JUDr. Petr Kožmín, LL.M., MBA

Koho z nás by napadlo, že se při poklidném obědě v restauraci může něco stát. Kdo by předpokládal, že nám může personál restaurace dokonce způsobit těžké ublížení na zdraví z nedbalosti s trvalými následky. A přesto, i toto se stát může, lépe řečeno se to již mnohokráte stalo. Případ, se kterým vás seznámíme v tomto posledním článku z naší série kazuistik úrazů, se přihodil v roce 2018 v hotelové restauraci jednoho malebného lázeňského domu.

V praxi se občas stává, že zaměstnavatel aby ušetřil, levně pořídí pro svůj provoz v ČR starý stroj nebo technické zařízení „z druhé ruky“ v zahraničí. Stroj je vyroben v cizině a často k němu neexistuje žádná technická dokumentace, chybí mu například výrobní štítek nebo prohlášení o shodě. Zaměstnavatel jej doveze do ČR a uvede do provozu. Na stroji však dojde při jeho obsluze k těžkému pracovnímu úrazu zaměstnance. Během znaleckého zkoumání se pak zjistí, že ke stroji neexistuje průvodní a provozní dokumentace a na stroji nebyly provedeny ani požadované revize. K dispozici je pouze návod k obsluze, který navíc není v českém jazyce. V takovém případě není obsluha k používání stroje vůbec kvalifikována a často nemá ani potřebnou zdravotní způsobilost. A právě jednomu takovému případu, který bohužel neměl šťastný konec, se budeme věnovat v tomto článku. Dlužno říci, že se nejedná v praxi o ojedinělý případ.

Nakládka, vykládka a manipulace se zbožím, materiálem a břemeny prostřednictvím manipulačních vozíků patří k poměrně rizikovým činnostem, vzhledem k počtu pracovních úrazů, které se v této oblasti vyskytují. Velká část znaleckých posudků se věnuje incidentům v oblasti skladování a manipulace s materiálem (srážky manipulačních vozíků, srážky vozíků s osobami a materiálem, poranění osob při vykládce a nakládce materiálu, zřícení nedostatečně upevněného břemene z vidlí vysokozdvižných vozíků, používání neschváleného příslušenství k manipulačním vozíkům, obsluha manipulačních vozíků osobami bez kvalifikace apod.). Níže uvedený případ poukazuje na rizika případného výskytu osoby v nebezpečném (manipulačním) prostoru manipulačního vozíku.

Velká část znaleckých posudků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vyžadována i v oblasti stavebnictví. Z pohledu rizikovosti patří tato oblast k vysoce rizikovým oborům, kde dochází k mnoha pracovním úrazům. Stavebnictví představuje poměrně široký komplex činností, který v sobě zahrnuje lidského činitele, technická zařízení, energie a pracovní prostředí, ve kterém jsou pracovní činnosti vykonávány. Pracovníci na stavbách se pohybují na místech, kde se vyskytuje mnoho nebezpečných činitelů, např. prach, hluk, stroje, elektrická zařízení, a pohybují se ve výškách a nad volnou hloubkou. Zejména práce ve výškách je činnost, při které často dochází k nežádoucím pracovním úrazům z důvodu pádu, sklouznutí nebo zřícení z výšky (pády ze střechy, z lešení apod.) Kauza, o které bude tentokráte řeč, přináší případ pádu pracovníka ze střechy skrze střešní světlík, který skončil, bohužel, tragicky.

Poměrně velkou část znaleckých posudků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvoří nehody související s provozem manipulačních vozíků. K těmto nehodám zpravidla dochází při jejich nesprávném používání, nedodržováním návodů k obsluze, místních provozních bezpečnostních předpisů pro provozování dopravy, podceňováním již existujících pracovních rizik nebo nedodržováním zaměstnavatelem stanovených opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci. Často se během znaleckého zkoumání dojde k zjištění, že zaměstnavatelé neprovádějí řádnou kontrolní činnost nad dodržováním opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tuto činnost provádějí pouze formálně a nekompetentně. O jedné takové nehodě vypovídá tento případ.

XIX. Nesprávně postavené lešení s následkem pádu zaměstnance Popisované kazuistiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představují víceméně smutné reálné příběhy, jejichž vyústěním je zpravidla újma na životě...

Součástí každé popsané kazuistiky je připomenutí důležité zásady, že zaměstnavatelé mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví svých zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V praxi se však často setkáváme s tím, že ti, kteří jsou zaměstnáni na tzv. dohody (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), nejsou ze strany některých zaměstnavatelů považováni za plnohodnotné zaměstnance, ale pouze za tzv. brigádníky s tím, že se domnívají, že povinnost za zajištění jejich BOZP se na tuto kategorii zaměstnanců nevztahuje, anebo jen omezeně. Ovšem podle zákoníku práce tomu tak není. Zaměstnavatelé musí plně zajistit BOZP u všech zaměstnanců, bez ohledu na podobu jejich vzájemného právního vztahu.

