Bezpečnost balicích stojů a bezpečnost jejich provozu

Základní informace

Jako stroj, resp. strojní zařízení, je dnes chápán montážní celek sestavený ze součástí nebo částí strojů, z nichž je alespoň jedna pohyblivá, dále z příslušných pohonných zařízení, jakož i ovládacích a silových obvodů atd., vzájemně spojených za účelem přesně stanoveného použití, zejména pro zpracování, úpravu, dopravu nebo balení materiálu (1). S ohledem na definici balicího stroje, jako stroje používaného pro balení produktu (2), lze říci, že celá skupina balicích strojů patří bez výhrad mezi stroje a strojní zařízení všeobecné povahy.

Současně je nutno si uvědomit, že bezpečnost stroje je dnes chápána poměrně široce; jako způsobilost příslušného stroje k vykonávání nejen jeho základní funkce, ale i k přepravě, instalaci, nastavování, udržování, demontáži a likvidaci, a to za podmínek předpokládaného používání, které jsou uvedeny v návodu k obsluze (a v některých případech i pro v návodu k obsluze daném časové období), aniž by způsobil zranění nebo poškození zdraví.

Již v samotném úvodu nově předkládaného seriálu, který bude zaměřen na balicí stroje, je třeba zdůraznit, že předpokládané používání stroje je dnes chápáno též jako rozumně předvídatelné nesprávné používání (použití) příslušného stroje. V rámci prováděného posouzení rizik, je v této souvislosti třeba vzít v úvahu, že takovéto používání je výsledkem zejména těchto chování člověka:

• předvídatelného nesprávného chování, jež je výsledkem běžné neopatrnosti; není ale výsledkem záměrného nesprávného používání (použití) stroje,
• bezděčného chování osoby v případě selhání, nehody, poruchy apod. během používání stroje,
• chování, jež je výsledkem použití „cesty nejmenšího odporu“ při provádění nějakého úkonu (3).

Při posuzování rizika je současně nutno odhadnout pravděpodobnost, ale i závažnost, možného zranění nebo poškození zdraví, a to jak samotné obsluhy, tak i dalších osob, které se mohou dostat do nebezpečného prostoru příslušného stroje. V této souvislosti je nutno odhadnout též závažnost možného zranění nebo poškození zdraví (kupř. lehké, těžké, smrtelné), ale i jeho rozsah (týkající se jedné osoby, více osob). Ještě lze uvést, že je nutno vzít v úvahu nejvyšší předpokládanou závažnost (úrazu, zranění), a to i v tom případě, kdy jeho pravděpodobnost výskytu není vysoká.

Výše uvedené bezpečnostně-technické požadavky musí být (zcela logicky) respektovány již v etapě navrhování příslušného stroje – viz (4), kupř. čl. 3.24 a část 5, jakož i při zpracovávání průvodní dokumentace podle kapitoly 6.4.5. Ze souvisejících závazných bezpečnostních předpisů právní povahy lze připomenout zejména navazující nařízení vlády (5). Vzhledem k tomu, že do tohoto nařízení vlády byly implementovány související předpisy Evropské unie, lze očekávat stejnou bezpečnostně technickou úroveň u všech balicích strojů dodávaných v rámci celé EU (6). V této souvislosti lze připomenout, že požadavky na bezpečnost jednotlivých skupin balicích strojů jsou zcela logicky obsaženy právě v evropských normách, které byly do soustavy českých technických norem převzaty jako české verze těchto norem.

Základní členění balicích strojů

Balicí stroje, ve většině případů, mohou být konstrukčně řešeny jak s ruční obsluhou, tak s obsluhou mechanizovanou, pracující v poloautomatickém, nebo dokonce až i automatickém provozním cyklu – dodejme pro různorodé materiály a rozdílnost zpracovávaného množství. Jsou členěny do těchto základních skupin:

