Zajišťování BOZP a PO při činnosti společenství vlastníků bytových jednotek

Přestože společenství vlastníků (bytových) jednotek (dále jen „SVJ“) není podnikatelským subjektem, ani není majitelem bytového domu, vztahují se na ně některé povinnosti z oblasti požární prevence, jakož i z oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to i v případě, že nikoho nezaměstnávají. Dříve, než se budeme věnovat těmto povinnostem, uveďme si několik základních informací o společenství, jež jsou určující pro rozsah činností, které musí být při zajišťování BOZP a PO plněny.

Podle občanského zákoníku je SVJ právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (výhradně pro naplňování svého účelu). Nesmí však podnikat, ani se přímo či nepřímo na podnikání podílet.

Pravidla pro správu domu a pozemku, jakož i užívání společných částí musí být obsahem stanov společenství. Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění. Vrcholným výkonným orgánem je statutární orgán, kterým může být výbor nebo předseda (určují stanovy).

Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, podrobněji upravuje činnosti týkající se správy domu a pozemku. Do těchto činností mimo jiné zahrnuje provoz, údržbu, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií, zajišťování veškeré správní, administrativní a operativně technické činnosti, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, uchovávání dokumentace stavby odpovídající jejímu skutečnému provedení a zajišťování dalších činností, které vyplývají pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku z jiných právních předpisů.

Společenství vlastníků jednotek zaměstnavatelem

Zaměstnává-li SVJ alespoň jednoho zaměstnance, např. účetní, údržbáře, a to i jen na dohodu (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti) je povinno vůči němu zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, včetně úhrad pojištění své odpovědnosti pro případ vzniku pracovního úrazu nebo přiznání nemoci z povolání. Seznam povinností SVJ je závislý na konkrétních podmínkách a může být poměrně rozsáhlý. Především se však jedná o následující povinnosti.

Lze oprávněně předpokládat, že SVJ nebude mít více než dvacet pět zaměstnanců, a proto si může BOZP zajišťovat samo, pokud má pro zajišťování BOZP potřebné znalosti. To však asi ve většině případů mít nebude, a proto si bude muset zajistit odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dříve technik BOZP). Dále by si mělo zajistit lékaře, který mu bude poskytovat pracovnělékařské služby (lékařské prohlídky zaměstnanců, kontroly pracovišť z hlediska zajištění ochrany zdraví a poradenskou činnost). Může nastat situace, kdy nebude mít povinnost si tohoto lékaře zajistit, a to v případě výkonu práce na dohodu, která není zařazena jako riziková a není vykonávána činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny zvláštním právním předpisem.

Dále je SVJ, v případě, že zaměstnává zaměstnance, povinno zajistit vyhledávání a hodnocení rizik při jeho práci a přijímat opatření k jejich odstranění nebo alespoň k snížení jejich působení. Také je povinno zajistit provedení kategorizace prací. Obojí provádí odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik ve spolupráci s lékařem pracovnělékařských služeb.

SVJ nesmí opomenout vydat seznam zaměstnancům poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. O výdeji těchto prostředků jednotlivým zaměstnancům musí vést dokumentaci. Zaměstnává-li SVJ účetní, pravděpodobně nebude žádný prostředek poskytovat. Bude-li však zaměstnávat údržbáře, je již dosti pravděpodobné, že je poskytovat bude - montérky, rukavice, mýdlo atd. Návrh tohoto seznamu opět zpracuje osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Opomenout též nesmí zajišťovat provádění kontrol, zkoušek, inspekčních prohlídek a revizí technických zařízení a vést o tom dokumentaci, jakož i odstraňovat, případně zajišťovat odstranění závad zjištěných kontrolami, zkouškami, inspekčními prohlídkami nebo revizemi technických zařízení. V praxi to znamená, že pokud svému zaměstnanci pořídí nějaký nástroj, např. vrtačku údržbáři, že je za její bezpečnost odpovědné, a že musí u ní zajišťovat příslušné zkoušky a revize.

Zapomenout též nesmí na zajištění školení pro své zaměstnance. Z toho důvodu musí zajistit zpracování a průběžné aktualizování osnovy školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. To provede odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik. SVJ ji musí schválit. Také musí vést dokumentaci o provedených školeních zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, o jejich seznámení s riziky a přijatými opatřeními a se zařazením jejich práce do kategorie práce a o speciálních profesních školeních. To se může týkat především údržbářů, kteří např. vykonávají práce elektrikáře či svářeče.

