Řada potřebných věcí v oblasti hygieny práce není upravena s ohledem na probíhající pandemii ani zákonem, ani nařízením vlády, a musí se řešit v návaznosti na časovou a místní situaci a na provedenou prevenci rizik na konkrétním pracovišti. Proto není možné obecně nařizovat zaměstnavatelům, že musí zajistit jednou, dvakrát či třikrát denně dezinfekci klik na pracovišti nebo mytí podlah nebo jaký konkrétní druh dezinfekčních prostředků mají používat. Zde se musíme spoléhat výhradně na odpovědnost zaměstnavatele za BOZP zaměstnanců a všech osob vstupujících na jeho pracoviště obecně.
Je všeobecně známo, že téměř celý rok (od března 2020) žije naše republika až na krátké výjimky v nouzovém stavu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako SARS CoV-2. Dne 12. dubna 2021 byl nouzový stav ukončen a byl vyhlášen tzv. stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. Znamená to, že pandemie ještě neodezněla, že se musíme s nebezpečím výskytu onemocnění COVID-19 naučit žít a že tedy musíme tomu přizpůsobit zejména zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích našich zaměstnavatelů.
V návaznosti na to řešíme stále řadu dotazů týkajících se hygienických podmínek na pracovištích a toho, co vše má v této situaci zaměstnavatel zajistit. Ministerstvo zdravotnictví sice již některá doporučení ohledně hygienických podmínek na pracovištích vydalo a zavázalo se, že ještě další vydá. Ta se však budou týkat většinou ochrany veřejného zdraví, tedy ochrany třetích osob na pracovišti (jako např. zákazníků v obchodech a provozovnách služeb).
My si v následujících řádcích připomeneme pouze v obecné rovině, na co by se při zajišťování hygieny zaměstnanců na pracovišti měl zaměstnavatel zaměřit.
První krok – prevence rizik
Prevence rizik je rozpracována podrobně v ustanovení § 102 ZP. Definice tohoto pojmu je obsažena v odstavci druhém tohoto ustanovení a vyplývá z ní, že prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Tato definice byla do zákoníku práce převzata přímo z rámcové směrnice ES o BOZP. Podle článku 3 písm. d) směrnice se totiž pod pojmem prevence rizik rozumí „veškerá ustanovení nebo opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik“.
V ustanovení § 102 odst. 1 ZP se zaměstnavateli ukládá přímo povinnost vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.
Pokud si uvědomíme, že rizikem je