Z evropských statistik vyplývá, že nejčastějšími důvody pracovní neschopnosti v Evropě jsou muskuloskeletální poruchy a problémy spojené se stresem. Pracovní neschopnost z důvodu muskuloskeletálních poruch nebo stresu obvykle trvá déle než pracovní neschopnost pro jiné zdravotní problémy a stojí tak zaměstnavatele a národní ekonomiky miliardy eur.
1. Úvod
V případě analýzy vzniku, prevence a řízení muskuloskeletálních poruch zjistíme, o jak komplexní oblast se jedná. V mnohých případech faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch jsou v praxi často obtížně měřitelné a vyhodnotitelné, jako je například úroveň vlivu stresu na vznik muskuloskeletálních poruch. Z uvedeného důvodu je zapotřebí osvěta zaměstnanců v této oblasti, která nastíní různorodost faktorů přispívajících ke vzniku muskuloskeletálních poruch.
2. Prevence a řízení muskuloskeletálních poruch
Muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal disorders) související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. MSD související s prací jsou tedy postižení tělesných soustav, jako například svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů, kostí a oběhového systému, které způsobuje nebo zhoršuje převážně práce a působení bezprostředního prostředí, v němž je práce vykonávána.
Většina MSD souvisejících s prací jsou kumulativní poruchy vyvolané opakovaným vystavením vysoké nebo nízké zátěži po delší dobu. MSD však mohou být také „akutní úrazy“, jako jsou zlomeniny, k nimž dojde při nehodě.
Muskuloskeletální poruchy patří mezi „nemoci související s prací“. Nemoci související s prací (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti. Nemoci související s prací nejsou hrazeny pojišťovnou.
Poruchy pohybového systému (MSD) jsou tedy stavy ovlivňující svaly, šlachy, vazy, nervy nebo klouby krku, horní končetiny, záda nebo dolní končetiny. Mezi příznaky patří bolest, otok, mravenčení a necitlivost. MSD mohou mít za následek omezení pohybu (když pohyb způsobuje bolest) a obtíže při udržování polohy těla (např. poloha vsedě).
Pracovní charakteristiky, které přispívají k MSD, musí detekovat nejen riskantní pracovní úkol (např. zvedání těžkého břemene), ale také okolnosti, za kterých je pracovní úkol prováděn (např. zda je pracovník zaneprázdněn při zvedání těžkého předmětu).
Takže z výše uvedeného je patrné, že nepostačí pouze být v souladu se stanoveným hmotnostním limitem manipulovaného břemene, ale je důležité sledovat i okolnosti, za kterých je práce prováděna, což právě vytváří složitost dané problematiky a jejího řešení v praxi.
MSD a pracovní prostředí
MSD mohou být způsobeny různými faktory, a často i jejich kombinací. Většina MSD je způsobena opakovanou expozicí rizikovým faktorům, ale mohou být také způsobena zraněními, jako jsou zlomeniny kostí. K MSD může přispět řada pracovních charakteristik, které dohromady vytvářejí „nevhodné pracovní podmínky“.
Faktory, které můžou způsobit nebo zhoršit MSD:
- Fyzikální (také známé jako biomechanické nebo ergonomické) faktory
Pracovní pozice a pohyby mohou být škodlivé v důsledku jejich opakování, trvání nebo námahy. Rizikovými faktory jsou těžká fyzická práce (silná námaha), zvedání těžkých břemen, nesprávné držení těla, dlouhodobé pracovní úkoly, delší sezení nebo stání a pracovní úkoly, které musí být prováděny opakovaně nebo s velkou přesností.
- Organizační faktory
Způsob organizace práce z hlediska počtu po sobě jdoucích pracovních hodin, možností přestávek, tempa práce a změny pracovních úkolů, to vše ovlivňuje to, jak zatěžující je fyzická práce.
- Psychosociální faktory
Nadměrné pracovní zatížení a vysoká intenzita práce mohou zvýšit úroveň stresu pracovníků, což může zase zvýšit jejich svalové napětí a jejich citlivost na pocit bolesti. Nedostatek kontroly nad pracovními úkoly nebo tempem plnění úkolů, jakož i nedostatek podpory ze strany kolegů nebo vedení můžou zvýšit riziko MSD. Pracovníci rovněž nebudou zaujímat vhodné pracovní polohy, pokud se cítí pod příliš velkým tlakem při práci. Psychosociální faktory se tak stávají rizikovými faktory pro MSD.