Ne poslední povinností SVJ je šetřit vzniklé pracovní úrazy svým zaměstnanců, vést o nich předepsanou dokumentaci, oznamovat a ohlašovat pracovní úrazy na příslušné instituce a stanovit opatření proti opakování. S tím souvisí povinnost vyplácet náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých v důsledku pracovního úrazu. Za tím účelem je SVJ povinno čtvrtletně hradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

SVJ je povinno zajišťovat kontrolu dodržování BOZP. Jedenkráte za rok musí podle zákoníku práce zorganizovat prověrku BOZP na všech pracovištích a zařízeních.

Společenství vlastníků jednotek zadavatelem stavby

SVJ bývá zadavatelem stavby, resp. stavebních prací. Při plnění této činnosti musí zohledňovat i požadavky zajištění BOZP, které se na něj vztahují.

Z části třetí zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zadavateli stavby (stavebníkovi, investorovi) vyplývá několik základních povinností. Především se jedná o:

• zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi koordinátorem BOZP,
• zajištění koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi,
• oznámení zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce.

Upřesnění podmínek pro plnění uvedených požadavků uvádí prováděcí předpis nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, ve znění č. 136/2016 Sb.

Plánem BOZP na staveništi je ucelený technický dokument, jehož cílem je zajistit co nejlepší bezpečnost práce na staveništi. Smí jej zpracovat, jakož i upravovat a aktualizovat podle skutečného stavu stavby, pouze koordinátor BOZP - viz § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. (odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik není kompetentní ani k jeho aktualizaci). Rozsah a obsah plánu je uveden v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Zadavatel stavby je povinen zajistit zpracování plánu BOZP v případech, bude-li při výstavbě splněn některý ze dvou parametrů uvedených v § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., nebo bude prováděna alespoň jedna z prací a činnosti, které vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, jež jsou uvedeny v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Ve výše zmíněném § 15 odst. 1 jsou uvedeny tyto parametry:

1. celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
2. celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Za práce a činnosti, které vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví jsou považovány:

• práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m,
• práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí klasifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jako akutně toxické kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů,
• práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahuje atomový zákon,
• práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí,
• práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m,
• práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení,
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy,
• potápěčské práce,
• práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu),
• práce s použitím výbušnin podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
• práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Nejméně jednoho koordinátora BOZP na staveništi je zadavatel stavby povinen písemně určit na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi v případě, že na staveništi budou působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele. Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby.

Tato povinnost má své výjimky. Jedná se o případy přípravy a realizace stavby:

• u níž nejsou naplněny parametry uvedené v § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. - viz výše,
• kterou provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle § 160 odst. 3 stavebního zákona,
• která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení podle § 103 stavebního zákona.

Tedy v těchto případech, i když je více než jeden zhotovitel, nemusí si zadavatel zajistit koordinátora BOZP na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práci na staveništi. To však nevylučuje, že jej nebude potřebovat pro zpracování plánu BOZP na staveništi - viz výše.

Shrnu-li, tak povinnost zajistit si koordinátora BOZP na staveništi za účelem koordinace opatření vzniká pouze v případě, je-li více než jeden zhotovitel a zároveň je naplněn jeden ze dvou parametrů uvedených v § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.

Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, zejména pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby.

Další povinností zadavatele stavby je doručit oznámeni o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, a to nejpozději do osmi dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Povinnost se na něj vztahuje v případě, kdy při realizaci stavby celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu (platí i v případě jednoho zhotovitele stavby).

Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání.

Na závěr chci uvést ještě jednu podstatnou informaci. Zadavatel stavby podle ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb. postupuje při výběru zhotovitele v souladu s požadavky na BOZP s ohledem na práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví na staveništi uvedenými v plánu.

Údržba staveb a plán BOZP na staveništi

Z ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že za provádění stavby se považuje i provádění udržovacích prací. Příklady těchto prací jsou uvedeny v prováděcím předpise, nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

V § 3 zmíněného nařízení vlády je uvedeno, že jimi jsou například malířské a natěračské práce, mytí a čištění oken, fasád nebo okapů, dále prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy technického vybavení a zařízení, jakož i montáž a demontáž jejich částí v rozsahu potřebném pro provedení těchto prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav.

Tedy, jsou-li vykonávány udržovací práce za podmínek, kdy jsou překročeny limity stanovené v § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. nebo se jedná o práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, je zadavatel udržovacích prací povinen zajistit zpracování plánu BOZP koordinátorem BOZP. Těmito pracemi jsou například práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m (např. při čištění komínů) nebo práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Připomínám, že udržovacími pracemi jsou i kontroly a revize. Tedy za určitých podmínek i na revizi hromosvodů je nutné zajistit zpracování plánu BOZP na staveništi koordinátorem BOZP.

