Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2018.
Materiál a metodika
Byla vyhodnocena data zaslaná elektronicky do Národního registru nemocí z povolání v Praze hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.
Profesionální onemocnění
V roce 2017 bylo u 1034 pracovníků hlášeno celkem 1282 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 222 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání. Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 204 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.
Incidence profesionálních onemocnění byla 27,2 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2018 (viz tabulka 1).
Ve srovnání s rokem 2017 (1, 2) klesl celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 88, tj. o 6,4 % případů a incidence o 2,4 případů na 100 tisíc pojištěnců.
Tab.1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2017 a 2018
| roky | 2018 | 2017 |
|---|---|---|
| počet pacientů | 1 034 | 1 117 |
| muži | 531 | 566 |
| ženy | 503 | 551 |
| nemoci z povolání | 1 222 | 1 278 |
| ohrožení nemocí z povolání | 60 | 92 |
| profesionální onemocnění celkem | 1 282 | 1 370 |
| incidence na 100 tisíc pojištěnců | 27,2* | 29,6 |
Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2018 vyvoláno působením fyzikálních faktorů - celkem 754, tj. 58,8 % případů. Ve srovnání s předchozím rokem byl zaznamenán v této kapitole pokles profesionálních onemocnění o 103 případů. Naopak nárůst o 43 případů profesionálních onemocnění byl zaznamenán u kapitoly III seznamu nemocí z povolání s názvem Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice.
Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje - celkem 375, tj. 29,3 % všech případů. V jednom případě vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na území více krajů v České republice, v 16 případech to bylo při práci v zahraničí (viz tabulka 2).
Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
| Kraj vzniku | Kapitola | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I | II | III | IV | V | VI | ||
| Moravskoslezský kraj | 2 | 286 | 71 | 12 | 4 | 0 | 375 |
| Olomoucký kraj | 1 | 93 | 7 | 21 | 26 | 0 | 148 |
| Plzeňský kraj | 2 | 69 | 35 | 38 | 4 | 0 | 148 |
| Středočeský kraj | 0 | 54 | 27 | 5 | 0 | 0 | 86 |
| Jihočeský kraj | 1 | 53 | 13 | 6 | 9 | 0 | 82 |
| Ústecký kraj | 2 | 43 | 10 | 8 | 15 | 0 | 78 |
| Jihomoravský kraj | 0 | 17 | 12 | 17 | 30 | 0 | 76 |
| Královéhradecký kraj | 1 | 32 | 8 | 25 | 9 | 0 | 75 |
| Pardubický kraj | 0 | 33 | 3 | 10 | 26 | 0 | 72 |
| Liberecký kraj | 0 | 24 | 0 | 6 | 1 | 0 | 31 |
| Zlínský kraj | 0 | 22 | 3 | 2 | 3 | 0 | 30 |
| Hlavní město Praha | 0 | 11 | 5 | 4 | 10 | 0 | 30 |
| Kraj Vysočina | 0 | 11 | 5 | 6 | 1 | 0 | 23 |
| mimo území ČR | 0 | 1 | 0 | 0 | 15 | 0 | 16 |
| Karlovarský kraj | 0 | 4 | 1 | 6 | 0 | 0 | 11 |
| nerozlišené území ČR | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Celkový součet | 9 | 754 | 200 | 166 | 153 | 0 | 1 282 |
II - nemoci způsobené fyzikálními faktory
III - nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
IV - nemoci kožní
V - nemoci přenosné a parazitární
VI - nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
Při rozdělení profesionálních onemocnění podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) - celkem 805, tj. 62,8 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) - celkem 169 případů. Na druhém místě se umístily shodně sekce Q (Zdravotní a sociální péče) a sekce B (Těžba a dobývání) se 139 případy.
U pracovníků v odvětví "výroba motorových vozidel" vznikala zejména onemocnění z přetěžování končetin (135 případů), dále profesionální dermatózy (19 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (9 případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (3 případů) a dále po jednom případu poruchy sluchu z hluku, pleurální hyalinózy z azbestu a nádorového onemocnění ze styrenu.
V rámci odvětví ekonomické činnosti "zdravotní a sociální péče" vznikala hlavně přenosná a parazitární onemocnění (122 případů, z toho scabies 82krát), dále profesionální dermatózy (9krát), nemoci z přetěžování končetin (6krát), rakovina vejcovodů z cytostatik a alergická rýma po jednom případu.
Při "těžbě a dobývání" dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 72 případů), dále nemoci způsobené vibracemi (38 případů), nemoci z ionizujícího záření (17 případů), nemoci z přetěžování končetin (8 případů), nemoci kožní (4 případy).
Nemoci z povolání
Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání nejčastěji hlášen syndrom karpálního tunelu - celkem 411 případů, z toho 285 případů z přetěžování končetin a 126 případů z práce s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovala kontaktní alergická dermatitida (145 případů), svrab (83 případů), artróza kloubů končetin (75 případů, z toho 51 případů z přetěžování končetin a 24 případů z vibrací), pneumokonióza uhlokopů (63 případů), astma bronchiale (63 případů), epikondylitida pažní kosti z přetěžování končetin (48 případů), skákavý prst (36 případů), poškození ulnárního nervu v oblasti lokte (27 případů, z toho 15 případů z vibrací a 12 případů z přetěžování končetin), iritační dermatitida (21 případů), burzitida z tlaku (20 případů), percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (19 případů), silikóza plic (19 případů), alergická rýma (18 případů), Morbus de Quervain (16 případů), sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (12 případů), impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety (11 případů), tendinitidy flexorů a extenzorů ruky a předloktí (4 případy), exogenní alveolitida (3 případy), aseptická nekróza os naviculare a svářečská plíce po jednom případu.
Azbest se jako vyvolavatel nemocí z povolání uplatnil celkem 23krát. Azbestóza byla diagnostikována 3krát, hyalinóza pleury s ventilační poruchou restrikčního typu 7krát, mezoteliom pleury 11krát a rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury 2krát.
Rakovina plic z radioaktivních látek (dva případy), bazaliom kůže (14 případů) a akutní myeloidní leukémie z ionizujícího záření (1 případ) byly hlášeny u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponování ionizujícímu záření v letech 1955-1993.
Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla diagnostikována u sedmi pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1960-1991.
Chemické látky vyvolaly 4 akutní otravy (jedna z louhů, jedna z oxidu uhelnatého, jedna z cyklohexylaminu a jedna z kouřových zplodin), tři chronické intoxikace (jedna po inhalaci izokyanátů a dvě po inhalaci směsi dráždivých látek) a dvě nádorová onemocnění (difuzní velkobuněčný B lymfom po expozici výparům styrenu a nádor vejcovodů z cytostatik).
Nejčastějším vyvolavatelem profesionálního astmatu a alergické rýmy byly izokyanáty a mouka (celkem 22 a 24 případů).
U profesionálních kožních onemocnění byly z vyvolávajících nox nejčastěji zastoupeny plastické hmoty (55 případů, z toho epoxidy 34krát), kovy (chrom, nikl a ostatní kovy celkem 38 případů), ropné výrobky (26 případů), čistící a kosmetické přípravky (24 případů), ostatní organické chemické látky (23 případů), pryž a gumárenské chemikálie (20 případů), dezinfekční přípravky (7 případů), rostliny a potraviny (7 případů), organické barvy (5 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle. Latex se uplatnil jednou.
Z přenosných a parazitárních onemocnění s interhumánním přenosem byl nejčastěji zastoupen svrab (83 případů). Chřipkou typu B onemocnělo sedm zdravotnických pracovníků v Pardubickém kraji a jeden lékař v Hradci Králové. Tuberkulózou plic (6krát) a tuberkulózou pleury (jednou) onemocněli dva lékaři, čtyři zdravotní sestry a jeden sociální pracovník. Jiná infekční onemocnění se vyskytovala méně často - spalničky 5krát, stafylokoková infekce MRSA 4krát, plané neštovice 3krát, enterokolitida z Clostridium difficile 3krát, mykoplasmová pneumonie dvakrát, chronická hepatitida B dvakrát, akutní hepatitida A, salmonelóza, aspergilóza, rotavirová gastroenteritida, norovirová enteritida, enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem po jednom případu.
Antropozoonóz bylo diagnostikováno celkem 14 případů. Lymeská nemoc vznikla 4krát, trichofycie 4krát, jiná onemocnění - erysipel, tularémie, leptospiróza, hrboly dojičů, virová hemoragická horečka s renálním syndromem, dermatofilóza po jednom případu.
V 11 státech v zahraničí onemocnělo celkem 10 osob celkem 15krát. Postiženi byli vojáci z povolání, piloti a stevard, programátoři, mechanici, technici, řidiči kamionové dopravy a požární konzultant). Nemoc Dengue vznikla 5krát (třikrát na Maledivách, jednou ve Vietnamu a na Filipínách). Malárie byla diagnostikována dvakrát (v Nigérii a ve Středoafrické republice). Gastroenteritida způsobená Blastocystis hominis vznikla v Uzbekistánu a v Kazachstánu, giardióza a shigelóza v Afghánistánu, leischmanióza ve Španělsku, kampylobakterová enteritida a paratyfus A v Malajsii a Legionářská nemoc v Dánsku.
Ohrožení nemocí z povolání
Z jednotlivých diagnóz byl u ohrožení nemocí z povolání také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu (49 případů, z toho 34 případů z přetěžování končetin a 15 případů z práce s vibrujícími nástroji). Jiná onemocnění byla diagnostikována jako ohrožení nemocí z povolání méně často. Jednalo se o artrózu kloubů (5 případů, z toho 4 případy z přetěžování končetin a 1 případ z práce s vibrujícími nástroji), skákavý prst (2 případy), léze nervus ulnaris v oblasti lokte z vibrací, impingement syndrom, percepční kochleární vada sluchu a alergická rýma (po jednom případu).
Závěr
V roce 2018 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán mírný pokles počtu hlášených profesionálních onemocnění o 6,4 % případů. V absolutních počtech byl největší pokles (o 60 případů) u poškození periferních nervů z přetěžování končetin. Naopak nárůst o 77 % případů byl zaznamenán u nádorových onemocnění způsobených ionizujícím zářením, azbestem nebo volným krystalickým oxidem křemičitým. Vzrostly také počty hlášených astmat o 31,3 % případů, kde nejčastějším vyvolavatelem byly opět izokyanáty.
Nadále platí, že nejvíce ohroženými pracovníky byli v roce 2018 pracovníci při výrobě motorových vozidel.
POUŽITÁ LITERATURA:
- Fenclová Z., Urban P., Pelclová D., Voříšková M., Havlová D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017. Prakt. lék. 2018; 98(2): s. 51-58.
- Fenclová Z., Urban P., Pelclová D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016. Bezpečnost a hygiena práce. 2018, roč. 68, č. 3, s. 9-11.