Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019

Materiál a metodika

Byla vyhodnocena data zaslaná elektronicky do Národního registru nemocí z povolání v Praze hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice o případech profesionálních onemocnění, které nabyly právních účinků od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.

Profesionální onemocnění

V roce 2019 bylo u 951 pracovníků hlášeno celkem 1145 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1067 nemocí z povolání a 78 ohrožení nemocí z povolání. Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 161 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Incidence profesionálních onemocnění byla 24,2 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2019 (viz tabulka 1). Ve srovnání s rokem 2018 (1, 2) klesl celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 137, tj. o 10,7 % případů a incidence o 3 případy na 100 tisíc pojištěnců.

Tabulka 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2018 a 2019

Legenda:

*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2019

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2019 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 602, tj. 52,6 % případů. Ve srovnání s předchozím rokem byl zaznamenán v této kapitole pokles profesionálních onemocnění o 152 případů. Naopak nárůst o 40 případů profesionálních onemocnění byl zaznamenán u kapitoly V seznamu nemocí z povolání s názvem Nemoci přenosné a parazitární.

Nejvíce profesionální onemocnění bylo hlášeno z území Moravskoslezského kraje – celkem 377, tj. 32,9 % všech případů. Třikrát vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na území více krajů v České republice, 13krát to bylo při práci v zahraničí (viz tabulka 2).

Tabulka 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání

Legenda:

• I - nemoci způsobené chemickými látkami
• II - nemoci způsobené fyzikálními faktory
• III - nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
• IV - nemoci kožní
• V - nemoci přenosné a parazitární
• VI - nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 655, tj. 57,2 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění (celkem 142 případů) v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel). V sestupném pořadí následovala sekce Q (Zdravotní a sociální péče) se 169 případy a sekce B (Těžba a dobývání) se 143 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků v odvětví „výroba motorových vozidel“ vznikala zejména onemocnění z přetěžování končetin (98 případů), v sestupném pořadí následovaly profesionální dermatózy (20 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (11 případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (8 případů) a artróza kloubů rukou z vibrací (3 případy). Z dalších diagnóz se po jednom případu vyskytlo inhalační poškození plic kyselinou chromovou a svářečská plíce.

V rámci sekce ekonomické činnosti „Zdravotní a sociální péče“ vznikala hlavně přenosná a parazitární onemocnění (150 případů, z toho scabies 88krát), dále profesionální dermatózy (11 případů), nemoci z přetěžování končetin (8 případů – třikrát syndrom karpálního tunelu, třikrát epikondylitidy a dvakrát rhizartróza).

V rámci sekce „Těžba a dobývání“ dominovaly nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 71 případů). Nemoci způsobené vibracemi vznikly ve 40 případech, nemoci z ionizujícího záření i nemoci z přetěžování končetin byly zaznamenány v 15 případech, porucha sluchu z hluku a kontaktní alergická dermatitida po jednom případu.

Nemoci z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání, kromě nemocí přenosných a parazitárních, nejčastěji hlášen syndrom karpálního tunelu – celkem 307 případů, z toho 192 případů z přetěžování končetin a 115 případů z práce s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovala kontaktní alergická dermatitida (131 případů), artróza kloubů končetin (69 případů, z toho 56 případů z přetěžování končetin a 13 případů z vibrací), pneumokonióza uhlokopů (67 případů), astma bronchiale (58 případů), epikondylitida pažní kosti z přetěžování končetin (47 případů), iritační dermatitida (37 případů), poškození ulnárního nervu v oblasti lokte (26 případů, z toho 20 případů z vibrací a 6 případů z přetěžování končetin), alergická rýma (17 případů), subakromiální burzitida (13 případů), percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (12 případů), silikóza plic (11 případů), Morbus de Quervain (9 případů), impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety (9 případů), tendinitidy flexorů a extenzorů ruky a předloktí (8 případů), sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (7 případů), skákavý prst (6 případů), exogenní alveolitida (2 případy), svářečská plíce a uzlíky na hlasivkách po jednom případu.

Azbest se jako vyvolavatel nemocí z povolání uplatnil celkem 12krát. Azbestóza byla diagnostikována 3krát, hyalinóza pleury s ventilační poruchou restrikčního typu 3krát, mezoteliom pleury 2krát a rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury 4krát.

Rakovina plic z radioaktivních látek (jeden případ) a nádory kůže (14 případů, z toho bazaliom 13krát, spinaliom jednou) byly hlášeny u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponování ionizujícímu záření v letech 1951-1991.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla diagnostikována u tří pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1955-1998.

Chemické látky vyvolaly 4 akutní otravy (jedna z kyseliny mravenčí, jedna z kyseliny chromové, jedna z dezinfekčních prostředků a jedna z konzervačních látek) a dvě nádorová onemocnění (chronická myeloidní leukemie po expozici trichlormetylbenzenu a adenokarcinom plic po expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům).

Nejčastějším vyvolavatelem profesionálního astmatu byla mouka a izokyanáty (14 a 13 případů). Nejčastějším vyvolavatelem alergické rýmy byla mouka (6 případů). Jiné noxy (lepidla, tmely, prach z pracoviště, textilní nebo dřevěný prach, ropné produkty, organická rozpouštědla, skelná vata, potraviny, chemické látky, barvy a laky, epoxidy, čistící a mycí prostředky) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle.