Lze tedy shrnout, že z hlediska povinnosti zajistit zpracování plánu BOZP na staveništi není rozdílu mezi prováděním stavby a udržovacími pracemi, neboť staveništěm není jen místo, na kterém se provádí stavba, ale i udržovací práce (§ 3 odst. 3 stavebního zákona).

Zajišťování úkolů požární ochrany

Podle občanského zákoníku je SVJ právnickou osobou. V důsledku toho se na něj vztahují povinnosti stanovené právnickým osobám zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Ty jsou rozvedeny v prováděcích předpisech, a to ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ve vyhlášce č. 23/2008 Sb. ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

SVJ, jako každá jiná právnická osoba, je povinno zabezpečit plnění povinností vyplývajících pro něj z výše uvedených právních předpisů nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku PO a neodkladně odstraňovat zjištěné nedostatky. Vzhledem k tomu, že jeho činností je zajišťování správy domu a pozemku, plnění povinností na úseku PO se vztahuje na všechny prostory, v kterých tuto činnost provádějí, tedy ve všech prostorech, v kterých zajišťují správu.

V prevenci požární ochrany jsou povinnosti právnickým osobám stanoveny na základě míry požárního nebezpečí provozovaných činností, jež se začleňují do tří kategorií - bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. Pro každou kategorii jsou stanoveny povinnosti, které musí být právnickou osobou zajišťovány.

Proto prvotním krokem SVJ musí být zjištění, do které kategorie jím provozovaná činnost patří. I když lze předpokládat, že ve většině případů se bude jednat o kategorii bez zvýšeného požárního nebezpečí, nelze vyloučit, že tomu nebude jinak. Je nutné si uvědomit, že na výsledek zařazení má vliv jak SVJ provozovaná činnost, tak i posuzovaný dům a v něm prováděné činnosti, např. v pronajatých prostorách.

Začlenění do příslušné kategorie může provést pouze technik PO nebo odborně způsobilá osoba v PO, neboť to nejen vyžaduje mnohé odborné znalosti z oblasti požární ochrany, ale pro začlenění do kategorie se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím to požaduje vyhláška o požární prevenci.

Provozuje-li SVJ pouze činnosti, které jsou zařazeny do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, je především povinna v potřebném množství a druzích obstarávat a zabezpečovat požární techniku, věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení. U požárně bezpečnostních zařízení musí být nejméně jedenkrát za rok zajištěna kontrola jejich provozuschopnosti. U elektrické požární signalizace (EPS), která je též požárně bezpečnostním zařízením, je to složitější. Kontrola provozuschopnosti se také provádí minimálně jedenkrát ročně. Navíc se však jedenkrát za půl roku provádí zkouška samočinného hlásiče a zařízení, které EPS ovládá, například požární dveře, a jedenkrát měsíčně zkouška činnosti ústředny a doplňujících zařízení.

Dále SVJ musí vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce. Především udržovat volné únikové cesty a příjezdové komunikace, volný přístup k rozvodným zařízením, hlavním uzávěrům vody, plynu apod., jakož i k prostředkům PO. Pokud je objekt vybaven požárními dveřmi, je součástí těchto podmínek i zajištění spolehlivého uzavření těchto dveří, avšak za podmínek, že tím nejsou zablokovány a umožňují volný průchod v případě evakuace.

Tento krátký výčtem povinností uvádí jen ty nejpodstatnější. Další jsou uvedeny v § 5 zákona o požární ochraně. Rozvedeny jsou ve výše uvedených prováděcích předpisech.

SVJ, u které jsou vykonávány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím je ze zákona o požární ochraně mimo povinností, které musí být plněny při činnostech bez zvýšeného požárního nebezpečí, povinno si zajistit technika PO nebo odborně způsobilou osobu v PO. Ten či ta mu mimo jiné zpracuje dokument Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany. Tento dokument je základním interním předpisem pro zabezpečení požární ochrany, neboť upravuje vytvoření organizačního systému, jenž je nezbytný pro plnění povinností PO.

Mezi další jeho povinnosti patří prostřednictvím technika PO nebo odborně způsobilé osoby prokazatelným způsobem stanovit a poté dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, pokud nejsou stanoveny právních předpisem, zajistit zpracování dokumentace PO, provádění školení PO, kontrol zajištění PO atd. Povinnosti stanovené pro tuto kategorii jsou především uvedeny v § 6 zákona o požární ochraně. Opět jsou rozvedeny v prováděcích předpisech.

Závěrem

Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že společenství vlastníků bytových jednotek by při své činnosti neměla opomíjet oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, neboť se na ně z těchto oblastí vztahuje celá řada povinností. V případě jejich neplnění se vystavují nebezpečí finančního postihu ze strany státních kontrolních orgánů.