Na základě bezpečnostních předpisů platí, že zaměstnavatel je zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví nejen svých zaměstnanců, ale i jiných fyzických osob, které se mohou za určitých okolností vyskytovat na jeho pracovištích. A tak se občas stane, že dojde k újmě na životě a zdraví i cizí kolemjdoucí osoby, která se například neplánovaně ocitne v prostoru, kde jsou prováděny stavební práce, a toto staveniště je z pohledu bezpečnosti práce nedostatečně zajištěno.

Častým a přetrvávajícím nešvarem u mnoha zaměstnavatelů bývá dlouhodobé tolerování porušování bezpečnostních předpisů. To však často vede ke vzniku pracovních úrazů zaměstnanců. Dalším případem z našeho pravidelného seriálu kazuistik pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce je případ pracovního úrazu při obsluze stavebního stroje. Tentokrát půjde o případ chybné obsluhy vrtné soupravy, která byla ve špatném technickém stavu a kterou obsluhoval nekvalifikovaný a zdravotně nezpůsobilý zaměstnanec. Tato hrozivá kombinace nedostatků nakonec vedla k závažnému úrazu.

Elektřina je dobrý sluha, ale zlý pán. Tímto "příslovím" se snažíme uvést další případ z našeho seriálu kasuistik pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce. Tentokrát zveřejněným případem poukážeme na to, že elektřina umí být velmi nebezpečná. Dokonce tak nebezpečná, že dokáže vzít i život nebo vážně poškodit zdraví. Tento případ připomíná často opomíjenou zásadu, že opatrné zacházení s elektrickými zařízeními, která jsou pod napětím, a rozumné chování v místech, kde se nachází nebo může nacházet vysoké napětí a elektrické vedení, je vždy namístě.

Každý námi popisovaný případ, které čerpáme z archivů soudních znalců, je jiný, ale většinou má podobnou příčinu, kterou je porušení právních a ostatních předpisů a pokynů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem představení některých řešených případů je poukázat na závady, nedostatky a selhání lidského činitele v oblasti BOZP, které mají většinou tragické následky. Budeme vděčni, pokud prezentované případy přispějí alespoň ke snížení počtu pracovních úrazů v praxi.

Další případ z kasuistik reálných pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce jsme vybrali proto, že se jedná o výmluvný příklad relativně časté nehody, se kterou se my - soudní znalci - setkáváme. Každý případ se pochopitelně vyznačuje různým průběhem i závažností následků. Přesto ale většinu z nich spojují tytéž příčiny - porušení právních a ostatních předpisů a pokynů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem je poukázat na nejčastější závady a nedostatky v oblasti BOZP, které k těmto úrazům vedou. Budeme jen rádi, pokud zveřejněné případy, byť alespoň částečně, povedou ke snížení pracovních úrazů.

Podle jedné z mnoha definic je bezpečnost práce obor, který se zabývá technickými, technologickými, organizačními, výchovnými a jinými opatřeními, jejichž cílem je vytvoření takového pracoviště, pracovního prostředí a práce, ve kterém nebude docházet k pracovním úrazům. Statistiky Státního úřadu inspekce práce vypovídají o tom, že je stále co zlepšovat.

Významnou roli na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů hrají zástupci zaměstnanců, tedy odborové organizace a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím výše uvedených zástupců. Dále platí, že zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit těmto zástupcům zaměstnanců odpovídající podmínky pro jejich činnost. Zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu, provoz a náklady na potřebné podklady.

Zaměstnavatelé mohou při splnění zákonných podmínek provádět u zaměstnanců kontroly na dodržování povinnosti nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky. Problematikou provádění těchto kontrol se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 183/2017 Sb.

Zaměstnavatelé dle ustanovení § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydávají vnitřní předpisy, kterými stanovují práva svých zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Zákoník práce nicméně zakazuje, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnancům povinnosti nebo aby zkracoval jejich práva, která jsou stanovena zákoníkem práce.

Podle ustanovení zákoníku práce zaměstnavatel nesmí připustit, aby jeho zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti1). Posuzováním zdravotní způsobilosti zaměstnanců se zabývají poskytovatelé pracovnělékařských služeb (dříve závodní lékaři). Zákoník práce zaměstnavatelům ukládá povinnost sdělovat svým zaměstnancům, u jakého konkrétního poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou pracovnělékařské služby poskytnuty a jakým druhům očkování, pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením se budou muset podrobit. Povinností zaměstnanců pak je podrobit se těmto službám, přičemž v tomto případě nemohou uplatnit svobodnou volbu lékaře.

Pracovní prostředí, vykonávaná pracovní činnost a zdraví zaměstnanců spolu velice úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Pokud je zaměstnanec zdráv, umožňuje to jeho plné pracovní nasazení a podávání maximálního pracovního výkonu. Práce může být pro zaměstnance i zdrojem zdraví, jsou-li v rovnováze reálné možnosti zaměstnance s požadavky na jeho výkon a současně poskytuje-li mu práce duševní uspokojení. Naproti tomu, jsou-li zaměstnanci při práci vystavováni nežádoucím účinkům rizikových faktorů, může mít práce na jejich zdraví negativní vliv a v extrémních případech dokonce vyvolávat nemoci z povolání.