Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů

1. Úvod

Bezpečný pracovní postup je zvláštní postup určený k omezení možnosti zranění v průběhu plnění přiděleného úkolu. V angličtině je používán název „Safe Working Procedure“ (SWP) nebo „Safe Operating Procedure“ (SOP). Bezpečné pracovní postupy poskytují informace, které pomohou zaměstnancům bezpečně plnit úkoly. Tyto postupy mohou také pomoci při školení a orientaci nových zaměstnanců v nebezpečích, které jsou spojeny s jejich prací.

2. Příčiny pracovních úrazů podle ESAW v ČR (s pracovní neschopností nad 3 dny)

Podíváme-li se na příčiny všech pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v České republice, tak nejčastější příčinou pracovních úrazů je „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Na druhém místě jsou to „nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu“, tj. chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy, a třetí pomyslnou příčku v příčinách pracovních úrazů zaujímá „používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

V případě závažných a smrtelných pracovních úrazů dochází k výměně v pořadí, kdy na druhém místě je „používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ a na třetím místě „nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu“.

Příčina pracovního úrazu dle ESAW	Počet úrazů
	Celkem			Z toho závažných			Z toho smrtelných
	2015	2016	2017	2015	2016	2017	2015	2016	2017
14	33603	35201	35566	899	886	723	63	54	52
12	3883	4560	4522	90	74	63	2	4	4
8	859	1090	1023	80	99	99	19	16	13

Při šetření pracovních úrazů je důležité najít její kořenovou příčinu. Nehledat viníka, ale skutečnou příčinu pracovního úrazu. Jakým způsobem byl proveden výběr, školení a výcvik zaměstnance, když konstatujeme, že nemá dostatečné předpoklady pro danou práci? Proč zaměstnanec používal nebezpečné postupy, jak byl s těmito postupy seznámen, jsou tyto postupy srozumitelné, jak je prováděn dozor nad dodržováním těchto postupů, jaká je kultura BOZP v organizaci, atd?

V § 103 odst. 1. písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

V případě nedostatků osobních předpokladů a používání nebezpečných postupů by možná zpracování přehledných bezpečných pracovních postupů formou jednoduchých karet na formátu A4 napomohlo zlepšení stavu v počtu pracovních úrazů, které vznikly z těchto příčin.

Jaké jsou vlastně kořenové příčiny zranění - všeobecně?

K naleznutí odpovědi si můžeme položit následující otázky:

• byl zaměstnanec nezodpovědný, nedbal o svou bezpečnost?
• když ano, proč?
• byl zaměstnanec seznámen s riziky?
• byly stanovené bezpečné postupy?
• byly dodržovány stanovené bezpečné postupy?
• když ne, proč?
• bylo ochranné zařízení funkční (kontroly, revize a opravy)?
• byl zaměstnanec srozumitelně proškolen?
• nepoužíval zaměstnanec osobní ochranné pracovní prostředky, protože byl zvolen nevhodný typ pro daného zaměstnance a danou práci?
• přiděluje se v organizaci pouze jeden typ a jedna velikost nebo se berou v úvahu fyzické odlišnosti zaměstnanců?
• případně další otázky.

V praxi se však můžeme setkat, že zaměstnanci byl přidělen osobní ochranný pracovní prostředek a byl seznámen s návodem na používání, avšak v mnohých případech však pouze formálně.

Při šetření pracovních úrazů se ptát na těchto pět oblastí:

• úkol - zvažujte samotné pracovní postupy - byly dodrženy, byl postup správně definován?
• materiál - zvažujte použité zařízení, materiály - bylo nebezpečí pro zaměstnance identifikováno?
• pracovní prostředí - bylo pracoviště dostatečně osvětleno, nebylo příliš hlučné?
• zaměstnanci - byli dostatečně a správně školeni, nehrál roli stres?
• řízení - hrál svou roli systém řízení, komunikace, kontroly?

