Údržba a rizika spojená s externími poskytovateli služeb

1. Úvod

Nová norma ISO 45001:2018 pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví hovoří o tom, že organizace zajistí, že zaměstnanci jsou kompetentní, včetně schopnosti identifikovat nebezpečí, prostřednictvím odpovídajícího vzdělání, školení nebo zkušeností. Zaměstnanci musí být kompetentní jak k provedení vlastní činnosti, tak i k identifikování nebezpečí.

Tato norma dále uvádí, že organizace by měla před započetím práce ověřit, že dodavatelé jsou schopni provádět jejich úkoly, a to například ověřením, že u dodavatelů byly stanoveny a dodrženy kritéria pro kvalifikaci, zkušenosti a kompetence jejich zaměstnanců.

2. Rizikové faktory a rizika při údržbě

V poslední době dochází k mimořádným událostem právě při činnostech spojených s údržbou a opravami zařízení zajišťované externími dodavateli. Organizace by měly nastavit pravidla a přijmout preventivní opatření, která minimalizují tato rizika, včetně jasně definovaných smluvních podmínek a jejich vyžadování a kontrolu u dodavatelů.

Typická rizika při údržbě:

• chybějící nebo nedostatečný rutinní postup (každá situace může být pro zaměstnance nová),
• neznámé prostředí (údržba není každodenní rutinní činností, mění se pracovní prostředí i situace, čímž mohou vznikat nová rizika),
• časová tíseň (tlak na zaměstnance, aby pracovali spíše rychle než bezpečně),
• nedostatečná komunikace mezi zaměstnanci výroby a údržby (údržba často probíhá při běžném provozu).

Komentář:

Samozřejmě, výše uvedené lze realizovat pouze v organizaci, která k tomu poskytne příslušné zdroje (personální, finanční a časové). V dlouhodobém výhledu se to samozřejmě organizaci vyplatí. Je však otázkou, kolik organizací uvažuje v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví v dlouhodobém horizontu.

3. Rizika spojená s externími poskytovateli služeb

Údržba, nápravná i preventivní, je většinou zajišťována externími poskytovateli služeb. U subdodavatelů je často vykazována vyšší míra pracovních úrazů. Outsourcing představuje významnou změnu organizace práce, přičemž klíčovým prvkem je začlenění externích zaměstnanců do řídicích procesů odběratele.

Rizikové faktory:

• neznámé pracovní prostředí a neznámá rizika pro zaměstnance dodavatelů (málo času na seznámení se situací),
• komplikovanost organizace práce, úloh a odpovědností (zaměstnanci dodavatele v areálu odběratele),
• přítomnost zaměstnanců odběratele a dodavatele (vyšší požadavky na koordinaci prací a komunikaci),
• rizika pro zaměstnance odběratele (při používání zařízení a dopravních prostředků dodavatele),
• rozdílná kultura bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• nedostatečné porozumění bezpečnostním pravidlům a pokynům (informace srozumitelné - gramotnost),
• nekvalifikovaní zaměstnanci (při dočasné nebo sub-dodavatelské práci častější).

Konkurence mezi sub-dodavateli může vést k situaci, kdy je snížení nákladů dosahováno na úkor zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při zadávání zakázek by měl odběratel stanovit kritéria kvality.

Odběratel by měl:

• ve spolupráci s dodavatelem provést adekvátní hodnocení rizik,
• poskytnout dodavateli veškerou relevantní dokumentaci, včetně hodnocení rizik (v případech nápravné údržby dokumentaci evidence poruch),
• dohodnout s dodavatelem bezpečné pracovní postupy a pravidla sdílení nebo převzetí pracoviště,
• poskytnout dodavateli veškeré potřebné informace o pracovišti, požadovaných osobních ochranných pracovních prostředcích, havarijních plánech atd.,
• zvážit dopad činností údržby na ostatní osoby a informovat osoby, které by mohly být ohroženy,
• jmenovat odpovědného zaměstnance dozoru za odběratele pro komunikaci s dodavatelem.

V další části jsou uvedena tři základní rizika/práce, u kterých, v případě provádění externími poskytovateli, často dochází ke smrtelným pracovním úrazům. Jedná se o „hot works“, údržbu strojů a zařízení a práce v uzavřených prostorech.

Rizika spojená s „Hot works“

„Hot work“ je jakákoliv činnost, která vytváří plamen, vysoké teplo nebo jiskry, jako je například svařování, pájení, pálení, řezání, broušení, vrtání, tj. činnosti, které za jistých podmínek jsou schopné způsobit požáry nebo výbuchy v případě přítomnosti hořlavé látky.

