Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací jako nejčastější nemoc z povolání

1. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3)

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Průzkum ESENER 3 uskutečnila EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v roce 2019, přičemž bylo dotazováno více než 45 000 podniků ve 33 zemích.

Z průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště nejvíce trápí poruchy pohybového aparátu (MSD – Musculoskeletal Disorders) a psychosociální rizika (PSR – Psychosocial Risks).

Muskuloskeletální poruchy související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. MSD související s prací jsou tedy postižení tělesných soustav, jako například svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů, kostí a oběhového systému, které způsobuje nebo zhoršuje převážně práce a působení bezprostředního prostředí, v němž je práce vykonávána.

Muskuloskeletální poruchy patří mezi „nemoci související s prací“. Nemoci související s prací (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti.

Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:

• provádění opakovaných, nadměrných nebo prudkých pohybů,
• ruční manipulace s břemeny (zejména při naklánění a vytáčení trupu a manipulace s nadlimitními břemeny),
• zaujímání nepřirozených nebo statických poloh,
• používání vibračních nástrojů (práce s ručně ovládanými pneumatickými nástroji a zařízeními),
• práce v chladu nebo nadměrném teple,
• práce při nedostatečném osvětlení,
• práce v hlučném prostředí,
• práce v rychlém tempu,
• dlouhé sezení nebo stání ve stejné poloze.

V rámci průzkumu ESENER 2019 byl nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem „opakované pohyby rukou nebo paží“. A právě opakování stejných pohybů rukama a zápěstím může vést až ke vzniku syndromu karpálního tunelu.

V současné pandemické době dochází k prudkému nárůstu práce z domova, kdy používání klávesnice je v některých případech celodenní skutečností. Při práci na PC dochází ke stále se opakujícím pohybům rukou a prstů, což může mít za následek vznik syndromu karpálního tunelu.

Další nejčastěji identifikované rizikové faktory, ESENER 2019 – seřazeno sestupně:

• opakované pohyby rukou nebo paží,
• dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019),
• potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty,
• zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen,
• nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím,
• časová tíseň.

Mezi nejčastěji identifikované rizikové faktory v EU-28 tedy patří „opakující se pohyby rukou nebo paží“ (65 % podniků), „jednání s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ (61 %) a „zvedání nebo přenášení osob nebo těžkých břemen“ (54 %).

Opakované pohyby rukou nebo paží

V rámci průzkumu ESENER 2019 byly podniky dotazovány, zda se vyskytuje na jejich pracovišti rizikový faktor „opakované pohyby rukou nebo paží“, a to bez ohledu na to, zda je tento rizikový faktor řízen (pod kontrolou), a kolika pracovníků se týká.

V tabulce č. 1 jsou uvedeny tři státy EU, které hlásí nejvyšší procento „opakovaných pohybů rukou nebo paží“, a tři státy EU, které hlásí nejnižší procento výskytu tohoto rizikového faktoru na pracovištích.

Zemí hlásící nejvyšší procento opakovaných pohybů rukou nebo paží je Slovinsko a zemí s nejnižším procentem je Malta. Nehledě tomuto pořadí je však patrné, že „opakované pohyby rukou nebo paží“ patří mezi nejčastěji identifikované rizikové faktory v EU.

Tabulka č. 1: Opakované pohyby rukou nebo paží (ESENER 2019) [1]