Balící stoje pohledem pracovní úrazovosti

Jako úvod – pohled do historie

V první polovině sedmdesátých let minulého století, v rámci tehdejšího Československa, každoročně docházelo cca k 320 000 pracovních úrazů, ze kterých bylo cca 1 000 úrazů nejzávažnějších (1), jak je i zřejmé z následujícího přehledu.

Tab. 1 – Československo, úrazovost – první část

Kdo v tomto období vyslovil názor, že je reálné snížit pracovní úrazovost o celou 1/2, byl ze strany odborných pracovníků na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) většinou považován za „velkého optimistu“, ze strany hospodářského vedení tehdejších podniků pak téměř bez výhrad za „snílka“. Stačilo ale necelých třicet let a představy „snílků“ se nejen naplnily, ale byly dokonce ještě překonány, jak i vyplývá z dalšího přehledu.

Tab. 2 – Československo, úrazovost – druhá část

Za uvedené období se podařilo jak celkovou úrazovost, tak i úrazovost smrtelnou, snížit dokonce téměř na polovinu, jak je zřejmé z následujícího přehledu.

Tab. 3 – Československo, index vývoje úrazovosti

Podívejme se nyní podobným dlouhodobým pohledem na pracovní úrazovost České republiky, kde „snílci“ (v očích hospodářského vedení) byli rovněž přesvědčeni o možnosti obdobného výrazného snížení pracovní úrazovosti. Vzhledem k tomu, že probíhající postupná restrukturalizace celého národního hospodářství ovlivňovala mj. i počty pojištěnců, které neustále klesaly, bylo účelné do prováděného rozboru dále zařadit používané relativní ukazatele úrazovosti, podávající daleko objektivnější pohled na danou oblast, a to:

• četnost úrazů, vyjadřující počet úrazů na 100 pojištěnců,
• četnost smrtelných úrazů (SÚ), vyjadřující počet smrtelných úrazů na 10 000 pojištěnců, a
• závažnost úrazů, vyjádřenou průměrným procentem pracovní neschopnosti.

Následující přehled podává celkový pohled na vývoj pracovní úrazovosti České republiky za srovnatelné časové období (2). Je zřejmé, že pokles úrazovosti byl ještě výraznější při porovnání s bývalým Československem (viz tab. 4 na straně 11).

Již z letmého pohledu na výše uvedený přehled je zřejmé, že za sledované období se podařilo:

• snížit celkovou pracovní úrazovost o 57,5 % (při poklesu počtu úrazů z hodnoty 256 038 v roce 1969 na 108 704 v roce 1997),
• snížit četnost úrazů o 56,8 % (při poklesu z hodnoty 5,21 v roce 1969 na 2,25 v roce 1997),
• snížit smrtelnou pracovní úrazovost o 52,5 % (při poklesu počtu smrtelných úrazů z hodnoty 623 v roce 1969 na 296 v roce 1997),
• snížit četnost smrtelné úrazovosti o 49,2 %, (při poklesu z hodnoty 1, 20 v roce 1969 na 0,61 v roce 1997); a pro doplnění celkového pohledu
• snížit závažnost úrazů o „pouhých“ 30,3 % (při poklesu z hodnoty 0,340 v roce 1969 na 0,237 v roce 1997).

Tab. 4 – Česká republika, vývoj úrazovosti

Sledujme nyní naší současnost. V následujícím přehledu je uveden vývoj pracovní úrazovosti za poslední pětileté období.

Tab. 5 – Česká republika – vývoj pracovní úrazovosti za poslední období

Již z letmého pohledu na předcházející tabulku je zřejmá stagnace ve vývoji pracovní úrazovosti. Dokonce lze zaslechnout názory o tom, zda již nebylo dosaženo minimálně možné limitní hodnoty ve vývoji pracovní úrazovosti. Co k tomu dodat? Naznačené, ničím nepodložené a k tomu i falešné úvahy je třeba zásadně odmítnout. Vždyť i v sedmdesátých letech minulého století přechodně stagnoval vývoj pracovní úrazovosti, jak je i zřejmé z tab. 1. A podobně jako tehdy, i dnes jsou „optimisté“ přesvědčeni o reálných možnostech dalšího snižování pracovní úrazovosti; „velcí optimisté“ pak dokonce o snižování výrazném.

Co říci závěrem k této úvodní části nově předkládaného seriálu?

