Kasuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce

Zemní a výkopové práce patří z hlediska BOZP zcela určitě k vysoce rizikovým oborům, při nichž hrozí řada pracovních úrazů. K velkým bezpečnostním rizikům při provádění zemních prací patří bezesporu zásah elektrickým proudem při přeseknutí elektrického vedení. O tom se přesvědčíme v našem dalším případě.

Popis události

Případ úrazu elektrickým proudem se odehrál dne 17. července 2015 v časných ranních hodinách v jednom západočeském městě, kde nejmenovaná stavební firma prováděla stavební výkopové práce. Při odkrývání asfaltového povrchu chodníku, starého podloží a dlažebních kostek (provádění výkopu kolovým rypadlem) došlo k tomu, že obsluha stroje, řekněme strojník Jirka, zavadil lžící kolového rypadla o vysokonapěťový kabel na 10 kV. Kabel se přetrhl, došlo k jiskření, ke zkratu a automatickému odpojení elektrického vedení u jeho provozovatele. I přes vznik této události a vzhledem k tomu, že firma byla s pracemi v časovém skluzu, stavbyvedoucí rozhodl, že se bude v práci pokračovat, aniž by tuto událost bezprostředně ohlásil. Následně vznikla potřeba vyčistit ručně dno výkopu. Zaměstnanec Petr na pokyn stavbyvedoucího vstoupil do výkopu a lopatou vybíral a vyhazoval zeminu ven. Ze strany provozovatele elektrického vedení, který o nehodě neměl ani tušení, došlo mezitím k pokusu o opětovné zapnutí - spuštění elektrického zařízení a v místě poškozeného kabelu došlo v tom okamžiku ke zkratu a vytvoření elektrického oblouku. Pan Petr (poškozený) se však v té době nacházel v takové blízkosti, že byl elektrickým obloukem zasažen, utrpěl těžké popáleniny hlavy a rukou a byl vrtulníkem transportován do nemocnice na specializované pracoviště. Předmětnou událostí došlo i k poškození zařízení energetické distribuční soustavy, kdy byla způsobena škoda ve výši nejméně 80 000 Kč.

Postup a výsledky šetření

V rámci šetření této události bylo zjištěno, že z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo porušeno ochranné pásmo podzemního vedení kabelu vysokého napětí 10 kV, a tento kabel byl poškozen během práce s kolovým rypadlem. Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, který slouží k tomu, aby zajistil jednak spolehlivý provoz elektrického zařízení, a zároveň je důležitý vzhledem k zajištění ochrany života, zdraví a majetku osob. Dále platí, že pokud má být prováděna určitá činnost v ochranném pásmu, musí být prováděna na základě písemného souhlasu vlastníka příslušné části elektrizační soustavy, který zároveň určí podrobnější podmínky pro činnost v tomto pásmu, a dále musí být činnost prováděna takovým způsobem, aby nedošlo k poškození tohoto zařízení.

Z hlediska porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důležité to, že došlo k porušení ochranného pásma a následnému poškození elektrického zařízení (kabelu). Zároveň je podstatné, že došlo k poškození zdraví zaměstnance tím, že byl svým nadřízeným stavbyvedoucím poslán vykonávat svoji pracovní činnost do výkopu, ačkoliv došlo k poškození vysokonapěťového kabelu, a tedy přímo zde hrozil úraz zásahem elektrického proudu. K tomuto by však nemuselo dojít, kdyby ve chvíli, kdy došlo k poškození vysokonapěťového kabelu, byla stavbyvedoucím zastavena práce až do odstranění rizika možného ohrožení života a zdraví případným zásahem elektrickým proudem.

Prošetřením dostupné stavební dokumentace bylo zjištěno, že neobsahovala vytyčení podzemního zařízení distribuční soustavy. Stavební firma si před zahájením prací nenechala řádně vytyčit podzemní vedení, proto při vyšetřování nebyla schopna předložit protokol o vytyčení podzemního zařízení distribuční soustavy.

Dále vyvstala otázka, jak zaměstnavatel (stavbyvedoucí) splnil svoji povinnost na úseku BOZP. Stavbyvedoucí má z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svoji zásadní roli. Jeho povinností bylo řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržování obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. Navíc bylo třeba posoudit i činnost dalších osob kromě stavbyvedoucího. Postiženého Petra, který utrpěl úraz při výkonu své pracovní činnosti - z šetření vyplynulo, že svoji činnost (práce ve výkopu) vykonával na přímý pokyn stavbyvedoucího. Rovněž strojník kolového rypadla Jirka jen plnil přímý pokyn stavbyvedoucího. Při zkoumání, zda postižený Petr a strojník Jirka byli z hlediska BOZP pro jejich činnosti kvalifikováni, bylo zjištěno, že oba absolvovali patřičná školení a byli i zdravotně způsobilí pro výkon dané práce.

