Předcházení zdravotním rizikům u pracovníků úklidu

1. Úvod

S pracovníky úklidu se setkáváme téměř každodenně ve všech odvětvích průmyslu a na všech pracovištích. Často pracují v nočních nebo ranních hodinách, někdy osamoceně. Práci vykonávají u svého zaměstnavatele nebo na pracovišti jiného zaměstnavatele, což sebou přináší velkou rozmanitost pracovišť a s tím spojených rizik. Jedná se převážně o ženy, s kterými jsou většinou uzavírány krátkodobé pracovní smlouvy na dobu určitou.

V odvětví úklidu převládají malé, externě najímané podniky, u kterých je zvýšený tlak na snižování nákladů. Důsledkem tohoto tlaku mohou být nedostatečné investice do školení, které se můžou následně negativně projevit v nedostatečném povědomí o nebezpečích a rizicích plynoucích se samotných úklidových prací a o nebezpečích a rizicích, která jsou spojena s konkrétním pracovištěm, na kterém je práce vykonávána.

2. Nebezpečí a hodnocení rizik u pracovníků úklidu

Spojená nebezpečí a rizika:

• uklouznutí, zakopnutí a pád (mokrá podlaha, elektrické kabely),
• muskuloskeletální poruchy (ruční manipulace a provádění opakujících se činností),
• kontakt s nebezpečnými látkami (chemická nebezpečí – čisticí prostředky, biologická nebezpečí – odpady),
• stres, šikana nebo násilí,
• používání pracovních zařízení (elektrický proud, hluk, vibrace).

K zdravotním problémům patří:

• zranění následkem uklouznutí, zakopnutí a pádu,
• muskuloskeletální onemocnění,
• kožní choroby (kontaktní dermatitida, ekzém),
• respirační choroby, včetně astmatu.

Prvním krokem k hodnocení rizik je:

• vytvoření seznamu používaných látek, jejich množství a způsobu použití,
• sběr informací o nebezpečných látkách (bezpečnostní list obsahuje informace o složení a bezpečnostních opatřeních - dodavatel látky musí poskytnout při prvním dodání nebo na vyžádání),
• vyhodnocení expozice zaměstnanců (typ, úroveň, délka, frekvence a výskyt expozice),
• seřazení podle míry rizika (stanovení priorit).

Důležitá je tedy identifikace jakéhokoliv nebezpečí, s kterým se může zaměstnanec setkat (práce osamoceně, práce se zařízením, ruční manipulace, požární, chemická, a biologická bezpečnost) a přijetí opatření k minimalizaci nebo snížení s tím spojených rizik, a to pro každé konkrétní pracoviště, nejlépe před započetím práce.

Pracovníci úklidu mohou být vystaveni různým typům nebezpečí a rizikům (chemické, biologické, ruční manipulace, práce osamoceně, uzavřené prostory, uklouznutí, zakopnutí a pády, mechanické nebezpečí, požár a elektrický proud).

Hodnocení rizik v pěti krocích:

• určení nebezpečí a stanovení ohrožených osob,
• vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit,
• rozhodnutí o preventivním opatření,
• přijetí opatření,
• monitorování a přezkum (zajištění fungování preventivních opatření).

Plnění povinnosti vzájemné informovanosti:

• plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti,
• na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Každý z výše uvedených zaměstnavatelů je povinen:

• zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,
• dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

Předcházení poškození zdraví (preventivní opatření):

• poskytování informací a školení o správném způsobu manipulace s břemeny,
• řádné označení všech používaných nebezpečných látek,
• školení a poskytnutí informací o bezpečném používání látek a přidělení adekvátních OOPP, a to vždy na základě hodnocení rizik (například protichemické rukavice a protiskluzová obuv),
• k dispozici všechny bezpečnostní listy (zaměstnanci porozuměli rizikům a kontrolním opatřením spojených s různými čisticími prostředky),
• pravidelné revize, kontroly a údržba elektrického zařízení (například riziko úrazu elektrickým proudem při používání elektrického kabelu na mokré podlaze),
• informování a školení o rizicích požáru a způsobu evakuace (zkoušky požární signalizace - zaměstnanci schopni rozpoznat zvuk),
• poskytnutí návodů a pracovních postupů, včetně provádění kontrol a údržby zařízení.

Zdroj: (1), (9), (10)

3. Rizika spojená s používáním chemických látek a směsí

Chemickým látkám a směsím je zapotřebí se neustále věnovat, jelikož je u zaměstnanců stále zjišťováno nedostatečné povědomí o jejich nebezpečích a rizicích. Při úklidu je používáno velké množství různých druhů čisticích prostředků, které mohou při nesprávném způsobu používání závažným způsobem poškodit zdraví zaměstnance.

Většina čisticích prostředků je složena z následujícího:

• kyseliny a zásady (kyselina chlorovodíková, kyselina amidosulfonová, kyselina mravenčí, hydroxid sodný a hydroxid amonný - čisticí prostředky, můžou způsobit podráždění, vážné popálení pokožky, očí a dýchacího systému v případě jejich inhalace),
• organická rozpouštědla a čisticí prostředky (terpentýn, aceton, aromatické uhlovodíky a alkohol může být přítomen v odmašťovacích produktech požívaných na podlahách a jiných površích, může způsobit podráždění kůže a dýchacího ústrojí inhalací par, toxický účinek na nervový systém, mozek, ledviny a játra),
• dezinfekce (formaldehyd, glyoxal a kvartérní amoniové sloučeniny můžou způsobit alergickou reakci a popáleniny kůže a sliznice),
• vůně a barvicí činidla (nacházející se v mnoha výrobcích, můžou způsobit alergickou reakci).

Nebezpečné látky

Chceme-li rizika spojená s nebezpečnými látkami a směsmi efektivně řídit, musíme mít k dispozici jejich seznam. Chemické látky a směsi musí být skladovány na bezpečném a zajištěném místě, některé z nich odděleně, například látky hořlavé odděleně od látek oxidujících.

Zákonné povinnosti při nakládání s nebezpečnými látkami

Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi jsou právnické osoby a fyzické osoby povinny chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a nebezpečnost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích.

Povinnosti při nakládání s nebezpečnými látkami:

• prostory obsahující nebezpečné látky musí být označeny bezpečnostním označením,
• pracoviště s výskytem nebezpečných látek musí být opatřena dostatečným množstvím asanačních prostředků,
• pracovníci, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, musí být organizací v potřebném rozsahu seznámeni s účinky těchto látek, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií,
• nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické se smí jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (zkouška odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické nebo které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2); jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila; opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za 2 roky; o školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let,
• vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 (podle chemického zákona č. 350/2011 Sb.) a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 nebo 3, žíravost kategorie 1 (se standardní větou nebezpečnosti H 314), toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi,
• pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech látek a směsí výše uvedených, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě; text pravidel je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Skladování nebezpečných látek:

• nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení; společně skladovat se smějí jen ty nebezpečné látky (jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují.

Bezpečnostní listy a štítky

Bezpečnostní listy musí být k dispozici pro všechny nebezpečné látky a snadno přístupné zaměstnanci. Údaje z bezpečnostního listu jsou využity k informování zaměstnanců o přítomných nebezpečích, použitých opatřeních a způsobu nakládání s nebezpečnými látkami a směsmi.

Nařízení CLP zavádí nové výstražné symboly nebezpečnosti (podle GHS) a dále:

• pojem „přípravek“ byl nahrazen pojmem „směs“,
• v angličtině slovo „dangerous“ bylo nahrazeno slovem „hazardous“,
• „symboly“ byly nahrazeny „výstražnými symboly“,
• zaveden pojem „signální slovo“ (označuje úroveň závažnosti nebezpečnosti, dvě úrovně nebezpečí: „nebezpečí“ a „varování“), který nahradil pojem „označení nebezpečnosti“,
• věty označující riziko („R-věty“) byly nahrazeny standartními větami o nebezpečnosti („H-věty“),
• „standartní pokyny pro bezpečné zacházení“ (S-věty) byly nahrazeny „pokyny pro bezpečné zacházení“ (P-věty),
• zaveden pojem „třída nebezpečnosti“ a „kategorie nebezpečnosti“.

Čisticí prostředky často obsahují látky dráždivé a látky senzibilizující. Jsou to látky, které mohou mít negativní dopad na zdraví zaměstnance, a to v případech podcenění opatření uvedených v bezpečnostních listech.

Látka dráždivá:

Látka nebo směs, která může při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemá žíravé účinky.

Látka senzibilizující:

Látka nebo směs, která může při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látce nebo směsi vzniknou charakteristické nepříznivé účinky.

Nebezpečí pro zdraví

Na pracovištích se setkáváme s různými druhy nebezpečí, jako jsou fyzikální, chemická, biologická nebo psychosociální. A právě chemická nebezpečí, a to vzhledem k jejím často opožděným účinkům, mohou být v praxi často opomíjena.

