Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část

Výpis ze zdravotnické dokumentace a nové potvrzení o nezměněném zdravotním stavu

Zákon (§ 42 ZSZS) i nadále požaduje, aby lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu byl poskytovatelem zdravotních služeb vydán mimo jiné na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace, vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, je-li posuzovaná osoba u takového poskytovatele registrována. Novela ZSZS ale upravuje v novém ustanovení § 42a, že uvedený výpis lze pro stejný účel nahradit potvrzením o tom, že nebyla od posledního vydání výpisu zjištěna změna zdravotního stavu (potvrzení o nezměněném zdravotním stavu). Podmínkou je jednak, že k takové změně zdravotního stavu nedošlo, ale též že o výpis požádá stejný poskytovatel (PLS), který již dříve vydal lékařský posudek.

Nově je zákonem stanoveno, že registrující poskytovatel vydá výpis, popřípadě uvedené potvrzení nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. Jde tak o zvláštní právní úpravu k obecné úpravě v ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, dle které má lékař na vydání výpisu 30 kalendářních dnů. Ačkoliv změna délky lhůty uspíší vydávání pracovnělékařských posudků, je i lhůta 10 pracovních dnů pro praxi příliš dlouhá. Je proto vhodné, aby se s žádankou od poskytovatele PLS k registrujícímu poskytovateli osobně vypravila posuzovaná osoba, což obvykle postup urychlí (tento postup výslovně umožňuje § 42a odst. 4 ZSZS).

Nové potvrzení o nezměněném zdravotním stavu není jen dalším „papírem“, ale jde o doklad, v němž nejsou uváděny žádné citlivé osobní údaje týkající se zdravotního stavu, takže může být zaslán i běžnou elektronickou poštou, nebo dokonce i přes zaměstnavatele. Registrující poskytovatel má právo si vydání tohoto potvrzení zpoplatnit, avšak nejvýše do částky nákladů na jeho vyhotovení. Z povahy věci by mělo jít o částku nižší, než kterou si lékař účtuje za vypracování klasického výpisu ze zdravotnické dokumentace dle Přílohy č. 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.

Nově je stanoveno, že výpis nebo uvedené potvrzení lze použít pro posouzení zdravotního stavu či zdravotní způsobilosti v době nejdéle 90 dnů ode dne jeho vydání. Za použití je třeba považovat vydání lékařského posudku.

Zásadní změnou je pravidlo, že výpis, popřípadě potvrzení, není třeba požadovat, pokud to s ohledem na důvody posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo jiné předložené doklady není nezbytné. Důvody, kdy není třeba vyžadovat výpis či uváděné potvrzení stanoví novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (dále jen „vyhláška o PLS“). Má se to týkat výstupních lékařských prohlídek a některých případů mimořádných prohlídek (které nemají obsah a důsledky jako periodické prohlídky). Dikce ustanovení § 42a odst. 3 ZSZS může být vyložena i tak, že důvody, kdy není vyžadování výpisu nezbytné, nebudou výlučně ponechány na vyhlášce o PLS, ale může je zvážit i sám poskytovatel PLS v případech, kdy pořízení výpisu by bylo obtížné a časově náročné, zejména u cizinců.

Podle návrhu novely ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky o PLS má být také stanoveno, že má-li poskytovatel PLS ve zdravotnické dokumentaci o pracovnělékařských službách výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele posuzované osoby a uvede-li tuto skutečnost v žádosti o výpis, v novém výpisu lze, pokud byla zjištěna změna zdravotního stavu, uvést pouze údaje za období od vydání předcházejícího výpisu.

Pořízení výpisu ze zdravotnické dokumentace není možné v případě, kdy posuzovaná osoba nemá svého registrujícího poskytovatele. S tím zákon počítá po novele výslovně ve svém ustanovení § 42 odst. 3. Vyhláška pak v ustanovení § 7 odst. 2 písm. d) bod 2 doplňuje, že je-li to důvodné za účelem zjištění potřebných informací o zdravotním stavu této posuzované osoby, indikuje posuzující lékař provedení dalšího odborného vyšetření. Údaj, že tato osoba nemá registrujícího poskytovatele, se uvede ve zdravotnické dokumentaci o PLS.

