Zákonem č. 202/2017 Sb. se s účinností od 1. 11. 2017 mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Změny se dotkly i právní úpravy posudkové péče a procesu vydávání lékařských posudků. Přijaté změny mají přispět ke zjednodušení postupů při vydávání lékařských posudků, ke snižování administrativní a ekonomické zátěže posuzovaných osob, zaměstnavatelů i poskytovatelů zdravotních služeb. Většina změn je vynucena dlouhodobě neřešenými aplikačními problémy v praxi.
Oprávněný poskytovatel u osob bez registrujícího praktického lékaře
Dosavadní znění zákona k vydání lékařského posudku obecně opravňovalo výhradně registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství po děti a dorost. Pokud posuzovaná osoba nebyla registrována u žádného poskytovatele, vznikla zákonem nepřepokládaná situace a problém s aplikací zákona v praxi. Novela zákona o specifických zdravotních službách (dále jen novela zákona) již reflektuje skutečnost, že povinnost registrace u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb žádný obecně závazný právní předpis nezakotvuje. Pokud posuzovaná osoba nemá registrujícího poskytovatele, je k vydání lékařského posudku nově oprávněn kterýkoli poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, kterého si posuzovaná osoba zvolí. Speciální právní úprava, která určuje k vydání konkrétních typů lékařských posudků poskytovatele konkrétní odbornosti, není uvedenou změnou zákona dotčena.
Lékař neregistrujícího poskytovatele, který vydává lékařský posudek, musí do jím vedené zdravotnické dokumentace o posuzované osobě uvést, že tato osoba nemá registrujícího poskytovatele. Tento záznam podepíše posuzující lékař a posuzovaná osoba. Výslovně je rovněž upraveno, že posuzující lékař nemusí mít při posuzování osoby bez registrujícího poskytovatele k dispozici výpis ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem.
Podklady k vydání lékařského posudku
V zájmu odstranění administrativní zátěže registrujícího poskytovatele zákon nově umožňuje nahradit výpis ze zdravotnické dokumentace potvrzením o tom, že u posuzované osoby nedošlo od poslední lékařské prohlídky ke změně zdravotního stavu. Nahradit výpis ze zdravotnické dokumentace potvrzením lze pouze v případě, kdy o výpis požádá stejný poskytovatel, který již dříve vydal lékařský posudek, a za podmínky, že od dříve vydaného výpisu ze zdravotnické dokumentace nedošlo ke změně zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby.
Nově je stanovena lhůta pro vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace, respektive potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, i lhůta, ve které je možné tento výpis nebo potvrzení jako podklad pro vydání lékařského posudku použít. Registrující poskytovatel je povinen vydat výpis ze zdravotnické dokumentace, resp. potvrzení o nezměněném zdravotním stavu ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. Stanovení konkrétní lhůty má zabránit neúměrnému prodlužování doby pro vydání lékařského posudku, jelikož posuzující poskytovatel čeká na doručení výpisu/potvrzení a zákonná lhůta pro vydání lékařského posudku po tuto dobu neběží. Výpis nebo potvrzení lze pro vydání lékařského posudku použít nejdéle do 90 dnů od jeho vydání registrujícím poskytovatelem. Tato lhůta má zajistit, aby posuzující poskytovatelé vycházeli z aktuálních informací o zdravotním stavu.
V určitých případech posuzování zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti nemusí posuzující lékař výpis ze zdravotnické dokumentace, respektive potvrzení o nezměněném zdravotním stavu od registrujícího poskytovatele vůbec požadovat. Situace, kdy lze takto postupovat, má stanovit prováděcí právní předpis, konkrétně novelizace vyhlášky č. 79/2013 Sb. Novelizované znění prováděcího právního předpisu nebylo v době přípravy tohoto článku k dispozici. Obecně by se mělo jednat o situace, kdy posuzující lékař nebude údaje ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele k posudkovému závěru potřebovat, nebo je již bude mít k dispozici v jiné formě či z jiného zdroje.
Lhůty pro vydání lékařského posudku
Obecná lhůta 10 pracovních dnů pro vydání lékařského posudku zůstává nezměněna. Pokud se však jedná o vydání lékařského posudku pro účely pracovněprávních vztahů a je-li nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a současně účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci, je lhůta pro vydání posudku prodloužena na 45 pracovních dnů od obdržení žádosti. Prodloužena je i lhůta pro vydání lékařského posudku o nemoci z povolání, a to na 45 pracovních dnů (původně 30 pracovních dnů).
