Cílem příspěvku je seznámit se základním legislativním rámcem vztahující se k bezpečnému provozu motorových vozíků, dále s problematikou možných příčin vzniku pracovních úrazů a s vývojem pracovní úrazovosti v této oblasti. Dále také uvádíme vybrané příklady pracovních úrazů při provozu motorových vozíků.
Na základě častých dotazů, a to nejen od zaměstnavatelů, kteří jsou provozovateli motorových vozíků, ale také i z řad odborné veřejnosti, byl zpracován příspěvek zaměřený na problematiku motorových vozů. Svým obsahem také reaguje na velmi nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti související s provozem motorových vozíků, dále pak na kontrolní zjištění uvedené v informačním systému Státního úřadu inspekce práce o pracovních úrazech.
Základní legislativní rámec vztahující se k bezpečnému provozu motorových vozíků
V dané problematice vycházíme z povinností, které zaměstnavatelům vyplývají zejména z obecného právního předpisu, kterým je zákoník práce, ale také i předpisů souvisejících například zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 378/2001 Sb., NV č. 101/2005 Sb., ale také i ostatních předpisů, kterými mohou být technické normy například ČSN 26 8805, ČSN 26 9010, ČSN 26 9030, ČSN EN 1398. Nepovažujeme za účelné, v rámci tohoto příspěvku, vyjmenovávat a citovat jednotlivá ustanovení, ta již byla prezentována například v předcházejícím období nebo také i na odborných seminářích „Manipulační vozíky“ apod.
Zdroje pracovních úrazů
Je obecně známo, že s provozem manipulačních vozíků s vlastním pohonem - motorových vozíků (naftových, CNG, hybridních) se setkáváme při manipulaci s břemeny, dá se říci, ve všech odvětvích - strojírenství, hutnictví, zemědělství, farmacii, ve skladových provozech, logistických centrech apod. Z toho logicky vyplývá, že bezpečný provoz motorových vozíků tzn. zajištění příjmu, skladování a vyskladňování zboží atd. je z pohledu logistiky (produktivity) velmi klíčový, což si zaměstnavatele uvědomují. Věnují tedy modernizaci manipulačních prostředků a jejich bezpečnostním prvkům velkou pozornost, to je na jedné straně. Na druhé straně však z poznatků z kontrolní činnosti a z kontroly příčin a okolností pracovních úrazů se domníváme, že zaměstnavatelé řidičům již potřebnou pozornost nevěnují. Máme na mysli kvalifikačním předpokladům tj. rozsahu kvalifikace stanovené právními předpisy a kvalifikačním požadavkům tj. rozsahu kvalifikace stanovené zaměstnavatelem, zejména v návaznosti na provedenou analýzu rizik v rámci příslušné společnosti, a to s přihlédnutím k průvodní dokumentaci dodané výrobcem (dodavatelem) příslušného motorového vozíku. Jsme toho názoru, že zásadní pro bezpečný provoz motorových vozíků je praktický zácvik na konkrétním motorovém vozíku včetně používání příslušného přídavného zařízení, a to na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Jedná se také o používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací.
Možné příčiny vzniku pracovních úrazů
Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce lze vytipovat tyto nejčastější rizika možného vzniku pracovních úrazů spojené s provozem motorových vozíků:
- střety zaměstnanců s motorovými vozíky například při couvání, dále na nepřehledných místech (rohy budov), vchody a východy z budov, na křižovatkách, za plastovými lamelovými clonami, vjezdy do hal (výjezdy), přechody se špatnou viditelností, přechody pro pěší apod.
- nadměrná rychlost motorových vozíků, tzn. řidiči příliš rychle projíždí pracovišti, kde se pohybují zaměstnanci (chodci),
- nehody více vozíků například na křižovatkách, dále odstavení vozíků na nepřehledném místě nebo omezená viditelnost vlivem špatného osvětlení apod.
Považujeme také, v souvislosti s provozem motorových vozíků, upozornit na další, a to technické riziko, kdy zdrojem možného vzniku pracovního úrazu (smrtelného) jsou nakládací a vykládací rampy a vyrovnávací můstky. Jedná se například o pády motorových vozíků z nezajištěných vyrovnávacích můstků nebo pády z ramp. Vlivem pádu motorového vozíku dochází zpravidla k nárazu na čelní sklo nebo k přimáčknutí zaměstnance ochranným rámem (smrtelný pracovní úraz). Příčinou vzniku dalších pracovních úrazů při používání vyrovnávacích můstků a ramp může být také i neznalost obsluhy daného zařízení nebo také i vlivem velmi špatné komunikace mezi obsluhou a řidičem nákladního vozidla. Evidujeme smrtelný pracovní úraz, kdy řidič nákladního vozidla odjíždí, přičemž motorový vozík je předními koly na ložné ploše nákladního vozidla.