Vždy zjistěte kořenovou příčinu pracovního úrazu (například: pád z nestabilního, poškozeného žebříku):

• nebezpečné jednání, chování (výstup po poškozeném, nestabilním žebříku),
• nebezpečné podmínky (poškozený žebřík).

Otázky:

• proč nebylo poškození zjištěno v rámci pravidelných kontrol?
• jsou vůbec nastaveny a dokumentovány pravidelné kontroly?
• proč bylo dovoleno poškozené zařízení používat?
• věděl zaměstnanec, že poškozené zařízení nemůže používat a musí poškození nahlásit stanovené osobě?
• byl zaměstnanec řádně proškolen?
• jakým způsobem probíhá dohled? (trpěný způsob)

Evropská statistika pracovních úrazů ESAW

Evropská statistika pracovních úrazů - systém ESAW (European Statistics on Accidents at Work) - umožňuje sledovat pracovní úrazovost na základě jednotné metodiky, kterou pro všechny členské státy připravil Eurostat (statistický úřad Evropské unie, jehož sídlo je v městě Lucemburk, hlavním městě Lucemburska).

Hlavním cílem této statistiky je snížení výskytu pracovních úrazů a dopadů s nimi spojených (sociální problémy, ekonomické ztráty, atd). Systém ESAW přispívá k hlavnímu cíli statistiky pracovních úrazů, tj. vytvoření dostatečného objemu údajů a dat o pracovní úrazovosti, na jejichž základě je zvyšována bezpečnost a ochrana zdraví při práci prostřednictvím účinných opatření, která umožňují aktivním způsobem předcházet pracovním úrazům a snižovat tak jejich počet.

Rámcová směrnice 89/391/EHS týkající se opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci zavedla povinnost pro zaměstnavatele vést seznam pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než tři pracovní dny a vypracovávat v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zprávy o pracovních úrazech, které utrpěli jeho zaměstnanci.

Na tomto základě byl v roce 1990 zahájen projekt evropské statistiky pracovních úrazů s cílem harmonizovat údaje o pracovních úrazech u všech úrazů, které měly za následek více než třídenní pracovní neschopnost. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví povinnost poskytovat statistiky pracovních úrazů Komisi (Eurostatu).

V České republice byl rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí pověřen Státní úřad inspekce práce zpracováním Zprávy o pracovní úrazovosti v České republice a databáze statistických údajů o pracovních úrazech ve formátu ESAW k zaslání do Eurostatu. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) úzce spolupracuje v této oblasti s Českým báňským úřadem (ČBÚ) a Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Podle klasifikace ESAW se příčiny pracovních úrazů dělí do 15 kategorií:

0 - Nezjištěno

1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště)

2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění

3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP

4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, př. Komunikace

5 - Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (komunikaci)

6 - Nesprávná organizace práce

7 - Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovedností, zácviku, přizpůsobení)

8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru

9 - Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření

10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP (přístrojů)

11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná a/nebo nebezpečná jednání druhých osob)

12 - Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy)

13 - Ohrožení zvířaty a přírodními živly

14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

[1], [2], [3], [4], [5]

3. Hodnocení rizik a bezpečné pracovní postupy

Bezpečný pracovní postup je administrativní opatření určené k řízení rizik. Prvním krokem při vytváření bezpečného pracovního postupu je provedení posouzení daného úkolu/činnosti na pracovišti.

V Evropské unii je jedním ze základních nástrojů prevence poškození zdraví zaměstnanců provedení řádného hodnocení rizik na pracovištích. Hodnocení rizik v EU je prováděno na základě požadavků uvedených v rámcové směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

V článku 6 a 9 uvedené směrnice se uvádí:

V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.

Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.

