uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku k jeho poskytovateli zdravotních služeb (praktickému lékaři), frekvenci pravidelného dohledu na pracovištích zaměstnavatele nebo povinnost k provedení periodické lékařské prohlídky (viz dále).
Poradenství
Před novelou bylo poradenství definováno v ustanovení § 2 písm. b) vyhlášky jako výčet jednotlivých poradenských činností poskytovatele pracovnělékařských služeb směrem k zaměstnavateli. Ministerstvo přistoupilo k zobecnění této definice.
Nově je poradenství vymezeno jako <