V technických požadavcích na osobní ochranné prostředky došlo v minulém roce k úpravám, které se týkají především jejich uvádění na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 nahradilo původní evropskou směrnici 89/686/EHS z roku 1989. Pro uplatnění nových požadavků bylo stanoveno několik přechodných období tak, aby změna nebyla příliš náhlá a výrobci a další zainteresované instituce měli dostatek času na přizpůsobení. Změny nejsou radikální a uživatelů se týkají jen okrajově.
Změny vyplývající z nového předpisu
Volný pohyb zboží si vynutil vytvoření jednotných evropských právních předpisů, které toto sjednocení umožňují. V principu se jedná o závazný evropský právní předpis a na něj navazující nezávazné evropské normy. Právní předpis obsahuje technické požadavky, které jsou formulovány obecně a měly by garantovat základní potřebnou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví. Příslušné evropské technické normy, harmonizované s tímto předpisem, pak požadavky upřesňují a podrobně popisují, jak je ověřovat. Tento systém je uplatňován v celé Evropské unii a umožňuje pak prodej výrobků na celém jejím území.
Za výrobek je odpovědný výrobce, ale ve většině případů jej musí nechat posoudit u vybraného oznámeného subjektu (Notified Body – zjednodušeně lze tuto instituci chápat jako evropskou zkušebnu). Hovoříme o posouzení shody se základními požadavky příslušného evropského předpisu. V případě, že oznámený subjekt tuto shodu potvrdí, vydá pro výrobce certifikát a na jeho základě pak výrobce vydá své prohlášení o shodě a umístí na výrobek označení CE.
Pro osobní ochranné prostředky platila evropská směrnice 89/686/EHS. Vzhledem k jejímu stáří bylo v minulých letech přistoupeno k její náhradě novým předpisem, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS. Aby byl přechod plynulý a nezpůsobil jak výrobcům, tak oznámeným subjektům, zbytečné komplikace, probíhá v několika fázích se snahou nevyvolat vlnu nových certifikací u výrobků, které se již na trhu EU vyskytují.
Platnost směrnice byla ukončena 21. 4. 2018 a s tím pozbylo platnost i české nařízení vlády č. 21/2003 Sb., které tuto směrnici zavádělo do našeho právního systému. Na uvedené datum navazovalo roční přechodné období do dubna 2019, kdy si výrobci měli upravit svou dokumentaci tak, aby byla v souladu s novými požadavky. Pro certifikáty vydané podle staré směrnice platí přechodné období až do dubna roku 2023.
Nový evropský předpis je přímo platný ve všech členských státech EU. Nebyl zpracován žádný český ekvivalent a toto evropské nařízení se neobjeví v české sbírce zákonů. Dále si ještě uvědomme, že obdobně jako předchozí směrnice, platí nové nařízení pro všechny osobní ochranné prostředky (OOP), nejen pro ty pracovní. Vztahuje se i na prostředky pro volný čas a sport. S termínem osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) se setkáme až v předpisech, týkajících se zaměstnanců, tedy v zákoníku práce nebo v nařízení vlády č. 495/2001 Sb.
Je třeba zdůraznit, že pro uživatele OOPP se mění velmi málo. Za správný výběr je stále odpovědný zaměstnavatel, jak vyplývá ze zákoníku práce. Nové evropské nařízení požaduje, aby informace, poskytované společně s výrobkem, byly podrobnější. Vždy by měla být k dispozici adresa výrobce, resp. dovozce nebo distributora. Součástí návodu musí být nyní i EU prohlášení o shodě, případně musí být v návodu odkaz na webové stránky, kde je možno toto prohlášení získat. V tomto prohlášení ale nejsou žádné údaje, které by mohly pomoci při výběru vhodného ochranného prostředku.
Nedůležitějším zdrojem informací pro uživatele zůstává i nadále návod na používání. V něm musí být k dispozici veškeré informace o ochranných vlastnostech výrobku, o způsobu skladování, používání, čistění, údržbě, seřizování a případné desinfekci. Také zde musí být vysvětlení všech piktogramů na výrobku. Tyto konkrétní informace nelze získat z norem ani předpisů. Jedině výrobce zná přesné parametry a chování svého výrobku a je v jeho vlastním zájmu, aby uživateli jasně vysvětlil, proti čemu příslušný OOP chrání a jakým způsobem jej používat.
Na druhé straně je uživatel povinen seznámit se s pokyny výrobce a postupovat v souladu s nimi. Pokud zaměstnavatel nakoupí OOPP pro své zaměstnance, musí je s těmito pokyny a návody seznámit, případně s nimi i nacvičit používání složitějších ochranných prostředků.
Pro výrobce a jejich zplnomocněné zástupce, dovozce a distributory OOPP je v novém nařízení změn více. Jsou zde nově stanoveny definice a povinnosti všech těchto hospodářských subjektů. Jsou upraveny definice pro jednotlivé kategorie OOP, dochází k některým přesunům mezi kategoriemi. Například prostředky na ochranu sluchu přecházejí z kategorie II do kategorie III, obdobně prostředky na ochranu proti pořezu motorovou pilou.
Základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví, které byly uvedeny v příloze předchozí evropské směrnice (a našeho nařízení vlády č. 21/2003 Sb.), jsou do nového nařízení převzaty bez podstatných změn. Pravidla pro posuzování shody OOPP s těmito základními požadavky se rovněž nijak podstatně nemění, jsou však podrobněji popsána a dána do souladu s obecnými požadavky na posuzování výrobků.
Posuzování OOP
Pro potřeby posuzování se OOP rozdělují do tří kategorií, v závislosti na rizicích, před nimiž mají chránit. Kategorie I zahrnuje pouze minimální rizika, kategorie III naopak zahrnuje výlučně rizika, která mohou způsobit velmi závažné důsledky, jako je smrt nebo trvalé poškození zdraví. Tyto dvě skupiny jsou v nařízení specifikovány výčtem jednotlivých typů. Ostatní OOP, které nespadají do těchto skupin, pak patří do kategorie II. Na základě zařazení OOP do uvedených kategorií zvolí výrobce postup posuzování shody.
Výrobky v první kategorii může posoudit sám výrobce, tedy bez certifikace třetí stranou, potřebný postup se v nařízení označuje jako modul A. Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných OOP s technickou dokumentací a s příslušnými požadavky nařízení. Nakonec výrobce zpracuje EU prohlášení o shodě, umístí na výrobek CE a může jej uvádět na trh.
OOP zařazené do druhé kategorie musí posoudit oznámený subjekt. Ten provede tzv. EU přezkoušení typu, což je v nařízení označováno jako modul B. Oznámený subjekt posoudí vhodnost technického návrhu OOP na základě přezkoumání technické dokumentace a přezkoušení vzorků OOP. Pokud výrobek splňuje základní požadavky, vystaví oznámený subjekt certifikát EU přezkoušení typu. Nové nařízení omezuje maximální platnost certifikátu na 5 let. Výrobce pak zpracuje EU prohlášení o shodě, umístí na výrobek CE a může jej uvádět na trh. Výrobce je dále povinen průběžně plnit požadavky na shodu s typem založené na interním řízení výroby (modul C).
Pro OOP v kategorii III platí stejný postup, tedy modul B, který ale musí být doplněn pravidelnými každoročními kontrolami, prováděnými oznámeným subjektem. Výrobce si může vybrat modul C2, při němž jsou kontrolovány odebrané vzorky, nebo modul D, kdy oznámený subjekt kontroluje přímo výrobu OOP.
Požadavky na OOP
Důležité je, že po rozsáhlých diskusích na úrovni Evropské komise a dalších orgánů, sdružujících evropské specialisty a oznámené subjekty pro OOP, byla dohodnuta taková interpretace požadavků nového evropského nařízení, která umožňuje v rámci přechodného období používat výsledky zkoušek a hodnocení získaných podle zrušené směrnice 89/686/EHS i pro posuzování shody OOP podle nového evropského nařízení.
Certifikáty vydané podle staré směrnice lze používat po celou dobu jejich platnosti, nejdéle však do 21. 4. 2023. Není tedy důvod k okamžité výměně certifikátů, v zásadě všechny technické požadavky, které byly uplatňovány doposud, lze použít i pro nové (EU) nařízení.
Pro výrobce, kteří jsou držiteli platných certifikátů vydaných na základě staré směrnice, to znamená, že nemusí předkládat výrobky oznámeným subjektům k přezkoušení. Musí se ale seznámit se zněním nového evropského nařízení, prověřit a doplnit technickou dokumentaci k výrobku a rovněž doplnit informace, které jsou určené pro uživatele. Následně pak musí společně s výrobky dodávat i aktualizované EU prohlášení o shodě. Poslední termín pro tyto úpravy byl 21. 4. 2019.
Určité problémy se objevily u výrobců, kteří mají vlastní rozsáhlé skladové zásoby. V takovém případě museli výrobci upravit dokumentaci u všech těchto výrobků. Pokud se však osobní ochranné prostředky dostaly do distribuční sítě, mohou být stále ještě dodávány s původní dokumentací a značením. Uživatelů se tyto problémy v žádném případě nedotýkají.
Uživatelé osobních ochranných prostředků nemusí měnit své zavedené postupy. To samozřejmě platí jen v případě, že jejich vybavení OOPP odpovídá konkrétním rizikům, s nimiž se setkávají při své práci. Zkontrolovat, zda používané OOPP jsou skutečně optimálně vyhovující prováděným pracím, nemusí být na škodu.
V souvislosti s uvedenými změnami je ještě potřeba upozornit na zákoník práce, paragraf 104 odstavec 1. Zde je uvedeno, že OOPP poskytované zaměstnavatelem musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním přepisem. Tímto zvláštním předpisem je podle odkazu pod čarou nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Jak je výše uvedeno, toto nařízení vlády bylo dne 21. 4. 2018 zrušeno. V budoucnosti je tedy potřeba vázat tuto povinnost zaměstnavatelů na nařízení (EU) 2016/425.
Nové nařízení v dalším roce
A na závěr ještě informace o tom, že dochází rovněž k novelizaci evropských požadavků na poskytování OOPP, které jsou v současné době obsaženy v nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Náhradu tohoto nařízení lze očekávat v roce 2021 a změny by měly přispět k jeho srozumitelnosti a jednodušší aplikaci v praktických podmínkách na pracovištích.