Rozdíl mezi výpovědním důvodem popsaným v ustanovení § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a výpovědním důvodem uvedeným v písm. e) téhož paragrafu a zákona spočívá v tom, zdali je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci zapříčiněno pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí, či nikoliv. Je to důležité tím spíše, že při uplatnění prvního z výpovědních důvodů vzniká zaměstnanci až na výjimky právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Není divu, že o příčině nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance může vzniknout spor. Nejvyšší soud se v tomto případě zabýval tím, jaký význam pro důvod rozvázání pracovního poměru výpovědí má datum zjištění nemoci z povolání uvedené v příslušném lékařském posudku. Své závěry shrnul do rozsudku ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2964/2021.
Popis případu
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele jako výrobní dělník. Dne 24. 8. 2017 vydal poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele v rámci mimořádné lékařské prohlídky lékařský posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci s výsledkem, že vzhledem ke zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost (bez uvedení příčiny). V návaznosti na to dne 30. 8. 2017 doručil zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce.
Dne 4. 12. 2017 vypracoval k tomu akreditovaný poskytovatel pracovnělékařských služeb lékařský posudek o uznání nemoci z povolání (asthma bronchiale středně těžká), kdy datum zjištění nemoci z povolání bylo stanoveno na den 4. 9. 2017. Ze znaleckého posudku jednoho ze znalců vyplynulo, že zaměstnanec byl vyšetřen zmíněným poskytovatelem už dne 29. 8. 2017, kdy byl proveden "bronchoprovokační test" s prachem z pracovního prostředí s výsledkem "test negativní", teprve následné vyšetření kvůli "expozici Fluxu v laboratorních podmínkách" ukázalo pozitivní výsledek. Podle