Také dnes jsou předpoklady pro další výrazné snížení pracovní úrazovosti. Je ale nutno daleko intenzivněji než dosud využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které zajistí dosažení vytýčeného cíle.

Ještě lze dodat, že skladování nejrůznějších materiálů a věcí, kde pracovní úrazovost převyšuje celostátní hodnoty, představuje již známý zdroj rezerv dalšího snižování této úrazovosti. Balící stroje, kterým se budeme věnovat v nově předkládaném seriálu, dnes používané prakticky v celém národním hospodářství, by mohly představovat jeden z nových zdrojů rezerv.

Úrazovost vázaná na balící stroje

Balící stroje jsou specifikovány jako stroje pro balení produktu (3). Stávající úrazová statistika ale neumožňuje přímé sledování a hodnocení úrazovosti vykazované u těchto stojů (4). Jako zdroj úrazu je chápán hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz (5). Celá skupina balících strojů – ve vazbě na úrazovou statistiku – pak spadá mezi „stroje a zařízení stabilní“ (6). Podobný stav lze předpokládat i v rámci celé Evropské unie (EU), neboť do našeho právního řádu byl implementován příslušný předpis EU (7). Z toho ale vyplývá, že nelze přímo sledovat úrazovost vázanou (mj.) na balící stroje. Poznání úrazovosti, u celé řady strojů a technologických zařízení (kupř. u strojů na obrábění dřeva a kovů, lisoven za studena, kováren, sléváren, skladového provozu apod.), bylo ale umožněno v rámci specializovaných jednorázových průzkumů úrazovosti.

Součástí některých celostátních prověrek, které uskutečnil státní odborný dozor nad bezpečností práce (a později též systém inspekce práce), byl také sběr prvotních podkladů o úrazovosti vykazované u sledovaných strojů, technologických zařízení a technologií. V rámci prověrky zaměřené na bezpečnost skladového provozu, která se uskutečnila v roce 2004, byly též získány údaje o úrazovosti vázané na kontrolovaná technická zařízení a prováděné činnosti, a to za období roku 2003 – viz následující přehled.

Tab. 6 – Úrazovost ve skladovém provozu, rok 2003

Autorovi tohoto příspěvku není známo, že by kdy byla u nás na celostátní úrovni sledována pracovní úrazovost vykazovaná při provozu a obsluze balících strojů, a tím logicky i soustřeďovány sumární podklady o této úrazovosti.

Úvodem k dalšímu textu lze ještě dodat, že prověrka skladového provozu se uskutečnila na celém území ČR celkem u 697 subjektů zajišťujících skladový provoz, a to v rozhodujících oborech ekonomické činnosti (8). Vedle vysoce mechanizovaných, až automatizovaných velkoskladů, zejména v rámci velkoobchodu a zprostředkování velkoobchodu, byl sběr prvotních podkladů o úrazovosti (v závislosti na velikosti dozorovaného subjektu) proveden dle následujícího přehledu.

Tab. 7 – Velikosti sledovaných subjektů

Z toho pak vyplývá, že získané hodnoty mají průřezovou vypovídající schopnost.

Z tab. 5 je zřejmé, že v průběhu roku 2003 bylo u 317 balících strojů, které obsluhovalo celkem 1 198 pracovníků, vykázáno 13 pracovních úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost v rozsahu 330 kalendářních dnů. Z uvedené tabulky současně vyplývá, že ve skladovém provozu se pracovní úrazovost kumuluje zejména na provoz manipulačních vozíků, (a to bez výjimky – tudíž i vozíků ručních), což je ze strany odborné veřejnosti postupně přijímáno bez výhrad. Překvapením patrně bude ale zjištění, že balící stroje, pokud se týká úrazovosti, stojí hned na druhém místě. To je také důvod proč náš časopis začíná otiskovat seriál článků věnovaných balicím strojům.

Rozbor úrazovosti vázané na balící stroje

Po vyčíslení procentuálního rozložení pracovníků, úrazů a zameškaných kalendářních dnů z tab. 5, ve vazbě na obsluhy sledovaných technických zařízení a prováděné činnosti, byl získán následující přehled.