1. Plnící stroje; odměřující příslušný produkt vcelku v předem stanovené hodnotě (kupř. podle objemu, výšky hladiny v obalu, hmotnosti apod.).
2. Uzavírací stroje; uzavírající naplněné obaly, které mohou být provozovány buď samostatně, nebo společně se stroji plnícími.
3. Etiketovací, dekorovací a označovací stroje, kdy:
   1. etiketovací stroje aplikují etikety na obaly,
   2. dekorovací stroje aplikují na obal určitou dekoraci – kupř. fólii nebo visačku, a
   3. označovací zařízení, aplikující označení na obaly, komponenty obalu apod.
4. Stroje na čištění, sterilizaci, chlazení a sušení, kdy:
   1. čistící stroje jsou používány na čištění předem vytvarovaných tuhých obalů (kupř. přepravek),
   2. sterilizační stroje hubí mikroorganismy na komponentách balení (kupř. skleněných lahví),
   3. pasterizační stroje hubí mikroorganismy uvnitř zabalených produktů,
   4. stroje na chlazení, ohřívání a sušení, chladí, ohřívají a suší zabalené produkty (kupř. naplněné a uzavřené plechovky, tekutiny v láhvích apod.).
5. Plnící a uzavírající stroje; řada plnících strojů (dle ad. 1) a uzavíracích strojů (dle ad. 2) je společně zkombinována a takto i provozována.
6. Kontrolní stroje; skupina balicích strojů kontrolující produkty, obaly nebo součásti obalů podle určitých znaků (kupř. barvy, velikosti, hmotnosti) a vyřazující položky nesplňující předem nastavené hodnoty – pro představu viz následující obrázek.
   
   Příklad stroje na kontrolu palet
7. Stroje na manipulaci s obaly a jejich částmi; jedná se o skupinu balicích stojů, které uspořádávají a oddělují balení, obalové materiály a obalové komponenty.
8. Tvarovací, plnící a uzavírací stroje; tato skupina balicích strojů zhotovuje rozsahy různých typů balení tvarováním, plněním a uzavíráním obalu v jednom stroji.
9. Stroje na skládání a uzavírání krabic a kartonovací stroje; balicí stroje plnící a uzavírající obaly vyrobené z lepenky nebo obdobného materiálu.
10. Přebalovací stroje; přebalující měkký obalový materiál (např. papír, hliníkovou nebo plastovou fólii) okolo produktu nebo skupiny produktů.
11. Stroje na skupinové nebo sekundární balení; balicí stroje této skupiny jsou zahrnuty v procesech, které seskupují produkty pro přepravní účely a umisťují je do skupinového obalu.
12. Paletizátory, depaletizátory a pomocná zařízení; balicí stroje této skupiny vytváří nebo rozebírají náklady palet, popřípadě souvisí s výrobními stroji, které takovéto funkce provádějí.
13. Stroje na přebalování paletových jednotek; přebalující fólie kolem paletových jednotek a dalších rozměrných produktů – viz následující obrázek.
    
    Přebalovací stroj s točnou
14. Páskovací stroje; skupina balicích strojů, která aplikuje pásku, (tato může být vyrobena z plastu, kovu nebo papíru), na produkt nebo obal – viz následující obrázek.
    
    Příklad páskovacího stroje

V úvodním příspěvku nově předkládaného seriálu, zaměřeného na balicí stroje, bylo rozborem úrazovosti vykazované ve skladovém provozu prokázáno, že v rámci skladového provozu tvoří právě balicí stroje nejrizikovější skupinu sledovaných strojů a prováděných činností (7). Bližší představu o této úrazovosti lze získat z namátkově vybraného úrazu:

V osudný den prováděl kmenový zaměstnanec společnosti – operátor paletizace úklid stolu paletovacího stroje – paletizátoru. Při provádění úklidu vypnul pouze dopravní pás stroje, celá linka zůstala ale v chodu. Následně prošel zadními dveřmi „ohrazovací linky“, která ale nebyla vybavena bezpečnostním blokovacím zařízením, čímž nedošlo k vypnutí celé linky. Při prováděném úklidu stolu zastínil čidlo pohonu vertikálního stolu stroje a dalším pohybem těla čidlo následně odstínil, čímž uvedl paletizátor do pohybu. Následně došlo k sevření pánve postiženého, který ale o funkci čidla nevěděl. Úrazový děj se stal beze svědků. Vlivem sevření pánve došlo k její zlomenině s otevřením pánevního kruhu, což bylo ošetřujícím lékařem klasifikováno, v souladu s tehdejší legislativou, jako těžký pracovní úraz.

Provedeným šetřením tohoto úrazového děje bylo mj. zjištěno, že předmětný paletizátor byl v době dodání vybaven požadovanou ochrannou – ochranným pletivem v kovových rámech včetně dveří zhotovených z téhož materiálu, které byly vybaveny řádným blokovacím zařízením, plnícím funkci nepodmíněné ochrany. Kdy k úpravě těchto ochranných zařízení – (záměně ochranného pletiva za skleněnou výplň, a to i ve dveřích) – zejména ale k deblokaci dveří došlo, se nepodařilo zjistit. V době vzniku úrazového děje se stále ještě na popsaných úpravách pracovalo. Bylo ale možno konstatovat, že základní příčinou popsaného úrazového děje bylo chybějící ochranné zařízení.

