Smrtelná pracovní úrazovost v ČR v roce 2017

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 25 událostech se smrtelně zranilo 25 zaměstnanců. Střet vlaku s chodcem způsobil 1 případ, střet vlaku s automobilem nebyl evidován žádný. Z celkem usmrcených 577 osob při dopravních nehodách v roce 2017 v ČR jich bylo 4,3 % v pracovně právním vztahu. Při pohledu do historie došlo v letech 2008 a 2009 k významnému meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR. Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Přestože v roce 2017 bylo evidováno "jen" 577 usmrcených osob, nemůže se touto bilancí ČR chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček v pořadí zemí EU. Pro porovnání je použit relativní ukazatel počtu usmrcených osob na milion obyvatel, kdy v roce 2017 ČR vykázala 54 případů. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Nejlépe si vedou Švédsko (25), Velká Británie (27) a Nizozemsko (31). Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 14,4 % a na smrtelných dokonce 34,0 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na nich více podílely dopravní nehody.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy). Tyto případy se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 43 % (40 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale je třeba zohlednit i odvětví událostí, které se často liší, a blíže se zabývat činností (viz tabulka) a zaměstnáním zraněného zaměstnance. Graf zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2008-2017. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích, potom smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, k nímž došlo při zmíněných dopravních nehodách, a také případy hlášené ČBÚ, tedy vzniklé při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ. Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v letech 2008-2015 činil průměrně 8 případů ročně. V letech 2016 a 2017 byly evidovány jen 2 případy.

Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (84 %). Způsobeny byly nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem se stacionárním strojem a mobilním strojem.

Nejčastější nehodou byla havárie silničního nebo zvláštního vozidla, včetně mobilního stroje (28 případů) s převahou silničních dopravních nehod. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem (14 případů), u 6 událostí se jednalo o přejetí do protisměru a následný čelní střet s protijedoucím vozidlem. V pěti případech sjel řidič mimo vozovku a narazil do stromu. V sedmi případech řidič nepřizpůsobil rychlost vozidla situaci a narazil zezadu do stojícího automobilu. Nebyl evidován žádný případ způsobený střetem vozidla s vlakem ani rozjetí se vozu bez řidiče nebo jízda pod vlivem alkoholu. U čtyř osob bylo evidováno nepoužití bezpečnostního pásu ve vozidle. Jeden automobil se po nárazu do stromu vzňal. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy. Dva případy byly zaviněny mikrospánkem řidiče. Došlo také k převrácení traktoru a nakladače na poli a k přejetí chodce na staveništi nákladním automobilem.

Bylo evidováno 16 pádů na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí. Ve dvou případech šlo o pád káceného stromu nebo větví. Ve třech případech se jednalo o pád vysokozdvižného vozíku s břemenem a tři případy se udály převrácením tahače, traktoru a mobilního jeřábu na obsluhu tohoto stroje. Další případy byly pád lisovací formy, skleněných tabulí, ocelové konstrukce, cihlové příčky, pilířové opěrky a kovové pásoviny. Také bylo evidováno 7 pádů břemene na osobu. Ve třech případech došlo k pádu břemene zavěšeného na jeřábu na pracovníka. Dva případy se udály při vykládce materiálu pomocí manipulačního zařízení. Dále to byl pád uskladněného materiálu po nárazu vozíku a pád vaznice sražené jeřábem chybnou manipulací jeřábníka.

Pádů osob z lešení, budovy, stavby a do prohlubně bylo evidováno 11. Z toho čtyři případy byly pády se střechy, navíc bez použití OOPP. Ve dvou případech se prolomila krytina. Hloubka pádu se pohybovala od 3 do 12 metrů. Pády osob z lešení byly evidovány dva, a to z 60 metrů do vody a z 10 metrů na zem, kde u lešení chybělo dolní zábradlí. Dalšími případy byly pád do sklepa a do výtahové šachty (31 m), kdy selhala zábrana proti pádu. Ke třem pádům došlo z konstrukce, ze schodiště a z ochozu chladící věže.

Častým nehodovým dějem bývá stisknutí osoby částí stroje. V roce 2017 došlo k pěti takovýmto případům. Jeden pracovník vstoupil do pracovního prostoru lisu, který si nevypnul. Dále šlo o přimáčknutí víkem korby valníku, hydraulickou rukou nákladního vozu při manipulaci, násypným vozíkem míchačky a při strojní manipulaci s pokáceným stromem.

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 8 případech. Z toho čtyři případy byly způsobeny náhlou poruchou zdravotního stavu (infarkt, kolaps) a jeden případ onemocněním. Jeden zaměstnanec byl indisponován alkoholem a dva případy byly způsobeny mikrospánkem při dopravní nehodě. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let, u žen to bylo 43 let. Převážná většina (86 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (81 případů), dále polské (4 případy), ukrajinské (4 případy), slovenské (3 případy), chorvatské (1 případ) a rumunské (1 případ). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni ve 3 případech pádem předmětu, ve 3 případech šlo o pád osoby z výše a ke 3 případům došlo při dopravní nehodě. U dalších případů se jednalo o udušení v jímce a při požáru, přejetí na staveništi a zasažení elektrickým proudem.

Nejčastější chybou:

• na straně organizace (zaměstnavatele, jiné firmy) byla nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli (25 případů),
• na straně zraněného pracovníka bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (22 případů),
• u jiných osob bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (5 případů).

Porušených předpisů bylo shledáno nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 104. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců (21 případů) a také jiných osob (6 případů). Jednalo se zejména o způsob jízdy a o nevěnování se plně řízení.

Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51-55 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech 2015, 2012 a 2010. Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen. Ke dvěma došlo v důsledku jedné zaviněné a jedné nezaviněné dopravní nehody. Další dva případy byly způsobeny kolapsem a zasažením bleskem.

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zařazených do odvětví stavebnictví (22 případů), potom doprava a skladování (19 případů) a zpracovatelský průmysl (19 případů). Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,15) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,20). V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 2 smrtelné pracovní úrazy, a to pád předmětu na osobu. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (30 případů). Na dalším místě bylo skladování včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení (11 případů) a práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (10 případů). Hromadný smrtelný pracovní úraz, který byl důsledkem jediné události, byl evidován jediný. Pod vlivem alkoholu nebyl u dopravních nehod zaznamenán případ žádný, jediný případ pod vlivem byl evidován pád ze schodů.

Celkem v 82 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 12 případů se jednalo nejprve o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly celkem 136 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 36 dnů.

Počty smrtelných pracovních úrazů se lišily podle zaměstnání (KZAM) zraněných zaměstnanců. Také je zřejmé, jaký podíl měly případy způsobené dopravními nehodami. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 26 případů 14 při dopravních nehodách. Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 11 případů 6 při dopravních nehodách. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci výrobci, opraváři atd. (nikoli v zemědělství) neutrpěli z 21 případů žádný při dopravních nehodách. Pomocní a nekvalifikovaní dělníci utrpěli ze 17 případů 3 při dopravních nehodách.

Přestože statistika smrtelných pracovních úrazů vykazuje dlouhodobě klesající tendenci lze stále konstatovat, že rizikovost určitých odvětví a zaměstnání je vysoká a je třeba věnovat pozornost příslušným preventivním opatřením u nejohroženějších cílových skupin zaměstnanců.

Tabulka - Smrtelné pracovní úrazy v ČR v roce 2017, činnost (VÚBP)