Nebezpečné látky mohou vstoupit do lidského organismu kůží nebo dýchacími cestami (inhalací). Je-li expozice příliš vysoká nebo příliš dlouhá je vysoká pravděpodobnost vzniku potíží s dýcháním nebo nemocí kůže, například jako je ekzém.

Akutní toxicita

„Akutní toxicitou“ se rozumějí nepříznivé účinky, k nimž dojde po orální nebo dermální aplikaci jedné dávky látky nebo směsi nebo vícenásobných dávek podaných během 24 hodin nebo po inhalační expozici po dobu 4 hodin.

Látky a směsi s nebezpečnou vlastností „akutní toxicita“ můžou způsobit poškození zdraví zaměstnance, a to buď po jednotlivé expozici, nebo několika expozicích po krátkou dobu (několik hodin). Negativní účinky na zdraví zaměstnance můžou být způsobeny požitím látky (orální expozice), kontaktem s kůží (dermální expozice) nebo prostřednictvím vdechování (inhalace).

Od 1. června 2017 musí veškerá označení a veškeré obaly splňovat podmínky nařízení CLP. Jelikož „dříve uváděné symboly, označení a R-věty“ byly dlouhodobě v praxi používány, uvádím rovněž i tyto symboly, označení a věty v následujících tabulkách.

Kromě klasifikace pro inhalační toxicitu se v případě, že jsou k dispozici údaje, které prokazují, že mechanismem toxicity je žíravost, látka nebo směs označí rovněž jako EUH071 „Způsobuje poleptání dýchacích cest“. Kromě příslušného výstražného symbolu pro akutní toxicitu lze připojit výstražný symbol označující žíravost (používaný pro poleptání kůže a očí) spolu se standardní větou „způsobuje poleptání dýchacích cest“.

Poleptání a podráždění kůže

„Žíravostí pro kůži“ se rozumí vyvolání nevratného poškození kůže, po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin. Pro žíravost jsou typické vředy, krvácení, krvavé strupy. „Dráždivost pro kůži“ se rozumí vyvolání vratného poškození kůže po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin.

Žíravé látky a směsi můžou způsobit vážná poškození a popáleniny kůže a zanechat tak trvalá poškození, jako jsou jizvy. Dráždivé látky a směsi mohou způsobit začervenání nebo zanícení kůže, které za krátkou dobu zmizí.

Poškození a podráždění očí

„Vážným poškozením“ očí se rozumí vyvolání poškození oční tkáně nebo zhoršení vidění po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů po aplikaci. „Podrážděním očí“ se rozumí vyvolání změn v oku po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci.

Podobně jako žíravé látky a směsi, látky a směsi klasifikované jako způsobující poškození očí jsou schopné způsobit vážné a trvalé následky. Dráždivé látky a směsi můžou způsobit účinky, které mohou v relativně krátkém čase vymizet.

Senzibilizace dýchacích cest nebo kůže

„Látkou senzibilizující dýchací cesty“ se rozumí látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest. „Látkou senzibilizující kůži“ se rozumí látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou odpověď.

Důkaz, že látka může vést k specifické respirační přecitlivělosti, je obvykle založen na zkušenostech u člověka. V této souvislosti se za přecitlivělost obvykle považuje astma, avšak v úvahu se berou i jiné přecitlivělé reakce jako rinitida/zánět spojivek a alveolitida.

Látky, které splňují kritéria pro klasifikaci jako senzibilizátory dýchacích cest, mohou navíc vyvolat imunologickou kontaktní kopřivku. U senzibilizace kůže je nutná fáze indukce, během níž se imunitní systém učí reagovat; poté se mohou objevit klinické symptomy, pokud je následná expozice dostačující pro vyvolání viditelné kožní reakce. Důkazy o senzibilizaci kůže u lidí se obvykle posuzují pomocí diagnostického náplasťového testu.

Senzibilizátory jsou látky které, po počáteční expozici, můžou vyvolat alergickou reakci, například jako astma -respirační senzibilizátory (H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže), nebo alergickou reakci kůže - kožní senzibilizátory (H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci).

Příklad informací poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci:

• informace o rizicích a přijatých preventivních opatřeních k minimalizaci těchto rizik,
• systémem bezpečné práce,
• způsob používání a údržby OOPP,
• nebezpečné vlastnosti chemických látek nebo směsí, s nimiž přicházejí do styku nebo jsou jim vystaveni,
• úroveň, způsob a délka expozice,
• příslušné limitní hodnoty na pracovišti,
• závěry ze zdravotního dohledu,
• další informace, a to podle konkrétních rizik na pracovišti.