Lhůty pro vydání lékařského posudku a jeho náležitosti

Tyto lhůty jsou stanoveny v ustanovení § 43 odst. 1 ZSZS a beze změny zůstává obecná lhůta, že lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Namísto dosavadní lhůty pro uznání nemoci z povolání 30 pracovních dnů je tato prodloužena na 45 pracovních dnů a tato lhůta je nově vztažena i na vydání lékařského posudku pro účely pracovněprávních vztahů, je-li nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (viz dále). I nadále platí, že lhůty neběží do obdržení posledního potřebného podkladu posuzujícím lékařem, tj. zejména výsledku odborného vyšetření. Přesto je vhodné doporučit zaměstnavatelům, aby si do smlouvy o poskytování PLS s jejich poskytovatelem prosadili jeho závazek, že posudek bude vydán neprodleně poté, co lékař obdrží poslední podklad. Firmy zejména potřebují mít možnost rychleji přijímat nové zaměstnance do práce.

Náležitosti lékařského posudku jednak stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů, jednak je uvádí ustanovení § 43 odst. 3 ZSZS a dále též ustanovení § 17 vyhlášky o PLS. Je nutné zejména připomenout nutnost uvedení posudkového závěru, poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání a zda má či nemá návrh odkladný účinek a nově též poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku (viz další výklad).

Posudkové závěry

Lékařské posudky se vyslovují buď k zdravotnímu stavu (uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání), nebo ke zdravotní způsobilosti (v daném případě k práci či k službě).

Pro lékařské posudky o zdravotní způsobilosti jsou stanoveny i nadále 4 možné posudkové závěry, a sice že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou, popřípadě pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Posudkovým závěrem s podmínkou je například použití zdravotnického prostředku (brýlí apod.) nebo nezpůsobilost k práci v noci, jestliže zaměstnanec pracuje ve vícesměnném režimu. Zásadní novinkou je podle nového odst. 4 ustanovení § 43 ZSZS, že posudkový závěr o tom, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, je možné uvést pouze v lékařském posudku v případě vstupní prohlídky. V ostatních případech (tj. u prohlídky periodické či mimořádné) se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci.

Nově ve stejném ustanovení zákon vymezuje, co je dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti. Rozumí se tím stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance, významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů, nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Zákon dále výslovně uvádí, že tím není dotčeno vymezení dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle zákona o státní službě (viz dále).

Uvedená definice neodůvodněně opouští definici vyplývající z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která věc posuzovala tak, že zaměstnanec nebude práci podle poznatků lékařské vědy schopen konat déle než 1 rok. Z této definice ostatně vychází ustanovení § 61 odst. 2 písm. a) zákona o státní službě a není žádný důvod, aby toto posouzení bylo odlišné u zaměstnanců ve státní správě a u ostatních zaměstnanců (přitom pro jiné státní zaměstnance, a to pro příslušníky armády a bezpečnostních sborů platí ZSZS). Důsledkem bohužel je, že státní úřadník může být propuštěn pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti, až když má tento stav trvat déle než 1 rok, kdežto ostatní zaměstnanci, když má trvat déle než půl roku. Není pravdou, co uvádí důvodová zpráva k novele ZSZS, že uvedená definice je v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění (ZNP) - v něm je vymezení odlišné: Podle něho ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů jejího trvání a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (nebude ji tedy moci konat dlouhodobě). Problém je i v tom, že dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je podmíněno nejen tím, že nepříznivý zdravotní stav trval déle než 180 dnů, ale i tím, že lze předpokládat (tedy není to jisté), že bude trvat déle než 180 dnů.

