Bezpečnost balicích strojů. Ohlédnutí za seriálem

Mezi nejjednodušší klasické balicí stroje patří stroje ruční, u kterých jak strojní funkce, tak i režimy stroje jsou ovládány výhradně ručně (přímo aplikovatelným ručním úsilí) - viz následující obrázek.

Do další skupiny jsou začleněny stroje konstrukčně řešené pro poloautomatický provoz, u kterých je část pracovních operací vykonávána ručně, nebo pomocí ručního ovládání, a další část zcela automaticky. Nejsložitější jsou stroje určené pro automatický provoz, u kterých jsou všechny pracovní operace prováděny zcela automaticky. Konstrukčně složité je zde zejména zajištění všech nebezpečných míst, kdy je vyžadována též vysoká spolehlivost všech bezpečnostních prvků stroje. Ovládání některých strojů lze ale uzamknout heslem, čímž lze i vyloučit neodborné zásahy nepovolaných osob.

Takovéto stroje bývají též doplňovány; zejména přepravními systémy, které zajišťují jejich vzájemné propojení, nebo začlenění do výrobní linky. Na následujícím obrázku je znázorněn automatický paletizátor vybavený manipulačním robotem. Složitost automatických strojů je patrna též z dalšího obrázku, na kterém je znázorněn automatický páskovací stroj ocelových trubek.

Aplikovatelnost soustavy evropských norem v rámci provozu balicích strojů

Výše uvedená soustava norem pro balicí stroje se, zcela logicky, vztahuje pouze na stroje vyrobené po datu vydání příslušné normy. Tuto skutečnost uvádí i normy pro jednotlivé skupiny balicích strojů již ve své první části - „Předmětu normy“. V této souvislosti zejména u provozovatelů starších strojů, vyrobených ještě před vydáním příslušné normy, které již většinou zaostávají za současnými bezpečnostně-technickými požadavky, může vzniknout zásadní problém: „Mohu, nebo musím zajistit provedení úpravy starších strojů s cílem naplnění současných bezpečnostně-technických požadavků podle stávajících norem“

Při řešení tohoto problému je nutno vycházet zejména ze stále účinného nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (5), vydaného ještě podle § 134a odst. 2 tehdejšího zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

Pro osvěžení paměti uvádíme znění citovaného paragrafu.

V základním článku komentovaného seriálu, který byl věnován celkovému pohledu na bezpečnost balicích strojů a bezpečnost jejich provozu, je popsán pracovní úraz, jehož prvotní příčinou bylo chybějící ochranné zařízení (6). V návaznosti na tuto skutečnost je nutno zdůraznit, že výše citované nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v § 3 odst. 4, kde specifikuje požadavky na ochranné zařízení, v písm. f) stanoví, že ochranné zařízení musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou,nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu.

Z dosud uvedeného vyplývá, že provozovatel, po zodpovědném posouzení (též možné proveditelnosti samotné úpravy) a v souladu se závěry provedené analýzy rizik, je povinen, resp. případně povinen, upravit starší stroj podle požadavků současných bezpečnostních předpisů. Naznačený postup je též v souladu se stávajícím zákoníkem práce, který zaměstnavateli, v rámci prevence rizik, mj. ukládá nahrazovat nebezpečné technologie a výrobní prostředky, technologiemi a prostředky méně nebezpečnými, a to v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky (7).

Komentovaná soustava evropských norem poskytuje i provozovatelům balicích strojů řadu cenných informací - též v návaznosti na plnění jejich povinností při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Normy pro jednotlivé skupiny balicích strojů, vedle celkového seznamu možných nebezpečí, blíže specifikují též přehledy nebezpečí zjistitelných u jednotlivých typů a provedení těchto strojů, ze kterých musí prioritně vycházet zejména konstruktér, případně i projektant, při návrhu nového stroje, resp. celé technologie. Takovéto přehledy ale sekundárně současně poskytují potřebné informace též odpovědným zaměstnancům provozovatelů balicích strojů.