Prodloužení lhůty pro posouzení, zda došlo ke dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zdůvodněno potřebou dostatečného časového prostoru pro zpracování odborného posudku, jehož závěr bude mít významný ekonomický a sociální dopad na zaměstnance nebo zaměstnavatele. Zaměstnavatelé i zaměstnanci musí s prodloužením lhůty počítat.
I nadále platí, že pokud má být posouzeno další trvání zdravotní způsobilosti, lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku. Nově je výslovně zakotveno, že jde-li o pravidelně se opakující lékařské prohlídky, lhůty k jejich provedení stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným právním předpisem a platnost lékařského posudku se provedením lékařské prohlídky nemění, nezjistí-li posuzující lékař změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem zdravotně nezpůsobilý, dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost nebo zdravotně způsobilý s podmínkou. Změna řeší výkladové problémy v praxi, kdy nebylo jasné, zda se vydáním nového lékařského posudku se závěrem zdravotně způsobilý, resp. jeho účinností lhůty pro provedení opakujících se prohlídek zkracují, či nikoli. Nyní je zřejmé, že doba platnosti předchozího lékařského posudku se v takovém případě nemění a lhůta k provedení další pravidelné prohlídky se nezkracuje. To neplatí v případě negativní změny zdravotní způsobilosti. Pokud posuzující poskytovatel zjistí negativní změnu zdravotní způsobilosti, nastává účinnost tohoto nového posudku okamžikem jeho předání posuzované osobě, resp. osobě, která si vydání posudku oprávněně vyžádala, aby se zabránilo dalšímu poškozování zdraví posuzovaného.
Pravidelně se opakujícími lékařskými prohlídkami se rozumí lékařské prohlídky prováděné za účelem posouzení zdravotní způsobilosti, jejichž interval provedení stanoví právní předpisy (například zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nebo vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách).
Posudkový závěr
Pokud dochází k rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec nemůže dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, jedná se o výpovědní důvod dle § 52 písm. d) zákoníku práce s nárokem na odstupné. Pokud je výpovědním důvodem skutečnost, že zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost k práci dlouhodobě z jiného zdravotního důvodu, jedná se o výpovědní důvod dle § 52 písm. e) zákoníku práce bez nároku na odstupné. V obou případech zákoník práce předpokládá, že pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bude verifikováno lékařským posudkem poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. Co se týče výpovědního důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce, musí být z lékařského posudku navíc zřejmé, že posuzovaná osoba pozbyla zdravotní způsobilost k práci dlouhodobě.
Novela zákona s ohledem na potřeby praxe nově výslovně vymezuje použití posudkových závěrů zdravotně nezpůsobilý a dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost. Změna reflektuje recentní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která překlenovala dosavadní nesoulad a mezery právní úpravy (v důvodové zprávě citován rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 224/2013).
Nově je výslovně zakotveno, že jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní lékařské prohlídky. V ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci.
Novela rovněž nově zakotvuje definici pojmu dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci, kterým se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Tím není dotčeno vymezení dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle zákona o státní službě, kde je stanovena lhůta 1 roku.
Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti musí být nově uvedeno, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tento posudkový závěr může být uveden již v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k práci, pokud je v době jeho vydání zřejmé, že důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Právní účinky lékařského posudku
I nadále platí, že časové vymezení právních účinků lékařského posudku je dáno v návaznosti na to, jaký závěr lékařský posudek obsahuje. Právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání.
Novelou se zpřesňuje, že právní účinky lékařského posudku se závěrem zdravotně způsobilý s podmínkou, která spočívá v používání určitého zdravotnického prostředku (např. brýle, naslouchadla apod.) nebo určitého kompenzačně upraveného zařízení (např. úprava řízení vozidla), nastávají dnem předání posudku, ale pouze v případě prvního zjištění změny zdravotního stavu. Při dalším posuzování této osoby právní účinky lékařského posudku nastávají dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který posudek přezkoumával.
Právní účinky lékařského posudku se závěrem zdravotně způsobilý nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem. To znamená, že lékařský posudek, který potvrzuje zdravotní způsobilost zaměstnance/uchazeče o zaměstnání k práci, není právně účinný dříve nežli za 10 pracovních dnů od jeho vydání, za předpokladu, že nebyl podán návrh na jeho přezkoumání. V praxi se tato podmínka ukázala problematická zejména v případě posouzení zdravotní způsobilosti k práci u uchazečů o zaměstnání. Při striktním dodržení uvedeného ustanovení by nemohl pracovní poměr vzniknout dříve nežli po uplynutí 10 pracovních dnů od vydání posudku. V situaci, kdy je zdravotní způsobilost prověřována jako podmínka vzniku pracovního poměru, je nepochybné, že obě strany (uchazeč o zaměstnání i zaměstnavatel) mají o vznik pracovního poměru zájem. V případě, kdy je posuzujícím lékařem konstatována zdravotní způsobilost k práci, je velmi nepravděpodobné, že uchazeč nebo zaměstnavatel podají návrh na přezkoumání lékařského posudku. Novela zákona zakotvuje řešení, kterým praxe překlenovala uvedený problém, a sice výslovně zakotvuje možnost vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku. Písemné prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku nebo záznam o ústním sdělení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace. Záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.
