Manipulaci s břemeny různých tvarů a rozdílné hmotnosti pomocí zdvihacích zařízení, kterými mohou mostové nebo mobilní (automobilové) a hydraulické nakládací jeřáby, ale i používání pracovních plošin, dále stavebních výtahů apod. se z pohledu možných rizik a vzniku pracovních úrazů řadí mezi odvětví, která zaujímají po stavebnictví, lesnictví jedno z čelních míst.
Důvodem může být i skutečnost, že tyto manipulace a činnosti se provádí po celý rok za různých klimatických podmínek a v různých pracovních podmínkách. Tyto práce jsou nejen v řadě případech fyzicky velmi náročné vyžadující zdravotní předpoklady, ale také například znalosti odborné, předvídavost apod. Jsme toho názoru, že pro bezpečný provoz zdvihacích zařízení jsou zásadní kvalifikační předpoklady, tj. rozsah kvalifikace stanovené právními předpisy a kvalifikační požadavky, tj. rozsah kvalifikace stanovené zaměstnavatelem, zejména v návaznosti na provedenou analýzu rizik v rámci příslušné společnosti, a to s přihlédnutím k průvodní dokumentaci dodané výrobcem (dodavatelem) příslušného zdvihacího zařízení. Zásadní tedy je, aby školený zaměstnanec prokázal dovedností v ovládání konkrétního zdvihacího zařízení.
Školení jeřábníků, vazačů (signalistů) a obsluh zdvihacích zařízení
Povedeme-li diskuzi, jak je to se školením u zdvihacích zařízení u zaměstnavatele, pak využijeme informace uvedené v informačním systému Státního úřadu inspekce práce. Dále závěrečné zprávy k hlavnímu úkolu za rok 2019 zaměřený na problematiku zdvihacích zařízení, ale také i nedostatky zjištěné při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů například v roce 2020, pak musíme konstatovat, že cca 25 % zaměstnanců ve výrobních provozech neprošlo školením bezpečnosti práce. Více jak 20 %, z celkové evidence pracovních úrazů, dochází u zaměstnanců, kdy délka pracovního zařazení je cca 1 až 3 měsíce. Dále zaznamenáváme zvýšenou pracovní úrazovost u zaměstnanců ve věkové skupině cca 40 let, kdy zpravidla dochází ke změně zaměstnání a nový zaměstnavatel již ve školení není tak pečlivý tzn. zaměstnanci maximálně důvěřuje. Zaměstnavatel tedy přepokládá, že zaměstnanec bezpečnosti práce zná. Ano zná, ale z předcházejícího pracoviště, nikoliv z nových pracovních podmínek.
V zásadě je třeba říct, že závěrečné zprávy (rok 2017 až 2019) k hlavnímu úkolu u zdvihacích zařízení v částí školení, ale i průběžné hodnocení roku 2020 dlouhodobě potvrzují vážné nedostatky v této oblasti. Státní úřad inspekce práce na tyto nedostatky například na odborných seminářích zaměřené na zdvihací zařízení a činnost revizních techniků zdvihacích zařízení nebo v odborných článcích poukazuje.
Konkrétně v rámci kontrolní činnosti byly v osnovách školení zjištěny tyto nedostatky: