Ze sdělovacích prostředků i odborných zdrojů se lze dozvídat o řadě případů, při nichž došlo ke zranění dítěte v důsledku nesprávné manipulace s nebezpečnými chemickými látkami. Šlo jak o nehody vzniklé během výuky chemie ve škole, tak i během mimoškolních aktivit, mezi které patří příměstské tábory nebo zájmové kroužky. Až na výjimky se přitom jedná o pokusy, které jsou prováděny jen pro pobavení publika. Nejbolestivější na těchto událostech nesporně bývá to, že jsou při nich těžce zraněny děti, které těmto pokusům obvykle jen přihlížely. Naprosté rozčarování naproti tomu vyvolávají závěry vyšetřování některých případů, které skončily konstatováním, že se jednalo o nešťastnou událost bez zjevného viníka. Ve skutečnosti bývá ale viník jasný. Až na výjimky se jedná právě o učitele či lektory, z nichž mnozí, často bez potřebných znalostí a zkušeností, se neváhají pouštět do experimentování s mnohdy i velmi nebezpečnými chemickými látkami.
Popis události
Případ, o kterém bude tentokráte řeč, patří do skupiny mediálně známých. V nedávné době byl totiž opakovaně přetřásán v tisku i v televizi. Jelikož se ale jedná o nehodu, při které byly zraněny tři malé děti, z nichž jedno dokonce velmi těžce, omezíme se v tomto článku pouze na anonymizovanou faktografii.
Uvedená nehoda se přihodila v srpnu 2019 na takzvaném příměstském táboře, kde se vedoucí tohoto tábora rozhodla zabavit 23 dětí mladších 15 let efektním chemickým pokusem zvaným „Faraonův had“. Přítomné děti byly rozděleny do pěti skupin, přičemž pro každou skupinu vedoucí tábora provedla zmíněný pokus paralelně. Princip pokusu spočíval v tom, že byla nejprve vyrobena směs popela a písku, která měla tvořit inertní lůžko pro vlastní experiment. Druhá směs (reakční) byla vytvořena smícháním cukru s hydrogenuhličitanem sodným (jedlá soda) ve stanoveném poměru. Na pět střešních tašek poté vedoucí tábora rozsypala směs popela a písku, do vzniklých hromádek děti udělaly důlky a nasypaly do nich malou hromádku reakční směsi. Jakmile toto bylo hotovo, rozlila okolo těchto hromádek cca 1 decilitr lihu, který následně zapálila pomocí tyčového zapalovače. Bezprostředně po zapálení vždy nejprve vyšlehl plamen, který ale rychle ustal (resp. nebyl viditelný). Při postupném vyhořívání lihu došlo k tavení a kypění reakční směsi, což se projevovalo tím, že vznikaly efektní útvary připomínající černé hady, kteří jako by z těchto hromádek vylézali.
Pokus ale neproběhl zcela