Zavádění digitálních technologií na pracovišti, včetně těch, které využívají umělou inteligenci, přináší inovativní vývoj, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Umělá inteligence a digitální technologie umožnily vznik nových forem řízení pracovníků, které jsou založeny na jejich monitorování.
Při řízení pracovníků pomocí umělé inteligence jsou využívány systémy a nástroje, které shromažďují data o jejich chování v reálném čase. Účel sběru těchto dat je informovat management a podporovat automatizovaná nebo poloautomatizovaná rozhodnutí založená na algoritmech nebo pokročilejších formách umělé inteligence.
I když integrace umělé inteligence na pracoviště může přinést významné možnosti rozvoje pracoviště a růstu produktivity, vyvstávají zde také důležité otázky související s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Jedním z potencionálních rizik digitalizace pracovišť pro zdraví a bezpečnost je zvýšené monitorování a sledování, vedoucí k mikromanagementu, který je prvořadou příčinou stresu a úzkosti. [1], [2], [3]
1. Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku
Kampaně „Zdravé pracoviště“, pořádané Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) v Evropské unii, jsou její stěžejní činností v oblasti zvyšování povědomí v oblasti BOZP.
Kampaň „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“ na období 2020–2022, která v letošním roce končí, se zaměřuje na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací, jelikož muskuloskeletální poruchy jsou stále jedním z nejčastějších typů zdravotních problémů souvisejících s prací v Evropě.
EU-OSHA je si však vědoma, že i technologie, jako jsou umělá inteligence, data velkého objemu, kolaborativní robotika, internet věcí, algoritmy, digitální pracovní platformy, a zároveň dynamický nárůst počtu osob pracujících na dálku přináší příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro BOZP.
Většina diskusí o digitalizaci v EU však často zmiňuje pouze kvantitu pracovních míst, a nikoli jejich kvalitu, která musí být do těchto diskusí rovněž zahrnuta. EU-OSHA na základě komunikace a konzultace s ostatními zúčastněnými stranami se tak rozhodla další kampaň zaměřit na oblast digitalizace pracovišť.
Z výše uvedených důvodů bude pod záštitou EU-OSHA v letech 2023–2025 probíhat nová kampaň s názvem „Zdravé pracoviště – Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“, která bude mít za cíl zvýšit povědomí o dopadu nových digitálních technologií na práci a pracoviště a souvisejících výzvách a příležitostech v oblasti BOZP. [4], [5]
V souladu s přístupem „vize nula“ v otázce úmrtí souvisejících s prací stanoveným ve Strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 a cíli Evropské digitální strategie kampaň usiluje o zahrnutí problematiky BOZP do širší politické rozpravy na úrovni EU. [6]
Strukturu kampaně tvoří pět prioritních oblastí:
- Práce prostřednictvím digitálních platforem.
- Pokročilá robotika a umělá inteligence.
- Práce na dálku.
- Chytré digitální systémy.
- Řízení pracovníků pomocí umělé inteligence. [6]
V rámci současné digitalizace se povaha mnoha úkolů, pracovních modelů a pracovišť mění [7]. Podívejme se tak na jednu z oblastí, která bude předmětem kampaně „Zdravé pracoviště – Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“, a to na případná rizika spojená s monitorováním a řízením pracovníků pomocí algoritmů nebo pokročilejších forem umělé inteligence.
Umělá inteligence pro monitorování a řízení pracovníků
Rychle se vyvíjející technologie ovlivňují téměř každý aspekt ve světě práce. Digitalizace způsobila revoluci na pracovišti, ale zároveň vyvolala vážné obavy v oblasti BOZP. Digitalizace například poskytla možnost monitorování pracovníků v reálném čase za účelem snížení rizikových expozic, zároveň však snížila jejich soukromí prostřednictvím shromažďování a zaznamenávání citlivých osobních informací. [8]
S digitálními technologiemi, jako je například chytrý telefon, jsme se ocitli v éře sledování. A to v míře větší, než jakou si vůbec uvědomujeme. Co jsou však monitorovací technologie?
Monitorovací technologie soustavně pozorují, sledují nebo kontrolují vývoj či kvalitu něčeho nebo někoho po určité časové období prostřednictvím senzoru (čidla, snímače) nebo sady senzorů (snímajících, např. zvukové či vizuální informace, polohu nebo biosignály). [9]
Monitorovací technologie mohou mít několik podob, které lze zhruba ch