Na pracovištích, na kterých jsou skladovány hořlavé kapaliny (benzín, motorová nafta a topný olej), v případě použití svařovacího hořáku nebo rozbrušovací pily na povrchu nebo v blízkosti nádrže nebo nádoby obsahující hořlavý materiál (pevný, tekutý nebo výpary) může dojít k výbuchu. Nádoby, které se zdají být prázdné, obvykle stále obsahují jejich zbytky na dně, ve spojích a ostatních dutinách.

Před provedením „hot works“ by mělo být provedeno důkladné hodnocení rizik. Měly by být zváženy bezpečnější způsoby provedení práce, jako jsou například „opravy za studena“ nebo použití hydraulických nůžek.

Jeli však provedení hot works jedinou možností, musí být riziko sníženo na minimum za použití bezpečných postupů, jako je například inertizace nebo gas-freeing (vhánění vzduchu).

Povolení k „hot work“ je dokumentovaný systém sloužící ke kontrole určitých typů práce, které jsou potenciálně nebezpečné. Povolení přitom specifikuje konkrétní práci a opatření, která musí být přijata. Povolení je důležité organizační opatření zajišťující bezpečné provádění prací v rámci mnoha údržbářských činností. Povolení umožní začít práci pouze po definování bezpečných postupů práce a poskytuje doložitelný záznam, že všechna předvídatelná nebezpečí byla zvážena.

Zjednodušeně můžeme hovořit o potřebě povolení prací se zvýšeným nebezpečím v případech, kdy není možné provést údržbu za standardních provozních podmínek a opatření nebo v případech nebezpečí, která jsou způsobena samotnou prací. Systém povolování prací je prostředkem komunikace mezi obsluhou zařízení a údržbou.

Nehody v chemickém průmyslu jsou často spojené s údržbou. V mnoha případech byla příčinou právě absence nebo nedostatky v povolování prací.

Při povolování prací se zaměřte na:

• adekvátní kontrolu systému povolování prací,
• dostatečnou identifikaci potencionálního nebezpečí,
• řádnou izolaci zařízení,
• správný výběr osobního ochranného pracovního prostředku,
• důkladné převzetí pracoviště po ukončení prací.

Rizika spojená s údržbou a opravami strojů a zařízení

Systém LOTO (Lockout - Uzamkni / Tagout - Označ) se uplatňuje při opravách, seřízeních, servisu nebo kontrolách stojů nebo zařízení s cílem minimalizace pracovních rizik a zvýšení ochrany zdraví a životů zaměstnanců. Zaměstnanci pracující na strojích a zařízeních nebo provádějící jejich údržbu jsou ohroženi poškozením zdraví v případě nečekaného spuštění stroje nebo zařízení. Systém LOTO zahrnuje postupy pro bezpečné vypnutí nebo odstavení strojů a zařízení v případě provádění údržby nebo oprav těchto strojů a zařízení.

Uzamknutí se provádí za pomocí speciálního uzávěru a visacího zámku, který znemožní nechtěnému zapnutí stroje nebo zařízení. Uzávěr se následně opatří visačkou, na které je uvedena informace, že na uvedeném stroji nebo zařízení právě probíhá údržba nebo oprava. Na visačce je dále jméno odpovědného zaměstnance a datum ukončení prací.

Klíčové body LOTO:

• uzamčení/označení zařízení můžou provádět pouze pověření zaměstnanci, a to za účelem provedení údržby nebo opravy zařízení,
• na štítku musí být uvedeno jméno zaměstnance, který štítek umístil,
• zámky se nesmí používat k jiným účelům,
• před zahájením práce na zařízení se musí pověřený zaměstnanec ujistit, že je zařízení odpojeno od všech zdrojů energie,
• odstranění zámku a štítku může provést pouze zaměstnanec, který je na zařízení umístil.

V případě, že na zařízení současně pracuje několik zaměstnanců, pak každý zaměstnanec uzamkne tento uzávěr vlastním visacím zámkem.

Základní kroky pro zavedení systému LOTO:

• provedení analýzy současného stavu a zjištění potřeb pro implementaci systému LOTO (identifikace rizik),
• stanovení plánu prací a určení zodpovědných zaměstnanců,
• vytvoření a implementování interních předpisů pro zavedení a řízení systému LOTO,
• zajištění prvků pro bezpečné odpojení/odstavení stroje (speciální uzávěr a visací zámek),
• seznámení zaměstnanců se systémem LOTO a ověření jejich znalostí,
• kontrola a udržování funkčnosti systému LOTO v praxi.