Dalším problémem je konstatování zákona, že by výkon dané práce vážně ohrozil zdraví zaměstnance. To je formulace, kterou obsahuje ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (ZP), umožňující zaměstnanci, aby okamžitě zrušil svůj pracovní poměr, jestliže podle lékařského posudku, vydaného poskytovatelem PLS nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel mu neumožní v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce; takový zaměstnanec pak má nárok na náhradu mzdy po dobu výpovědní doby. Tento způsob rozvázání pracovního poměru se prakticky nepoužíval, neboť lékaři v posudku neuvádějí, zda výkon práce může vážně ohrozit zdraví zaměstnance. Napříště to však uvádí přímo zákon ve vztahu ke každému posudku, podle něhož zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost. Nelze proto vyloučit, že může nastat situace, kdy zaměstnavatel dá na základě tohoto posudku zaměstnanci výpověď podle ustanovení § 52 písm. e) ZP, avšak zaměstnanec po 15 dnech pracovní poměr okamžitě zruší. Je pravda, že pro zaměstnavatele to nemusí znamenat vždy zvýšené výdaje, neboť pokud zaměstnance nepřevedl na jinou práci, má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku až do skončení pracovního poměru. Ale jsou i případy (judikované i Nejvyšším soudem), kdy zaměstnanec není způsobilý k výkonu jakékoliv práce u zaměstnavatele, a tudíž převedení není možné a nejde proto o překážku na straně zaměstnavatele, ale na straně zaměstnance, bez nároku na náhradu mzdy. V takovém případě by při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem vznikl zaměstnavateli zvýšený finanční náklad. Budeme tedy muset vyčkat, jaká bude praxe při uplatňování této nové právní úpravy.

Souvislost s pracovními úrazy a nemocemi z povolání

Zásadní změnou je obsah nového odstavce 5 v ustanovení § 43 ZSZS, podle něhož bude platit, že je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti se uvede, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tento posudkový závěr může být uveden již v lékařském posudku konstatujícím, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, je-li v době jeho vydání zřejmé, že důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Ne příliš logické formulaci, zda zaměstnanec z uvedených důvodů smí nebo nesmí danou práci konat [vycházející z textu ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. d) ZP] je třeba rozumět tak, že buď je, nebo není dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.

Podle důvodové zprávy k novele ZSZS se v uvedeném ustanovení stanoví, že v závěru lékařského posudku pro účely pracovněprávních vztahů při dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k práci musí být rozhodnuto o tom, zda důvodem zjištěné nemoci, pro kterou zaměstnanec dlouhodobě ztratil způsobilost k práci, je pracovní úraz nebo uznaná nemoc z povolání. Tím je založen důvod k výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. d) nebo k převedení na jinou práci podle § 41 písm. b) ZP. Protože pro praxi je často z medicínského hlediska nereálné, aby byl v posudku o zdravotní způsobilosti současně uveden důvod dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, vzhledem k tomu, že posuzující lékař obvykle nemá k dispozici potřebné podklady, bude často nutné, aby byly vydány dva posudky. Pro určení, že důvodem dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti je pracovní úraz nebo nemoc z povolání, musí být k dispozici lékařské zprávy o šetření pracovního úrazu, nebo musí být již vydán lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, což může trvat dlouhou dobu. Po tuto dobu není možné ponechat zaměstnance s ohledem na jeho zdravotní stav při výkonu práce, která může jeho zdravotní stav zhoršit. Právní úprava však nebrání tomu, aby v případě, že je to účelné a možné s ohledem na dostatek podkladů, byl vydán jen jeden posudek. Pokud tedy posuzující lékař při periodické nebo mimořádné pracovnělékařské prohlídce má informaci jen o utrpěném pracovním úrazu, nebo o zahájení posuzování nemoci z povolání, a zjistí, že zaměstnanec již nemůže konat práci, vydá pouze lékařský posudek, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost. Na základě dohody se zaměstnavatelem pak zajistí další šetření příčin pozbytí zdravotní způsobilosti, respektive u potenciální nemoci z povolání vyčká na vydání lékařského posudku příslušným specializovaným pracovištěm. Po medicínském dořešení příčiny pak sám vydá lékařský posudek, že dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V jiných případech při vydání posudku o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti následně zaměstnavatel poskytovatele požádá o uvedení příčiny v dodatečném posudku (zásadně při podezření, že jde o důsledek dřívějšího pracovního úrazu).

