V podnikatelském prostředí je řízení rizik zcela zásadní pro přežití na současném trhu, který je charakteristický dynamickými změnami. Podnikání se zrychluje, a i samotné riziko je dynamičtější, než tomu bývalo před pandemií. Tato současná podnikatelská rizika dokládají, že musíme být dynamičtější, protože svět je dynamičtější. Tento trend má kořeny v digitalizaci, která urychluje obchodní operace a rozhodování.
Ani oblast BOZP však nezůstává stranou tomuto trendu, a z tohoto důvodu musí být i hodnocení rizik dynamičtější, tj. přizpůsobovat se měnícím prostředím a podmínkám na pracovišti. [1]
1. Digitální technologie a dynamické hodnocení rizik
Digitalizace pracovišť a BOZP
Digitalizace není ani dobrá, ani špatná, na čem záleží, je způsob jejího zavádění do pracovních procesů. Digitalizace ovlivňuje pracovní místa, sektory a odvětví, formy zaměstnání a vnímání práce. 65 % dětí nastupujících do základní školy skončí v nových zaměstnáních, které ještě neexistují a 32 % pracovních míst se pravděpodobně radikálně změní, protože jednotlivé úkoly jsou postupně automatizovány. [2]
V souvislosti s uvedenými daty si můžeme položit otázku: „Jestliže téměř 2/3 dětí nastupujících do základní školy skončí v nových zaměstnáních, které v současnosti ještě neexistují, jakým směrem tedy by se mělo vést jejich vzdělávání?“
Podle mého názoru, vzdělávání by mělo zajistit především vyšší flexibilitu budoucích zaměstnanců, tzn., že žáci a studenti by například měli umět rychle vyhledávat data, pracovat s daty, používat logické uvažování a myšlení atd.
Cílem by mělo být, že budou schopni se umět rychle vypořádat s výzvami, které jim pracovní život přinese, tzn., musí být flexibilní a resilientní. Digitalizace jim však v některých ohledech toto logické uvažování a myšlení odebírá, jelikož se někdy plně spoléhají na nové technologie, které „myslí za ně“, z čehož vyplývá, že je zapotřebí tuto oblast „lidské schopnosti a jedinečnosti“ stále rozvíjet.
Právě schopnost systémového myšlení hraje důležitou roli pro budoucí pracovní sílu, jelikož systémové myšlení umožňuje podívat se na případnou výzvu/problém komplexně, a najít tak vždy rozumné a vhodné řešení. Z uvedeného důvodu by budoucí profesionál v oblasti BOZP měl být schopen systémového řízení BOZP, které by mělo být úzce propojeno a navázáno se systémovým myšlením.
Digitalizace může přinést velké množství inovací, produktivity a flexibility. Digitální technologie se výrazným způsobem prosazují v oblasti bezpečnosti práce, zlepšují procesy a zvyšují celkovou bezpečnost zaměstnanců. S rostoucí digitalizací pracovního světa však vyvstaly i nové výzvy. Objevují se neočekávaná nebezpečí, která vyžadují nové přístupy a řešení. Některé známé problémy naopak digitalizace prohlubuje. Dále je uvedeno 10 výzev, které přináší digitalizace v oblasti bezpečnosti práce.
Deset výzev digitalizace pro oblast BOZP:
- rostoucí rozmanitost nových způsobů práce (mnoho nových pracovních uspořádání nezapadá do klasických modelů bezpečnosti práce),
- mizí omezení, kdy a kde se pracuje (zaměstnavatelé mají stále menší kontrolu a vliv na pracovní prostředí, ergonomii, přestávky na odpočinek, které ovlivňují jejich zaměstnance; tato „nově nalezená flexibilita“ může nakonec vést k invazi práce do soukromého života zaměstnance),
- zaměstnavatelé o problémech nevědí (zaměstnavatelé a vedoucí zaměstnanci mohou podceňovat vliv digitálních technologií a pracovních procesů a aplikovat staré způsoby myšlení na nové procesy),
- zvýšená psychická zátěž (k tomu dochází v důsledku přetížení informacemi, tlaku na dosažitelnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, měnících se očekávání od vedoucích zaměstnanců a zákazníků, fyzickému a duševnímu přetížení, tlaku na dodržování termínů podle napjatého harmonogramu),
- přetížení moderní technologií (umělá inteligence a stroje, které pracují nezávisle, mohou narušovat zapojení lidí a způsobovat zaměstnancům nepřiměřený stres),
- nedostatečné hodnocení rizik (nové rizikové situace vyžadují nová řešení, která jsou zřídka (pokud vůbec) zaznamenána v klasickém hodnocení rizik),
- otázky spolupráce v rámci organizace (úsilí a strategie v oblasti digitalizace jsou buď neprůhledné, ne