Použití systému LOTO na základě identifikace nebezpečí a posouzení rizika. Správně zavedený a udržovaný systém LOTO podstatně zvýší celkovou bezpečnost zaměstnanců provádějících opravy, údržbu nebo čištění strojů a zařízení. Systém LOTO je tak jedním z preventivních nástrojů před poškozením zdraví zaměstnanců, který napomáhá eliminovat chyby lidského činitele. Program musí obsahovat minimální požadavky a jednoznačné pokyny (standardizované) pro bezpečné odstavení stroje nebo zařízení.

Na základě provedené analýzy rizik při zavádění systému LOTO musí být jasně stanovena související rizika na pracovištích. V prostředí, kde jsou jednoznačně stanoveny pracovní postupy a zodpovědnosti, je sníženo riziko vzniku mimořádné události.

Systém LOTO přispívá k bezpečnosti zaměstnanců tím, že izoluje příslušné zdroje energie po dobu provádění prací na stroji nebo zařízení a eliminuje tak riziko nekontrolovaného spuštění stroje nebo zařízení.

Uzamčení/zajištění kritických míst/rizika:

• s mechanickým rizikem (zabránění nechtěnému pohybu zařízení),
• s chemickým rizikem (zamezení výskytu kapaliny a plynu v potrubí),
• s elektrickým rizikem (eliminace rizika úrazu elektrickým proudem).

Příslušní zaměstnanci v systému LOTO:

• oprávnění/pověření zaměstnanci zodpovědní za uzamčení a označení (zaměstnanci provádějící údržbu, opravy a servis),
• dotčení/zainteresovaní zaměstnanci (zaměstnanci obsluhující stroje a zařízení a zaměstnanci pohybující se v okolí strojů a zařízení).

Zaměstnanci musí být seznámeni se systémem LOTO, riziky a následcích při nedodržení stanoveného způsobu bezpečného odpojení/odstavení strojů a zařízení.

Rizika spojená s uzavřenými prostory

Za uzavřený prostor se považuje každý prostor, který splňuje následující podmínky:

• je dostatečně veliký pro vstup a práci zaměstnance v něm,
• má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen,
• není stálým pracovištěm zaměstnanců.

Jedná se tak o nádrže, jímky, potrubí, kanalizace, technologická zařízení, prostory pod úrovní terénu, technologické kanály, zásobníky sypkých hmot, železniční a silniční cisterny. Za uzavřené prostory se považují i prostory částečně uzavřené, v kterých se můžou hromadit ve spodních částech nebezpečné plyny a páry těžší než vzduch.

Považujte všechny uzavřené prostory za zdraví a životu nebezpečné, a to až do okamžiku, kdy je jednoznačně potvrzeno, že prostory jsou bezpečné. Dále vždy předpokládejte, že všechny uzavřené prostory musí mít zaveden „systém povolování vstupu“, dokud kompetentní osoba nepotvrdí, a to na základě hodnocení rizik, že tento systém organizace práce není nutné zavádět.

Práce v uzavřeném prostoru patří mezi práce se zvýšeným rizikem. Nebezpečným aspektem těchto prací je, že podmínky uvnitř uzavřeného prostoru se můžou velice rychle měnit, a to z bezpečného na životu a zdraví ohrožující. Z uvedeného důvodu je důležité provádět kontinuální monitorování pracovního ovzduší, a to s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných škodlivin, které byly stanoveny v rámci hodnocení rizik. Osobní monitorování je důležitým prvkem pro řádné zajištění bezpečnosti práce zaměstnance.

Vzhledem k faktu, že v uzavřeném prostoru je ztíženo přirozené větrání, dochází v nich často k akumulaci hořlavých, výbušných a toxických plynů a par. Nesmíme však samozřejmě zapomenout i na riziko související s plyny, které jsou těžší než vzduch a které mají schopnost vytěsňovat kyslík, jako je například oxid uhličitý, vznikající při rozkladných procesech.

Nebezpečí s fatálními následky jsou tak právě často skryta v ovzduší uzavřených prostorů. Je to například nedostatek nebo přebytek kyslíku, hořlavé, výbušné nebo toxické látky v ovzduší těchto prostorů. Můžou to být i škodliviny vznikající při vlastních pracích zaměstnanců v těchto prostorech, jako je svařování.