Tab. 8 – Rozložení získaných podkladů o úrazovosti podle obsluh a prováděné činnosti

K výše uvedenému nutno dodat, že při skladovém provozu ruční manipulace nepředstavuje samostatnou pracovní činnost, ale tvoří součást obsluh prakticky všech sledovaných technických zařízení. Z toho pak vyplývá, že uvedený počet 15 514 pracovníků v tabulce 5 u ruční manipulace, představuje de facto pouze fiktivní osoby. Ale i tak je ruční manipulaci nutno věnovat mimořádnou pozornost, neboť je svázána se zvýšenou úrazovostí – dodejme, že nejen ve skladovém provozu. Ruční manipulace, podobně jako provoz a obsluha manipulačních vozíků, představující výrazné zdroje rezerv v úrazové prevenci, by si zasluhovaly samostatného pojednání.

Ze získaných podkladů o pracovní úrazovosti ve skladovém provozu (viz tab. 5) byly, v souladu s dnešním chápáním rizika (11), vyčísleny následující hodnoty rizik.

Tab. 9 – Velikosti a řádové velikosti rizik a hodnoty relativních rizik

Předcházející tabulka si vyžaduje alespoň stručného vysvětlení. Riziko je na mezinárodní úrovni chápáno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu úrazu a závažnosti tohoto úrazu (11). S tímto pojetím rizika je v souladu již před časem navržený způsob výpočtu rizika podle vztahu:

Ri = MÚč x MÚz,

ve kterém znamená:
Ri .... riziko (velikost rizika),
MÚč ... měrná úrazová četnost, vyjadřující počet úrazů na jednoho zaměstnance za období jednoho roku,
MÚz ... měrná úrazová závažnost, vyjadřující počet zameškaných kalendářních dnů na jednoho zaměstnance za období jednoho roku – více viz (8) a (9).

Pro možnost snadnějšího porovnávání velikostí rizik bylo též navrženo k používání „relativní riziko“ – více viz (10). Vyčíslení relativních rizik je zřejmé z tab. 9. Při výpočtu relativního rizika je nutno hodnotu nejmenšího rizika (obsluhy dopravníků vyčíslenou na 4,58 x 10-5) vynásobit takovým koeficientem aby se výsledek rovnal 1; tzn. (4,58 x 10-5 . x = 1), a potom stejným koeficientem x vynásobit ostatní hodnoty rizik.

Možnost snadného porovnávání velikostí relativních rizik je zřejmá; z tab. 9 kupř. vyplývá, že v podmínkách skladového provozu je riziko obsluhy balících strojů srovnatelné s rizikem obsluhy motorových vozíků.

Závěr

Zvýšená úrazovost, ke které v rámci skladového provozu dochází při obsluze balících strojů, by na úseku bezpečnosti práce měla vyvolat zvýšený zájem o tyto stroje. Vedle vysoce mechanizovaných až automatizovaných balících linek, pracujících téměř bez obsluhy, jsou u nás v provozu také individuální balící stroje, a to až se stereotypní ruční obsluhou. V takovýchto případech je obsluha poměrně často, vedle fyzické zátěže, současně vystavena pracovní monotonii, a to i ve vnuceném pracovním tempu, při značné zátěži psychické. Přitom nelze přehlížet, že balící stroje jsou dnes používány v rozhodující většině odvětví národního hospodářství a jejich počty neustále narůstají.

LITERATURA

1. Dušátko, A. Podíl hutnicko-strojírenského a elektrotechnického komplexu na snižování úrazovosti celé federace, Bezpečná práca. č. 5/1990, s. 211
2. Kolektiv vedoucích pracovníků systému Českého úřadu bezpečnosti práce: 30 let státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek 1969–1999, vydalo nakladatelství Informatorium, Praha, 1999, s. 27
3. ČSN EN 415-1 (26 7600) – Bezpečnost balících strojů – Část 1: Terminologie a klasifikace balících strojů a souvisejících zařízení, duben 2015
4. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
5. ebozp.vubp.cz/wiki/index.php/Zdroj-úrazu
6. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb., část D, bod 6.
7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008, ze dne 16. prosince 2008, o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
8. Závěrečná zpráva k úkolu č. 04. 1. 09 „Bezpečnost skladového provozu“, ČÚBP Praha, č.j.: 302/1.40/2005/121, březen 2005
9. Dušátko, A. Skladování z pohledu pracovní úrazovosti, Bezpečnost a hygiena práce. č. 1/2014, s. 24–28
10. Dušátko, A. Rozbor pracovní úrazovosti vykazované při skladování, Bezpečnost a hygiena práce. č. 2/2014, s. 19–24
11. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011