Zaměstnavatel provádí opatření na základě těchto obecných zásad prevence:

• vyhýbat se rizikům,
• vyhodnotit nevyhnutelná rizika,
• odstraňovat rizika u zdroje,
• přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví,
• přizpůsobovat se technickému pokroku,
• nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným,
• zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí,
• dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany,
• udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, musí zaměstnavatel s přihlédnutím k povaze činností podniku nebo závodu:

• vyhodnocovat rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců mezi jiným při volbě pracovního zařízení, používaných chemických látek nebo přípravků a při úpravě pracovišť,
• přijímat vhodná opatření, aby zajistil, že pouze zaměstnanci, kteří byli dostatečně poučeni, mají přístup do prostorů s vážným a specifickým nebezpečím.

Zaměstnavatel musí:

• zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců,
• určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity.

Požadavek na provádění hodnocení rizik na základě této směrnice je v ČR implementován do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Pro zajištění hodnocení rizik, které odpovídá reálným podmínkám na pracovišti, je důležité, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci využit jeho právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a to zejména svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vedle uvedených povinností zaměstnavatele, zde hraje důležitou roli rovněž i povinnost každého zaměstnance, dbát podle svých možností o svou bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Důvody pro provádění hodnocení rizik:

• chrání životy a zdraví zaměstnanců,
• legislativní požadavek,
• předcházení případným sankcím.

Klíčové faktory hodnocení rizik:

• pravděpodobnost - jaká je pravděpodobnost, že se to stane?
• míra expozice - jak často a jak dlouho dochází k expozici?
• následky - co se stane, když k tomu dojde?

Riziko je kombinací pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví. Přičemž přijatelné riziko je takové, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky (požadavky právních a ostatních předpisů). Metodiky posuzování rizika musí odpovídat povaze rizik a činností organizace.

Při posouzení rizik na pracovištích hledáme odpovědi na následující otázky:

• k čemu může na pracovišti dojít?
• jak je to pravděpodobné, že k tomu dojde?
• jak to může být závažné?
• můžeme to tolerovat?

Rizika řídíme přijatými technicko-organizačními opatřeními, přičemž poskytnutí osobního ochranného pracovního prostředku je až ta poslední možnost.

Bezpečné pracovní postupy a poskytování informací

V § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

V § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

V § 5 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci

• nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus (nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena),
• nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
• byli chráněni proti pádu nebo zřícení,
• nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,
• na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,
• nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

Systém lidé - stroje - materiál

Na pracovištích existuje systém lidé - stroje - materiál. Všechny komponenty jsou vzájemně propojeny, takže selhání jednoho způsobí selhání celého systému. Hodnocení rizik musí zohlednit všechny komponenty a související nebezpečí a především lidský faktor.

Hodnocení rizik kompetentním/zapojeným zaměstnancem (systém SLAM):

• STOP - zamysli se nad úlohou,
• LOOK - identifikuj nebezpečí pro každý pracovní krok,
• ANALYZE - rozhodni, zda máš příslušné znalosti, školení, zařízení pro provedení úlohy, atd.
• MANAGE - odstraň nebo kontroluj nebezpečí, používej odpovídající nářadí.

Bezpečné pracovní postupy

Bezpečné pracovní postupy dokumentují rizika spojená s pracovním úkolem a uvádějí příslušná opatření k řízení rizik do sledu kroků pro bezpečné provádění úkolu nebo činnosti a jsou nejefektivnější, pokud jsou tvořeny po konzultaci se zaměstnanci.

Výhody rozvoje bezpečných provozních postupů:

• považovány za důležitý aspekt dodržování všeobecné povinnosti zaměstnavatele chránit své pracovníky a ostatní pracovníky na pracovišti,
• výsledkem je lepší pochopení rizik,
• snížení rizika nemoci a zranění na pracovišti,
• zvýšení povědomí zaměstnanců o zdraví a bezpečnosti,
• prokázání závazku ke zlepšení bezpečnosti na pracovišti,
• identifikování nebezpečí a rizik pro všechny prováděné úkoly.

Pojem „Bezpečné pracovní postupy“ (SWP) vznikl ve státě Victoria v Austrálii a je používán převážně jako nástroj pro řízení rizik průmyslu v celé Austrálii, zejména v těžebním sektoru. Bezpečný pracovní postup je popis procesu krok za krokem, kdy odchylka může způsobit ztrátu nebo poškození zdraví. Tento dokument o řízení rizik, vytvořený týmy v rámci organizace, popisuje nejbezpečnější a nejefektivnější způsob plnění úkolu. Tento dokument zůstává v systému ochrany zdraví a bezpečnosti, jako šablona nebo průvodce při plnění daného úkolu na místě.

Bezpečný pracovní postup by měl být napsaný a vytvořený po konzultaci se zaměstnanci a dalších osob zapojených do úkolu/činnosti.

Všichni zaměstnanci musí být pravidelně školeni v příslušných bezpečných pracovních postupech, které se vztahují na pracovní úkol/činnost, která má být provedena.

Při přípravě bezpečného pracovního postupu:

• identifikujte úkoly a aktivity na vašem pracovišti, které vyžadují bezpečné pracovní postupy (úkoly a činnosti lze identifikovat prostřednictvím konzultací se zaměstnanci, znalostí a pozorováním požadavků na pracovní místa),
• proveďte hodnocení rizik, aby bylo možné identifikovat nejdůležitější úkoly/činnosti, které mají nejvyšší úroveň rizika, což pomůže při stanovení pořadí priority při vývoji bezpečných pracovních postupů,
• prohlédněte si nejdůležitější úkoly/činnosti, abyste určili, jaká rizika jsou spojena s úkolem/činností (při popisu nebezpečí se ujistěte, že je identifikováno nebezpečí - například, Jaké zranění nebo nemoc může nastat v důsledku nebezpečí? Jak může dojít k riziku a komu se může stát?),
• po identifikaci každého nebezpečí určete, zda existuje další praktický způsob, jak toto riziko eliminovat, pokud to není možné, použít hierarchii kontrol,
• po dokončení bezpečných pracovních postupů vydejte všem svým zaměstnancům návrh kopie ke konzultaci a kontrole (to zajistí, že nebudou žádné mezery a obsah dokumentu bude přesný),
• schválení a vydání bezpečných pracovních postupů pro použití (zajistěte, aby byla kopie vytištěna a umístěna na vhodném místě v pracovním prostoru, kde je postup nebo úloha prováděna).

Všichni pracovníci provádějící úkol na vašem pracovišti musí být poučeni, vyškoleni a informováni o nebezpečích daného úkolu, a o tom, jak dodržovat bezpečné pracovní postupy. Vyžaduje-li se výuka, vzdělávání a odborná příprava, musí být testována, aby bylo zajištěno, že školení bylo účinné.

Je mnoho způsobů jak vytvořit bezpečné pracovní postupy, nicméně pozorování a týmový přístup se prokázal být jako nejvíce spolehlivý. Pozorováním úkolu může pozorující vidět, co je požadováno a rozpoznat nebezpečí a doporučené alternativy.

Postup k vytvoření bezpečných pracovních postupů:

• vyberte toho nejzkušenějšího zaměstnance k pozorování,
• vysvětlete mu účel vašeho pozorování,
• pozorujte úkol a definujte jednotlivé kroky,
• zaznamenejte jednotlivé kroky,
• přezkoumejte tyto kroky s pozorovaným zaměstnancem,
• pozorujte úkol podruhé a identifikujte jakékoliv potencionální nebezpečí a zaznamenejte zjištění.

Před zahájením procesu vytváření bezpečných pracovních postupů musíte samozřejmě identifikovat úkoly, které vyžadují bezpečný pracovní postup. Tyto úkoly jsou označovány jako kritické úkoly, protože mohou představovat riziko pro zdraví a bezpečnost.

10 tipů jak vytvořit efektivní „Bezpečné pracovní postupy“:

• vytvoření „správného týmu“ (součástí týmu zaměstnanci provádějící práci, příslušní nadřízení, specialista v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, a další),
• proškolení zaměstnanců (důležitou součástí je řádné proškolení jednotlivců z týmu, a to z požadavků na provedení a vytvoření hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů),
• vlastní pozorování práce (není možné vytvořit bezpečné pracovní postupy bez přímého pozorování zaměstnance vykonávajícího příslušnou práci),
• provedení hodnocení rizik (pokrytí každého kroku práce, zvážení všech nebezpečí včetně fyzikálního, chemického, biologického, ergonomického a psychosociálního),
• hodnocení spojeného rizika (u každého nebezpečí musí být stanovena úroveň rizika za použití matice rizik, identifikována nízká a vysoká rizika),
• stanovení opatření, které zajistí, že riziko je A.L.A.R.P. (as low as reasonably possible), riziko je akceptovatelné a nebezpečí je řízeno způsobem, že i zbytkové riziko je na přijatelné úrovni,
• vytvoření bezpečných pracovních postupů využitím informací, získaných v průběhu hodnocení rizika,
• proškolení zaměstnanců (všichni zainteresovaní zaměstnanci musí být proškoleni s novou nebo revidovanou verzí bezpečných pracovních postupů a tento proces musí být zdokumentován),
• dodržování (ujistěte se, že bezpečné pracovní postupy jsou stále účinné a dodržovány),
• práce s bezpečnými pracovními postupy nikdy nekončí (jedná se o „živý dokument“, vždy je prostor ke zlepšení a rovněž také nezapomínejte, že v případě změn ovlivňujících bezpečnost zaměstnanců je nutná revize dokumentu a následné seznámení zaměstnanců).

Postupy nemusí být splněny z různých důvodů a některé z nejběžnějších jsou:

• postupy nejsou správné nebo zastaralé,
• postupy je obtížné používat nebo dodržovat,
• postupy nejsou snadno dostupné / přenosné,
• existují snazší způsoby provedení úkolu,
• tlak ze strany spolupracovníků,
• neschopnost porozumět rizikům,
• vnímaný tlak ze strany managementu.

[6], [7], [8], [9]

4. Systém LOTO a bezpečné pracovní postupy

Dojde-li k interakci člověka se strojem, výsledkem jsou často smrtelná nebo závažná zranění, jako jsou rozdrcené nebo amputované končetiny. Je tak důležité, aby byly k dispozici bezpečné pracovní postupy, nezbytné pro vyřazení strojů a zařízení z provozu tak, aby byli chráněni zaměstnanci provádějící servisní a údržbové činnosti.

V Evropské unii dochází každoročně k vážným zraněním nebo úmrtím zaměstnanců provádějících údržbu a opravy strojů nebo zařízení. Jednou z příčin těchto úrazů je uvedení stroje nebo zařízení do chodu, na kterém zaměstnanec provádí údržbu nebo opravy.

Systém LOTO je založen na zajištění a označení zdrojů nebezpečí spojených s možností nechtěného spuštění stroje nebo zařízení, na kterém je prováděna údržba nebo oprava. Systém pochází ze Spojených států amerických. V České republice je již tento systém zaveden u řady subjektů.

V České republice není zákonná povinnost pro zavedení systému LOTO v organizacích. Zavedením systému LOTO v organizaci může zaměstnavatel dokladovat dodržování všeobecných preventivních zásad v rámci hierarchie řízení rizik, a to s cílem zajištění jeho zákonné povinnosti v rámci požadavku prevence rizik a ochrany zdraví a životů zaměstnanců v dané oblasti. Systém LOTO, je-li správně implementován a udržován, chrání zdraví a životy zaměstnanců provádějících údržbu a opravy strojů nebo zařízení.

Správně zavedený systém LOTO výrazně zvyšuje bezpečnost práce tím, že veškeré zdroje energií jsou během prací údržby mechanicky zajištěny a uzamčeny, takže je maximálně eliminováno riziko jejich nechtěného uvedení do provozu. Na základě jasně definovaných pracovních postupů tento systém umožňuje jednoznačně definovat jednotlivé činnosti údržby. Zaměstnanci tak mají postupy, které zabraňují, aby zaměstnanci prováděli práce podle zvyklostí, což je nebezpečné v případě nových zaměstnanců.

Postupy LOTO jsou časově náročné a zaměstnavatelé se často zabývají produktivitou nad bezpečností pracovníků. To je důvod, proč jsou porušení LOTO tak častá.

Účel LOTO:

• zabrání neočekávanému spuštění nebo uvolnění uložené energie,
• sníží počet úmrtí a zranění,
• zavádí program a postupy pro kontrolu nebezpečné energie.

Izolace energie:

• minimalizujte potenciál pro neúmyslnou aktivaci a/nebo uvolnění uložené energie,
• zajistěte, aby byl stroj izolován a uzamčen v řídicích bodech,
• použijte metodu, kterou nelze snadno odstranit, vynechat, přepsat nebo jinak obejít.

Systém LOTO se uplatňuje při opravách, seřízeních, servisu nebo kontrolách stojů nebo zařízení s cílem minimalizace pracovních rizik a zvýšení ochrany zdraví a životů zaměstnanců. Zaměstnanci pracující na strojích a zařízeních nebo provádějící jejich údržbu jsou ohroženi poškozením zdraví v případě nečekaného spuštění stroje nebo zařízení. Systém LOTO zahrnuje postupy pro bezpečné vypnutí nebo odstavení strojů a zařízení v případě provádění údržby nebo oprav těchto strojů a zařízení.

Pro zajištění bezpečného pracovního prostředí je nezbytné použití vhodných zařízení LOTO. Aby to bylo možné, musí být zaměstnanci vyškoleni, aby dodržovali zavedené postupy uzamčení.

Mezi běžné nehody, které mohou nastat při nesprávném LOTO, patří:

• rozdrcení pohyblivými částmi, které měly být předem uzavřeny,
• nebezpečí úrazu elektrickým proudem,
• život ohrožující nebo smrtelné popáleniny způsobené hořáky, horkými kapalinami nebo nebezpečnými materiály, které nebyly během údržby stroje blokovány.

Zkratka LOTO:

LOCKOUT - UZAMKNI!

TAGOUT - OZNAČ!

Uzamknutí se provádí za pomocí speciálního uzávěru a visacího zámku, který znemožní nechtěnému zapnutí stroje nebo zařízení. Uzávěr se následně opatří visačkou, na které je uvedena informace, že na uvedeném stroji nebo zařízení právě probíhá údržba nebo oprava. Na visačce je dále jméno odpovědného zaměstnance a datum ukončení prací.

Klíčové body procedury Lockout/Tagout (LOTO):

• uzamčení/označení zařízení můžou provádět pouze pověření zaměstnanci, a to za účelem provedení údržby nebo opravy zařízení,
• na štítku musí být uvedeno jméno zaměstnance, který štítek umístil,
• zámky se nesmí používat k jiným účelům,
• před zahájením práce na zařízení se musí pověřený zaměstnanec ujistit, že je zařízení odpojeno od všech zdrojů energie,
• odstranění zámku a štítku může provést pouze zaměstnanec, který je na zařízení umístil.

Mezi základní kroky pro zavedení systému LOTO patří:

• provedení analýzy současného stavu a zjištění potřeb pro implementaci systému LOTO (identifikace rizik),
• stanovení plánu prací a určení zodpovědných zaměstnanců,
• vytvoření a implementování interních předpisů pro zavedení a řízení systému LOTO,
• zajištění prvků pro bezpečné odpojení/odstavení stroje (speciální uzávěr a visací zámek),
• seznámení zaměstnanců se systémem LOTO a ověření jejich znalostí,
• kontrola a udržování funkčnosti systému LOTO v praxi.