Vývoj pracovní úrazovosti při provozu motorových vozíků
Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce v oblasti pracovních úrazů vyplývá, že za rok 2018 se stalo celkem 151 pracovních úrazů při provozu motorových vozíků -1 smrtelný, 10 závažných a 140 ostatních. Z celkového počtu pracovních úrazů bylo cca 23 % pracovních úrazů, kdy délka pracovního zařazení zaměstnance nebyla delší jak 2 měsíce. Pokud se jedná o pracovní směny, pak cca 65 % pracovních úrazů, což je k zamyšlení, se stalo na odpoledních a nočních směnách.
Za období leden až červenec 2019 evidujeme, v souvislosti s provozem motorových vozíků, celkem 59 pracovních úrazů (51 ostatních, 7 závažných, 1 smrtelný), což je nárůst o 7 pracovních úrazů v porovnání se stejným obdobím roku 2018. Převažující podíl na vzniku těchto pracovních úrazů jsou nejen již uvedené možné příčiny vzniku pracovních úrazů, ale také nedostatečná úroveň teoretické přípravy např. neseznámení s konkrétními riziky příslušného pracoviště, dále neseznámení s návodem výrobce konkrétního motorového vozíku (v řadě případů návod - místní provozní bezpečnostní předpis vůbec neexistuje), ale také i neseznámení s organizačními pokyny a bezpečným pracovním postupem pro konkrétní činnost (manipulaci s břemeny). V závěru bych chtěl uvést, že významný podíl na vzniku pracovních úrazů, dle informačního systému SÚIP, pramení z nedostatečného praktického zácviku řidiče (obsluhy, operátora) na konkrétním typu motorového vozíku včetně používání vyměnitelných přídavných zařízení (§ 101, § 102, §103 zákoníku práce). Setkáváme se s řadou zjištění, že zaměstnavatel věří zaměstnanci, že motorový vozík, který bude obsluhovat, umí ovládat. Vážný nedostatek je však v oblasti neznalosti konkrétních podmínek pracoviště, kde je práce vykonávána, ale také i požadavků na manipulaci s konkrétním břemenem (manipulační jednotkou – paletou).
Příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových vozíků
- sražení procházejícího zaměstnance motorovým vozíkem vlivem neprůhledné lamelové plastové clony,
- po kontrole správného označení vychystaného zboží vstoupil postižený do jízdy dráhy couvajícímu motorovému vozíku,
- obsluha motorového vozíku si přimáčkla nohu mezi kovový ochranný kryt stojiny regálu a konstrukci vozíku,
- při vykládce a nakládce vozidla přistaveného k nakládací rampě s vyrovnávacím můstkem pomocí motorového vozíku došlo k pádu přední části motorového vozíku z ložné plochy vozidla (smrtelný pracovní úraz),
- pád manipulační technicky z nakládací rampy - zaměstnance nebyl seznámen s konkrétní manipulační technikou a konkrétními podmínkami pracoviště,
- při nakládce zboží uložené na paletách si řidič kamionu těsně před příjezdem motorového vozíku připravoval na ložné ploše návěsu zajišťovací prvek (upínací pás) nákladu, zakopl a upadl na podlahu návěsu. Řidič motorového vozíku v ten okamžik dojížděl s nákladem tvárnic na paletě k návěsu a nestihl již registrovat řidiče a započal vykládku palet. Při manipulaci tak přimáčkl na podlahu spadlého řidiče kamionu na boční podpěrný sloupek.
Co mohou zaměstnavatelé – provozovatelé motorových vozíků očekávat z pohledu kontrolní činnosti v následujícím období
U zaměstnavatelů – provozovatelů motorových vozíků kontrolní činnost zaměřenou na bezpečnost práce, dále na bezpečný provoz technických zařízení (manipulačních prostředků a skladových systémů) například v logistických a obchodních centrech, dále ve skladových provozech apod.
Kontroly budou zejména zaměřeny na tyto oblasti:
- osnova školení,
- teoretická a praktická příprava řidičů motorových vozíků (pověření k řízení konkrétního typu motorového vozíku),
- organizace práce (stanovení bezpečných pracovních postupů v místních provozních bezpečnostních předpisech),
- vyhledávání konkrétních rizik, jejich vyhodnocení a přijímání opatření k jejich odstranění,
- přidělení a používání osobních ochranných pracovních prostředků.