Zdroj: (2), (3), (4), (5), (6), (7)

4. Rizika spojená s pracovním zařízením a nářadím

Některá z nebezpečí při používání zařízení:

• mopy a hadry (uklouznutí, opakované pohyby, nevhodný postoj, čisticí prostředky),
• žebříky a schůdky (pád z výšky),
• rotační kotoučové stroje (fyzická zátěž, vibrace, úraz elektrickým proudem, zakopnutí o vlečné kabely, čisticí prostředky),
• vysavače (opakované pohyby, nevhodný postoj, hluk, úraz elektrickým proudem, zakopnutí o vlečné kabely).

Muskuloskeletální poruchy
Studie prokázaly, že muskuloskeletální poruchy patří u pracovníků úklidu mezi hlavní důvody absence v zaměstnání. Asi 80 % úklidových prací se provádí manuálně, nářadím bez pohonu.

Vymezení ruční manipulace s břemenem
Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.

Hodnocení zdravotního rizika, hygienické limity, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy a informace k ochraně zdraví
Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje mimo posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, kumulativní hmotnosti a vynakládaného energetického výdeje nebo srdeční frekvence a vyhodnocení pracovních podmínek, za kterých k ruční manipulaci dochází.

Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg. Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg.

Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg. Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.

Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem.

Hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou upraveny zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích).

Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je:

• pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N,
• pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy:

• Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno, s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší straně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být zaměstnanec vystaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem, zejména,
• s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze nebo při excentrickém umístění těžiště břemene,
• s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém nebo vratkém povrchu nebo v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
• se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy, nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení nebo práce ve vnuceném pracovním tempu.

Manipulace s břemenem vykonávaná zaměstnancem vstoje nebo vsedě se organizuje tak, aby byla časově ve směně rovnoměrně rozložena. Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží
Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku.

Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.

Hodnocení rizika vibrací a opatření k ochraně zdraví Zaměstnavatel provádí hodnocení rizika na základě znalosti údajů o předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení uváděných výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se provádí pravidelně a dále vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.

Při hodnocení rizika vibrací zaměstnavatel přihlíží zejména k:

• úrovni typu a době trvání expozice včetně expozice přerušovaným vibracím a opakovaným rázům,
• přípustným expozičním nebo hygienickým limitům stanoveným pro dané druhy vibrací,
• účinkům vibrací na zdraví a bezpečnost mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
• nepřímým účinkům na bezpečnost zaměstnance vyplývající z interakcí mezi vibracemi a pracovním místem nebo dalším zařízením,
• vytváření podmínek k zajištění bezpečné práce a bezpečných pracovišť s využitím informací poskytnutých výrobci pracovních zařízení,
• možnosti zavádění technických zařízení, určených ke snížení expozice vibracím,
• rozšíření expozice celkovým vibracím nad osmihodinovou pracovní dobu,
• podmínkám práce spojeným s expozicí vibracím, zejména chladové zátěži,
• příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím.

Zdroj: (8), (9), (10), (11), (12)

5. Závěr

Pracovníci údržby jsou vystaveni nebezpečím a rizikům, která mohou poškodit jejich zdraví. Jelikož se jedná o odvětví, které není spojené s výrobou a ziskem, můžou být tato nebezpečí a rizika podceňována. V mnoha případech jsou dostatečná jednoduchá a nenákladná opatření k eliminaci nebo minimalizaci vyskytujících se rizik, stačí se zamyslet.

POUŽITÁ LITERATURA

1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
3. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP)
5. Chemicals at work – a new labelling system, Guidance to help employers and workers to manage the transition to the new classification, labelling and packaging system, ISBN 978-92-79-28347-5, European Commission
6. Safety in Contract Cleaning, Chemical and Biological Safety Guidance for Employers and Employees, Health and Safety Authority, ISBN NO. 978-1-84496189-4, HSA0413
7. Cleaners and dangerous substances, E-FACTS 41, European Agency for Safety and Health at Work -http://osha.europa.eu
8. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
9. Předcházení poškození zdraví u pracovníků úklidu, FACTS 86, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2009 – http://osha.europa.eu
10. Předcházení úrazům a nemocem u pracovníků úklidu, E-FACTS 36, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci –http://osha.europa.eu
11. Pracovní zařízení, nářadí a pracovníci úklidu, EFACTS 38, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – http://osha.europa.eu
12. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů