Lidé dělají chyby, je to v naší přirozenosti. Pochopením našich schopností a omezení a jejich uplatněním při návrhu pracoviště, systému nebo procesu je můžeme učinit bezpečnějšími. Lidský faktor je tak zapotřebí uplatnit při navrhování pracovišť, produktů a systémů tak, aby co nejlépe vyhovovaly lidem, kteří je používají. Vyhrazená technická zařízení představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a selhání člověka v této oblasti může mít fatální následky.
Lidský faktor a vyhrazená technická zařízení
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. Selhání lidského činitele a BOZP
Je velmi obtížné poskytnout uspokojivou definici lidských chyb [1], protože jsou často výsledkem komplikovaného sledu událostí, a proto jsou těžko analyzovatelným jevem.
Každý může dělat chyby bez ohledu na to, jak dobře je školený a motivovaný. Na pracovišti však mohou být důsledky takového lidského selhání fatální. Analýza nehod a incidentů ukazuje, že téměř ke všem nehodám přispívá právě lidské selhání. Jedním ze základních preventivních nástrojů je seznámení zaměstnanců s „lidskými faktory“. Zaměstnanci tak musí znát svá omezení a limity.
Pokud chcete, aby lidé lépe zvládali svou únavu, musí nejprve pochopit, proč je únava potenciálně nebezpečná.
A co je vlastně ten lidský faktor? Lidským faktorem (činitelem) se rozumí soubor vlastností a schopností člověka, posuzovaných především z hledisek psychologických, fyziologických a fyzických, které vždy nějakým způsobem v dané situaci ovlivňují výkonnost, efektivnost a spolehlivost pracovního systému [2 až 4].
Podle tradičního pohledu je lidská chyba příčinou selhání a nehod. Podle nového filozofického přístupu je lidská chyba příznakem selhání, což odráží hlubší problémy existující v systému. Zkoumání lidské chyby poskytuje informace, které se ponoří hlouběji než pod zjednodušenou nálepku „lidská chyba“.
Dojde-li v organizaci k pracovnímu úrazu nebo poškození zdraví zaměstnance, rychlý závěr může být například, že zaměstnanec nepoužíval přidělené osobní ochranné pracovní prostředky nebo že nedodržel stanovené postupy. V reakci na tuto událost vedení často nařídí opětovné proškolení a seznámení zaměstnanců s touto mimořádnou událostí, což nemusí být vždy dostatečné a účelné.
Vyhněme se rychlým závěrům a snažme se nalézat kořenovou příčinu úrazu nebo poškození zdraví. Uvědomme si, že přibližně 95 % pracovních úrazů jsou výsledkem nebezpečného chování, přičemž kořenová příčina může být v systému bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Příkladem systémového problému může být neadekvátní politika bezpečnosti a ochrany zdraví nebo způsob a forma jejího vynucování a dodržování. Kořenové příčiny jsou tak často skryty v politikách, rozhodnutích a faktorech pracovního prostředí. [5]
Obecně se uznává, že 80-90 % nehod je způsobeno lidskou chybou
[6, 7]. Studie provedená u britského královského námořnictva ukázala, že vysoce vystresovaní zaměstnanci častěji utrpěli nehodu na pracovišti, protože měli sklon trpět kognitivním selháním [7, 8].Důležité:
Protože stres je hlavním zdrojem lidských chyb, je snižování stresu jedním ze způsobů, jak omezit lidské chyby
. [7]Chceme-li tak předcházet těmto úrazům a nehodám, musíme porozumět lidskému chování, tj. proč si vlastně zvolili nedodržet bezpečný pracovní postup, co bylo toho příčinou. Zavedená kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích má většinou přímou souvislost právě se selháním lidského faktoru.
Organizace si musí uvědomit, že je zapotřebí považovat lidský faktor za zřetelný prvek, který musí být identifikován, vyhodnocen a účinně řízen.
Právě zvažování lidského faktoru je velice důležité pro řádné řízení rizik na pracovištích. U většiny pracovních úrazů nebo nehod není lidské selhání jen jedinou příčinou, ale jednou z mnoha.Dříve možná platilo, že pracovní úrazy byly pouze přímým důsledkem nedbalého nebo nebezpečného chování zaměstnanců. Zatímco nyní většina osob zodpovídajících za bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích akceptuje, že většina pracovních úrazů je způsobena kombinací zaměstnanec, zaměstnavatel, práce a pracovní faktor.
„Tucet špinavců“ (The Dirty Dozen)
„The Dirty Dozen“ odkazuje na dvanáct nejběžnějších předpokladů pro lidské chyby nebo podmínek, které mohou fungovat jako „předchůdce“ nehod nebo incidentů. Těchto dvanáct prvků vede lidi k selháním. Tento koncept byl vyvinutý Gordonem Dupontem v roce 1993, když pracoval pro Transport Canada (oddělení v rámci kanadské vlády odpovědné za rozvoj předpisů, politik a služeb silniční, železniční, námořní a letecké dopravy v Kanadě), a byl součástí základního školícího programu pro „Human Performance in Maintenance“ („Lidský výkon v údržbě“).
•
Nedostatek komunikace
Špatná komunikace se často objevuje na vrcholu přispívajících a příčinných faktorů ve zprávách o nehodách, a je proto jedním z nejkritičtějších prvků lidského faktoru. Předávané pokyny mohou být nejasné nebo nedostupné.
U verbální komunikace je běžné, že pouze 30 % zprávy je přijato a pochopeno.
Slovní sdělení musí být krátká, s nejkritičtějšími prvky zdůrazněnými na začátku a opakovanými na konci.•
Uspokojení
Samolibost lze popsat jako pocit sebeuspokojení doprovázený ztrátou vědomí o po