S blížícími se prázdninami dostáváme řadu dotazů ohledně práce mladistvých a ohledně práce studentů vůbec. Podívejme se proto společně, jaké možnosti dává náš právní řád těmto osobám.
Letní brigády z pohledu BOZP
JUDr.
Eva
Dandová
Předně je třeba ujasnit, že zákoník práce ani žádný jiný právní předpis nezná pojem „brigáda“ nebo „studentská brigáda“. Přitom v praxi, a dokonce i v personalistice, se tyto dva pojmy vžily již po několik generací a používají se k označení krátkodobého smluvního vztahu, zpravidla uzavíraného formou pracovněprávního vztahu. Velmi často se tento pojem užívá pro označení pracovněprávních vztahů studentů středních a vysokých škol v denním studiu. Proto se v následujících řádcích vracíme k této problematice, ovšem především z pohledu BOZP.
Také je třeba ujasnit, že zákoník práce nemá ani definici pojmu studenta, tuto definici nemají ani ostatní právní předpisy, dokonce i zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), tento pojem nedefinuje a podstatě ho používá vedle pojmu „žák“, s tím že v běžné komunikaci se vžilo rozlišování žáků základních škol, resp. žáků plnících povinnou školní docházku od studentů středních škol, kteří již povinnou školní docházku mají splněnou.
Jediným zákonem, který zařazuje studenty do definice, ale do definice pojmu „nezaopatřené dítě“ je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle něj se za nezaopatřené dítě považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, to je ale vymezení potřebné pro účely sociální zabezpečení a důchodového pojištění.
Zákoník práce více než pojem student používá pojem „mladistvý“ a ten definuje v § 350 ZP. Podle této definice je mladistvým zaměstnanec mladší 18 let. To je důležité např. při podpisu dohody o odpovědnosti za schodek na hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat podle § 250 ZP nebo při podpisu dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů podle § 255 ZP, které mohou být uzavřeny nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let. K tomu již před dávnými lety vysvětlil Nejvyšší soud v jednom rozsudku, že před dovršením osmnácti let nemůže tuto dohodu platně uzavřít ani zaměstnanec, jenž dosáhl zletilosti podle občanského zákoníku např. uzavřením manželství s povolením soudu.
V článku 29 odst. 1 LZPS je zakotveno právo mladistvých na zvláštní pracovní podmínky. Jde o velice důležité sociální právo mladých lidí, jehož realizace jim umožňuje, aby se zapojili do učebního nebo pracovního procesu, aniž by to bylo na újmu jejich zdraví a rozvoji. V souladu s ustanovením článku 29 odst. 2 LZPS mají mladiství právo na ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.
Je to i logické, neboť právní ochrana mladistvých musí být stejná, jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře), tak za situace, kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, tedy tzv. prázdninovou brigádu.
Úvodem je také třeba zdůraznit, že zákoník práce, poté co občanský zákoník upravuje od 1. 1. 2014 právní osobnost a svéprávnost i pro pracovněprávní účely, se touto problematikou vůbec nezabývá. Občanský zákoník rovněž obsahuje v § 34 zákaz dětské práce. Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.
Podle § 35 obč. zák. platí obecně, že nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.
Vzhledem k tomu, že podle § 43 ŠZ platí, že žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky, platí, že i žák, který