Oproti letům minulým se vzdělávací proces dětí prodloužil. Dnešním absolventům základních škol tak bývá obvykle 15 let. Díky odkladům nástupu povinné školní docházky ale nejsou výjimkou ani absolventi šestnáctiletí. Z právního hlediska se tak už nejedná o děti, nýbrž o mladistvé, tedy osoby, které se již mohou zapojovat do pracovního procesu. Než ale dosáhnou plnoletosti, mají právo na zvláštní pracovní podmínky, které zahrnují také "nadstandardní" ochranu zdraví.
Tuto skutečnost si řada zaměstnavatelů neuvědomuje a pověřuje své mladistvé zaměstnance i pracemi, které legislativa přímo zakazuje. Může tak být nejen ohrožen zdravý vývoj dospívajících lidí, ale také za tyto prohřešky hrozí nemalé pokuty od inspekce práce.
Podle statistik Státního úřadu inspekce práce bylo v loňském roce nemocensky pojištěno 8 805 mladistvých. Toto číslo představuje počet osob ve věku od 15 do 18 let, které pracovaly v pracovním poměru anebo v rámci dohod o pracovní činnosti (tj. zaměstnavatel za ně odváděl pojistné). Ačkoli tato skupina trvale nebo dlouhodobě pracujících mladistvých představuje pouze 0,2 % všech zaměstnanců, celkový počet pracujících mladistvých je ve skutečnosti mnohem vyšší (odhadem až 100 tisíc osob ročně).
Nesmíme zapomínat na osoby pracující na základě dohod o provedení práce, které se do pracovního procesu zapojují nejčastěji v době letních prázdnin anebo v rámci určitých sezón (např. v zemědělství, ovocnářství nebo cestovním ruchu). Existují i firmy, které si mladistvé brigádníky najímají po celý rok (např. provozovny rychlého občerstvení, úklidové firmy, agentury nabízející doučování nebo hlídání dětí apod.). I když se o tom veřejně příliš nemluví, představují mladiství z pohledu pracovního trhu poměrně významnou skupinu pracovníků, kterým je potřeba věnovat také náležitou pozornost.
Práce mladistvých podle platné legislativy
Fyzická osoba, která dosáhla 15 let věku, může (při dodržení zvláštních podmínek) legálně pracovat. Zaměstnavatel s ní však nesmí sjednat nástup do práce v den, který by předcházel dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku. Osoby mladší 15 let, resp. s neukončenou povinnou školní docházkou, smějí vykonávat pouze uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost, a to za podmínek stanovených zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Podmínky pro zaměstnávání mladistvých stanoví zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Základní povinností zaměstnavatele je především vést seznam mladistvých, kteří jsou u něj zaměstnáni. Tento seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává. Pokud jde o rozsah a náročnost práce, pak smí být mladistvý zaměstnán pouze pracemi, které jsou přiměřené jeho fyzickému a rozumovému rozvoji. Ostatně z tohoto důvodu mu musí zaměstnavatel poskytovat zvýšenou péči, zejména pak pokud jde o stanovení normy práce (tj. pracovního tempa, množství a náročnosti vykonávané práce, přestávky v práci apod.). Musí přitom přihlížet k fyziologickým a neuropsychickým možnostem mladistvého zaměstnance, zohledňovat možná pracovní rizika a potřebná opatření k bezpečnosti práce i čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
Zaměstnavatel je rovněž povinen rozvrhnout pracovní dobu mladistvého tak, aby měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 48 hodin. Během směny pak musí být mladistvému zaměstnanci poskytnuta přestávka na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce (tj. nikoli po 6 hodinách, jako je tomu u ostatních zaměstnanců). Zaměstnavatel je povinen mladistvému zaměstnanci zabezpečit (na své náklady) pracovnělékařskou prohlídku, která musí být provedena před vznikem pracovního poměru nebo před převedením již zaměstnaného mladistvého na jinou práci a následně pak pravidelně, nejméně však jedenkrát ročně. Závěry lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb jsou pro zaměstnavatele závazné a je povinen se jimi řídit.
Jelikož je mladistvý pracovník obvykle bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen ho také náležitě zaškolit nebo zaučit. Zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, a tak není možné, aby mladistvý absolvoval na své náklady a po pracovní době "nějaké" specializované školení mimo pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnavatelé jsou také povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců takzvanou zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek.
Ve vztahu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnavatel povinen mladistvým zaměstnancům poskytnout dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, a to formou seznámení se zdroji rizik na pracovišti, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těch rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. V této souvislosti je potřeba apelovat zejména na srozumitelnost a přiměřenost poskytovaných informací, neboť mladiství nemají obvykle s problematikou BOZP žádné předchozí zkušenosti a často ani netuší, co vše je může na pracovištích ohrožovat, resp. neznají "standardní" pracovní postupy. Je proto zapotřebí proškolení věnovat více času, mít trpělivost při vysvětlování případných nejasností a názorně mladistvému předvést, co a jak se má správně dělat. Naopak velkou chybou a vážnou nezodpovědností je spoléhat se na to, že se mladistvý "sám rozkouká" nebo že se na pracovišti doptá zkušenějších kolegů.
