Dne 22. června 2022 se konal on-line seminář s názvem „Plnění legislativních požadavků ČR z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti se zaměstnáváním cizinců“. Jednalo se o velice zajímavou akci, kterou pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí pod záštitou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jedním z příspěvků, které zde zazněl, se týkal požadavků na provádění školení zaměstnanců z řad Ukrajinských uprchlíků, kteří aktuálně vstupují na český pracovní trh. Jelikož jsem na tento svůj příspěvek obdržel řadu pozitivních ohlasů, rozhodl jsem se o něj podělit také s čtenáři časopisu Bezpečnost a hygiena práce.
Vymezení základních pojmů
Pro oblast profesního vzdělávání dospělých jsou důležité tři pojmy, a to profesní příprava, profesní rozvoj a výcvik. Profesní příprava zahrnuje vyučování a učení směřující k tomu, aby člověk lépe vykonával svoji profesi, pracovní pozici a roli, aby získal odborné kompetence k pracovním činnostem [3]. V kontextu k právním předpisům BOZP jde o školení. Ve smyslu § 230 zákoníku práce se jedná o průběžné doplňování, udržování a obnovování kvalifikace, kterým se nemění její podstata a která umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. školení zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností [10].
Pod pojmem profesní rozvoj se rozumí procesy zaměřené na získávání vědomostí, znalostí, dovedností, návyků a postojů, které mohou být požadovány z hlediska budování individuální pracovní kariéry člověka a z hlediska dosahování cílů podniku (organizace) a celé společnosti [3]. V kontextu k právním předpisům BOZP jde o odbornou přípravu. Ve smyslu § 231 zákoníku práce se jedná o zvyšování kvalifikace studiem nebo jinou formou přípravy vedoucí k dosažení vyššího stupně vzdělání.
Výcvik je specifický druh výuky umožňující osvojení motorických, senzomotorických či intelektuálních dovedností, žádoucích profesních návyků a vytváření adekvátních postojů k pracovním činnostem [3]. V kontextu k právním předpisům BOZP jde o zaučení či zácvik. Ve smyslu § 228 zákoníku práce se jedná o odborný rozvoj zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, spočívající v získání dovedností potřebných pro výkon dané práce.
Základní požadavky na školení o BOZP
Jak známo, povinnosti zaměstnavatele týkající se školení zaměstnanců o BOZP jsou rozesety v mnoha právních předpisech. Tím hlavním je nicméně zákoník práce [9], konkrétně pak § 102 odstavec 6 a § 103 odstavce 1, 2, 3 a 5. Každý bezpečák tato ustanovení zákoníku práce jistě dobře zná, a tak není nutné je zde znovu explicitně uvádět. Klíčové je si ale připomenout, že agenda školení o BOZP je plně v režii zaměstnavatele a zákoník práce jako takový stanoví jen dílčí požadavky, tedy řekněme jakési minimální standardy. Základní premisou je, že zaměstnanec musí být informován o právních a ostatních předpisech k zajišt