Mimořádného ocenění si zaslouží přehledy bezpečnostních požadavků a opatření, které jsou specifikovány pro jednotlivé skupiny balicích strojů, s cílem eliminace možných nebezpečí zjistitelných u příslušných strojů. Naplnění jednotlivých požadavků představuje pro konstruktéra návrh příslušného stroje na požadované úrovni jeho bezpečnosti. Realizace všech stanovených požadavků a opatření ve výrobě je pak pro výrobce, resp. dodavatele, zárukou možnosti dodání stroje na požadované úrovni jeho bezpečnosti. Třeba ale zdůraznit, že realizace jednotlivých požadavků a opatření, zejména jejich úroveň, musí být řádně ověřena. Pro provozovatele, znalosti takovýchto požadavků vytváří jeden ze základních předpokladů pro zajištění bezpečného provozu příslušného stroje, provádění jeho kontroly, údržby apod. Rovněž budoucí provozovatel by měl mít alespoň základní představu o požadavcích na bezpečnost poptávaného stroje.

Návod k obsluze

Návod k obsluze (používání), který musí tvořit součást dodávky každého balicího stroje, představuje pro provozovatele soubor mimořádně závažných informací - údajů, sledujících mj. zajištění nejen bezpečného, ale i spolehlivého provozu příslušného stroje (8, 9). Každý návod musí obsahovat zejména:

1. Informace pro přepravu, manipulaci a uskladnění, které jsou mimořádně závažné zejména u velkých a složitých strojů, pro provozovatele bez potřebného technického vybavení a provozních zkušenosti k takovýmto činnostem,
2. Informace týkající se instalace a uvedení stroje do provozu, obsahující např. podmínky montáže a sestavení stroje, údaje o prostoru/prostorech potřebných pro provoz a používání, jakož i údržbu příslušného stroje, podrobnosti pro bezpečný přístup na vyšší úrovně stroje, podmínky a prostředky dočasného přístupu, které je třeba zajistit pro jiné účely než je běžný provoz; čištění nebo pravidelná údržba, podrobnosti ovládacích systémů, včetně schémat zapojení elektrických, pneumatických a hydraulických systémů a specifikace nápisů a piktogramů umístěných na stroji, jakož i vysvětlení jejich významu. U strojů pro potraviny nebo farmaceutika pokyny pro čištění a dezinfekci stroje, včetně bližší specifikace vhodných a nevhodných čistících a dezinfekčních prostředků. Popis zkoušek, které je nutno provést ještě před prvním použití stroje, specifikace tekutin, které se mají používat - např. mazací oleje, hydraulické kapaliny apod., pokyny a podmínky pro odstraňování/likvidaci odpadu/odpadů apod.
3. Informace týkající se vlastního stroje; o předpokládaném používání, ručním ovládání, seřizování a nastavování příslušného stroje, o režimech a prostředcích pro zastavení - zejména nouzového, o rizicích, která nemohla být konstrukčně vyloučena ochrannými opatřeními ze strany výrobce/dodavatele. O předpokládaném možném nesprávném použití a zakázaném používání, o požadovaném zaškolení obsluhy a údržby a používání ochranných prostředků a pomůcek.
4. Informace pro údržbu,obsahující povahu a četnost prohlídek pro bezpečnostní funkce stroje, specifikace prvků a částí, které mají být použity, pokud je ovlivněno zdraví a bezpečnost zúčastněných osob, instrukce, týkající se určitých činností, které mohou být prováděny výhradně odborně způsobilými osobami, při údržbě vyžadující určité znalosti (technické) nebo zvláštní zručnost.