Více než 50 % smrtelných pracovních úrazů je způsobeno nebezpečnou atmosférou v uzavřeném prostoru. Častou příčinou je neprovádění důsledného monitorování ovzduší nebo nezajištění dostatečného větrání. Mezi smrtelně zraněnými zaměstnanci jsou ve velké míře i osoby, které mají provádět dozor nad těmito pracemi nebo záchranné a evakuační práce.

Důvodem mnohých smrtelných a závažných pracovních úrazů je nedostatečná informovanost zaměstnanců o rizicích, jejich následcích a přijatých opatřeních pro minimalizaci rizik souvisejících s touto prací. Dále nejsou zaměstnanci adekvátně vybaveni ochrannými a záchrannými prostředky, nejsou dostatečně seznámeni s používáním těchto prostředků a záchranné a evakuační práce nejsou pravidelně procvičovány.

Nebezpečí v uzavřených prostorech:

• nedostatek kyslíku, tj. pod 19,5 % (příčinou může být vytěsnění kyslíku jinými inertními plyny, jako jsou plyny z rozkladných procesů, spotřebování kyslíku při termických nebo oxidačních procesech, atd.); musíme si uvědomit, že jediný způsob detekce nedostatku kyslíku je monitorováním ovzduší; je-li obsah kyslíku pod 16 %, nastanou vážné potíže s dýcháním, je-li pak pod 10 %, přichází bezvědomí a následně smrt (údaje jsou pouze orientační),
• přebytek kyslíku, tj. nad 23,5 % (příčinou může být únik kyslíku z tlakové láhve), v tomto případě existuje zvýšené riziko požáru,
• hořlavé plyny nebo páry v ovzduší,
• toxické plyny nebo páry v ovzduší,
• mechanické (pohyblivé části strojů a zařízení),
• elektrické,
• biologické,
• uklouznutí, zakopnutí, pády,
• zachycení, uváznutí,
• fyzikální - hluk, teplota.

Výčet zde uvedených nebezpečí nemusí být úplný, neboť vždy záleží na posouzení konkrétních rizik na daném pracovišti.

Vyhodnocení rizika a přijmutí opatření k minimalizaci rizik, jako je:

• zamezení neoprávněnému vstupu (například uzavřením a označením vstupu),
• vyčištění, vypuštění nebo vyčerpání obsahu, a to bezpečným způsobem,
• zajištění bezpečného uzavření technologických vstupů látek do zařízení,
• zajištění bezpečného uzamčení pohybujících se částí,
• zajištění bezpečného odpojení elektrických částí,
• zajištění dostatečného a spolehlivého větrání (pozor na neefektivní ventilaci),
• nastavení způsobu monitorování,
• zavedení systému povolování vstupu a prací v nebezpečném prostoru a systému komunikace,
• zavedení systému evakuace v případě mimořádné události,
• zajištění dozoru nad pracemi (zaměstnanec u vstupu do nebezpečného prostoru jistící zaměstnance uvnitř prostoru a zaměstnanec provádějící dozor),
• zavedení systému přezkumu a aktuálnosti dokumentace,
• stanovení způsobu archivace.

Zaměstnavatel musí:

• předcházet rizikům, tj. nevytvářet uzavřené prostory, prvotně provádět práce z pracovišť před uzavřeným prostorem, atd. („eliminovat rizika“),
• pokud nelze riziko eliminovat, musí přijat opatření k jeho minimalizaci.

Technická opatření:

• zamezení neoprávněnému vstupu do uzavřeného prostoru například tím, že pro vstup je vždy zapotřebí překonat určitý druh zabezpečení,
• opatření, kterými se odstraní nebezpečné látky z uzavřených prostorů, a to například vyčištěním, vypláchnutím, inertizací, atd. (pozor na výběr těchto opatření - nesmí vytvořit další riziko),
• odstavení zařízení z provozu, uzavření médií (například zaslepením, vyjmutím části potrubí, odpojením elektrické energie, atd.) a označení (systém LogOut, TagOut),
• zajištění dostatečného a nepřetržitého větrání (zakázáno vhánět kyslík - zvyšuje riziko požáru), je-li nebezpečná atmosféra detekována nebo větrání přerušeno, musí se prostor okamžitě opustit; dále je důležité si uvědomit, že přirozené větrání je obvykle nedostatečné a nespolehlivé, přiváděný vzduch musí být prost škodlivin, musí být zaveden systém identifikace a informování o nefunkčnosti zařízení; ventilace má své charakteristiky a parametry, tj. pozor na účinnost ventilace a vytváření neodvětraných prostorů,
• poskytnutí nářadí z nejiskřivého materiálu, zařízení v nevýbušném provedení,
• provádění kontinuálního měření obsahu kyslíku a měření koncentrace toxických a hořlavých plynů a par (nejlépe osobními detektory s nastaveným alarmem), a to před vstupem a během prací,
• vybavení adekvátními a účinnými osobními ochrannými pracovními prostředky - OOPP - podle druhu rizik za účelem minimalizace kontaktu s nebezpečím (ochranné přilby, protiprašné respirátory, masky s příslušnými filtry pro ochranu před identifikovanými škodlivinami, izolační dýchací přístroje v případě nedostatku kyslíku, atd. - rozsah a druh vždy na základě hodnocení rizik),
• vybavení dozorujícího zaměstnance stejnými prostředky, tento zaměstnanec nesmí vstoupit do uzavřeného prostoru, pokud není přítomna jiná pověřená osoba zajišťující dozor.