Evropské normy, přesněji řečeno jejich české verze, formulují bezpečnostní požadavky pro následující skupiny balicích stojů a jejich navazujících a souvisejících zařízení:

1. Balicí stroje na předem zhotovené tuhé obaly – v ČSN EN 415-2 (8)
2. Tvarovací, plnící a uzavírající stroje – v ČSN EN 41853+A1 (9)
3. Paletizátory a depaletizátory – v ČSN EN 415-4 (10)
4. Přebalovací stroje – v ČSN EN 415-5+A1 (11)
5. Stroje na přebalování paletových jednotek – v ČSN EN 415-6 (12)
6. Stroje na skupinové a sekundární balení – v ČSN EN 415-7+A1 (13)
7. Páskovací stroje – v ČSN EN 415-8 (14)
8. Metody měření hluku balicích strojů, balicích linek a souvisejících zařízení – v ČSN EN 415-9 (15)
9. Obecné požadavky na balicí stroje – v ČSN EN 41510 (16).

Závěr

V rámci rozboru úrazovosti vykazované při skladování bylo prokázáno, že balicí stroje představují nejen skupinu strojů s nejvyšší úrazovostí, ale že dokonce tvoří oblast nejrizikovějších stojů používaných ve skladovém provozu (7). Vzhledem k tomu, že v současné době tvoří balicí stroje nejčastěji součást výrobních linek ve většině odvětví zejména lehkého průmyslu, bylo by účelné získat podklady o vykazované úrazovosti u těchto strojů na celostátní úrovni. Současně by bylo potřebné provedení ještě hlubší úrazové analýzy, která by odhalila úrazovost alespoň podle jednotlivých skupin balicích strojů a prováděných činností.

Stávající evropské bezpečnostně technické požadavky pro jednotlivé skupiny balicích strojů byly postupně přebírány do soustavy českých technických norem v průběhu první dekády současného století; poslední z této řady ČSN pak v dubnu 2015. Jedná se tedy o relativně novou soustavu bezpečnostních předpisů. Lze tudíž předpokládat, že v okruhu vedoucích a zodpovědných pracovníků subjektů provozujících balicí stroje, jakož i v orgánech a organizacích sledujících bezpečnost práce, resp. BOZP, je informovanost o těchto bezpečnostních předpisech dosud stále ještě nedostatečná. V této souvislosti budou jak obecné požadavky na bezpečnost jednotlivých skupin balicích strojů, tak i požadavky doplňující, postupně zpracovávány samostatně v navazujících příspěvcích.

Literatura:

1. ČSN EN 1070 (83 3000) – Bezpečnost strojních zařízení – Terminologie, duben 2000.
2. ČSN EN 415-1 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 1: Terminologie a klasifikace balicích strojů a souvisejících zařízení, duben 2015.
3. Čl. 2.15 ČSN EN 1070 (83 3000) – Bezpečnost strojních zařízení – Terminologie, duben 2000.
4. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011.
5. Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení.
6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006, o sbližování právních předpisů členských států.
7. Dušátko, A. Balicí stroje pohledem pracovní úrazovosti. Bezpečnost a hygiena práce. č. 11/2016, s. 10.
8. ČSN EN 415-2 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 2: Balicí stroje pro předem zhotovené tuhé obaly.
9. ČSN EN 415-3+A1 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 3: Tvarovací, plnící a uzavírací stroje.
10. ČSN EN 415-4 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 4: Paletizátory a depaletizátory.
11. ČSN EN 415-5+A1 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 5: Přebalovací stroje.
12. ČSN EN 415-6 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 6: Stroje na přebalování paletových jednotek.
13. ČSN EN 415-7+A1 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 7: Stroje na skupinové a sekundární balení.
14. ČSN EN 415-8 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 8: Páskovací stroje.
15. ČSN EN 415-9 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 9: Metody měření hluku u balicích strojů, balicích linek a souvisejících zařízení, třída přesnosti 2 a 3.
16. ČSN EN 415-10 (26 7600) – Bezpečnost balicích strojů – Část 10: Obecné požadavky.