V současnosti se často diskutuje o tom, že ekonomiku a trh práce v Evropě i mimo ni ovlivňují megatrendy, jako jsou změny klimatu, digitalizace a demografické změny. I když se zdaleka nejedná o nové jevy, lze pozorovat, že se tyto trendy nyní zrychlují a mají větší dopad na společnost, ekonomiku a trh práce. Změna klimatu je jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví v 21. století. Vzhledem ke zvyšování teplot a vlnám veder po celém světě v důsledku změny klimatu vzrostly i obavy o zdraví a bezpečnost pracovníků. Pracovní podmínky a kvalita práce se však mohou mezi jednotlivými odvětvími a povoláními výrazně lišit. [1 až 3]
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. Projevy klimatických změn a její dopady na BOZP
Mnoho říší, ale i měst a osad v minulosti bylo opuštěno z důvodů, u kterých se ukazuje, že souvisely s klimatem. Nejčastější příčinou pádu říší bylo sucho (a jeho sekundární následky), často také střídání sucha a extrémních dešťů.
Projevy klimatické změny a její dopady jsou popisovány mimo jiné jako zvýšení intenzity a frekvence teplotních extrémů, změna rozložení srážek v průběhu roku nebo celkově jako zvýšení intenzity a vyhrocenosti extrémních meteorologických jevů. Podniky, v rámci jejich resilience, by měly uvažovat nad možnými scénáři, které negativně mohou ovlivňovat jejich činnost. [5]
Změna klimatu a její různé dopady budou v blízké budoucnosti představovat hlavní výzvy pro mezinárodní společenství. Klimatické změny jsou komplexní a ovlivňují nejen soukromý, ale i pracovní život. Změna klimatu bude mít významný dopad na pracovní podmínky a pracovní prostředí. V důsledku globálního oteplování tak budeme pracovat a vyrábět za změněných klimatických podmínek.
To s sebou nese nejen pokles produktivity, ale především značná rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
[6]Tepelný stres, ultrafialové záření a zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění v důsledku vyšších průměrných teplot již představují skutečné hrozby. Změna klimatu zároveň zvyšuje pravděpodobnost extrémních jevů počasí, jako jsou povodně, bouře, sucha a vlny veder. Je rovněž zapotřebí vzít v úvahu i vliv chemických látek (zejména nebezpečných látek), například v rostoucím recyklačním průmyslu, těžbě nových surovin a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. [6]
Dopady změny klimatu na zdraví
Vlivy klimatu na lidské zdraví jsou významné a rozmanité. Hrozby spojené se změnou klimatu se mohou rovněž časem nahromadit, což povede k dlouhodobějším změnám v odolnosti a zdraví lidí. I bezpečnost a ochrana zdraví pracujících může být změnou klimatu výrazně ovlivněna, a to prostřednictvím vyšších okolních teplot, znečištění vnitřního a venkovního ovzduší, vystavení ultrafialovému záření, extrémním povětrnostním vlivům atd.
Pochopení hrozeb, které pro BOZP představuje změna klimatu, je tak nezbytné pro posouzení a řízení rizik v podnicích.
[7]Změna klimatu představuje vážná rizika pro lidské zdraví, způsobuje zranění a zvyšuje riziko přenosných i nepřenosných nemocí tím, že ovlivňuje různé systémy v lidském těle, včetně dýchacího, kardiovaskulárního a centrálního nervového systému. Několik studií zdůraznilo dopady změny klimatu na pracovníky a pracoviště, přičemž nejvíce jsou ohroženy osoby pracující ve venkovním prostředí. Z toho vyplývá, že se bude jednat především o odvětví stavebnictví, zemědělství a lesnictví. [7]
Teplo představuje výrazné ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci. Mnoho pracovníků tráví celou svou pracovní směnu v různých venkovních a vnitřních horkých prostředích, která se mohou oteplovat v důsledku rostoucích okolních teplot, nárůstu extrémních teplot nebo změn a rozšiřování teplých období.
Pracovní podmínky, jako je vykonávání fyzicky náročných úkolů nebo nošení ochranných prostředků dýchacích cest, mohou rizika dále zvyšovat.
[7]Teplotní extrémy nejvíce přímo ovlivňují zdraví tím, že omezují schopnost těla regulovat svou vnitřní teplotu. Teplotní extrémy mohou také zhoršit chronické stavy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, respirační onemocnění, cerebrovaskulární onemocnění a stavy související s diabetem. Několik epidemiologických studií opakovaně prokázalo, že horké počasí (a zejména vlny veder) přispívá k nadměrné nemocnosti a úmrtnosti. [7]
Vystavení teplu může zvýšit riziko úrazů na pracovišti, jako jsou úrazy způsobené zpocenými dlaněmi, zamlženými bezpečnostními brýlemi, závratěmi a sníženou funkcí mozku.
Nadměrné teplo snižuje pracovní kapacitu a produktivitu v zaměstnáních vystavených teplu a může vést k většímu počtu nehod. [7]Důležité: Zejména snížení kognitivních schopností (bdělost) a prodloužení výsledků reakčních dob ovlivňují bezpečnost práce v případě vysoce rizikových úkolů (např. řidiči). [7]
U některých pracovníků je pravděpodobnější, že nebudou používat OOPP nebo je nebudou používat správně, a to z důvodu nepohodlí spojeným s horkem.
Například pracovníci v zemědělství jsou pak potenciálně vystaveni pesticidům, když čelí tepelnému stresu. Několik studií rovněž ukázalo souvislost mezi vysokou teplotou a chemickou intolerancí, např. otravy pesticidy u pracovníků v zemědělst