K mnoha smrtelným pracovním úrazům dochází, když dozorující zaměstnanec vstoupí do uzavřeného prostoru, aby zachránil jiného zaměstnance a většinou, už tam také zůstane. Zaměstnanec ve snaze pomoci svému kolegovi vstoupí do tohoto prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití adekvátních OOPP. Z toho plyne, nikdy nevstupovat do uzavřeného prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití příslušných OOPP. Dalším opatřením jsou pravidelná cvičení zaměstnanců provádějících záchranné práce, tj. zaměstnanci by měli být psychicky a prakticky připraveni na řešení těchto událostí.

Přibližně v 60 % dochází ke zranění zasahujících osob. Z uvedeného důvodu je prioritní důkladné vyškolení a vybavení zasahujících osob.

Pořadí testování atmosféry uzavřeného prostoru (příklad):

• ověřte přítomnost kyslíku a jeho množství,
• ověřte přítomnost hořlavých látek a par,
• ověřte přítomnost toxických látek, jako je H2S, CO.

Při nastavení způsobu monitorování musíme vzít v úvahu fyzikálně-chemické vlastnosti škodlivin:

• plyny lehčí než vzduch, například metan, amoniak,
• těžší než vzduch, například H2S, CO2,
• přibližně rovné, například CO.

Monitorování ovzduší musí potvrdit, že:

• obsah kyslíku je dostatečný (19,5 až 23,5 %),
• nejsou přítomny toxické, výbušné a hořlavé plyny a páry,
• větrání je dostatečné, účinné a funkční,
• prostředí je bezpečné.

Monitorování se provádí kontinuálně před vstupem a v průběhu prací v prostoru a to ve všech částech tohoto prostoru (ze strany na stranu a shora dolů). Naměřené údaje se zapisují do „povolení ke vstupu“, společně s měřící metodou, která byla použita.

Pokud naměříme hodnoty škodlivin nepřesahující pro ně stanovené limity u vstupu do nebezpečného prostoru, neznamená to, že celý prostor je bezpečný.

U hořlavých nebo výbušných plynů a par je důležitým indikátorem bezpečnosti ovzduší dolní a horní mez výbušnosti. U látek toxických je to pak přípustný expoziční limit a nejvýše přípustná koncentrace.

Mezi základní technické vybavení pro vstup do uzavřených prostorů patří:

• účinný systém pro odvětrání prostoru,
• detektor k monitorování ovzduší v uzavřeném prostoru,
• zařízení k vyproštění zaměstnance v případě mimořádné události.

Organizační opatření:

• nastavení limitu nebo situace, při které se musí prostor opustit (např. 10 % dolní meze výbušnosti, přípustný expoziční limit, nejvýše přípustná koncentrace),
• stanovení postupu v případě mimořádné události (§ 102 odst. 6 ZP),
• příkaz, povolení ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru.

Povolování ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru:

Důležitým organizačním opatřením pro prevenci rizik v uzavřených prostorech je povolování ke vstupu a pracím v těchto prostorech („povolení k pracím“). Využití tohoto druhu opatření vychází z posouzení rizik v daném uzavřeném prostoru. Pokud nebude tento systém využíván je vstup možný, pouze když budou všechna nebezpečí odstraněna nebo zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnance jiným adekvátním způsobem.