Správně zavedený a udržovaný systém LOTO podstatně zvýší celkovou bezpečnost zaměstnanců provádějících opravy, údržbu nebo čištění strojů a zařízení. Systém LOTO je tak jedním z preventivních nástrojů před poškozením zdraví zaměstnanců, který napomáhá eliminovat chyby lidského činitele.

Program musí obsahovat minimální požadavky a jednoznačné pokyny (standardizované) pro bezpečné odstavení stroje nebo zařízení.

Na základě provedené analýzy rizik při zavádění systému LOTO musí být jasně stanovena související rizika na pracovištích. V prostředí, kde jsou jednoznačně stanoveny pracovní postupy a zodpovědnosti, je sníženo riziko vzniku mimořádné události.

Uzamčení (zajištění) kritických míst / rizika:

• s mechanickým rizikem - zabránění nechtěnému pohybu zařízení,
• s chemickým rizikem - zamezení výskytu kapaliny a plynu v potrubí,
• s elektrickým rizikem - eliminace rizika úrazu elektrickým proudem.

Příslušní zaměstnanci v systému LOTO:

• oprávnění/pověření zaměstnanci zodpovědní za uzamčení a označení (zaměstnanci provádějící údržbu, opravy a servis),
• dotčení/zainteresovaní zaměstnanci (zaměstnanci obsluhující stroje a zařízení a zaměstnanci pohybující se v okolí strojů a zařízení).

Systém LOTO může významně snížit riziko poškození zdraví zaměstnanců provádějících údržbu a opravy strojů a zařízení. Zaměstnavatel by měl na základě procesu identifikace nebezpečí a posouzení rizika a následně při volbě příslušného patření, tj. určení vhodného způsobu řízení, zvážit zavedení systému LOTO.

Z praxe je známé, že úspěšnost jakéhokoliv systému v organizaci je závislý na způsobu jeho zavádění. Pro úspěšné zavedení systému LOTO v organizacích je velmi důležité určit kompetentní osoby a stanovit správný postup implementace.

[10]

5. Závěr

Zaměstnavatel má chránit zdraví a životy svých zaměstnanců, k dosažení tohoto cíle mohou výrazně přispět i jednoduché, srozumitelné a přehledné bezpečné pracovní postupy, které jsou vypracovány na základě konzultace a spolupráce se všemi dotčenými zaměstnanci.

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Bezpečný pracovní postup, Encyklopedie BOZP, dostupné z: http://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php/Bezpe%C4%8Dn%C3%BD_pracovn%C3%AD_postup
2. Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2015, Státní úřad inspekce práce
3. Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2016, Státní úřad inspekce práce
4. Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2017, Státní úřad inspekce prácex) 5. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2017, 4.6 Evropská statistika pracovních úrazů (ESAW), dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-v-ceske-republice-za-rok-2017
5. Safe Operating Procedures Guide, Promoting Work Health and Safety in the Workplace, The South Australian Mining and Quarrying Occupational Health and Safety Committee, 2017, ISBN 978-1-925361-64-3
6. 10 tips to build effective safe work procedure, dostupné z: http://madesafe.ca/2017/06/01/building-effective-safe-work-procedure/
7. Sample safe work procedures, dostupné z: https://www.worksafe.tas.gov.au/safety/advisors/sample_safe_work_procedures
8. How to Develop a Safe Operating Procedure, A guide to researching, creating and issuing safe operting procedures in your workplace from start to finish, Portner Press Pty Ltd., 2014, ISBN 978-0-646-52354-5
9. Control of Hazardous Energy, Occupational Safety and Health Administration, dostupné z: https://www.osha.gov/SLTC/controlhazardousenergy/