Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2016.
Materiál a metodika
Byla vyhodnocena data zaslaná elektronicky do Národního registru nemocí z povolání v Praze hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolania-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.
Profesionální onemocnění
V roce 2016 bylo u 1 051 pracovníků hlášeno celkem 1 297 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 242 nemocí z povolání a 55 ohrožení nemocí z povolání. Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 203 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji (109 případů). Incidence profesionálních onemocnění byla 28,6 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2016 (viz tabulka 1).
Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2015 a 2016
| roky | 2015 | 2016 |
|---|---|---|
| počet pacientů | 911 | 1051 |
| muži | 542 | 543 |
| ženy | 369 | 508 |
| nemoci z povolání | 1035 | 1242 |
| ohrožení nemocí z povolání | 57 | 55 |
| profesionální onemocnění celkem | 1092 | 1297 |
| incidence na 100 tisíc pojištěnců | 24,4 | 28,6* |
Legenda:
*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2016
Ve srovnání s rokem 2015 (1, 2) vzrostl v roce 2016 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 205 případů (tj. o 18,8 %) a incidence o 4,2 případů na 100 tisíc pojištěnců.
Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2016 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 715, tj. 55,1 % případů. Nárůst proti roku 2015 o 1 až 114 případů byl v roce 2016 zaznamenán u všech kapitol seznamu nemocí z povolání, kromě kapitoly III (Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice), kde byl pokles o 29 případů. Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 386, tj. 29,8 % případů. U čtyř pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky, 19 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (viz tabulka 2).
V roce 2016 vznikala profesionální onemocnění nejčastěji u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti CZ_NACE Q86-Q88 - zdravotní a sociální péče (celkem 195, tj. 15,0 % případů). Druhé místo v pořadí četnosti patřilo odvětví CZ_NACE C29 - výroba motorových vozidel se 177, tj. 13,6 % případů a třetí místo obsadilo odvětví CZ_NACE B05-B09 – těžba a dobývání se 162, tj. 12,5 % případů.
Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
| Kraj vzniku | Kapitola | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I | II | III | IV | V | VI | ||
| Moravskoslezský | 1 | 265 | 80 | 23 | 17 | 0 | 386 |
| Plzeňský | 1 | 59 | 27 | 32 | 9 | 0 | 128 |
| Ústecký | 0 | 66 | 8 | 5 | 31 | 0 | 110 |
| Jihočeský | 0 | 74 | 13 | 16 | 5 | 0 | 108 |
| Olomoucký | 0 | 75 | 7 | 11 | 11 | 0 | 104 |
| Královéhradecký | 0 | 30 | 8 | 21 | 39 | 0 | 98 |
| Pardubický | 4 | 37 | 3 | 11 | 35 | 0 | 90 |
| Středočeský | 1 | 24 | 12 | 14 | 8 | 0 | 59 |
| Jihomoravský | 1 | 18 | 13 | 16 | 7 | 0 | 55 |
| Zlínský | 0 | 33 | 3 | 8 | 1 | 0 | 45 |
| Vysočina | 0 | 10 | 3 | 7 | 14 | 0 | 34 |
| Liberecký | 0 | 19 | 1 | 8 | 0 | 0 | 28 |
| hlavní město Praha | 0 | 3 | 4 | 5 | 7 | 1 | 20 |
| Karlovarský | 0 | 1 | 3 | 4 | 1 | 0 | 9 |
| mimo území ČR | 0 | 0 | 0 | 0 | 19 | 0 | 19 |
| nerozlišené území ČR | 0 | 1 | 2 | 0 | 1 | 0 | 4 |
| celkem | 8 | 715 | 187 | 181 | 205 | 1 | 1297 |
Legenda:
I – nemoci způsobené chemickými látkami
II – nemoci způsobené fyzikálními faktory
III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
IV – nemoci kožní
V – nemoci přenosné a parazitární
VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
V rámci odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ vznikala hlavně přenosná a parazitární onemocnění (160 případů, z toho scabies 128krát), dále profesionální dermatózy (22krát), nemoci z přetěžování končetin (11krát), syndrom karpálního tunelu z vibrací a astma bronchiale po jednom případu.
U pracovníků v odvětví „výroba motorových vozidel“ převažovala zejména onemocnění z přetěžování končetin (139 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 5 případů).
Pracovníci v odvětví “těžba a dobývání„ byli postiženi zejména pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (celkem 81 případů), nemocemi z vibrací (57 případů), nemocemi z přetěžování končetin (11 případů) a nemocemi z ionizujícího záření (9 případů).
Nemoci z povolání
Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání v roce 2016 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 409 případů, z toho 267 případů z přetěžování končetin a 142 případů z práce s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovala kontaktní alergická dermatitida (159 případů), svrab 128 případů, pneumokonióza uhlokopů (80 případů), artróza kloubů končetin 77 případů (49 případů z přetěžování končetin a 28 případů z vibrací), nemoci šlach a šlachových pochev z přetěžování končetin (57 případů), epikondylitida pažní kosti z přetěžování končetin (56 případů), astma bronchiale (48 případů), poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 28 případů (16 případů z vibrací a 12 případů z přetěžování končetin), iritační dermatitida (19 případů), alergická rýma, silikóza plic a percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (po 14 případech), sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (10 případů).
Ostatní nemoci z povolání byly zastoupeny méně často – exogenní alveolitida (5 případů), subakromiální bursitida a aseptická nekróza os lunatum z vibrací (po třech případech), těžká dysfonie (2 případy, jednou z dráždivých látek, jednou z hlasové námahy), kopřivka (2 případy), poškození menisku, sideróza a akné po jednom případu.
Azbest se jako vyvolavatel profesionálního onemocnění uplatnil v roce 2016 celkem 17krát. Azbestóza byla diagnostikována 3krát, hyalinóza pleury s ventilační poruchou restrikčního typu 3krát a mezoteliom pleury 11krát.
Rakovina plic z radioaktivních látek (2krát) a bazaliom kůže z ionizujícího záření (7krát) byly v roce 2016 hlášeny u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponování ionizujícímu záření v letech 1955–1993.
Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla v roce 2016 diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1964–1989.
Rakovina plic z koksárenských plynů vznikla v roce 2016 u jednoho pracovníka po 36 letech práce v riziku.
Chemické látky v roce 2016 vyvolaly 2 akutní otravy (jednu způsobenou fosgenem, jednu z anilínu), dvě chronické otravy (z olova a z dráždivých látek) a dvě nádorová onemocnění (nádor hypofaryngu z chromu a nádor hrtanu ze směsi chromu, niklu a sazí).
Nejčastějším vyvolavatelem profesionálního astmatu a alergické rýmy byly v roce 2016 mouka a izokyanáty (celkem 24 a 12 případů).
U profesionálních kožních onemocnění byly z vyvolávajících nox nejčastěji zastoupeny plastické hmoty (58 případů), ropné výrobky (32 případů), dezinfekční přípravky (19 případů), nikl (19 případů), pryž a gumárenské chemikálie (17 případů), ostatní organické chemické látky (12 případů), čistící a kosmetické přípravky (12 případů), jiné kovy (10 případů), organické barvy (9 případů), chrom (6 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle. Latex se uplatnil 2krát, izokyanáty jednou.
Z přenosných a parazitárních onemocnění s interhumánním přenosem byl nejčastěji zastoupen svrab (128 případů). Chřipka typu A H1N1 vznikla v roce 2016 u 11 pracovníků ve zdravotnictví. Ze čtyř případů virových zánětů jater hlášených v roce 2016 byla akutní hepatitida zastoupena třikrát (v jednom případě hepatitida A, hepatitida B a hepatitida E) a chronická hepatitida B jednou. Chřipka typu A H1N1 vznikla v roce 2016 u 11 pracovníků ve zdravotnictví. Dávivý kašel byl diagnostikován 3krát, tuberkulóza plic, příušnice, plané neštovice, infekční mononukleóza, rotavirová enteritida a stafylokoková infekce MRSA byly diagnostikovány po dvou případech. Cytomegalová infekce, enterokolitida z Clostridium difficile, streptokokový a legionellový zánět plic vznikly po jednom případu.
Antropozoonóz bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 24 případů. Lymeská nemoc vznikla 13krát, tularemie 4krát, trichofycie a klíšťová encefalitida 3krát a leptospiróza jednou.
V zahraničí vzniklo přenosné a parazitární onemocnění celkem 19krát. Malárií se nakazili tři pracovníci v Kongu, dále jeden pracovník v Ghaně, ve Středoafrické republice, v Gabonu, na Mali a na Pobřeží Slonoviny. Enteritidy po jednom případě vznikly v Indii, v Afghánistánu a na Mali. Giardióza byla diagnostikovaná u tří osob v Afghánistánu, leishmanióza u jedné osoby v Iráku a u jedné osoby v Egyptě. Virová horečka Chikungunya vznikla v Indii. Na Mali onemocněl jeden pracovník Q horečkou a jeden měl horečku Dengue.
Ohrožení nemocí z povolání
Z jednotlivých diagnóz byl u ohrožení nemocí z povolání v roce 2016 také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu (43 případů, z toho 33 případů z přetěžování končetin a 10 případů z práce s vibrujícími nástroji).
Jiná onemocnění byla diagnostikována jako ohrožení nemocí z povolání méně často. Jednalo se artrózu lokte z vibrací a o astma bronchiale (po třech případech), dále o incipientní kataraktu z trinitrotoluenu (2 případy) a po jednom případě o lézi loketního nervu v oblasti lokte z vibrací, rhizartrózu a radiální epikondylitidu z přetěžování končetin a o percepční kochleární vadu sluchu způsobenou hlukem.
Závěr
V roce 2016 byl ve srovnání s rokem 2015 v České republice zaznamenán nárůst počtu hlášených profesionálních onemocnění o 18,8 % případů. V absolutních počtech byl největší nárůst (o 71 případů) u svrabu. Menší nárůst (o 40, 38 a 26 případů) byl také u kontaktní alergické dermatitidy, u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin a u nemocí periferních nervů z vibrací. Pokles o 14 a 11 případů byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů a u iritační dermatitidy.
Přes výše uvedené skutečnosti, nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2016 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny.
Literatura
- Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Voříšková, M., Havlová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015. Praktický lékař. 2016; 96(4):193-199.
- Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015. Bezpečnost a hygiena práce. 2016, č. 5, s. 5–7.