Požadavky na povolení k pracím:

• určení prostoru, do kterého se bude vstupovat,
• doba trvání prací,
• nebezpečí v prostoru,
• způsob izolace prostoru od médií,
• podmínky vstupu do prostoru (způsob komunikace, způsob monitorování, přijatá technická opatření, přijatá organizační opatření, přijatá výchovná opatření, způsob schvalování a seznámení),
• způsob evakuace,
• nástroje, zařízení používané při práci,
• použité OOPP.

Všeobecně se systém povolování používá v prostorech s následujícími charakteristikami:

• nebezpečná atmosféra,
• nebezpečí uváznutí,
• vnitřní konfigurace (svažující se nebo šikmé stěny a podlahy).

Výchovná opatření:

Informování zaměstnance o riziku a jeho následcích a umístění bezpečnostního značení u vstupu do uzavřeného prostoru (zaměstnanci odborně a zdravotně způsobilí, seznámeni, včetně praktického výcviku).

Zajistěte, že zaměstnanci jsou podrobně seznámeni a řádně pochopili přijatá bezpečnostní opatření spojené se vstupem do uzavřeného prostoru a související rizika a jejich následky. Toto seznámení a pochopení si prokazatelně ověřte a dokumentujte.

Klíčové faktory úspěchu v prevenci rizik při údržbě:

Podpora ze strany vrcholového vedení a kultura BOZP v organizaci

Pro každou iniciativu ke zlepšení BOZP při údržbě je nezbytný závazek a podpora vrcholového vedení, které demonstruje jejich závazek činy a postojem, například přidělováním zdrojů pro BOZP iniciativy a kladením BOZP na stejnou úroveň jako výrobu. Je důležité, aby vrcholové vedení bylo přesvědčeno o důležitosti BOZP iniciativ a uvědomovali si obchodní výhody, které můžou přinést.

Zapojení a účast zaměstnanců

Je důležité zapojit zaměstnance do celého procesu řízení údržby, a to od plánování až po konečné vyhodnocení.

Adekvátně provedené hodnocení rizik

Zapojení zaměstnanců do hodnocení rizik před započetím práce. V průběhu údržby může vyplynout potřeba provedení dalšího hodnocení rizik.

Kombinace preventivních opatření

Přijatá opatření jsou více funkční, když jsou používána v kombinaci, například provádění hodnocení rizik by mělo být podpořeno zavedením „Behaviour Based Safety“.

Bezpečné pracovní postupy a jasné návody pro údržbu

Jasně stanovený pracovní postup pro každý úkol, hodnocení rizik a bezpečné pracovní postupy komunikovány.

Efektivní a neustálá komunikace

Relevantní informace, které jsou potřebné k bezpečné práci, by měly být sdíleny mezi všemi zúčastněnými. To nezahrnuje jen zaměstnance a zaměstnance dodavatele přímo zúčastněné, ale i zaměstnance, kteří jsou pracovní činnosti negativně ovlivněni, nebo pracují v blízkosti.

4. Závěr

Údržba, zajišťovaná externími poskytovateli služeb, je z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví kritickou oblastí, a v případě nedodržení výše uvedených požadavků a principů často končí smrtelnými pracovními úrazy. Vzhledem ke komplexnosti a složitosti pracovních rizik je v praxi téměř nemožné dosáhnout nulové úrazovosti, a v případě, že je dosažena, dochází často k podceňování pracovních rizik. Organizace, nezávisle na počtu pracovních úrazů, by měly neustále přijímat proaktivní opatření, která snižují pravděpodobnost výskytu těchto mimořádných událostí.

POUŽITÁ LITERATURA

1. Bezpečná údržba: Práce s dodavateli a subdodavateli, E-FACTS 62, EU-OSHA - Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010
2. Safe maintenance in practice, Working environment information, EU-OSHA - European Agency for Safety and Health at Work, 2010, ISBN 978-92-9191-338-1
3. Hot work on small tanks and drums, published by HSE, INDG314 (rev1), 2013
4. Permit-to-work systems, published by HSE, INDG98 (rev3), 2002
5. Seven Key Lessons to Prevent Worker Deaths During Hot Work In and Around Tanks, Effective Hazard Assessment and Use of Combustible Gas Monitoring Will Save Lives, February 2010, CSB, U.S. Chemical Safety and Hazard Investigation Board, Safety Bulletin, No. 2009-01-SB
6. Control of Hazardous Energy, Lockout/Tagout, OSHA 3120, 2002 (Revised), OSHA - Occupational Safety and Health Administration
7. Code of Practice for Working in Confined Spaces, HSA 0341, ISBN No: 978-1-84496-135-1, HSA - Health and Safety Authority