Bezpečnost práce u sezónních pracovníků v zemědělství

Vydáno: 29 minut čtení

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

Vzhledem k dočasné povaze a zvláštním okolnostem jejich práce však mohou být tito pracovníci zranitelnější, pokud jde o nejisté pracovní a životní podmínky. Sezónní pracovníci tak mohou představovat skupinu osob, u které je vyšší riziko případných nehod nebo zranění. Z tohoto důvodu je zapotřebí tuto „ohroženou skupinu“ důsledně zahrnout v procesu hodnocení a řízení BOZP rizik. [1]

1. BOZP a sezónní pracovníci

Sezónní pracovníci mají v oblasti BOZP stejná práva a ochranu jako ostatní pracovníci daného členského státu. Směrnice Rady, ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci („Rámcová směrnice“) stanoví řadu povinností zaměstnavatelů, včetně hodnocení pracovních rizik z hlediska BOZP zaměstnanců, a v rámci povinností zaměstnavatelů i přijetí opatření nezbytných pro BOZP, včetně prevence pracovních rizik a poskytování informací a odborné přípravy, jakož i zajišťování nezbytné organizace a prostředků. Tato směrnice je v České republice implementována do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Rámcovou směrnici doplňuje více než dvacet směrnic, jež se zaměřují na konkrétní aspekty BOZP, které se vztahují na všechny pracovníky včetně sezónních pracovníků, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, odvětví, činnost nebo zaměstnání. Tyto evropské směrnice byly rovněž implementovány do právního řádu České republiky.

Evropská komise, v „Pokynech týkající se sezónních pracovníků v EU“ v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19, vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí o požadavcích v oblasti BOZP, které se týkají sezónních pracovníků, a poskytovaly zaměstnavatelům praktické informace o tom, jak uplatňovat příslušné požadavky právních předpisů, které se dotýkají sezónních pracovníků ve všech odvětvích. Zaměstnavatelé by měli provádět řádné hodnocení všech případných pracovních rizik a na základě toho stanovit preventivní a ochranná opatření, včetně zajištění nezbytných ochranných prostředků, a měli by opatření přizpůsobovat měnícím se okolnostem. [1]

Nebezpečí a rizika v zemědělství u sezónních pracovníků

Je zapotřebí určit všechna možná nebezpečí, která v rámci činností v zemědělství hrozí, a osoby, které jsou ohroženy. Nebezpečí je cokoliv, co může způsobit újmu, čímž se rozumí vše od škody na majetku, drobnějších zranění a méně závažných zdravotních potíží až po zranění, jež mají za následek invaliditu, poškozené zdraví, nebo dokonce smrt.

K identifikaci nebezpečí je možné využít koncept HEEPO:

  • Human (lidský faktor),
  • Equipment (zařízení),
  • Environment (prostředí),
  • Product (produkt),
  • Organisation (organizace).

Využitím konceptu HEEPO získá organizace celkový pohled na činnosti, které jsou u ní prováděny.

Organizace by tak měla v rámci hodnocení rizik zvážit následující faktory:

  • Lidský faktor (nedostatečná fyzická nebo duševní způsobilost, nedostatečné znalosti nebo dovednosti, nedostatečné kompetence, nedostatky, pokud jde o správný přístup nebo chování).
  • Zařízení (stroje, ruční nástroje, software a hardware, stoly nebo židle).
  • Prostředí (světlo, hluk, klima, teplota, vibrace, kvalita vzduchu nebo prach).
  • Produkt (nebezpečné látky, těžká břemena a ostré nebo horké předměty).
  • Organizace (rozvržení pracoviště, úkoly, pracovní doba, přestávky, systémy směn, školení, systémy práce, komunikace, týmová práce, kontakt s návštěvníky, sociální podpora nebo samostatnost).

Zemědělství je specifické širokou škálou rizik, jedná se o rizika bezpečnostní, která mohou vést k pracovním úrazům nebo zdravotní rizika, která mohou vést k nemocem z povolání. Dále jsou uvedeny příklady bezpečnostních rizik, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům.

Příklady z praxe:

Smrtelné zranění obsluhy vysokozdvižného vozíku elektrickým proudem

Zemědělec si přál na střechu budovy umístit plastovou vodní nádrž a na tuto práci si najal pracovníka s teleskopickým vysokozdvižným vozíkem. Protože tomu, aby se vozík ke stěně budovy přiblížil, bránil příkop, musel vozík stát o kousek dál. Rameno vozíku i tak na kýžené místo dosáhlo, jeho obsluha tam však neviděla. Zemědělec se sám nabídl, že obsluhu navede, postavil se na viditelné místo a hlasitými pokyny a pažemi obsluhu instruoval. Když se vyzdvižená nádrž přiblížila nadzemnímu elektrickému vedení, začal vyděšený zemědělec mávat rukama ve snaze obsluhu varovat. Obsluha bohužel signálům z

Související dokumenty

Související články

Zemědělství a lesnictví jedno z nejrizikovějších odvětví
Digitalizace a dynamické hodnocení rizik jako vize budoucnosti
Rozvoj zaměstnanců a talent management na příkladu zemědělských podniků
Oběhové hospodářství pro udržitelnou budoucnost
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při dětské činnosti
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 23. část - Pracovní úrazy a jejich odškodňování
Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP
Alkohol na pracovišti
Nové příležitosti a výzvy pro mikropodniky a malé podniky
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Ekonomický pohled na posunovač palet a představení kluzných podložek
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Nové formy systémů monitorování a řízení pracovníků
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce
Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Zvažování rizik, kompetence a povědomí v systémovém řízení

Související otázky a odpovědi

Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pes na pracovišti
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Skladování a nakládání s NCHL
Pracovní postup
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Bezpečnostní listy na pracovišti
Aktualizace směrnic BOZP
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Náhrada za pracovní úraz
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Krácení dovolené, pracovní úraz

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
27/2002 Sb. , kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úraze
168/2002 Sb. , kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinnen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
390/2021 Sb. o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
339/2017 Sb. o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
180/2015 Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)
48/1982 Sb. , kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice
250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)