Rozsáhlé využívání přírodních zdrojů může vést k překročení únosné kapacity Země. Koncept oběhového hospodářství nabízí cestu k udržitelnému růstu. Odpad z elektrických a elektronických zařízení (známý jako OEEZ nebo e-odpad) je důležitou oblastí pro diskusi v rámci oběhového hospodářství, jelikož nakládání s elektroodpadem a jeho likvidace může představovat významné výzvy pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
Množství elektroodpadu každý rok v Evropské unii rychle roste, E-odpad je tak jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích problémů. Tento odpad se skládá z mnoha složek, včetně toxických, které při nesprávném zacházení mohou mít intenzivní negativní dopad na lidské zdraví. E-odpad se tak může stát pro lidstvo obrovskou příležitostí nebo zdravotním rizikem. [1]
1. Oběhové hospodářství a elektroodpad
V současnosti existuje výrazný celosvětový trend péče o životní prostředí. Je vynakládáno velké úsilí na navrhování udržitelných systémů, které pomáhají snižovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí. Zejména recyklace se rychle stává jednou z nejdůležitějších strategií v tomto směru.
Zatímco recyklace je dobrá pro životní prostředí, může být nebezpečná pro pracovníky. Některé materiály, které jsou recyklovány nebo znovu použity, jako je kovový šrot, elektronika, baterie a použitý olej a další chemikálie, obsahují materiály, které přímo představují nebezpečí pro pracovníky. [2]
Cirkulární ekonomika/oběhové hospodářství a zdraví: Příležitosti a rizika
Každoročně vznikne v Evropské unii 2,5 miliardy tun odpadu. Z tohoto důvodu se v současnosti revidují pravidla pro nakládání s odpadem, která mají podpořit přechod od lineárního modelu hospodářství k oběhovému. [3]
Co je oběhové hospodářství?
„Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály.“ [3]
Oběhové hospodářství by mělo přinést řadu výhod, jako je snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa. Evropská komise odhaduje, že by mohlo v této souvislosti v EU vzniknout do roku 2030 až 700 tisíc pracovních míst. [3] Ale jaká to budou pracovní místa, budou i bezpečná?
Vliv recyklačních technologií na zdraví: Jsou rizika dostatečně známa?
Recyklace je výhodnější strategie pro nakládání s odpady, přesto může představovat chronická rizika, například kontaminace kovy a s ní spojené poruchy neuro-vývoje. Nové technologie pro recyklaci nebo využití odpadů tak mohou být zdrojem rizik pro veřejné zdraví, ale rovněž i pro zdraví zaměstnanců. [4]
„V rámci zavádění recyklačních technologií není dosud možným rizikům pro zdraví věnovaná patřičná pozornost, a to jak při třídění odpadů, tak při vlastní technologii recyklace, tak hodnocení recyklovaných výrobků.“ [5]
Zatímco důsledky týkající se skládkování a spalování odpadů s odkazem na zařízení na zpracování odpadů, které se obvykle používají v západní Evropě, jsou známé, postupy, které vedou k cílům, jako jsou: omezování vzniku odpadu, jeho opětovné využití a recyklaci nejsou dostatečně zhodnoceny z hlediska zdravotních rizik. [5]
Ukazuje se, že přechod na oběhové hospodářství představuje významnou příležitost k dosažení významných přínosů pro zdraví. Na druhé straně, existují však zde i rizika nepříznivých a nezamýšlených účinků na zdraví, například v procesech, které zahrnují nebezpečné materiály. [5]
Na základě realizace přechodu EU k oběhovému hospodářství vyzvala Světová zdravotnická organizace (WHO – World Health Organization) všechny státy a zapojené účastníky k nutnosti řešení problematiky možných zdravotních rizik i benefitů v tomto procesu. Vzhledem k předpokládanému masivnímu nárůstu technologií pro recyklaci a využití odpadů je nezbytné identifikovat a zhodnotit zdravotní rizika. [5]
Většina studií o oběhovém hospodářství se zaměřuje především na obchodní příležitosti pro zvýšení účinnosti zdrojů! Zpráva Green Alliance (2015) o sociálních výhodách oběhového hospodářství se například zaměřuje na pracovní místa a další ekonomické přínosy, ale nezahrnuje zdraví. [6]
Podle studie zveřejněné Světovým fondem na ochranu přírody (WWF – World Wide Fund For Nature) v roce 2016 „Lidstvo v současnosti potřebuje regenerační kapacitu 1,6 Země, aby mohlo poskytovat zboží a služby, které používáme každý rok“. [7, 8] V důsledku toho musíme změnit náš současný lineární model příjmu a spotřeby. [7, 9]
Evropská agentura pro životní prostředí poznamenala, že „obzvláště znepokojivé v kontextu oběhového hospodářství je naše rostoucí závislost na chemikáliích“. Při uzavírání materiá