Uplatnění lékařského posudku
I nadále platí, že lékařský posudek lze pro zamýšlené účely uplatnit nejpozději 90. den od jeho vydání, resp. do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného doručení lékařského posudku potvrzeného správním úřadem v rámci přezkumu. Novela stanoví, že uvedené lhůty neplatí pro posudky o zdravotní způsobilosti pro účast na škole v přírodě nebo na zotavovací akci podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zde se uplatní speciální právní úprava obsažená v zákoně č. 258/2000 Sb., která umožňuje uplatnit lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte pro účast na škole v přírodě nebo osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci po dobu dvou let od jeho vydání.
Přezkum lékařského posudku
Lhůty pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku jsou i po novele zákona zachovány. Nově je upraven postup poskytovatele v případě, kdy je návrh na přezkoumání podán po uplynutí uvedené lhůty. Při prokázání závažných důvodů, které posuzované osobě nebo jiné osobě oprávněné k podání návrhu na přezkoumání objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Požádat o prominutí zmeškání lhůty pro podání návrhu na přezkoumání lze do 10 pracovních dnů ode dne, kdy pominul důvod, který podání návrhu zabránil. K žádosti o prominutí lhůty se připojí návrh na přezkoumání, jinak se jí poskytovatel nezabývá. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být podán návrh na přezkoumání, uplynulo 60 dnů. Prominutím zmeškání lhůty nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění lékařského posudku. Poskytovatel odložení návrhu na přezkoumání lékařského posudku anebo prominutí lhůty k podání návrhu na přezkoumání nebo neprominutí této lhůty včetně důvodů bezodkladně písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a dále osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly.
Poskytovatel může návrhu na přezkoumání lékařského posudku vyhovět v plném rozsahu. V takovém případě lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový, a to (nově výslovně uvedeno) ve lhůtách stanovených pro vydání lékařského posudku, tj. ve lhůtě 10, resp. 45 pracovních dnů s tím, že lhůta počíná běžet dnem, kdy byl návrh na přezkoumání podán.
Pokud poskytovatel návrhu na přezkum nevyhoví, postoupí spis příslušnému správnímu orgánu, kterým je krajský úřad (v Praze Magistrát hl. města Prahy), který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nově je výslovně zakotveno, že se spisem musí být předán návrh na přezkoumání, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie, a další podklady potřebné pro přezkoumání lékařského posudku a stanovisko poskytovatele. Podklady musí být předány do 10 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, do 45 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o nemoci z povolání nebo o posudek, kterým je posuzováno, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a současně účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci, resp. do 30 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek v ostatních případech. Jestliže je třeba provést došetření zdravotního stavu posuzované osoby nebo ověřit podmínky vzniku nemoci z povolání, lze lhůty 45 a 30 pracovních dnů prodloužit o dalších 30 pracovních dnů.
Novela výslovně zakotvuje oprávnění správního orgánu, který přezkoumává lékařský posudek, vyžádat si vedle doplnění potřebných podkladů rovněž smlouvy uzavřené s poskytovateli pracovnělékařských služeb. Tím se odstranily pochybnosti o existenci tohoto oprávnění na straně správního orgánu v praxi.
Nově se stanoví, že v případě přezkoumání lékařského posudku správním orgánem se vydává rozhodnutí, přičemž se použije správní řád, pokud zákon o specifických zdravotních službách nestanoví jinak. Proti rozhodnutí správního orgánu není možné podat odvolání, což koresponduje s dosavadním stavem, kdy byla vyloučena možnost podat další návrh na přezkoumání lékařského posudku potvrzeného nebo zrušeného správním orgánem.
Závěrem lze konstatovat, že změny zákona o specifických zdravotních službách v oblasti posudkové péče, resp. vydávání lékařských posudků v drtivé většině kopírují již nastavenou praxi a definitivně odstraňují některé výkladové nejasnosti. Problematice změn v posuzování zdravotní způsobilosti k práci a novelizované úpravě pracovnělékařských služeb bude věnován další samostatný text.