Ze zákona tedy není možné dovodit, že by poskytovatel měl v posudku uvádět, že dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je důsledkem obecného onemocnění nebo úrazu z obecných příčin. V takovém případě uvede, že tento stav není důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Přesto, je-li nezbytné došetřit důsledky pracovního úrazu, nebo je-li prováděno šetření k uznání nemoci z povolání, neměl by zaměstnavatel zaměstnanci dávat výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) ZP. Měl by zaměstnance vyřadit z práce s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku a vyčkat na konečné medicínské vyřešení příčiny zdravotního stavu.

Novela se tak snaží reagovat na dosavadní nejasnosti při rozhodování zaměstnavatele, zda pro výpověď z pracovního poměru pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti použít výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. d), tj. s odstupným nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, nebo podle § 52 písm. e) ZP bez odstupného.

Platnost lékařského posudku a jeho právní účinky

Lékařský posudek nabývá platnost, jakmile nastaly jeho právní účinky (viz další výklad). Lékařský posudek pozbývá podle ustanovení § 44 odst. 6 ZSZS platnost:

1. uplynutím doby, na kterou byl vydán,
2. od 1. 11. 2017 platí, že je-li posudek vydán v rámci pravidelně se opakujících lékařských prohlídek (periodických), prováděných ve lhůtách stanovených vyhláškou o PLS nebo jiným právním předpisem, pozbývá posudek platnost dnem, kdy měla být podle těchto právních předpisů provedena tato lékařská prohlídka, nejde-li o případy, kdy je v době 90 dnů předtím vydán posudek, který vylučuje nebo mění způsobilost zaměstnance k práci; toto ustanovení se tak již nevztahuje na mimořádné prohlídky nařízené zaměstnavatelem,
3. dnem, kterým nastaly právní účinky lékařského posudku, vydaného pro stejný účel, pokud ze ZSZS nebo jiných právních předpisů nevyplývá jinak (toto pravidlo se týká tzv. plnohodnotných mimořádných prohlídek),
4. až na výjimky ukončením pracovněprávního nebo služebního vztahu, jde-li o posudek o zdravotní způsobilosti k práci - to však neplatí, jestliže nejdéle do 3 měsíců ode dne jeho ukončení je pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce znovu uzavřen, a to se stejným zaměstnavatelem, pokud v době od jeho ukončení nedošlo ke změně nebo negativnímu vývoji zdravotního stavu posuzované osoby (je však otázkou, zda by zaměstnanec takovou změnu vůbec ohlásil).

Právní úprava napříště uvedená v § 44 odst. 7 písm. a) ZSZS i nadále umožňuje v případech, kdy je do 3 měsíců po ukončení pracovněprávního vztahu uzavřen nový pracovněprávní vztah pro stejnou práci, aby nemusela být provedena nová vstupní lékařská prohlídka. Formulaci týkající se uzavření příslušného vztahu je třeba s ohledem na ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS vyložit tak, že jde o den vzniku tohoto vztahu, nikoliv o podpis smlouvy či dohody. Zásadní pro posouzení tohoto řešení je požadavek, aby šlo o totožný druh práce a o její výkon za stejných podmínek, pokud jde o režim pracovní doby a rizikové faktory pracovních podmínek, jak tomu bylo u vztahu ukončeného. Přitom nerozhoduje, zda nový pracovněprávní vztah bude konán v pracovním poměru, nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (jestliže by se u nich vstupní lékařská prohlídka vyžadovala).