Zakázané práce
Při zaměstnávání mladistvých je především zakázáno zaměstnávat je prací přesčas a prací v noci. Výjimečně ale mohou mladiství zaměstnanci starší 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, avšak pouze pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance v takovém případě musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.
Zákoník práce také explicitně zakazuje zaměstnávat mladistvé pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů či štol a dále pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Jedná se tedy zejména o práce rizikové ve smyslu § 39 zákona č. 258/2000 Sb., tj. práce zařazené do kategorie 2R, 3 a 4. Zakázané jsou i takové práce, při nichž mohou být mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. V tomto ohledu je nutné vycházet z povahy dané práce, jejích charakteristik a z výsledků hodnocení rizik.
Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo vyhláškou č. 180/2015 Sb. ty práce a pracoviště, které jsou mladistvým zaměstnancům zcela zakázány, respektive podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci tyto práce výjimečně konat, a to z důvodu přípravy na povolání. V případě firem anebo i škol, kterých se toto určitým způsobem týká, je tedy žádoucí uplatnění případné výjimky projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) a poradit se na stanovení opatření pro zajištění náležité ochrany zdraví mladistvých.
Prevence rizik při práci mladistvých v praxi
I přes výše uvedená fakta, která lze snadno dohledat jak v zákoníku práce, tak i ve veřejně dostupných zdrojích (např. na internetu je k dispozici nepřeberné množství článků na toto téma), si řada zaměstnavatelů ani neuvědomuje, že by ve vztahu k mladistvým zaměstnancům měla mít nějaké nadstandardní povinnosti. Patrně nejslabším místem je zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To, že je BOZP u mladistvých (míněno tedy brigádníků bez ohledu na druh smluvního vztahu) potřeba nějak formálně, ale i fakticky řešit, si připouští skutečně jen málokdo. Proto asi nepřekvapí, že i když mladiství obvykle provádějí jen pomocné práce, stávají se jim v praxi i poměrně závažné pracovní úrazy.
Za rok 2016 eviduje Státní úřad inspekce práce celkem 158 závažných úrazů mladistvých (tj. úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny). Jaký byl v tomto období ovšem skutečný počet úrazů mladistvých zaměstnanců, o tom lze jen spekulovat. Zkušenosti ukazují, že zaměstnavatelé mají leckdy tendence tyto úrazy všelijak kamuflovat a oficiálně je orgánům inspekce práce nehlásit, neboť se obávají vysokých finančních sankcí.
Pasivní přístup k otázkám BOZP ve vztahu k mladistvým lze výmluvně demonstrovat na jednom úrazu, který se přihodil v roce 2015. Tehdy sedmnáctiletý student pracoval jako brigádník velkoskladu ovoce, kde pomáhal při expedici krabic s banány. To v reálu představovalo nakládání kartónových krabic (á 20 kg) na europaletu a jejich následné zajištění stahovací páskou. Pásky byly utahovány pomocí ručního akumulátorového páskovače. Páskovač obsluhoval zkušený skladník (kmenový zaměstnanec) a brigádník během této operace pásku pouze přidržoval v potřebné výšce na druhé straně stohovaných krabic.
Při utahování jedné z pásek došlo k jejímu roztržení, konec pásky opatřený ocelovou sponou zasáhl brigádníka do pravého oka a způsobil mu perforaci oční bulvy.
Jednalo se o poměrně závažné zranění s hospitalizací a dlouhodobou léčbou. Mladík v důsledku tohoto úrazu utrpěl trvalé následky a musel skončit se sportem, kterému se do té doby závodně věnoval. Příčinou bylo to, že z důvodu úspor se ve skladu používaly neoriginální stahovací pásky, které při utahování často praskaly. Nikdo z vedení firmy tomu ale nevěnoval pozornost, a tak se pásky před jejich opakovaným použitím ani nekontrolovaly. Při vyšetřování úrazu policií se majitel firmy hájil tím, že toto nebyl obvyklý pracovní postup a že skladník s brigádníkem nepostupovali správně. Z pohledu zaměstnavatele si tak brigádník za své zranění mohl sám! To, že mladík byl v práci teprve první den a nikdo ho o BOZP ani o správných pracovních postupech nepoučil, majitele firmy vůbec nezajímalo. Podle jeho názoru tam od toho byl skladník, který měl vše zařídit. Jak se později také prokázalo, brigádník byl ve skladu zaměstnán na černo, přičemž dohodu o provedení práce majitel firmy se zraněným narychlo uzavřel až dodatečně v nemocnici, kde byl mladík po úrazu hospitalizován.
Uvedený případ lze nesporně považovat za hrůznou ukázku toho, jakým způsobem se v leckterých firmách přistupuje k mladistvým zaměstnancům. Nikdo na ně nebere příliš velké ohledy, neboť přeci "pouze vypomáhají" či "dočasně zaskakují" za kmenové zaměstnance v době dovolených. Smutné na tom je, že na takové lajdáctví každoročně doplatí stovky mladých lidí svým zdravím.