Co a kdo z pohledu BOZP porušil

Provádění stavebních prací na místě pracovního úrazu nebylo z pohledu BOZP možné bez vytyčení všech inženýrských sítí. Podle předpisů platí, že před zahájením prací v ochranných pásmech vedení musí zhotovitel provést odpovídající opatření ke splnění podmínek, které jsou stanoveny provozovateli (vlastníky) těchto vedení (inženýrských sítí) a během provádění všech prací tyto musejí být dodržovány, tedy musejí být vytyčeny trasy technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Rovněž je zakázáno v ochranném pásmu podzemního vedení provádět zemní práce bez souhlasu vlastníka a nemohou být prováděny činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví nebo majetek osob. Zhotovitel však v tomto případě neprovedl vytýčení, neměl udělen písemný souhlas se stavbou nebo činností v ochranném pásmu a bez souhlasu prováděl činnost, při které došlo k nehodě.

Porušil nějaké předpisy sám poškozený Petr nebo strojník Jirka? Poškozený Petr v inkriminované době pracovní činnost ve výkopu vůbec neměl vykonávat. Stavbyvedoucí totiž neměl jeho pracovní činnost dovolit s ohledem na možné a reálně hrozící ohrožení jeho života od přetrženého vysokonapěťového kabelu, který byl poškozen nedlouho před tím, než Petr vstoupil do výkopu. Stavbyvedoucí však vydal přímý pokyn k jeho práci. Postižený Petr se žádného porušení bezpečnosti práce tedy nedopustil. Rovněž se žádného porušení nedopustil strojník (obsluha) kolového rypadla Jirka, který jen vykonával přímé pokyny stavbyvedoucího.

Důkladným šetřením případu se došlo k tomu, že jedinou osobou, která porušila bezpečnostní předpisy, byl stavbyvedoucí. Ten svým jednáním totiž porušil své povinnosti, které stanoví § 153 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), když mj. nezajistil dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce vyplývající ze zvláštních právních předpisů, nezajistil řádný provoz na staveništi a dodržení obecných požadavků na výstavbu a dalších předpisů a nezajistil v místě stavby vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

Dalším porušeným předpisem bylo i ustanovení § 3 odst. 2 písm. q) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), kde je stanovena mj. povinnost dodržovat další požadavky kladené na BOZP při přípravě a realizaci stavby, jimiž jsou dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi stanovených prováděcím právním předpisem. Tímto předpisem je pak nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, podle kterého:

1. zhotovitel (stavbyvedoucí) měl před zahájením prací v ochranných pásmech vedení provést odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli tohoto vedení a během prací je měl dodržovat. Jako odpovědná osoba zhotovitele - stavbyvedoucí - neměl provedeno vytyčení podzemních vedení inženýrských sítí a neměl ani platný souhlas k výkonu těchto prací od vlastníků rozvodů (Příloha č. 1, část I, bod 5 a Příloha č. 3, část II, bod 1);
2. stavbyvedoucí před použitím stavebního stroje prokazatelně neseznámil obsluhu stroje a osoby, které prováděli práce v ochranném pásmu, s místními provozními a pracovními podmínkami, které měly vliv na bezpečnost práce, jimiž je uložení podzemního vedení technického vybavení v souladu s projektovou dokumentací (Příloha č. 2, část I, bod 1);
3. pod vedením stavbyvedoucího byly prováděny výkopové práce v ochranném pásmu energetického vedení stavebním strojem (kolovým rypadlem) bez dodržení podmínek stanovených vlastníkem tohoto vedení a bez písemného vyjádření od vlastníka, ačkoliv v tomto písemném vyjádření měly být stanoveny konkrétní podmínky výkonu práce v ochranném pásmu dotčeného vedení (Příloha č. 3, část IV, bod 3 a 4).

Dalším porušeným právním předpisem bylo ustanovení § 46 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), podle kterého je v ochranném pásmu podzemního vedení zakázáno provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce a provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví nebo majetek osob. Dle odst. 11 totiž nebyl ze strany vlastníka podzemního vedení udělen písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, který by obsahoval i podmínky, za kterých byl udělen. Přitom platí podle odst. 12, že činnosti v ochranném pásmu musejí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Závěr

Z každého negativního případu bychom si měli vzít nějaké poučení. Nejinak je to i v tomto případě. Předně je tedy vždy nutné:

1. Dbát, aby školení BOZP zaměstnanců na stavbě obsahovalo i činnost na elektrických zařízeních, jehož součástí musí být upozornění na možná ohrožení elektrickými zařízeními a seznámení zaměstnanců s poskytováním první pomoci při úrazu elektrickým proudem.
2. Při stavební činnosti musí stavbyvedoucí věnovat pozornost dodržování povinností vyplývajících ze stavebních a bezpečnostních předpisů, zajistit řádný provoz na staveništi i vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
3. Na pozice stavbyvedoucího vybírat a jmenovat pouze osoby kvalifikované (autorizované) a odpovědné za dodržování stavebních a bezpečnostních předpisů a za zajištění prevence rizik na stavbě a schopné tuto práci dělat kvalitně a s rozmyslem.