Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.
V současnosti se hledají nové přístupy k technickému řešení problémů nemocí pohybového ústrojí souvisejícího s prací. Jedním z těchto trendů je použití exoskeletů (nositelných kompenzačních pomůcek) na pracovištích. V rámci tohoto vývoje v oblasti práce se však nesmí opominout i případná nová a nově vznikající rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, která může zavádění těchto nových trendů sebou přinést.
[1], [2], [3]
1. Nemoc související s prací versus nemoc z povolání
V rámci uvedené problematiky je zapotřebí rozlišovat mezi pojmem „nemoc související s prací“ a „nemoc z povolání“.
„Nemoci související s prací“ (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti. Nemoci související s prací nejsou hrazeny pojišťovnou.
„Nemoci z povolání„ (NzP) jsou akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví a nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických a jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek, uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou hrazeny pojišťovnou. Mezi nejčastěji se vyskytující diagnózy patří syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergický ekzém, svrab, uhlokopská pneumokonióza, astma bronchiale a další.
Evropský seznam nemocí z povolání
Důležitým dokumentem na úrovni EU je „Doporučení Komise č. 90/326/EEC k přijetí Evropského seznamu nemocí z povolání“ a „Doporučení Komise č. 2003/670/EC k Evropskému seznamu nemocí z povolání“.
Doporučení Komise č. 2003/670/EC doporučuje členským státům zavést vnitrostátní právní předpisy týkající se vědecky prokázaných nemocí z povolání a jejich kompenzace, prevence a shromažďování statistických údajů.
Národní registr nemocí z povolání
Národní registr nemocí z povolání (NRNP) od svého založení v roce 1991 byl veden Centrem pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze jako Centrální registr nemocí z povolání. Zákonem č. 156/2004 Sb. byl pod názvem „Národní registr nemocí z povolání“ zařazen mezi zdravotní registry, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS), nyní zakotvený v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Správcem NRNP je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, zpracovatelem je Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze.
Statistika nemocí z povolání v Evropské unii
Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl NRNP napojen na statistický systém Statistického úřadu Evropské Unie (EUROSTAT). V rámci mezinárodní spolupráce se informace o nemocech z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášených v ČR každoročně předávají Eurostatu do systému European Occupational Diseases Statistics (EODS).
Souvisejícím dokumentem je nařízení č. 1338/2008 EP a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.
Muskuloskeletální poruchy související s prací
V souladu se strategickým rámcem EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2014–2020 je jednou z priorit agentury EU-OSHA podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací.
Mezi nemoci související s prací patří:
- muskuloskeletální poruchy,
- stres a duševní poruchy,
- nádorová onemocnění související s prací,
- onemocnění kůže,
- nemoci související s prací způsobené biologickými činiteli.
Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době běžným jevem u zaměstnanců. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal Disorders).
Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:
- provádění opakovaných, nadměrných nebo prudkých pohybů,
- ruční manipulace s břemeny (zejména při naklán