U profesionálních kožních onemocnění byly z vyvolávajících nox nejčastěji zastoupeny plastické hmoty (59 případů, z toho epoxidy 31krát), ropné výrobky (48 případů), ostatní organické chemické látky (24 případů), kovy (chrom, nikl a ostatní kovy celkem 23 případů), čistící a kosmetické přípravky (23 případů), pryž a gumárenské chemikálie (18 případů), dezinfekční přípravky (9 případů), organická rozpouštědla (5 případů), rostliny a potraviny (4 případy), organické barvy (4 případy). Latex se uplatnil dvakrát, izokyanáty jednou. Ostatní noxy (léčiva, kyseliny, fyzikální faktory) byly zastoupeny také v jednom až ve dvou případech.

Z přenosných a parazitárních onemocnění s interhumánním přenosem byl nejčastěji zastoupen svrab (89 případů). V sestupném pořadí následovaly dávivý kašel (33 případů), tuberkulóza plic (8 případů) a spalničky (6 případů). Chřipka typu A, virové žloutenky, plané neštovice a epidemická keratokonjunktivitida byly po třech případech. Jiná infekční onemocnění (příušnice, pásový opar, střevní infekce způsobena campylobakterem, enterokolitida z Clostridium difficile, rotavirová gastroenteritida, chlamydiova pneumonie) se vyskytovala po jednom případě.

Antropozoonóz bylo diagnostikováno celkem 27 případů. Lymeská nemoc vznikla 19krát, tularemie 3krát, trichofycie a klíšťová meningoencefalitida po dvou případech a hrboly dojičů jednou.

V 9 státech v zahraničí onemocnělo celkem 12 osob. Pacienty byli vojáci z povolání, servisní a výrobní technik, řidič kamionové dopravy, servisní inženýr, zámečník, geodet a krizový koordinátor. Malárie vznikla 4krát (dvakrát ve Středoafrické republice, jednou v Zambii a v Mali). Gastroenteritidou způsobenou Blastocystis hominis onemocněli pracovníci při pobytu v Jordánsku, v Ekvádoru a ve Vietnamu. Shigelóza vznikla dvakrát, jednou v Mali a jednou v Afghánistánu. Nemoc Dengue vznikla u pracovníka v Indii, virová nemoc Chikungunya u pracovníka ve Vietnamu a Legionářská nemoc u řidiče kamionové dopravy ve Španělsku.

Ohrožení nemocí z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl u ohrožení nemocí z povolání také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu (65 případů, z toho 43 případů z přetěžování končetin a 22 případů z práce s vibrujícími nástroji). Jiná onemocnění byla diagnostikována jako ohrožení nemocí z povolání méně často. Jednalo se o percepční kochleární vadu sluchu (4 případy), artrózu kloubů (3 případy, z toho 2 případy z přetěžování končetin a 1 případ z práce s vibrujícími nástroji), poškození loketního nervu v oblasti lokte a astma bronchiale (po dvou případech) a intoxikace styrenem a radiální epikondylitida z přetěžování končetin po jednom případě.

Závěr

V roce 2019 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles počtu hlášených profesionálních onemocnění o 10,7 % případů. Z dlouhodobého hlediska jde v posledních 10 letech jen o mírné kolísání uznaných profesionálních onemocnění. V absolutních počtech byl největší pokles (o 84 případů) u syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin. Naopak nárůst o 40, tj. o 26,1 % případů, byl zaznamenán u přenosných a parazitárních onemocnění. Největší (o 33 případů) u dávivého kašle, což přičítáme selhání účinnosti očkovací látky.

Nadále platí, že nejvíce ohroženými pracovníky byli v roce 2019 pracovníci při výrobě motorových vozidel. U těchto pracovníků vznikaly až v 69 % případů nemoci z přetěžování končetin.

Mnoho nemocí je nepochybně podhodnoceno, například exogenní alergická alveolitida, epikondylitida humeru, rakovina ovarií, hrtanu, plic a mezoteliom z azbestu nebo rakovina plic z volného krystalického oxidu křemičitého a z ionizujícího záření. Může to být způsobeno jejich nespecifickým klinickým obrazem, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání nebo i dlouhou latencí do vzniku nemoci.

Dosud se nepodařilo do Seznamu nemocí z povolání prosadit onemocnění bederní páteře z těžké fyzické práce, i když většina zemí Evropské unie již toto onemocnění hlásí a odškodňuje. V současnosti stále probíhají jednání mezi zástupci ministerstev, zaměstnanců, zaměstnavatelů a odborníky. Po zkušenostech se zařazením nových položek do seznamu nemocí z povolání v letech 2011 a 2014 ani zde nepředpokládáme, že by toto onemocnění výrazně navýšilo počty hlášených případů. Na druhé straně nepochybujeme o jeho preventivním efektu, který by vedl ke snížení těchto invalidizujících onemocnění.

Použitá literatura:

1) Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Voříšková, M., Havlová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018. Prakt. lék. 2019; 99(3):115-122.

2) Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018. Bezpečnost a hygiena práce. 2019, roč. 69, 3:10-13.