Měnící se svět práce a wellbeing

Lidský kapitál se stává pro mnohé firmy prioritou. Pozitivní pracoviště může znamenat rozdíl mezi, úspěchem a neúspěchem organizace na globálním trhu. V tomto duchu můžeme pozorovat sílící trend, tzv. wellbeing, tj. docílení toho, že práce je bezpečná, zdravá a příjemná. Studie Deloitte „Globální trendy v oblasti lidského kapitálu 2018“, která byla provedena mezi 11 tisící respondenty ze 124 zemí světa, včetně České republiky, uvádí, že „well-being“ je nejvýraznějším trendem ve světě i v České republice, kdy je důležitý pro 92 % respondentů z řad českých firem.

[1], [2]

1. Měnící se svět práce a nové formy zaměstnávání

V současnosti se povaha našeho světa vyvíjí z průmyslové základny, přes služby až do „informační společnosti“. V souladu s tímto vývojem se rovněž mění i pracoviště, pracovní postupy a výrobní procesy. Pokud chceme zajistit, aby nové formy práce nevedly k novým rizikům pro pracovníky, musí být plně pochopeny a řádně posouzeny, tak aby bylo možné zavést účinné politiky jejich ochrany.

Hospodářské a sociální změny představují nové výzvy pro ochranu pracovníků v oblastech, jako jsou:

• práce na částečný úvazek a práce na kratší dobu,
• střídání mezi zaměstnáním a osobou samostatně výdělečně činnou,
• zvýšení počtu osob samostatně výdělečně činných,
• rostoucí počet smluvních zaměstnanců a zaměstnanců na dobu určitou,
• nárůst „servisních“ smluv a dočasná práce,
• nové formy zaměstnání v informačních a komunikačních odvětvích (práce na dálku, virtuální společnosti na internetu, atd.).

Stejně jako organizace práce i samotné pracoviště podléhá změnám. Flexibilní pracovní doba nejen vyvolává větší potřebu mobility pracovníků, ale také zvyšuje intenzitu práce. Jednou z hlavních nových nevýhod pokračující racionalizace a inovací, která vede ke snižování počtu zaměstnanců a stále rychlejšímu tempu práce, je vysoká úroveň stresu na pracovišti. Ze studií vyplývá, že 28 % evropských pracovníků věří, že jejich zdraví trpí stresem na pracovišti.

V budoucích politikách ochrany pracovníků se proto bude v rostoucí míře přihlížet k faktorům spojeným se stresem, které poškozují zdraví pracovníků. Dalším důležitým faktorem je demografická změna věkové pyramidy. Prodloužená délka života znamená, že lidé jsou na trhu práce déle. To však také znamená, že organizace práce a vybavení pracoviště musí odpovídat požadavkům starších lidí a vyžadovat specifická opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti.

Ekonomické podmínky se staly mnohem tvrdší. Firemní potřeby se v důsledku rychlejšího technologického vývoje staly rozmanitější a složitější. Kvůli změnám na trhu muselo mnoho podniků „zeštíhlet“, optimalizovat organizaci práce a zajistit úspory napříč všemi oblastmi, což nebylo vždy výhodou pro jejich pracovní sílu. Tento globální ekonomický rozvoj tak přináší nové úkoly v oblasti „prevence“.

Svět práce je v přechodu z průmyslového hospodářství ke znalostní ekonomice služeb. Převládajícím rysem tohoto přechodu je skutečnost, že informace, znalosti a tvořivost se stávají zásadně důležitými faktory při tvorbě hodnot. Podle současných předpovědí bude trvat jen několik let, než bude více než 80 % veškerého placeného zaměstnání spočívat v nakládání s informacemi.

Hlavní trendy:

• nové technologie (roste využívání informačních a komunikačních technologií ve všech odvětvích),
• rostoucí počet povolání v sektoru služeb (jelikož rostoucí složkou práce v sektoru služeb je interpersonální kontakt – zaměstnanci s klienty, zákazníky, pacienty, atd., může to vést ke zvýšenému stresu a dokonce i násilí v práci),
• nové formy práce (dochází k posunu směrem k novým formám, jako je práce na dálku, samostatně výdělečná činnost, subdodavatelská práce, dočasné zaměstnání, atd.)
• integrace a globalizace (vývoj nových technologií vyústil ve zvýšenou integraci a globalizaci práce, takže národní řešení stále více závisí na evropských a mezinárodních podmínkách),
• stárnutí pracovní síly,
• zvyšování zaměstnatelnosti prostřednictvím nových kvalifikací.

Hlavní výzvy:

• roste počet