Velmi praktické je toto řešení například ve školství, kdy se s některými především nepedagogickými zaměstnanci uzavírá pracovní poměr na období školního vyučování školního roku (tj. od 1. září do 30. června). Novela ZSZS nově stanovila v § 44 odst. 7 písm. b) úpravu týkající se agenturních zaměstnanců. Jestliže s takovým zaměstnancem uzavře dosavadní uživatel pracovněprávní vztah na stejný druh práce a za stejných pracovních podmínek, nebude třeba nová vstupní prohlídka (zákon dokonce nepodmiňuje tento postup tím, že se tak stane do 3 měsíců).

Jestliže je lékařský posudek neplatný (tj. není již platný), považuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou, nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován [viz také výpovědní důvody podle § 52 písm. f) ZP].

Právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé, nastávají dnem jeho prokazatelného předání [§ 44 odst. 4 písm. a) ZSZS].

Jinak tomu je s právními účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby (osoba je k práci zdravotně způsobilá) a podle novely ZSZS od 1. 11. 2017 i při stanovení zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku. Ty nastávají pro osobu, které byl posudek předán dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku (§ 43 odst. 2 ZSZS), nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb [§ 44 odst. 4 písm. b) ZSZS]. To znamená, že lékařský posudek s těmito posudkovými závěry nemá právní účinky dnem jeho prokazatelného předání, ale zásadně až uplynutím lhůty 10 pracovních dnů pro podání návrhu na jeho přezkoumání, a pokud byl tento návrh podán, až doručením rozhodnutí správního úřadu (zásadně krajského úřadu a v Praze Magistrátu hlavního města Prahy) o potvrzení napadeného lékařského posudku.

Jde-li o takový lékařský posudek z periodické, popřípadě mimořádné lékařské prohlídky, je toto řešení namístě, neboť tím nedochází ke zkrácení intervalu mezi periodickými prohlídkami. Jestliže však jde o vstupní lékařskou prohlídku před uzavřením (nově vznikem) pracovněprávního nebo obdobného právního vztahu, je toto řešení nesmyslné. Zaměstnavatel by totiž musel čekat 10 pracovních dnů, než bude moci uzavřít s novým zaměstnancem pracovní smlouvu, respektive podle novely ZSZS a ZP jej zařadit do práce. Jde o soukromoprávní úpravu, která zásadně respektuje vůli smluvních stran. Zájem jak zaměstnavatele, tak osoby ucházející se u něj o zaměstnání je ve vztahu k výsledku vstupní lékařské prohlídky stejný a vede k uzavření pracovního poměru, popřípadě dohody o práci konané mimo pracovní poměr či vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu. Ani jedna z těchto smluvních stran tedy nepochybně nezamýšlí podat proti lékařskému posudku se závěrem „je zdravotně způsobilý/způsobilá“ návrh na jeho přezkoumání. K vyloučení tohoto následku dosud postačuje, jestliže byla posuzovaná osoba včas shledána poskytovatelem PLS zdravotně způsobilou k výkonu požadované práce, aniž by lékařský posudek již nabyl účinků podle § 44 odst. 4 písm. b) ZSZS.¹⁾

Novela ZSZS proto zakotvila novou právní úpravu v ustanovení § 46 odst. 1 zákona, že práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát. Písemné prohlášení o vzdání se tohoto práva nebo záznam o ústním sdělení (vyhotovené poskytovatelem) je součástí zdravotnické dokumentace. Záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.

Uvedené vzdání se práva se může týkat jakéhokoliv lékařského posudku o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu - jestliže ale ten obsahuje závěr, že osoba je nezpůsobilá, nebo dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost, nebo je způsobilá s podmínkou, která byla vyslovena poprvé, nebo která nespočívá v užívání kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, má vzdání se práva pouze ten význam, že nebude podán návrh na přezkoumání osobou, která se práva vzdala. Tento lékařský posudek má beztak právní účinky předáním posuzované osobě a zaměstnavateli. Zásadnější význam tak má možnost vzdát se uvedeného práva u lékařského posudku s posudkovým závěrem, že příslušná osoba je zdravotně způsobilá, nebo že je způsobilá s podmínkou, spočívající v užívání kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, a která byla pro stejný účel uvedena opakovaně, respektive posudku o zdravotním stavu. V takovém případě totiž nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem, následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z oprávněných osob (§ 44 odst. 4 ZSZS).