Bezpečnostní požadavky a opatření

Mimořádnou důležitost mají části 5 jednotlivých dílů evropské normy pro bezpečnost balicích strojů. Zde jsou podrobně specifikovány bezpečnostně-technické požadavky, zajišťující odpovídající stupeň bezpečnosti těchto strojů. Jedná se o části norem, kterým musí věnovat zcela mimořádnou pozornost zejména výrobci a dodavatelé balicích strojů. Rovněž ale vedoucí a zodpovědní zaměstnanci provozovatelů těchto strojů, by měli vycházet též z uvedené částí normy, zejména při zajišťování provozu jednotlivých strojů na požadované úrovni jejich bezpečnosti a spolehlivosti, jakož i při organizování a provádění kontrol, údržby apod.

Bezpečnostní požadavky a opatření jsou vesměs formulovány v návaznosti na příslušné EN (evropské normy), popř. tyto normy doplňují či upřesňují. EN začleněné do odkazů v jednotlivých částech komentované EN 415, jsou pak sumarizovány v částech 2 „Citované normativní dokumenty“. Lepší orientaci poskytují „Národní předmluvy“, ve kterých jsou uvedeny jejich české verze. Problémy ale působí časové posuny, kdy EN přehledně citovaná v normativních dokumentech byla v mezičase novelizována, popř. nahrazena zcela jinou, zejména mezinárodní normou, která ale není uvedena v „Národní předmluvě“, resp. v „Národní poznámce“.

Normalizačním nedostatkem je pak skutečnost, kdy EN, na kterou je odvolávka v textu příslušné normy, není vůbec zahrnuta do přehledu citovaných norem. Jako příklad lze uvést normu na přebalovací stroje (12), ve které čl. 5.2.1.2 stanoví, že pohybující se části mohou být zajištěny vůči poranění od nebezpečí stlačení, zajištěním dostatečné vzdálenosti mezi pohybujícími se a pevnými částmi při použití rozměrů uvedených v EN 349. Tato EN ale není uvedena v sumárním přehledu normativních dokumentů, což značně narušuje, až znemožňuje, všechny snahy o její dodržování.

Mimořádně závažná je pak skutečnost, že řada evropských, popř. i mezinárodních norem, na které se jednotlivé části normy na bezpečnost balicích strojů odvolávají, nebyla dosud zavedena do soustavy ČSN. Vzniká tak dilema; jak mám dodržovat předpis, s kterým se nemohu ani seznámit. Nutno doplnit, že se ale jedná o problém průřezového charakteru, který je třeba řešit.

Kritické připomínky k jednotlivým částem normy pro balicí stroje

Při bližším studiu jednotlivých částí komentované normy je nutno vyslovit též závažné kritické připomínky, které tak snižují celkový pozitivní pohled na normu pro bezpečnost balicích strojů. V částech 6 jednotlivé části normy blíže specifikují požadavky a postupy při ověřování bezpečnostních požadavků a opatření, což se primárně týká výrobců strojů. Vzhledem k tomu, že řada strojů, zejména tvořících součást výrobních linek, může být dokompletována až u odběratelů, je ověření dosažené úrovně bezpečnostních požadavků a opatření záležitostí též dodavatele, dodejme ve spolupráci s odběratelem - budoucím provozovatelem, v jeho vlastním zájmu.

Je užitečné ve stručnosti připomenout, že ověřování bezpečnostně-technických požadavků a opatření spočívá v těchto krocích:

1. Vizuální kontrole při zastaveném stroji, při které se provádí kontrola mechanických, pneumatických, hydraulických a elektrických systémů, jakož i kontrola ochranných krytů, včetně konstrukčních požadavků.
2. Měření při zastaveném stroji, kdy jsou podrobně kontrolovány ochranné kryty, vztahy mezi rozměry jakýchkoliv otvorů v ochranných krytech a jejich vzdáleností od nejbližších nebezpečných zón, a současně prováděny elektrické zkoušky.
3. Vizuální kontrole při stroji v chodu, při které se ověřuje splnění bezpečnostních požadavků na ochranné kryty, včetně kontroly činností všech zařízení pro nouzové zastavení, jakož i blokovacích zařízení.
4. Měření za chodu stroje, kdy jsou měřeny hodnoty emise hluku a po plném vyhřátí stroje též sledovány teploty jeho vnějších ploch.

Z uvedeného je zřejmé, že až po celkovém ověření jednotlivých bezpečnostních požadavků technické povahy, lze získat celkový pohled na bezpečnostní úroveň konkrétního balicího stroje.

Je ale až nepochopitelné, že částí 6 u většiny českých verzí evropské normy pro bezpečnost balicích strojů, specifikující ověřování bezpečnostních požadavků, obsahují jednotnou formulaci tohoto znění:

„Výrobce nebo dodavatel, který chce být ve shodě s touto normou, musí nejdříve ověřit, že stroj splňuje bezpečnostní požadavky a opatření.“

Z této formulace ale vyplývá, že pokud výrobce nebo dodavatel nebude chtít být ve shodě, nemusí......, což je nepřijatelné!!!Oproti tomu česká verze evropské normy na balicí stroje pro předem zhotovené tuhé obaly (10) obsahuje tuto formulaci:

„Je důležité, aby při návrhu a výrobě byly ověřeny všechny příslušné bezpečnostní požadavky........“

Rovněž česká verze evropské normy pro paletizátory a depaletizátory (11) obsahuje toto obdobné odlišné znění:

Ověření všech bezpečnostních požadavků a bezpečnostních opatření musí být prováděno......“

Na základě uvedeného lze předpokládat, že výše kritizovaná nepřijatelná formulace je patrně výsledkem nesprávného českého překladu některých částí evropské normy pro bezpečnost balicích strojů, nikoliv evropské normy samotné. Nad touto skutečností by se měl vážně zamyslet nejen zpracovatel českých verzí komentované evropské normy, ale zejména Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který by měl zajistit též potřebnou nápravu.

Závěr

V rámci naší snahy o postupné snižování pracovní úrazovosti, a to i v nadcházejících letech, je nutno intenzivně hledat další zdroje rezerv, což tvořilo motto celého seriálu, za kterým se dnes ohlížíme. Jedním z takovýchto zdrojů mohou být též balicí stroje, na jejichž provoz v rámci skladování se vázalo v období poloviny první dekády současného století zvýšené množství značně závažných úrazů. Bylo by též účelné uskutečnit další rozbory úrazovosti vázané na provoz balicích strojů, a to v rámci celého národního hospodářství, s cílem hlubšího poznání této úrazovosti. Současně je třeba, zejména ze strany vedoucích a zodpovědných zaměstnanců provozovatelů balicích strojů, zvýšit povědomí o relativně nové evropské normě sledující bezpečnost těchto strojů, s cílem jejího naplňování v každodenní praxi.

LITERATURA

1. Dušátko, A. Balící stroje pohledem pracovní úrazovosti. Bezpečnost a hygiena práce, č. 11/2016, s. 13
2. ČSN EN 415-1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 1: Terminologie a klasifikace balicích strojů a souvisejících zařízení, duben 2015
3. ČSN EN 415-1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 1: Terminologie a klasifikace balicích strojů a souvisejících zařízení, prosinec 2000
4. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) - Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011
5. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
6. Dušátko, A. Bezpečnost balících strojů a bezpečnost jejich provozu. Bezpečnost a hygiena práce, č. 12/2016, s. 12
7. Zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 102 odst. 5, písm. d).
8. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) - Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, čl. 6.4.5.1, červen 2011
9. Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů
10. ČSN EN 415-2 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 2: Balicí stroje pro předem zhotovené tuhé obaly, září 2000
11. ČSN EN 415-4 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 4: Paletizátory a depaletizátory, leden 1998
12. ČSN EN 415-5+A1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 5: Přebalovací stroje, květen 2010.