Vzor: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatelem

Vztah k právním předpisům

• § 66 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Související ustanovení:

• § 11 , § 20 , § 35 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• § 35 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Pojmové znaky

Zkušební doba, Pracovní smlouva, Rozvázání pracovního poměru, Smluvní strany pracovního poměru

Základní pojmy

Zaměstnavatel - právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních vztazích, a pokud to stanoví zákon, též v obdobných vztazích.

Zaměstnanec - fyzická osoba, která má pracovněprávní způsobilost (svéprávnost), tj. dosáhla již věku 15 let a skončila povinnou školní docházku.

Zkušební doba – doba sjednaná v pracovní smlouvě v maximálně přípustné délce 3 měsíců, u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců, během níž lze pracovní poměr snadno rozvázat (zrušit).

Jednostranné pracovněprávní jednání – projev vůle jedné ze smluvních stran, který je perfektní bez ohledu na vůli druhé strany

Náležitosti

1. označení zaměstnance
2. uvedení dne uzavření pracovní smlouvy a délky v ní sjednané zkušební doby
3. uvedení dne, ke kterému má být pracovní poměr ve zkušební době zrušen
4. datum a místo vyhotovení a podpis (razítko) zaměstnavatele-fyzické osoby či statutárního orgánu zaměstnavatele-právnické osoby

Specifika

Základním předpokladem umožňujícím rozvázat pracovní poměr tímto způsobem, je platné ujednání o zkušební době v pracovní smlouvě. Zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. V současnosti již neexistuje žádné omezení možnosti jejího sjednávání jako tomu bylo v minulosti u některých kategorií zaměstnanců (mladiství, zdravotně postižení). Délka zkušební doby (nebyla-li dohodnuta kratší) může činit maximálně 3 měsíce a u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců. Jestliže však byla původně sjednána v menším rozsahu, nemůže již být dodatečně prodlužována, a to ani v případě, že by se na tom smluvní strany dohodly. Zkušební doba, a tím i možnost zrušení pracovního poměru v jejím rámci, se prodlužuje, pokud zaměstnanec nemůže v jejím průběhu pracovat kvůli celodenním překážkám v práci a celodenní dovolené. V tom případě se pak zkušební doba prodlouží o počet pracovních dnů trvání překážek v práci. Zkušební doba musí být sjednána písemně. K písemnému ujednání musí dojít nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Dodatečné písemné potvrzení ústně sjednané zkušební doby neplatnost neodstraní. Zkušební dobu nelze platně sjednat v případech přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele, kdy pracovní poměr neskončil (např. při prodeji podniku).

Během zkušební doby může zaměstnavatel (i zaměstnanec) pracovní poměr jednostranně zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. Výjimku představuje pouze doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, v jejímž průběhu zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Na tento způsob rozvázání pracovního poměru se nevztahují ustanovení o ochranné době (v případě těhotných žen, pracovní neschopnosti zaměstnance apod.). Nevyžaduje se ani předchozí projednání s odborovou organizací. Pracovní poměr končí dnem doručení, není-li stanoven ve zrušovacím projevu den pozdější (nejpozději však posledním dnem sjednané zkušební doby).

Forma

Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době je stanovena písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží.

Literatura a judikatura

Doporučená literatura:

• Bělina, M. a kol., Pracovní právo, Praha, C.H.Beck 2012
• Meritum Personalistika, Wolters Kluwer, Praha 2012
• Šubrt, B., Co přináší novela zákoníku práce od 1.1.2014, Práce a mzda, 2013, č.12

Doporučená judikatura:

• NS 6 Cz 136/67 
• VS v Praze, 6 Cdo 11/94 
• NS 21 Cdo 347/2004
• NS 21 Cdo 2195/2008