S ohledem na novou výslovnou právní úpravu již tak nelze vycházet u vstupních lékařských prohlídek z pouhé vůle účastníků, ale je třeba právní úpravu využít. Je proto třeba formuláře lékařských posudků doplnit o poučení o možnosti vzdát se opravného prostředku, eventuálně přímo o podpis účastníků a tím stvrzení vzdání se práva a vstupní prohlídku uskutečnit předem tak, aby když vzniká pracovní poměr nebo jiný pracovní nebo obdobný vztah, byl lékařský posudek již účinný (nelze tedy vstupní lékařskou prohlídku absolvovat až v den vzniku pracovního poměru).

Opravný prostředek

ZSZS i nadále upravuje možnost podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, což může učinit jak posuzovaná osoba, tak i osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti (zaměstnavatel). Toto právo je možné využít do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného předání tohoto posudku. Návrh se podává poskytovateli, který lékařský posudek vydal. Novela blíže upravuje možnost prominutí zmeškání lhůty při prokázání závažných důvodů (§ 46 odst. 2 ZSZS), pokud neuplynulo 60 dnů od jeho předání. I nadále návrh zásadně nemá odkladný účinek, obsahuje-li posudek posudkový závěr, že příslušná osoba je zdravotně nezpůsobilá, dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost, nebo je zdravotně způsobilá s podmínkou (nově nejde-li o podmínku, která je v lékařském posudku, vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku). Poskytovatel může návrhu v plném rozsahu vyhovět a vydat posudek nový. Jestliže však nevyhoví v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace a dalších podkladů ve stanovených lhůtách příslušnému správnímu orgánu (zpravidla krajskému úřadu, v Praze Magistrátu hl. m. Prahy). Jestliže je dalším návrhem na přezkoumání napaden nový posudek, kterým bylo vyhověno návrhu na přezkoumání, postoupí poskytovatel přímo celou dokumentaci správnímu orgánu (§ 46 odst. 6 ZSZS). ZSZS stanoví podrobnosti pro postup správního orgánu s tím, že zákon již neuvádí, že se použije část čtvrtá správního řádu (o vyjádření, osvědčení a sdělení) obdobně, ale nově stanoví, že se na postup správního orgánu vztahují ustanovení správního řádu jako takového. Tím zákon reaguje na některé rozsudky Nejvyššího soudu, které na základě chybné právní úpravy označily rozhodnutí správního orgánu zejména pro účely soudního řízení za nezávazné (stejně jako lékařský posudek), pokud s ním příslušný účastník pracovněprávního či obdobného vztahu nesouhlasil.

Je sice i nadále možné akceptovat dosavadní názor Nejvyššího i Ústavního soudu, že lékařský posudek je odborným dobrozdáním a nikoliv rozhodnutím, je však podle právní úpravy pro zaměstnavatele i zaměstnance závazný. Rozhodnutí správního orgánu o přezkoumání posudku pak je správním rozhodnutím, proti němuž není přípustný další opravný prostředek, a je tudíž závazné, což však nevylučuje ve smyslu judikatury Ústavního soudu (např. sp. zn. Pl. ÚS 11/08), aby byla zdravotní způsobilost zaměstnance k práci posouzena v soudním řízení, zpravidla o neplatnost rozvázání pracovního poměru, na základě jiných důkazních prostředků. Uvidíme, jakým způsobem se v budoucnu vyrovná Nejvyšší soud se změnou právní úpravy.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• ZSZS - zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
• vyhláška o PLS - vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
• zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejího poskytování (zákon o zdravotních službách)
• ZP - 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě
• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
• vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci